Téma: Velká zátěž v práci - matka mi nerozumí a kamarádi jsou za vodou, pořádně mě nevyslechnou co mě trápí
Uživatel: Pavlík
Věk: 29
Ahoj všem diskutujícím.
K mým problémům. Nastoupil jsem nedávno do práce, pracuji ve studiu architektů - velké zakázky, stres a tlaky od nařízených. Jednoduše popsáno - nadřízení, kteří většinou s námi ani nepracují, neví co vlastně práce obnáší tak nám dávají nesplnitelné tarify - tedy počet zakázek co bychom měli splnit. Chtějí za týden 60 zakázek, což není v našich silách plnit. Je na nás kladen každý den neuvěřitelný tlak, ne že bych byl nějaký citlivý, ale těžce to snáším. V práci jsem přesčas, domů jezdím v devět večer od rána, nestíhám ani oběd, nic. Ráno od 8:00 do 21:00. Přijdu domů a lehnu, ráno zase do práce, o víkendech dodělávám práci i doma. Kolegové ti vám nepomůžou.
Když se ozvu rodičům jako dnes a svěřil se jim, že to nezvládám, tak mi zvlášť matka odvětí, že si jen stěžuji a seřve mě ještě. Prostě od čerta k ďáblu. Když si povídám s kamarády - většinou mají dobře placené posty, nepředřou se a mají i čas na záliby, sport a tak prostě nemá cenu se jim i svěřovat. Jsou prostě vysmátí a jak se říká sytý hladovému nevěří. Buď mé problémy bagatelizují nebo to ani neřeší, prostě já jim něco říkám a oni si vypráví o dovolené v Dubaji.
Fakt nevím jestli je neporozumění fenomén dnešní doby, ale já ho mám na všech frontách. To si moc nedovedu představit do tohoto pracovního nasazení mít vztah. Už přemýšlím, že budu muset z práce odejít, protože mám zdravotní problémy, které stres zhoršuje - neurologické potíže - cysta na mozku, srdce.
Nechci ani žádné rady, spíš jsem se potřeboval někomu svěřit. Děkuji za reakce a za vyslechnutí.
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 2571x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Tou předposlední větou jsi to zabil. 
Věk: 32
Co tim myslis. Ze zabil?
Znas Duska a jeho ctyri dohody? Zkus precist, ci podivat? mimo jine je to i o tom nebrat si slova osobne. A to nejen slova, ale i jejich vyznam. Je jen na nas, kdyz Ti nekdo rekne "makej"zda budes makat, jak on piska, nebo podle sveho tempa. Nikdo nereaguje dobre na stres a nikdo vuci nemu neni imunni, ale je jen na kazdem cloveku, jak si jej vezme osobne a necha se jim strhnout.
Strhnout se stresem znamena mimo jine nechutenstvi, nespavost, podrazdenost. proste nespokojenost. Kazdy muze byt "ten prvni", ale je jen otazka jeho ceny, zda mu ten nepokoj, neklid kolem toho za to stoji.
Mě spíše pobavilo to autorovo "Nechci ani žádné rady, … "
Pokud je možné, jak píšu níže, že Pavlík = Paulin, pak se nedivím, že ani žádné rady nechce - minule se mu moc nelíbily 
Ano, ten jen bědoval…ale podívejte se, Dany, na oslovení+ další obraty, které ten ukňouraý autor minule použil, jsou téměř identické s těmi zde.
A který dospělý muž se označí za Pavlíka a stěžuje si na matčino nepochopení + nepřiměřenou tvrdost živora?
Trošku mi přijde divné, když píšeš, že si o tom nemáš s kým promluvit, jestliže hned na začátku zmiňuješ, že VÁM dávají v práci nesplnitelné tarify atd. Tedy ne jen tobě. Ostatní by v tom případě na tom měli být stejně, ne? A to o tom spolu nemluvíte, neřešíte to?
Rád bys, aby o tom s tebou mluvili ti, kteří tvou práci a pracovní klima neznají? K čemu by to bylo?
Věk: 29
Nemluvíme, je to kolektiv, kdy každému jde o jeho plnění a navzájem si konkurejeme. Protože zakázku dostane podle svého výsledku dostane ten nejlepší. Prostě v kolektivu spolu soutěžíme, proto je vyloučené se svěřovat
Pokud jsi architekt, předpokládám, že máš k tomu požadované vzdělání, tak co pracovat sám na sebe, nebo pod menší arch. kanceláří či arch. studiem?
Mimochodem, nepsal jsi sem už tohle téma (klikni) pod přezdívkou Paulin?
Tam Paulin = možná Ty píše, že: "Jako architekt budu těžko podnikat. Teď pracuji pro pobočku Metrostavu v Brně, ale musím se přestěhovat do Prahy kvůli zakázkám." + tam vidím další podobnosti a důležité a nezanedbatelné skutečnosti, které by mnohé vysvětlovaly, proto se ptám?
Věk: 29
Bohužel ne.
Dobře. Sice mi ta obě témata připadají dost podobná = nechápavá matka, která seřve + kamarádi, kteří jsou jinde a také nechápou a nedá se jim svěřit, ale budiž Díky za odpověď.
No a co říkáš tomu, jak Ti píšu výše: "Pokud jsi architekt, předpokládám, že máš k tomu požadované vzdělání, tak co pracovat sám na sebe, nebo pod menší arch. kanceláří či arch. studiem? " Pak by jsi to neměl až tak náročné, a i tak si myslím, že by jsi se dobře uživil a uplatnil = i v některých menších studiích dělají zajímavé zakázky či projekty
Věk: 29
Zatím nemám odvahu ani finance rozjet něco svého.
Jo. A co čekáš, že se o tebe neodvážného někdo postará? Máš to těžký, ale to má dneska kdekdo a fňukání ti nepomůže.
Myslím si, že změna práce je na místě. Uleví se Ti a budeš mít kvalitnější život a časem i vztah - ten k životu patří a je u normálních lidí neodmyslitelný.
