Téma: Velmi divné chování starší kolegyně v práci

Zdravím, vaše napsané myšlenky vůbec nepůsobí neuspořádaně, ale řešení Vám asi težko někdo poskytne, leda nějaký dobrý psycholog… Já ženatý nejsem, a sám nevím jak bych se v takové situaci zachoval, ale povahově jsem na tom dost podobně jako Vy. Takový typ žen asi prostě je. Tajuplné, přátelské, milé, se srdcem na dlani, ale nikdy se dozvíte předem, jak se zachovají, když by to na ni člověk vybalil Ale jedno bych řekl, že je jisté, už nikdy by to nebylo jako dřív…   A to si chce právě důkladně rozmyslet a buď do toho se vším jít nebo to nechat při "starém".

Jsem realista, vztah samozrejme neni mozny s ohledem na rodinu, praci, okoli. V manzelstvi nam to klape, byt jsme prozili i kratke odloluceni ze strany manzelky, ale tim rozhodne nerikam, ze bych mel narok neco oplacet a a ni nebudu.

Ad Listicka - nejake zkusenosti se zenami mam, tato situace vubec neni preci o zvedani sebevedomi, ale o zvladnuti emoci, ktere se mnou cvici. Je pravdou, ze nejsem zvykly na takove situace a musim se je naucit zvladat, je to jine kdyz jde o nekoho ciziho nebo nekoho koho znate velmi dlouhou dobu. V kazdem pripade dotycna umi velmi presne balancovat na hranici at uz uvedome nebo ne. Popisoval jsem ciste stav poblouznene mysli.

Ad Veselka - bohuzel milenecky vztah neni mozny presne z uvedenych duvodu - mnoho emoci, z teto stranky mam co dohanet-je potreba byt pripraven do budoucna. Jedinym resenim je se takovym situacim bud vyhybat nebo je naopak vyhledavat ke jejich zvladnuti - nevim.  

Přemýšlím, jestli při svých fantaziích myslíš taky na svoji ženu. Představy jsou krásná věc a tam by to taky mělo končit. To není moralizování, ale rada.

Pises o sobe, ze jsi introvert a mas nizke sebevedomi. Nevim, kolik mas zkusenosti s zenami? Myslis si, ze tim, ze navazes vztah v praci, se ti sebevedomi zvedne? Mozna ani netusis, do jakeho maleru se muzes dostat? To kvuli ni chces riskovat sve manzelstvi nebo postaveni ve frime? Dotycne dame totiz o nic nejde. Je svobodna, nema zadne starosti ani povinnosti. A kdyz te jednou polapi, jiste se te nebude chtit jen tak vzdat.  
A ted si predstav, kdyby neco podobneho zazivala tvoje zena v praci. Jak by ses na to asi tvaril?
Rady jsi tu dostal, je to na tobe. Konecne jsi dospely muz!! Delej, jak myslis, ale napred zapoj hlavu!

Nějak jsem v textu přehlédla, co bys vlastně dál chtěl, očekával.

Pokud by otázkou bylo, zda máš opustit manželku, tak k tomu můžu napsat jen, že nové koště vždy dobře mete. To není urážka, jen fakt.

Jestli by otázka zněla zda byste mohli být milenci, tak z Tvé strany rozhodně ne, spojuješ s tím příliš emocí a dle mého názoru bys nebyl schopen udržovat milenecký vztah, tedy jasně dané hranice přes které nejede vlak = rozumě si užít a nic víc.

Ona to evidentně zvládá, flirtuje, baví se, neanalizuje.

Z toho, co píšeš, usuzuji, že jsi se do dotyčné paní zamiloval. Ona ale do tebe ne a klidně flirtuje se všemi muži.   Dělá jí to dobře a možná si tím zvyšuje své sebevědomí. Ale jako moudrá žena má i ona své hranice. A to je dobře. Pochop, že ty jsi pro ni jen jedním z mnoha. Vykašli se na city k ženě, která je stejně neopětuje a věnuj se své rodině.

Chlapče, ty v tom těžce lítáš.

Podle mně bys měl vzít rozum do hrsti a rozhodnout se, jestli chceš milenecký vztah nebo ne - samozřejmě vzít v potaz své manželství a dopad na něj.

Pokud je odpověď "ne", tak to nech jak to je a prostě si užívej jiskření a kolegyni občas uplatni v erotických fantaziích, ale dál to nenech zajít, protože by sis v životě nadělal guláš desetinásobný.

