Téma: Trápím se po rozchodu s přítelem a mám kvůli němu nízké sebevědomí

Nic není tak horké jak to na začátku vypadá. Nekoukej se na to co ti na sobě vadí, ale zkus se pochválit, koukat se na své dobré vlastnisti a přednosti. Nikdo není dokonalý a všechno chce svůj čas

Moje rada pro Tebe zní: jdi životem už bez tohoto přítele a neohlížej se za minulostí. Co bylo, to bylo. Váš vztah nebyl vyvážený. On, kluk s psychickými problémy a s dosud nevyřešeným vztahem k bývalé přítelkyni, na kterou zřejmě myslel více, než bylo zdrávo a slušné vůči Tobě. Co Ti dobrého přinesl tento vztah kromě toho, že Ti ale úplně snížil sebevědomí? Z toho vycházej a začni pracovat na tom, aby sis to svoje sebevědomí trošku, ne dost zvýšila. Pokud tak neučiníš, budeš k sobě přitahovat muže, co si Tě nikdy nebudou vážit. Musíš se začít mít ráda taková, jaká jsi.

Myslím, že jste k sobě dost tvrdí. Kopete kolem sebe. Lidi jsou agresivní když mají strach. Ten strach jde celým tvým příběhem. Myslím že chceš lásku ale sama ji nedáváš. Tak ji dávej a uvidíš, jestli se k tobě bude vracet. A už ho nebij a nekontroluj, tak se láska neprojevuje.

Když má člověk rád, tak moc sebevědomí neřeší, prostě má toho člověka rád i s jeho chybami. Můžeš na sobě zapracovat třeba s asertivitou ale s tím toho kluka nespojuj, to je tvůj broblém a život a tvoje volba.

Tak zkus to jinak a uvidíš co se bude dít.

Inko,

ono je to komplikovanější, není to o tom, že bych ho neměla ráda, opravdu ne. Možná to tak vyznělo, ožná to vyznělo, že jsem byla autoritativní, zlá, ale bohužel asi jen já a on víme, co bylo a těžko se to popisuje, což chápu, že pak máš takový pohled.  

Dost tvrdí jsme k sobě byli, to je fakt, láska ke mně přicházela, ale mnohdy odcházela. Tím se nechci obhajovat, jsem člověk, který si málo věří a když jsem se vždy cítila trošku víš, pokazil to větou: "Ale ona je opravdu moc hezká, ale ona je opravdu šikovná, inteligentní… " A to se pak těžko vnímá láska, když začneš plakat a on Ti řekne, že se mu nelíbí, když bulíš: ).  

Chápu, že asertivita je pro život potřebná, že i sebevědomí je asi to srašně důležité… To, že jsem zkontrolovala, byla obrovská chyba, které strašlivě lituji, to, že jsem e přiznala s bitím… Stydím se za to strašlivě moc… Já jsem ho měla a mám opravdu ráda, ale věčné ponižování, náznaky, co dělám zle (včetně toho, že mu podám vidličku, která se jmu nelíbí, že by chtěl štíhlejší vidličku… ), mi prostě hodně nepomohly.  

Asi mě máš za trdlo, ale jakým způsobem je tedy možné na sobě zapracovat? Doporučte mi třeba nějakou knihu o sebevědomí, která někoho ve Vašem okolí povzbudila…

Dost těžko se čte co píšeš když Ti chybí v textu slova nebo půlky vět. Zkus tomu věnovat trošku času prosím.  

Teď k věci:

Opakovaně píšeš, že TI chybí sebevědomí. Ale myslím si, že tuhle poučku nemáš ze své hlavy. A to je dobře. Lásce je úplně jedno jaké máš sebevědomí. Vysoké sebevědomí se hodí spíše na budování kariéry a při prodeji produktu než do vztahu. Vztah je o pravém opaku – milovat a dávat.

Ani bití nesouvisí se sebevědomím, spíše s hysterickým záchvatem.

Pokud chceš problém vyřešit, musíš si nejdříve přiznat kde problém skutečně je, ale v sebevědomí bych ho já nehledal.

