Téma: Těžký osud a nevěnování se partnerce způsobil konec vztahu
Uživatel: Letec
Věk: 37
Dobrý den, obracím se na Vás se svým příběhem:
Před měsícem jsme se rozešli, protože jsme si komunikačně nerozuměli. Zjistil jsem, že velmi rychle si našla nový vztah.
Víte, za poslední rok společného soužití, a než provedla tento úlet, měla několik paralelních vztahů. Přiznala mi to až nyní a já ji odpustil, protože jsem jí pochopil. Bylo to totiž ovlivněno mým těžkým a komplikovaným úrazem (polámal jsem si páteř, zázrakem jsem neochrnul, plicní embolie, otřes mozku. ), kdy jsem byl několik měsíců na JIP v nemocnici. Spadl jsem totiž ze čtvrt kilometru s padákem během testování (létám 20 let, byl jsem test pilotem a členem národní repre), ale to teď nehraje roli.
Prošli jsme si s partnerkou velmi těžkým obdobím, kdy mne statečně podporovala, učil jsem se chodit a znovu žít. Před úrazem jsem úspěšně podnikal, bohužel společník využil situace a aktivity si převedl na sebe. Dokonce na jednotce int. péče, kdy do mne vedlo 6 kapaček jsem s noťasem na klíně pracoval a prosil sestry o doping, abych vydržel pracovat. Partnerka na to nikdy nezapomene, i když s pracováním ve špitále zásadně nesouhlasila, přesto mne dokázala podporovat.
Když jsem byl neschopný práce a udržel jsem jen mobil, tak mne hodiny poslouchala a já jí diktoval obchodní záležitosti. Je naprosto neuvěřitelná žena! Podnikání jsem i s absolutním nasazením stejně nezachránil, společník to nezvládl a zabalil to. Musel jsem proto ihned po návratu ze špitálu najít nové zaměstnání, abych nebyl partnerce a jejímu synovi na obtíž. Našel jsem si ještě ve špitále novou práci (pohovor proběhl na lůžku, ředitel firmy byl ochoten mne osobně poznat i za těchto okolností) a dnem a nocí jsem pak jen pracoval.
Nemohl jsem nocema spát při vědomí, že někomu mohu zůstat na krku. Měl jsem obrovskou motivaci žít a dostat se zpátky na nohy. A to se samozřejmě podepsalo na kvalitě soužití, což byl důvod zmíněných úletů.
Víte, já jsem bojovník a rvu se s osudem, nezlomilo mne ztracené podnikání, ani úraz, který jsem málem nepřežil. Jen díky její lásce jsem opět na nohou a chci ji to všechno dobrodiní oplatit. Pochopil jsem až po rozchodu, jak málo jsem se jí věnoval a rozhodl jsem se vše začít znovu. Nyní se partnerka cítí hrozně osaměle a bezradně, neví co dál. V tom novém vztahu jej má ráda jako dobrého kamaráda, protože vyplňujete její samotu a rozptyluje její smutek. Některé věci už ji dochází, před některými ještě stále utíká. Odmítá uznat vlastní chyby a přiznat si další okolnosti. Lže sama sobě. Mám po sezení s numerologem, jež mi to potvrdil - je zarputilá, paličatá. Než ji požádám o ruku, uplyne ještě nějaký čas. Chci, aby si to v sobě sama urovnala, protože by náš vztah neměl z čeho pokračovat. Proto Vás chci požádat o radu, jak postupovat v této složité situaci. Je to moje osudová žena, jsem ji naprosto oddán a věrně ji miluji, znamená pro mne celý svět.
Odmítá připustit, že jsme se v poslední době ve většině problémů dokázali zorientovat, já mnohé pochopil a chci vést život jinak. Ona odmítá jakékoliv naděje a neustále mi předhazuje minulost. Cítím se být v koncích, nevím si rady.. Letec
(1 člověk)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 4881x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
tohle je hodně složité, určitě to potřebuje čas a asi klidný rozhovor, paličatému nejde říkat, co má dělat, musí k tomu dojít sám a pak je dobré mu nepřipomínat "já ti to říkal" uspěchat to nejde, vysvětlit za sebe ano... a že je třeba dívat se ze dneška do zítřka a ne do včerejška... možná dokážeš vymyslet variantu testu budoucnosti i s rizikem, že to neklapne...
Věk: 37
Díky za odpověď. S urputností se nedá bojovat. Když jsme se minulý týden pomilovali (to už měla "vztah"), tak jsem chtěl navázat i další úroveň komunikace. Bez úspěch: já už miluju jiného. Hmm, tak jsem mu o tom napsal.. Reakci nemusím popisovat, smazala mne z FCB apod. Když jsem se jí osobně zeptal, co to teda mělo mezi námi znamenat, řekla že udělala chybu. Souhlasil jsem. Žádala mne, abych ji napravil u "přítele" reputaci.. Tak jsem se zeptal, proč žádá sama odpuštění, když jej sama neumí dát? .. bez odpovědi zmizela za dveřmi. Vím, že se to v ní pere, její hrdost a římská zpupnost jí nedovolí sejít z piedestalu dokonalosti. Ono přiznat nedokonalost je známka slabosti.. Stejně ji miluji víc než svůj život. Jak ji tedy zkrotit?
Myslíš, že to má cenu? Moc nerozumím tomu, když Tě tak podporovala, proč najednou skončila. Ty jsi pracoval v nemocnici a ona si mezi tím někoho našla?? Po návratu z nemocnice jsi byl ještě určitě pár dní doma - tam to probíhalo jak nebo to už někoho měla?
Pokud jsi doma už zdráv tak hodně pracoval - vy jste si o tom nepovídali? Neměla námitky a hned si někoho našla? Chybí mi tu informace, které s tím souvisí.
