Téma: Neplodnost, nemůžu mít děti - jak se s tím psychicky smířit a nezbláznit se?

   Musíš být silná, přece ještě nic není ztraceno.  Je tu možnost umělého opodnění, nebo adopce. Neházej flintu do žita. Chlapa neodhadneš, ale pokud vydrží, tak máš poklad a já mám kmarádky, které si šly za touhou mít dítě a díky adopci mají. Jedna má kluka od 2 let a druhá holčičku rovnou z porodnice. Jejich polovičky to vydrželi a holky podrželi.  Jsou to krásné šťastné rodinky. Přeji Ti hodně štěstí.

Dneska jsem našla na webu dost podivný web…možná řešení pro některé. nevíte o co jde?  http://www.detin.cz/

Stačí když klikneš na odkaz v oranžové liště "O nás".   Je to na podporu Linky bezpečí a Pomněnkový den - k příležitosti Mezinárodního dne pohřešovaných dětí.

Žádné řešení to pro nikoho není. Je to fiktivní prezentace a je součástí charitativního projektu. Stačí kliknout dál, nebo ještě lépe, dočíst to celé do konce. Dole je jasně napsáno.

Milá Dasho, máme podobnou touhu a podobné trápení. úplně tě chápu, rozumím tvému strachu o ztrátě partnera. hledám kamarádku jako ty, abychom se spolu sdílely. mé kamarádky mi nerozumí (i když to mohou říkat, není tomu tak, kdo nezažije, nepochopí). jestli máš zájem, ozvi se na meil 3MaTerinka@seznam.cz, můžeme si popovídat … vypovídat se, aby se nám ulevilo. probrečela jsem už řadu měsíců a mrzí mě, že to nemám komu povědět. koukat do zrcadla, ro není ono, k psychologovi se stydím a manžela už taky moje stesky "otravují".

Měj se hezky a klidně se ozvi.

Znám mnoho žen, kterým řekl doktor, že na 100% nikdy nebudou mít děti a teď jsou z nich šťastné maminky ... nic není nemožné.

Je pravda ze nic neni nemozne :) muzu ti doporucit jednu pani doktorku, jde o alternativni medicinu (SUJOK) - ja k ni sla pote, co mi vsichni specialiste po silenejch migrenach a omdlivani rekli ze mam neco s hlavou a oni nevedi co s tim, at jdu domu a naucim se s tim zit, nebo spis at jdu "chcipnout nekam do housti"... nebyt toho ze uz mi bylo vsechno jedno, nikdy bych neco takovyho jako je alternativni medicina nezkusila... moc jsem na tyhle veci neverila, teda presneji vubec jsem na ne neverila... jenomze pani doktorka v podstate okamzite prisla na to kde je problem, a behem cca ctyr mesicu (ctyr navstev) jsem nevedela, co je to bolest hlavy :) lecbu sice nehradi pojistovna, takze se to prodrazi, ale vic jak pulka pacientu jsou zeny, co nemohou otehotnet... a uspesnost u nich? co ja vim (a videla jsem na vlastni oci), tak 100% :) pani doktorka je ted na rehabilitacnich pobytech a vrati se az v dubnu, ale byt tebou, urcite to aspon zkusim hned jak se vrati - nemas co ztratit... http://sujok-biljakova.cz/Ordinace_Su-Jok.html - ted to asi vypada ze jen delam reklamu, ale ono to OPRAVDU funguje... :)

tak ja s Biljakovou nemam dobre vysledky, je to spis podvod nebo jen placebo efekt, rozhodne nema 100% uspesnost, jak se chlubi…

Je to hodně nepříjemné, když žena zjistí, že nemůže mít děti. O to víc, když většinou je právě moc chce. Nicméně to, že nemůžeš mít děti, znamená konkrétně co? Nemůžeš přijít do jiného stavu z jakého důvodu? To je důležité, mnoho žen najde řešení díky IVF a umělém oplodnění.

Pokud není možnost mít biologického potomka, lze dítě řešit adopcí, ale je to třeba dobře rozvážit, zda je to pro vás opravdu řešení, které oba chcete a jste schopni zvládnout. Tím myslím jednak přijmout dítě za své, ale také ustát psychologické testy, kontroly a výslechy sociálních pracovníků a zvládnout také čekání na dítě....běžně 2-3 roky.

Nechci tu situaci zlehčovat, ale fakt, že jste se pokoušeli jen dva roky a už víte....je lepší než 10 a více let zkoušet a doufat a pro nic.