Asi bych začal u toho, co je naznačeno v předposlední větě: „Asi mě máš za trdlo“ a pak potvrzeno „co dělám zle (včetně toho, že mu podám vidličku, která se jmu nelíbí, že by chtěl štíhlejší vidličku“. Tyto dvě ingredience pokládám za důležité. Naznačují totiž to, v čem může být problém. Ale je to jen náznak a nechci zbytečně odhadovat – bylo by potřeba více info – takže je to na Tobě. Já Ti jen naznačím co já vidím:

Pokud je nepodání správné vidličky opakované – a to já předpokládám že je, pak děláš některé drobné chyby extrémně často. Drobné chyby jsou to z Tvého pohledu, ale oni mohou vyústit, a zřejmě vyústili ve veliký problém, protože se dějí pořád.

Ono nejde o blbé podání vidličky. Jde o to, že když Ti to partner opakovaně řekl, nevěnovala jsi mu dostatečnou pozornost a nevnímala jsi, jak je to důležité pro něj.

On to vidí tak, že jde o maličkost (přece není žádná těžká věc podat správnou vidličku) kterou Ty nejsi ochota respektovat. Toto je hodně důležité – tyto maličkosti. Říkáme s nimi „záleží mi na Tobě“ nebo „mám Tě na háku“.

A my muži vnímáme spíše skutky než slova.

PS: to, že jsem se nevěnoval debilnímu chování Tvého expřítele (porovnávání Tě s bývalou) neznamená, že jeho chování je ok. Není. Je to debil. Ale to změnit nemůžeš, proto jsem se soustředil pouze na Tebe.  

Obávám se, že některé věci jsem asi nenapsala tak vhodně, jak by se hodilo. Jde o trošku horší problém, který tu prostě nejde jen tak napsat. Mohla bych když tak poprosit o kontatkt a nastínit to jinak?

Ta vidlička je opravdu maličký problém. Myslím si, že když člověk lpí na maličkostech, je to lidské, ale ne příliš dobré pro vztah, já jsem také lpěla na některých věcech, to je fakt, ale to, že jsem mu připravila jídlo a podala jsem mu příbor, na nějž něřekl ani děkuji a jen řekl, že má radši hubený, ocž mám dávno vědět, že proto si nikdy neporozumíme, to mi přijde opravdu směšné. Nemyslím si, že bych neznala to, nač myslí, co dělá, usnadňovala jsem mu v mnohém život, podporovala jsem ho maximálně, jak jsem uměla.  

Chápu, že skutky jsou důležité, a také jsem podle toho jednala, výseldek však byl minimální či žádný.  

Mohla bych když tak napsat e-mail a pohovořit o tom?

Zdůrazňuji ještě jednou: dle popisu co jsi psala a ze způsobu jakým se vyjadřuješ (důvěryhodně) si myslím, že Tvůj ex je debil. Na tom se nic nemění. Jeho ale řešit nebudu, protože slovo debil vyjadřuje text obsažen v 10 knížkách.

Místo toho se snažím ukázat Tobě, v čem může být problém. Možná se pletu, ale já ho tam vnímám jinak.

„Ta vidlička je opravdu maličký problém. “

Tohle je důležité. Ono to je problém malý z Tvého pohledu. Ty tento detail podceňuješ, resp. nedáváš mu váhu, kterou si zaslouží. Samozřejmě, že jsi uvařila oběd (to je velká věc) a on má být zato vděčný. Nebyl, je nezkušený nebo je to debil.

Ale nám tu chybí i jeho pohled na věc. Kolik takových detailů bylo? To Ty nedokážeš říct, protože jsi je neviděla, ale viděl je on.

Z mých zkušeností tímto problémem trpí hodně žen. Myslí si, že když ony vnímají něco jako maličkost, je to maličkost pro každého. Nebo že když ony vnímají věc jako velkou věc, je to velká věc i pro druhého. Ale tak to není.

Ale znovu: to je spíše takový postřeh pro budoucnost, protože váš problém byl jinde a toto bylo pouze jakýmsi katalyzátorem resp. doplňkem do celé mozaiky problémů.

Mail na sebe zde zveřejňovat nebudu, obecně je dobré psát sem do diskuze – může Ti poradit více lidí. Pokud ale chceš probrat něco citlivějšího a bojíš se to napsat sem, můžeš kliknout na můj nick a poslat mi soukromou zprávičku.  

