Téma: Ženský koletiv v práci - jak zvládnout drby a stres
Uživatel: Pavlína
Věk: 25
Zhruba rok pracuji v kolektivu 12 žen. Jsem zde nejmladší, mám ještě jednu kolegyni stejné věkové kategorie se kterou si dobře rozumím a zbytek jsou ženy okolo 45 let. Naoko jsme všechny "velké kamarádky", ale přitom je to jedna velká přetvářka. Vím, že v podstatě v každém kolektivu to vypadá podobně - utváří se skupinky lidí, které se spolu baví víc než s ostatními a téměř vždy je tu nějaká osoba, která nemá co na práci, a tak vymýšlí drby, pomluvy a snaží se na sebe lidi poštvat.
Dřív jsem si toho snažila moc nevšímat, nerada se hádám, jsem typ, co nemá problém se podřídit, ale poslední dobou je toho na mě moc, přestávám chodit do práce ráda.
Jak zvládáte "stres" vyvolaný na pracovišti způsobený kolegou/kolegyní?
Nechci se přetvařovat, ale kdybych to nedělala, nastalo by tam nejspíš peklo, už teď je to peklíčko. A zároveň těm škodolibcům nemakavcům nechci dopřát, aby viděli, že mám špatnou náladu.
Jsem nejmladší, nemůžu si nikde moc otevřít pusu (ani tedy nejsem ten typ), natož si stěžovat - není kde. Spíš hledám radu, jak se v konkrétní chvíli povznést nad to, co zas dotyčné osobě vyjde z úst, tu práci potřebuju.
Děkuji předem za odpovědi.
Reakce čtenářů
Věk: 40
Také mám takové starosti v práci a už to držím 8rokem.Je to strašné-dříve jsem pracovala pouze s malým kolektivem(2) a nebo mezi muži,ale to, co se děje v mé práci teď, je hrozné.Nedá se to ani napsat vše,bylo by toho mnoho,ale to nadržování,vynalézavost,jak obejít tu těžší práci,pomluvy,závist a i když si děláte pouze svou práci,jak tady píše paní výše,zase vás obviní,že nezapadáte do kolektivu.Já,ale napotřebuiji zapadnout,jsem tam opravdu,jen kvůli práci,která mě naplňuje a ty fantastické kolegyně mi to jen kazí.Mám spostu kamarádek,ve svém okolí,ale věřte,že sama už nevím,kudy kam,aby mi v práci bylo dobře.Sama vidím,jak hlídají,sledují,pomlouvají-nevím,co z toho mají,ale je pravda,že i když mistr stojí za houby-tak ten výsledek,co ty kolegyně očekávají,se dostaví.Je to složité téma a já sem z toho zoufalá
Ahoj Lubko, jsem na tom podobně. Dřív jsem do práce chodila ráda, docela jsme se po sobotě a neděli těšila. Teď tam chodím, protože musím a práce na výběr není. Je nás 15 ženských a jedna z kolegyň si jede po svým. Např. jde 6x do měsíce k zubaři, z pracoviště odchází s úsměvem na rtu, jak nám ostatním blbcům to nandala. Podotýkám, že zaměstavatel po nás nechce potvrzené propustky a tak se najde vrána, která toho umí zneužít. Její prac. výsledek je na 50% jiných... ale bohužel vedení to nějak nevidí. Je s podivem, jak u někoho všechno řeší hned u jiného jsou jako slepí a hluší. Jenže co s tím může člověk udělat? Když zajdu za šéfem, že se nám některým toto jednání nelíbí tak náš šéfík ji zavolá a hned v úvodu řekne, že ta a ta si na nistěžovala to a to. Přitom výsledek(měs. tržba) je viditelně jiná jak by měla být. Tak co s tím? Umí mi někdo poradit? Proč za stejnou odměnu někteří musí a jiní nemusí dodržovat pravidla. Můj osobní názor je, že chyba je ve vedení. Ale jak z toho ven? Jak dosáhnout rovných pravidel pro všechny?
Přesně jak říká Budgie, zavalit se prací a pracovat. Já pracuji v Open-Spacu v týmu 11 žen 
ale naštěstí je to v pohodě. Je pravdou, že si dost často nasazuji sluchátka do uší, protože občasné řešení typu děti atp. me občas nebaví. A v soukromém životě mám tím pádem více kamarádů, než kamarádek, protože po osmi hodinach s ženskýma si opravdu potřebuju pokecat s chlapama
