Téma: Vzdělání v oboru - nutný předpoklad pro výkon zaměstnání?
Slýchávám od různých lidí, že nemohou sehnat práci, protože je mnohdy limituje nedostatek zkušeností a vzdělání dosažené v jiném oboru... Je to pravda, s podobným přístupem jsem se osobně setkal na ÚP a při pohovorech s potenciálním zaměstavatelem... Téměř vždy lpí zaměstnavatel na praxi v oboru a nemá odvahu nabídnou volnou pozici nováčkovi... Nakonec jsem narazil na zaměstnavatele, který to neřešil a dnes je se mnou spokojený... Ale proč to vlastně píši.. ? Odepsal jsem před několika dny na inzerát, ve kterém hledali pro nejmenované zábavní weby redaktora/editora, aby s nadhledem psal články a vyhledával na internetu vtípky apod... Odepsal jsem víceméně z hecu, ale přiznám se, že by mne taková práce na externí spolupráci bavila... Samozřejmě jsem dostal odpověď, že nesplňuji kvalifikační předpoklady pro danou pozici, zřejmě musím být absolvent fakulty žurnalistiky, abych byl platný... Nemluví ze mne uražená ješitnost, ale při čtení článků na internetu někdy pochybuji, že má dotyčný autor češtinu jako mateřský jazyk... Takže si myslím, že pokud zaměstnavatelé nebudou pružnější, tak v mnoha případech budou přicházet o šikovné lidi, kteří by se firmě vyplatili, kdyby ovšem dostali šanci... Určitě jsou povolání, která vyžadují vzdělání v oboru, např. lékař... Ale je mnoho jiných... Co vy, pracujete ve svém oboru.. ?
Když si vzpomeneme na historii, tak Archu Noemovu stavěli amatéři, Titanic profesionálové... A jak to dopadlo...
Reakce čtenářů
Souhlasím, že máš pravdu a nejvíc zarážející je, když na neznámějším a možná největším serveru u nás neumí pravopis. Toho si jistě už všimlo více lidí a i když je to často podrobeno kritice v diskuzích, přesto to nikomu nevadí. I jinak mám podobnou zkušenost jako Ty.
Z vlastní zkušenosti vím, že se dá naučit cokoliv přímo v akci. Záleží na firmě a šéfech. Jediná škola, která se mi hodí je ZŠ a chemie ze střední, jinak jsem tam seděla naprd. Nejdůležitější je škola života a síla osobnosti, víc nepotřebuješ.
A proč to víme my a nevědí to zaměstnavatelé.. ? Třeba konkrétně u zmíněného psaní, čekal bych například zadání tématu a napsání článku na zkoušku a ono prdlajs... Nikdo ani nemá zájem někoho proklepnout...
Jestli to taky nebylo tím, že byli povinni vypsat na místo výběrové řízení, ale ve skutečnosti už měli vybráno. I tak to chodí. Vlk se nažere a koza zůstane celá.
Někdy to jde, když se chce... Dělal jsem nějakou dobu ve strojírnách, nastoupil jsem tam jako obsluha strojů, ale ještě ve zkušební době mi nabídli dělat seřizovače nástrojů... O strojařině vím, že je to spousta tenkých, tlustých a přerušovaných čar na papíře... Po 3týdenním zaučení jsem začal makat sám, podepsal jsem papír, že jsem strojař s 5letou praxí a bylo vymalováno... A to vše proto, že prý mám šikovné ruce a hlavně prsty... To je dobrá informace i pro dívky, ne pouze pro vedoucího výroby...
Naprosto souhlasím. Ono je to celkově takové.. zvláštní, mnoho firem hledá určité kandidáty, ale ten kdo zadává požadavky většinou nastaví standart dost vysoko a často velmi zbytečně. Mnohem více se dbá na "papírové" předpoklady než ty skutečné. Podle toho to také často vypadá.
První práci jsem šla dělat úplně mimo můj obor, tehdy jsem s prací problém neměla, ještě nebyl takový velký požadavek na konkrétní vzdělání ani praxi.
Když jsem šla do druhé práce, byla jsem jako jediná úplně mimo obor a zcela bez odpovídající praxe. Měla jsem však ohromné štěstí na vedoucího. Řekla jsem mu, že se mi ta práce "z venku" líbí a chtěla bych zjistit zda to tak bude, i když ji budu dělat. Vybral mě a dal mi možnost se vše naučit, učila jsem se za pochodu a musím říct, že to v mnoha ohledech byla má nejlepší práce. Postupovala jsem jen díky své práci, nikoliv vzdělání a to díky tomu, že někdo měl odvahu mi dát šanci mimo můj obor. Později jsem učila studenty i již vystudované. Praxe je velmi často mnohem víc než teorie ve škole. Navíc osobně mi připadá mnohem praktičtější naučit vše zaměstnance tak jak to chci já, místo toho, abych si ho bral se všemi nešvary z minulého zaměstnání apod.
