Téma: Chci opustit manžela a být s přítelem - naším společným kamarádem
Uživatel: jajinka
Věk: 28
Dobrý večer,
chci odejít od manžela k příteli. Problém je ten, že dříve byl manžel často protivný, nepříjemný a vadilo mi na něm dalších X věcí (v té době jsem se zamilovala do přítele). Jenže teď tuší problém a dle mého názoru proto se teď chová manžel strašně hezky (přesto jsou ale věci, které mi vadí i teď). Jenže já jsem srdíčkem stále u svého přítele a proto se chci rozvést.
S manželem jsme spolu asi 10 let a jsme na sebe hrozně zvyklí. Děti ani společný majetek nemáme. Přemýšlím, jestli je vůbec možné rozejít se s ním v dobrém? Je navíc docela impulzivní a mého přítele dobře zná. Dá se říct, že je náš společný kamarád.
Mám mu říct, že chci odejít kvůli němu? Nebo se prostě jeden den odstěhovat a až pak mu vše říct na rovinu? Nebo říct, že chci od života něco víc? Vyjmenovat mu to, co mi na vztahu vadí? Nebo říct, že je to moje vina, aby se necítil hůř?
Je mi z toho špatně už teď, ale se dvěma muži žít nemůžu a ani nechci…
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 4887x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Ještě to vše dobře zvaž - teprve až si budeš jistá svým rozhodnutím, si s manželem o všem promluv - řekla bych mu to asi vše popravdě a narovinu, . když se to týká vašeho společného kamaráda, tak by na to asi stejně dříve či později přišel a pak by to mohlo být horší.
Tak už jsi se rozhodla? Psala jsi tu pod nickem Broskvička, že?
zvažovala jsem to snad 1000 x…
rozhodla, ale zatím neprovedla 
Takže je to ve fázi, kdy to sice uděláš, jen zvažuješ způsob. Ale na tom už přece vůbec nezáleží, ne? Seberu pikl věcí a jdu bydlet.
myslím, že na tom záleží. nechci mu ublížit víc, než je nutné. pořád ho mám ráda a záleží mi na něm.
přesto mi nedává to, co od života chci, a proto chci odejít.
A Ty myslíš, že když zvolíš pomalou "smrt", namísto rychlé, že to bude méně bolet?
rychlá smrt je asi lepší. a možná pak vše probrat později, až vychladne?
Ale nevím, jestli k tomu budu mít ještě příležitost, možná mě už nebude chtít vidět.
Teď ale řeším, co mu říct jako důvod? Vyjmenovat, co mi vadí na našem vztahu? Nebo říct, že mám jiného muže? Nebo obojí?
Jestliže odejdeš, proč chceš něco dále probírat? Proč mluvit o tom, co ti vadí? Ano, to by mělo smysl, ale jen v tom případě, že bys nebyla rozhodnuta. Jinak je to jen rozdírání ran. Řekni mu prostě pravdu. Že odcházíš. Zeptej se, jestli se k žádosti o rozvod připojí a pak už se zařiď podle situace.
Mám ale pocit, že se nechceš vzdát ani jednoho ze zůčastněných. Věřím, že bys to chtěla vyřešit, ale žít takto "ve třech" asi nepůjde. Prostě budeš to muset rozetnout. A minimálně jednoho z Vás to bolet bude, s tím se smiř.
hmmm. rozhodnutá jsem, i když stále sbírám odvahu…
není pravda, že mi vyhovuje žít "ve třech" - kdybych nebyla vdaná, už s manželem dávno nejsem.
A bolet to bude asi nás všechny - jak jsem psala, manžela mám pořád ráda, i když spíš jako kamaráda, nebo možná jako součást rodiny, bratra nebo tak něco. za tu dobu se tomu neubráníte. Na jednu stranu si neumím představit, že budu najednou žít bez něj.
Manžel bude zcela určitě v šoku, nešťastný a zároveň naštvaný na mě i na mého přítele.
A můj přítel bude prožívat tu bolest se mnou, navíc nebude mít klidné spaní kvůli společnému kamarádovi…
Mně moc nepřipadá, že jsi rozhodnutá, každopádně to musíš nějak rozhodnout, buď Tvůj manžel nebo milenec, nemůžeš to takhle táhnout do nekonečna, tím ubližuješ oboum.
Já si počkám, až tu bude od tebe příspěvek, že jsi odešla od svého přítele k dalšímu společnému příteli, protože ti na něm za chvíli bude určitě vadit x věcí.
Nebo naopak, jemu na ní.
k dalšímu příteli odcházet nehodlám, toto bude teprve můj 2. životní partner… a s tímto jsem byla 14 let!
a že každý máme své chyby, vím a počítám s tím a myslím si, že jsme oba dost tolerantní.
I když samozřejmě, stát se může cokoliv. člověk nikdy neví.