Pokud je odpověď "ano", tak budeš muset být aktivnější. Ne každá žena si troufne "balit" muže o 13let mladšího - aby nebyla trapná, že vyjíždí po "zajíčkách". Na to by musela mít sebevědomí docela velké. Myslím, že signálů ti dala víc než dost, je na tobě se zachovat jako muž činu a dát jí dost jasně najevo, že stojíš "o víc" bez ohledu na ten věkový rozdíl.

Ale fakt upřímně doporučuju vědět, co cheš, jinak se v tom ztratíš.

Jak to tak sleduji, tak vlastně můžu být rád, že jsem nebyl polapen a nemusím řešit daleko horší problémy.

Dokážu si představit čeho jsou ženy schopny, když se rozhodnou. Takže je to vlastně ideální stav - jen moje hlava musí převzít vládu nad situací. Budu však stále pokoušen, je třeba se to naučit zvládat bez následků.

Na milenecký vztah opravdu nejsem, nezvládal bych to emočně, pracovně - nestačilo by mi to. U ní je to  o něčem jiném než jen o sexu.

Uf, to jsem si vydechla!! Jsi preci jenom chytry kluk!! Uz jsem se bala, ze udelas nejakou blbost.

"… vlastně můžu být rád, že jsem nebyl polapen a nemusím řešit daleko horší problémy."

No, toť otázka. Jestli jsem to dobře pochopila, tak došlo k určitým náklonostem a polibkům na tvář z její strany k Tobě více, než-li k jiným kolegům a to veřejně = na pracovní narozeninové oslavě s tím, že: "Pri setkani v praci jsme se shodli, ze to byla skvela "parba" a ze si to vsichni bezvadne uzili. + "Koukala zasnene na fotky, na kterých mi davala polibek pri prani a rozplyvala se nad tim jak nam to slusi."

No a mě napadá otázka, co budeš dělat, když si někdo z kolegů či kolegyň dříve či později pustí někde pusu na špacír "nenápadně" tak, aby se to dostalo i k Tvé manželce? Co si budem povídat, ať chceme nebo ne, někteří lidé (ať ženy či muži), umí být pěkné drbny, zejména za situace, pokud by to mělo pokračovat či se opakovat na vánočním večírku…

Tomasino:   přečetla jsem si Tvoje téma a musím říct, že to, co se odehrávalo na narozeninové oslavě = (jak došlo k polibkům… ) , tak tam mi  bylo těžko u srdce když jsem to četla, protože jak píšeš - * jsi ženatý. *  Ale je známo, co všechno dokáže alkohol. Tvoje téma a reakce jsem si musela přečíst dvakrát, abych všemu správně porozuměla. Např. Tvoje reakce napsané níže na mně zase působí, že  u Tebe spíš převládá víc rozum než nějaká vášeň… - (což je správné) .

Všimla jsem si taky, že máš dost citlivé srdce (a to je samozřejmě dobře) , jenom mám jakoby obavu, zda se nepohybuješ (jak se říká), na tenkým ledě. Jde totiž o to, že i když se snažíš být kolegyni v její trápení nějak  nápomocný (jak píšeš) , tak zda to není pro Tebe velká nálož. Myslím, že podobné záležitosti by měly vykonávat spíš kompetentní lidi - (mam na mysli pomoc - např. psychologickou… ) . Tím chci říct, že v určitých situacích, ne každý člověk  - muž, zvládne  pomoct ženě - kolegyni, bez určitých následku. Samozřejmě já Tě neznám, na mně celkově působíš - (podle toho co píšeš) , jako rozumný muž.

Pokud jde o Tvoji kolegyni, tak těžko říct, proč se chová tak,   jak se chová - přece ne všechny ženy jsou stejné. Uvedu příklad: jsou ženy, které když  *něco* prožívají - řeší, tak si chodí pro radu ke kamarádkam. A zase jiná skupina žen, když  *něco*  prožívá - řeší, tak si to uchovávají ve svém srdci a přemýšlí o tom. -  A to jejích chování může navenek vypadat pro ostatní, tak nějak divně… .

Nebo se u kolegyni může jednat i o dilema, nebo o nějaký vnitřní boj, jak i píšeš - těžko říct, když nevíme přeně její situaci.

Podle toho co píšeš, můj názor je, že kolegyni určitě nebudeš lhostejný.

Pokud jde o vánoční večírek a máš zase nějakou obavu z trápení…, tak já bych to řešila asi tak, že přijatelným způsobem bych se ji osobně zeptala na to, co chci vědět…   - přece se znáte spoustu let, jak píšeš. A samozřejmě, nezapomínej, že jsi ve svazku manželském.