Téma: Deprese po problémech v zaměstnání - pomluvy a naschvály od kolegyně
Uživatel: MiaE
Věk: 24
Hezký den,
poprosila bych vás o radu, co mám dělat. V září 2013 jsem nastoupila do práce - do mateřské školy. Byla jsem čerstvě po škole a strašně jsem se na práci těšila. Měla jsem určité vize, ideály, jak bych to chtěla dělat.
Krátce po nástupu jsem zjistila, že tyto moje plány nejdou zrealizovat, protože v práci mají své "metody", které se tam praktikují přes 20 let a žádné změny netolerují. Odradilo mě naprosté nenadšení ostatních kolegyň do práce. Přesto jsem se snažila vymýšlet něco nového. Cítila jsem, že se to ostatním nelíbí a vrcholem všeho bylo, když jsem zjistila, že mě moje kolegyně ze třídy od začátku září 2013 pomlouvá, vymýšlí si apod. Některé učitelky se mě v práci zastaly, což mě překvapilo. Poté následovalo ještě několik naschválů ze strany kolegyně. Pořád jsem to přecházela, snažila se to neřešit. Ale najednou to na mě dolehlo a já nemám ráno chuť vstát a dokopat se do práce. Přijde mi vše zbytečné. Na co vymýšlet něco nového, když to nikdo neocení? Rodiče dětí si mě údajně chválí a s dětmi mám také hezký vztah.
Každý den je mi špatně, než mám jít do práce. Mám pocit, že se v práci nemůžu realizovat a tak jsem se na to těšila. Ovlivňuje to i můj osobní život.
Neustále přemýšlím nad tím, co mi kolegyně řekla, bojím se, co bude další den. Nedokážu se na nic soustředit. Uvažuji o změně práce, ale bydlím v maloměstě a není to jednoduché.
Mám 7 let (2007-2014) přítele. Už jsem uvažovala i o otěhotnění a odchodu na mateřskou, ale asi není správné řešit problém touto cestou.
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 4788x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Možná to chce jen zvolnit a nenutit kolegyně do svých aktivit. Nové věci se rodí ztěžka v zažitém systému. Důležitá je opora alespoň v části kolektivu a v rodičích dětí a tu přece máš. Ale jak říkám, zvolni, bude to chtít čas.
ojee, to znám. stalo se mi to u první práce, oddalovala jsem moment, kdy jdu spát, protože jsem věděla, že se probudím a budu tam muset zase. Jedné kolegyni se zase stalo, že zvracela každý den před odchodem, jaký z toho měla stres.
Chyba byla asi v tom, žes přišla jako nová a hned ses snažila měnit zavedené věci. To se nikdy, vážně nikdy, nesetkává s kladným přijetím u kolegů!! Když někam přijdu nová, vždycky se nejdřív dívám, jak to tam chodí, jaké jsou zvyklosti. měnit se něco dá, až když máš vybudovanou pozici. No ale to je teď jedno, důležité je, abys teď znovu našla do práce chuť. Co ti poradit moc nevím…musíš se těšit na děti a na práci samotnou. Jsi s tou kolegyní každý den? Nešlo by třeba domluvit u ředitelky, abys měla jinou třídu, vysvětlit, žes to myslela dobře, ale že jste si s kolegyní nesedly. ?
Asi nemáte konflikt, ale asertivně (v klidu) bych s kolegyní promluvil co mi vadí - že mě pomlouvá a jaké nascvhály mi dělá. Pokud si to necháte líbit, budete trpět další týdny a měsíce.
Těhotenství realizujte až to sama budete cítit a cítit. Ne podle aktuálních nálad a naschválů Vaší kolegyně.
Chápu, že Vás mrzí, že se nemůžete seberealizovat a držte se alespoň myšlenky, že se Vaše změny líbí rodičům dětí. To jsou totiž klienti Vaší mateřské školky a na těch záleží, ne na kolezích nebo nadřízené. Ti tam děti nemají.
Jste mladá a každý mladý si myslí, že změní svět. Chcete měnit něco, co spoustu let funguje, přinesla jste nový vítr na své pracoviště a možná tím některé vylekala. Vše má svůj čas a nové by se mělo podávat po lžičkách, jako medicínu a ne hned píchnout koňskou injekci. To je jasné, že je pak taková odezva. Víte jedno přísloví říká:
"Nelíbí se ti, co slyšíš? Změň to, co říkáš."
Pokud jste opravdu hodně aktivní a přesvědčena o své pravdě, zkuste si zřídit soukromou mateřskou školku a tam se můžete realizovat. V kolektivu by se nemělo vládnout, v kolektivu by se mělo spolupracovat. Jen můj pohled na věc.
Věk: 24
Děkuji Vám za rady…možná jsem to napsala trochu špatně. Nesnažila jsem se vše hned od začátku měnit, ale dělala jsem práci tak, jak jsem to viděla na škole a na praxích v jiných mateřských školách. Nebylo to něco, co bych si sama vymyslela. Například od dětí nevyžaduju, aby spaly na lehátku. Stačí mi, když odpočívají a neruší ostatní. Ostatní starší kolegyně to považují za nepřípustné, protože děti přece musí spát. Žádná klidová aktivita (prohlížení knihy) pro nespavce neexistuje, přitom jsem myslela, že už je to běžná praxe v každé školce… Nikdy jsem kolegyně do mých aktivit nenutila. Jen jsem se zeptala, proč se taky v mš nekonají častěji nějaké společné akce do kterých se zapojí třeba i rodiče. Nikdy to nebylo, tak to nebude ani teď… Chápu, že po tolika letech praxe jsou kolegyně unavené a nebaví je vymýšlet něco nového… Ale trápí mě, že já se tomu musím podřídit a nikdo mi nedá možnost zkusit si to…
to je věčný problém. Nikdy Tě nikdo nepochválí za přínos. Když tak si na to musíš navyknout jako mučedník. Jenom tak se dá v této krajině přinést něco nové a pokrokové.
Můj názor.