Pises, ze bys potrebovala zvysit sebevedomi… Jak jsi na tom byla driv, nez jsi pritele poznala? Neni to nahodou tak, ze teprve od setkani s nim mas problemy? Podle toho, co pises, si myslim, ze problemy ma hlavne on. Problemy, ktere prameni z jeho detstvi. On si je vsechny prinesl  s sebou do zivota, ale pokud odmita profesionalni pomoc, nikdy se jich nezbavi. Naopak, on bude delat lidi nestastnymi, at uz vedome ci nevedome. Ty jsi v podstate jenom obet, ktera bude trpet, jelikoz on si pomoci neda a ty ho sama terapovat nedokazes. Zit s takovym partnerem musi byt velice obtizne, silna osobnost radeji odejde ze svazku, slabsi osobnost nakonec sama vyhleda terapeuta, ale ten on samotny vetsinou ne.
Nedavno tady nekdo nabizel knizku od Heinze Petera Rohna: Nedostatecny pocit vlastni hodnoty.
Sice jsem ji jeste necetla (mam ji objednanou), ale recenze na ni jsou vyborne.
Vim, ze kazdy rozchod boli, ale v tomhle pripade si myslim, ze za par let budes jenom rada, ze jsi se s nim rozesla.  

Moc děkuji za reakce. Vím sama, že mé sebevědomí není nejlepší, což některé muže moc nepřitahuje a rozumím tomu. Dříve to bylo lepší, mám pocit, že jsem věci brala vždy těžko, ale zase jsem uměla mít i nadhled.  

Sám měl hodně velké problémy, chápu to, vždy to bral již jako utzavřené, ale já jsem věděla, že se v něm prostě něco odehrává a nikdy se to neuzavřelo, chtěla jsem o tom promluvit, ocž chápu, že ho mohlo rozrušovat.  

Stydím se velmi za svoje ataky vůči němu, ale byly chvíle, kdy jsem opravdu neuměla jednat jinak, kdy jsem potřebovala pohlazení, pravé, ne takové hrané, jaké mi chtěl nabídnout. Chtěla jsem asi po něm až moc, na což nebyl připraven a já také asi ne.  

Moc děkuji za tip, podívám se na tu knihu a prolistuji nebo i přečtu. Vážím si reakce!  A vůbec i dalších reakcí!  

Nevnímej nás může jako stádo stejných pitomců se stejným chováním a stejnými hodnotami. Každý jsme jiný.

Mé dvě nejlepší kamarádky, které mám neskutečně rád, „trpí“ stejným problémem. Mají nízké sebevědomí. Ale jsou to ty nejhodnější bytosti na světě a můj život neskutečně obohatily.

Jsou pro mě tak důležité, že jsem jim dnes mezi prací koupil kytičky a zavezl je. Jen tak. Pro radost. Nic jsem od nich nechtěl. Viděly jsme se chvilku a to bylo vše. Tolik pro mě znamenají.

Takže o sebevědomí to není. A víš co? Možná je. Mně osobně nikdy nenapadlo na ženě hledat úroveň sebevědomí. To co přitahuje mně je možná něha. A myslí si, že něha se nezvyšuje se zvyšujícím se sebevědomím.

Chci tím říct, že někdo hledá odolné supermanky a někdo jiný zase křehkost a ženskost.

Ale myslím, že každý z nás, a je jedno za muž nebo žena hledá něco jiného.  

Každý mix vlastností v člověku je totiž unikátní a každá bytost má své klady a zápory. Je nesmysl je měnit. Rozumnější je hledat toho, kdo svět vidí stejnýma očima.

Tohle je věc, kterou pochopitelně obdivuji! Líbí se mi, jak jednáš a dáváš lidem znát, že jsou důležití, jednám takt ostejně, já píši dopisy a nosím kytičky: ). Myslím, že  to, co jsi napsal, je pravda pravdoucí a asi jsem připisovala některé věci něčemu, co není to hlavní. Vážím si toho, co je tu vše napsané! Děkuji za takové povzbuzení.  

Neházím všechny do stejného pytle, to se nedá, a děkuji, že jsem v tom byla utvrzena!  