Máte možnost se vyrovnat s fakty bez dlouhého doufání a přizpůsobit si život. Ne vždy jde všechno, tak jak si člověk přeje a vím, že to bolí, ale není to konec světa.

já si myslím , že nikdy nebudu mít dostatek morální síly na to mít vlastní děti ... vůbec nevím jak bych se k tomu postavil ....

take si myslim, ze nemuzu mit deti....pritele vlastne  napadlo, jestli je menstruace zarukou toho,ze muzu mit deti? nikdy jsem nad tim vlastne takhle nepremyslela...ale jak poznam, ze ikdyz mam menstruci muzu mit deti_

Menstruace není zárukou toho, že můžeš mít děti!!! Já ji také měla a nemohla sem přijít do jiného stavu. Řešila sem to s gynekoložkou a ta mě začala hormonálně léčit. Následkem této léčby mi vyrostl miom o velikosti 30*30 cm a musela sem na operaci, kde mi museli sebrat i dělohu. Dneska je mi 36 let a vlastní dítě už mít nikdy nebudu.  

mať deti nie je všetko. Žena má čas na seba, upevňuje to vzťah, keď príde na neskoršie obdobie a človek už nieje mladý. Z vlastných skúsenosti možem povedeť, že dá sa to prežiť, na začiatku ťažko ale zvyknete si. Záujmy, práca a hlavne sa neľutovať. Postupne budete mať veci a Hlavne peniaze, ktoré nemajú v žiadnom prípade tí čo majú deti, či už malé alebo veľké. Ja viem, že sa Vám bude zdať že ste sama no tí čo majú deti sú tiež sami. No aspoň Vy viete prečo ste sama. No to je najhorší scenár pokúšaajte sa dokedy sa to dá. Skúste všetko každú možnosť čo sa naskytne. Budete spokojná, že ste skúsili. Ak to nepojde tak sa s tým zmierte asi tu na svete nieste kvoli deťom určite za niečo iné. Hľadajte a bude Vám ľahšie.

Já taky nemůžu (lépe řečeno kvůli nemoci nesmím) mít děti. A nedělám z toho žádnou tragédii. Nikdy jsem děti nechtěla a pokud by mě jednou uchvátily nějaké mateřské pudy, stačí se zamyslet, jak by to dítě dopadlo, kdyby mělo tu nemoc co já (což je velmi pravděpodobné). Dívat se na trpící dítě - ne, děkuji.

Ale těch devět let co jsme se snažili o umělí oplodnění zanechá strašný pocit, co jsme se snažili s manželem. Dostali jsme se kuli tomu až do luhů a stejně nic stoho neni. Jen bolest v srdci.

Jak se vyrovnat atím že nenám a nebudu už nikdy mít dítě. Je to pro mne velká bolest když odjíždím od gynekologa stím že neslyším pani budete mít dětˇátko. Tak strašně bych si přála toto slyšet. Žít s vědomím že umřu bez dítěte které nikdy neporodím a nikdy nebudu těhotná je pro mne to nejhorší co na světě může bít. Nevím jak co dělat ale v hlavě je myšlenka která vás nenechá napokoji a ta se vrývá hluboko do mozku. Tak strašně bych to dítě chtěla. Jsem tím úplně posedlá a asi se stím nesmířím a budu tajně bulet. Nejraději bych si kuli tomu nějak ublížila, jen abych mohla mít dětˇátko ale moje tělo je zrádce největší a nesnáším své tělo. Tak strašně bych mu chtěla ublížit že my neumožnilo to co jiné ženy mají dítě a některé si toho ani neváží. Jak tu myšlenku stý hlavy dostat ven že nemůžu mít dítě. Poradťe my prosím jinak se stoho zblázním.

Evulko, napiš mi, vypovídej se … budeme na to dvě. Jsem konečně našla stránku, kde nejsou jenom takové pindy, jako to chce čas, nemysli na to a jiné podobné žvásty které mě akorát "naserou" a bulím ještě více. ženské, spojme se, mysleme na sebe. Na druhou stranu, konečně vidím, že nejsem sama s těmito starostmi, … holky, pišme si, sdílejme to … jen mezi sebou, pomáhejme si … jinak se z toho zblázníme.

S manželem uvažujeme o IVF, ale nemáme na ni dostatek peněz, IUI nepomohlo, jenom nás obralo o prachy, tak jenom tajně doufáme, počítáme dny a já pořád brečím a brečím

3MaTerinka@seznam.cz

v prvni rade bych z toho co ti rekl jeden doktor nedela vedu, zajdi si i jinde na vysetreni, a kdyby uz porad existujou moznosti jak to dite mit

nevesej hlavu, psychika muze taky hodne dokazat

Ahoj Evulo,

našla som tvoje odkazy náhodou a som rada, že včas. Už poznáš moj názor na vec detí.. Teraz s odstupom času sa mi ľahšie o tom píše aj hovorí no vaj ja prežívala ťažko. Medícina nebola ešte na takej lekára som si tiež vypočula verdikt, že u mňa sa to nedá. Absolvola som operácie, liečenia v láznich aj všelijaké vyšetrenia. Moj bývalý chcel len svoje dieťa ja som ale nemohla. Známa, riaditeľka dojčeneckého ústavu mi konečne vybrřala dieťatko ktoré mohlo na adopciu no on nechcel. Nedal mu ani šancu aby žilo v našej blízkosti. Rozišli sme sa, teraz má svoje dieťa no stará sa o ńho sám.