Samozřejmě jsou profese, kde je konkrétní vzdělání nutností, ale naprosto vždy jde o konkrétní schopnosti.
Tak dnes mi říkala sousedka, že v sousedním městě v galerii hledají zdatného důchodce či matku na MD, na prodej vstupenek. Bylo by to na částečný úvazek včetně so-ne, v pondělí volno. Ale pozor, požadují maturitu, což sousedka důchodkyně nemá že. Tak si tak přemýšlím, na co ta maturita.
Velmi důležité je samovzdelávaní, třeba Edison neměl žádné velké vzdělání a přesto svojí usilovností a osobním nasazeným dosáhl úspěchu.
Já mužů o sobě říct, že škola, kterou jsem vystudoval, mně zabezpečila uplatnění v životě a dala práci, kterou mám velice rád. Přesto se pořád vzdělávám. Od mládí jsem aktivní člověk a při své původní práci, jsem mněl i mám ještě jednu prácí, která mně zajímá a přináší i finanční užitek.
Šikovných lidí je mnoho a jistě je pravda, že mnoho z nich nedostanou šanci ukázat zaměstnavateli svoji tvořivost a schopnost. V tom případě to musí zkoušet dál. Kdo hledá, najde. Kupříkladu můj syn vůbec nepracuje v oboru, který vystudoval, přesto našel uplatnění v jiném oboru i bez papíru na práci, kterou vykonává dobře a jeho šéf je s ním spokojen.
Edison vynalezl žárovku, protože měl fobii ze tmy, to nemá se vzděláním nic společného...
Souhlasím s tím, že zaměstnavatelé kladou na vzdělání a praxi v oboru velký důraz. U opravdu odborných profesí je to jistě na místě, z některých inzerátů ale mám pocit, že maturitu už dnes musí mít i uklízečka nebo obsluha na veřejných záchodcích, což už - podle mě - nutný předpoklad pro výkon takového povolání určitě není. Jak už napsala Veselka, požadavky zaměstnavatelů jsou hodně vysoké - zaměstnavatelé v podstatě v inzerátech nehledají optimálního, ale ideálního kandidáta, což může být velký rozdíl. Spoustu zájemců o takovou pozici, ale velký seznam požadavků odradí, což je škoda jak pro ty zájemce o práci, tak pro zaměstnavatele.
V inzerátu na pozici, na které teď pracuji, byly mezi požadavky minimálně tři roky praxe a aktivní znalost ruštiny jako výhoda. Přestože jsem měla praxe stěží dva roky a rusky neumím vůbec, rozhodla jsem se to zkusit. Když jsem pak úspěšně prošla výběrovým řízením, dozvěděla jsem se, že v nejužším kole byla mým soupeřem paní s 10letou praxí na OSPOD. Asi jsem v sobě měla něco, co je přesvědčilo, že já budu správná volba - dodnes nevím, co to bylo, protože praxe a zkušenosti to nejspíš nebyly.
Takže přestože praxe a zkušenosti nemusí být to nejdůležitější, je bohužel potřeba mít alespoň nějaké, aby Vás vůbec pozvali na pohovor - což může paradoxně způsobit to, že firma už předem vyřadí nadějného kandidáta a to je škoda.
Měli Tě aspoň zkusit na pár dní zaměstnat. Nelitovali by. Škoda že nemám web podobného oboru. Hned bych Tě zaměstnal. Na MS jsi se víc než osvědčil
Věk: 23
Já si myslím, že mít praxi v oboru při hledání práce je vždycky výhoda. Přeci jen v životopise vypadá lépe, když v něm máte napsanou aspoň nějakou praxi, nebo že se o tom obor zajímáte a máte základní přehled, který při práci rozvíjte. Ale závísí pozice od pozice jestli je praxe opravdu nutnost. Např. je zbytečné se hlásit na technickou pozici, když o tom nemáte ani páru.
Věk: 49
mě se zase stalo, že jsem hledala práci v české spořitelně: byla to práce ohledně pohledávek, ve které jsem měla praxi v adv. knaceláři, odpověď zněla, že si našli jiného uchazeče a místo jím obsadili, a přitom ještě týž den vyvěsili inzerát na tu samou pozici, tak jsem se neuržela a docela jsem si jejich personalistku podala, něco podobného se mi stalo s firmmou vykupto, tak mi zase manažerka vždy típla mobil, zavolal jsem její kolegini co že se to dejě a ta se mi do telefonu vysmála, kdyby tak majitel věděl jaká teleta zaměstnává, pak by se nedivil, že jednoho dne půjde jeho firma do kopru, tak že ja se má člověk snažit, když narazí na podobné chuděry, co se ani podepsat neumí...