Hlavne si nic nevycitej. Pokud mezi vami nefungovala komunikace, nemohla jsi tusit, co se v nem odehrava. Jeho jednani te naopak vyprovokovalo natolik, ze jsi byla agresivni. Nejspis ale asi proto, ze jsi nevedela jak dal.
Kazdy clovek, s kterym se v zivote setkame, je schopen v nas zahrat na jiny nastroj: jeden rozvine nasi lasku ke zviratum, druhy v nas objevi sachoveho genia nebo herecke sklony a ten dalsi je schopen vyprovokovat skrytou agresivitu nebo nas dokonce  prevest na jinou viru. Je to jenom o tom, jak daleko to my sami nechame zajit.

Ber to tak, ze vy dva jste proste nebyli harmonicky par. Ono to nejakou dobu trva, nez se lide poznaji, a kdyz vyprsi ta prvni zamilovanost, vztah je nastaveny na duvere a porozumeni. Kdyz ty tu ale nejsou, neni na cem stavet.
Nechci zatracovat tveho pritele, neznam ho a nikdy jsme tu necetli jeho uhel pohledu. On sam by potreboval pomoc, ale pokud ji odmita, nebude mu fungovat zadny vztah.
V knihovne jiste najdes nejake knizky, ktere te posunou dal. Pokud to nezvladnes sama, najdi si nejakou odbornou pomoc.
Kazdopadne ti preji hodne sily.

Děkuji za reakci, opravdu.

Chápu, že každý dělá chyby, každý se potřebuje rozvíjet a získávat pohled na život. Sama mám také některé věci v sobě nevyřešené, ale snažím se na tom zapracovat, on asi též, bohužel nevím, jak se mu to podaří, ač bych mu přála úspěchy.  

Je jasné, že by měl jiný pohled, vždy dva lidé mají jiný pohled, někdo vidí detail, někdo vidí komplet. Sám by mohl říci, kolika chyb jsem se dopustila, opravdu jsem tvro chybující, jen se obávám,  že se to vše zřítilo tím, že já jsem vnímala tu pravost lásky v ochotě pomáhat, podporovat, věrnosti, a on hledal to platonické- to ONO- co cítil jako v podstatě malý chlapec k ní. Nic nás však z toho neomlouvá, to je jasné.  

Moc děkuji za podporu a rozumný pohled!

Vis, ona ta ochota pomahat a podporovat je krasna vlastnost. Ale ne vzdycky je ocenena. To by ten clovek musel byt stejne nastaveny, aby to mohl ocenit. Pokud ale neni, zustava to jenom jednostranne a nekdy se to i zvrhne.
Ja vim, o cem mluvim, sama mam samaritanske sklony, ktere se casto nakonec obrati proti me. Proto si taky tu knizku chci precist, abych nasla tu spravnou miru.
Uz ho nerozebirej, on si bude muset pomoct sam, nebo to udela nejaka jina. Ted se soustred na sebe a hlavne se snaz se z kazde takoveto situace poucit.

XT = Pastelko, ve svém prvním tématu, které je již zbytečné, neboť jsi se podrobněji a smysluplněji rozepsala v tomto svém tématu, jsi napsala toto:

"Je mi lito, že jsem ho bila, abych viděla jeho lidskost, je mi líto, že se kvůli mně řízl, že jsme oba chtěli radši spáchat sebevraždu…  Bývalý nemá vůbec prý co odpouštět, sám říká, že chápe mé jednání… Já si sama neumím odpustit…"

V tomto tématu píšeš, že: "Bohužel naše problémy vyústily až v to, že on si chtěl ublížit více, stejně tak i já."

Takže můj názor je, že oba dva nejste v pohodě, každý máte nějaké své osobní, ale nezanedbatelné psych. problémy, které jste chtěli dokonce řešit tím, že jste oba chtěli raději spáchat sebevraždu, což je poměrně vážná věc. Tudíž by jste jednak spolu neměli být jako partneři, a to s ohledem na to, co o něm píšeš, a jednak by jste každý sám za sebe a hlavně pro své dobro, se měli začít řešit, a to z mého úhlu pohledu i odborně. Pokud on nechce, je to jeho věc a problém, ale Ty by jsi měla, ale jako nezadaná. Váš vztah Vám velm nesvědčil.