žijeme svoje životy každý z nás má iné hodnoty v živote a sme svojím sposobom spokojní..

Ďieťa skutočne nieje všetko, časom uvidíš, že mám pravdu, držím palce.

Ahoj Marijana,

díky za tvůj názor. Ale já asi nejsem jako ty, abych se tak stím smířila. Je tam pořád ta touha a když eště vím že má matka byla z 11 dětí a ti mají děti, sestry moje mají děti. Nejstarší dokonce 4 a ta druhá 2 děti. Tak to já nemůžu střebat. Trvalo my dlouho než jsem se vdala a když jsme pomíšleli na dítě jedna doktorka mne tenkrát škaredě odbyla. A já se tenkrát zasekla a nic nedělala několik let. Pak podohodě z manželem jsme šli do toho znova. Ale čeho si nejvíc vyčítám že jsem se zalekla tý doktorky a přístup k tomu že jsem ji požádala o to že chci dítě, měla jsem tehdy ve 40ti šanci. Kdyby šel vrátit ten čas kdy jsem byla u ní tak bych jednala jinak. Škoda že se to nedá vrátit, jenom v pohádkách to jde ale v životě né. Nejde to jen tak zapomenout neumím to tak jako Ty, já na to nemám jsem asi citlivější než Ty.

Evulo, nějak ti to tvé povídání nevěřím.

Ahoj Evulo,

možno nás ten problém stretol v iných rokoch, každá žena to berie ináč, no z pocitov žien ako my dve a bolo ich stovky bez detí je to tak. Čím skor sa zmieriš tým je to lepšie. Aj iné udalosti majú trvalé= hodnoty..  

Ži každý deň asi na tom svete neisi kvoli dieťaťuzať niečo iné-potrebnejšie pre ľudí. Uvidíš neskor.

Mne napríklad v 43 rokoch potvrdili lekári roztrúsenú sclerozu. Mala som ju aj roky predtým no žila som plnohodnotný život, teraz však ďakujem bohu, že moje deti sa nemusia na mna dívať ako postupne nemožem to i to.

Spolieham sa len na človeka, ktorého som stretla náhodou no tieto veci zvláde v pohode. Neviem si predstaviť nikoho z mojich predošlých kamarátov a známich, ani svojho bývalého.

Detí má už veľké a žijú svoj život. My sme spolu a ich spoločnosť si berieme len ak chceme a možeme.

Má už aj vnúčata no myslím, a viem že na nikoho a na nič sa nespolieha.

Ja viem ako ti je, tieto veci ktoré teraz prežívam mi rozprávali pred 20 rokmi na liečení v kúpeľoch staršie ženy bez detí. Nechcelo sa mi veriť no teraz vidím, že je to tak. Vieš, čo bolo pre mňas najhoršie? Vraj sa može stať, že budem umierať sama, no my bezdetné aspoň budeme vedieť prečo sme sami.

Tak ti prajem úsmev na tvári, si osobnosť žena a to je veľa.

sice jsem ještě mladá na to chtít miminko, ale do budoucna mě to celkem trápí. kvůli jistému problému mi museli podvázat vaječníky, takže nemůžu mít děti…strašně mě to mrzí…mám ráda děti a těšila jsem se až udělam z mamky babičku. sama nevím jak se s tím vyrovnat…ale snad to půjde jinou cestou a pak je tu ještě adopce…je to i způsob jak pomoc dítěti které bylo odmítnuto a nemá domov 

Smíření je nejtěžší na dalším životě a nejde to na povel ze dne na den, z měsíce na měsíc a z roku na roku. Jde to vůbec? Jiné hodnoty, kterými argumentují jiné ženy (ty co mají děti) nikdy nedokážou vyjmenovat, říct. každý říká najdi si své místo na světě. Ale nedobrovolně bezdětné ženy ho nevidí. Pomáhat v dětských domovech nebo jiná charita se vám nechce, protože toužíte, aby pomohl někdo vám, k dítěti. Nevidíte valný smysl ve své práci, společenském životě, vše vám přijde tak pomíjivé, nezajímavé, …   Naučít se mít zase ráda sema sebe je snad nereálné. To tělo, duši všechno co vás zradilo.

Také mi sdělili, že nemůžu mít děti. Věděla jsem to už sice dřív, mám takovou složitější diagnozu. Vždycky jsem si přála mít děti. Na chvíli jsem měla problém se s tím vyrovnat, ale teď si tak říkám, že je to sice smutné když nemůte mít děti, ale mnohem horší je když dítě nemá rodiče.