Téma: Pokračování - TÉMA: PSYCHOPAT JAKO "NADŘÍZENÝ" - JAK JEDNAT S NAMYŠLENOU SEBESTŘEDNOU EGOISTICKOU SPOLUPRACOVNICÍ?
Uživatel: Petrolina
Věk: 30
Ahoj všem. Na začátek chci poděkovat za rady, které k původnímu tématu přišly. Chtěla jsem napsat i pokračování (Tématu Psychopat jako nadřízený). Řešila jsem situaci na personálním oddělení firmy, kde pracuji, ale vlastně mi řekly, že s chováním externí pracovnice nemohou nic moc dělat, že buď to vezmu tak, že se tak chová ke každému nebo odejdu a najdu si jiné místo. Že ji domluví, ale že ji domlouvali mnohokrát a vždy se to po měsíci vrátí k původnímu arogantnímu jednání. Pro mě neřešitelná situace. Externí pracovnice mi nyní nevolá a chová se o trochu lépe, ale jak bylo řečeno dlouhého trvání to mít nebude. Velké zklamání bylo pro mě postoj mých nejbližších (rodiny), která o problémech věděla do detailů. Bylo mi řečeno, že to mám vydržet, že jinde to možná bude horší a spíš je tam otázka toho, že bych mohla potřebovat peníze. S rodiči nežiji už ve společné domácnosti, ale i tak. Čekala jsem spíš oporo, nevím co na to vlastně říct. Vydržet, je co? Že budu trpět dál a začnou se projevovat zdravotní problémy, které už mám. Možná se situace vyřeší sama, protože mi bude končit v půlce prosince zkušební doba. Představa zkažených Vánoc zrovna touto paní. Bohužel ani v pracovním kolektivu nevidím moc klad, nikdo s ničím nepomůže, i když vědí, že nestíhám a nezastavím se - holt dámský kolektiv. Opravdu jsem už ze všeho zklamaná. Jsem rozhodnutá z práce odejít a zamrzel mě postoj rodiny. : (
Reakce čtenářů
Věk: 53
nechej tomu volnej prubeh, pokud te nevyhodi tak z toho muzes jenom tezit, firma te podrzela a muzes externistku umravnit. nedel unahleny rozhodnuti
K té rodině. Nevím, co by asi tak mohli udělat. Litovat tě? Co by ti to pomohlo?
Tahle situace nemá moc řešení. Jestli je pro ně ta externí spolupracovnice opravdu tolik důležitá, tak se jí zbavit opravdu nemohou, to budou raději vždy na pár měsíců hledat někoho nového na tvoje místo, tak to prostě je.
Tvojí možností je pokusit se z toho něco vytěžit. Říct si o víc peněz nebo míň práce, delší dovolenou, volnější pracovní dobu (možnost home office), prostě co já vím, zkrátka něco navíc - jo, budu dělat tuhle "jedovatou bábu", ale půlku ostatních klientů vezme někdo jiný, protože to zkrátka v téhle kombinaci nejde stihnout a protože jí musím být vždy k dispozici, chci mít jen 4 hodinovou pracovní dobu a zbytek doma, kde na to budu mít klid, …
Ideálně to předložit před koncem zkušební doby s tím, že "teď mi to dáte písemně, nebo 16. prosince nepřijdu".
Já bych se spíš začala branit. Už s ni chvilku pracuješ s tak víš, na co můžeš být připravená, a co odniomuzes cekat, předem si můžeš naplanovat, jak se zachovas a co jí řekneš. Dat jí na jevo, co si k tobě může dovolit a co ne.
Rodice ti radi nesmysly, protoze to sami nikdy nezazili. Kdyby zazili, vedeli by, ze ta osoba se nezmeni a budes s ni bojovat neustale. Muze se zmenit na chvili.
Na tomhle miste te nic dobreho neceka. Ve vlastnim zajmu by ses mela poohlidnout jinde.
Mám kamarádku, která teď měla úplně stejný problém jako ty. Řekla jsem jí, at se brání. Řekla mi, že se je ráda, že si nějakou práci konečně našla a že se bojí, že o tu práci příjde a že počká až zkončí zkušební doba. Dělala jí ze života peklo, jako ve školce chodila donášet za ředitelkou, vymýšlela si dokonce nepravdy a nakonec jí vyhodili prej s tím, že nestíhá tempo - pracovala na magistrátu. Ale jak můžou chtít po člověku, který se terpve zaučuje a je v práci měsíc a půl, aby to zvládal na 100%???
Chudák se z toho uplně složila a je z toho na prášky. Vyloženě z ní udělali "pitomce". I kdyby vše zvládala na 100%, tak by si na ní našla zase něco jiného.
Mě připadá zvláštní, že v práci je vždy někdo, kdo je takový, no zvláštní a při tom se tam pořád drží. Nevím čím to je, možná tím, že se jí ostatní nějak bojí.
Neboj se jí. když tě třeba za něco zase zdrbe, tak jí třeba řekni - prominte, že nejsem dokonalá jako vy. Nenechej se šikanovat a normálně se bran.