Jak dlouho jste spolu (byli)?
Proč jsi to psal tomu novému? Takhle jsi ji jen vytočil a nedivím se ji, že odešla. Holka má zmatek v hlavě a ráda Tě má, ale neví, co dělat. Tím, že jsi to tomu novému napsal ses však trošku dost podkopal místo toho, aby jsi toho využil ve svůj prospěch a pomaličku ji podobnými tajnými milováními dostal zpět (když ji tak chceš).
to ze ty ji milujes a je pro tebe cely svet neznamena ze to je tak i opacne
a pokud to neni oboustranne tak je to jen ztrata casu
Proč jsi volal jejímu současnému partnerovi nechápu, komu jsi chtěl ublížit? Jemu? proč? Nene, ty jí nemiluješ, ty jí chceš vllastnit... Pokud bys jí miloval, tohle bys nikdy neudělal... velká chyba a já bych na tvém místě zařadila zpátečku a člověku, kterého miluju dopřála možnost svobodné volby. Nemusíš jí nenávidět, nemusíš ořezat vaše kontakty na nulu, ale nemůžeš jí vlastnit. A proč se s ní miloval, když už měla jiného partnera, když ti řekla, že má srdce jinde... tys využil situace pro sebe, tobě se to hodilo do krámu, to není hezké a pokud už jsi to udělal, neměl jsi to rozmazávat... udělala chybu, ano udělala, podlehla nostalgii, to není lísto z ukončeného vztahu, to je prostě chvilička vzpomínek na hezké... nostalgie není základ pro pokračování, to je jen jako závan vůně, co jsem míval rád... je tu a pak tu najednou není... ONa ti pomohla, když jsi to nejvíc potřeboval, buď za to rád, ale pro ní z toho nevyplývá závazek držet Tě za ruku po zbytek života... moje rada teď, nech jí žít po jejím..... pokud to nepokazíš a máš jí rád, budeš rád, že se má dobře a daří se jí, budeš jí přítelem... pokud to nezvládáš, je v tom ne láska, ale ego jako řemen a pak se raděj přestaňte stýkat úplně....
Víte, za poslední rok společného soužití, a než provedla tento úlet, měla několik paralelních vztahů.
Tohle mi jaksi nesedí. Vy jste byli spolu ve vztahu, ona v té době randila s jinýma a až ted prožívá jakýsi úlet? A ty paralelní vztahy, to bylo co?
To byly normální bokovky? Trochu jsem se ztratila.
Vy jste spolu žili, pak jsi měl úraz, ve kterém se o tebe starala, ale současně si odskakovala vedle, nebo až si byl z nejhoršího venku, tak potom si nacházela pány. A pak tě definitivně opustila.
Myslím, že ji vidíš moc růžově..... A pokud je umanutá, těžká práce, těžká, vím o čem mluvím. Prosby, nebo hrozby nic nesvedou, oni si na to paličatí musí přijít, musí mít pocit, že je to z jejich svobodné vůle.
Věk: 37
Megero, mýlíš se. Tak jak popisuješ svůj pohled na věc, tak je to právě naopak. Já nebyl iniciátorem našeho milování, jak jsem psal, má vztah a do postele vlezla sama, protože touží po mne. A nepřizná to. Nikam jsem nevolal: chráním jej před ní samotnou, protože je nyní on partner a ona jej podvádí.. a to jsou spol teprve pár dnů. Já ji velice miluji, a proto dokážu pochopit, že všechny paralelní vztahy pramení z její neschopnosti komunikovat... opravdu to neumí, věř mi. Živím mne komunikace s lidmi, vyznám se v problematice komunikace. Jenže u vztahu to nelze aplikovat, tady je to o lidském přístupu...
Pomohla mi vytvořit prostředí, abych se z útazu zbrchal, ale současně s tím jsem jí hlídal kluka, aby se mohla jít bavit. Netušil jsem, že mne lhala a naháněla "úspešnější muže", kteří již mají vybudováno.. Proto měla manžela 45 letého jí bylo 25 let, nyní má 44 letého..
Přiznala mi před pár dny, že hledala rok za mne náhradu. Přesto se se mnou milovala bez ochrany.. celou tu dobu. Přiznala mi 3 vztahy, které za rok proběhly. Asi si myslíte, že nejsem normální, proč ji pořád chci. Je to složité, protože jí rozumím a ona to nechápe. sama nyní žádá přítele o odpuštění a sama jej nedokáže dát. Hledá sama sebe, postrádá sebereflexi. Možná až si nabije ústa, pochopí, co stále si stále odmítá přiznat: partner má také názor, řešení společných věcí se týká obou, důvěra není toaletní papír, otevřenost směrem k partnerovi neznamená rozevření stehen, umět přiznat chybu, podporovat partnera a dát mu na jevo, v čem sama očekává podporu...
Omlouvám se, neměla jsem napsat, žes mu volal, tys mu napsal, ale každopádně jsi ho informoval. Ty víš, jak se cítí ona, Ty víš, že jeho chráníš před ní, Ty se pasuješ do role, jež ti nepřináleží a velmi obtížně snášíš fakt, že ta dívka (rozdíl mezi 44 a 37 lety je téměř zanedbatelný) si řeší svůj život bez tebe. Kdo "si začal" při vašem posledním milování není podstatné, pokud ti vlezla do postele, měl jsi z ní ty vylézt... tím spíš, že Ty přece víš co koho a k čemu motivuje... Upřímně... rok bez sexu není až tak dlouhá doba a k nevydržení, má-li člověk vztah k člověku, který je dočasně "mimo hru" Vztahy během doby Vašeho zranění ukazují na fakt, že vztah k Vám byl asi spíš přátelský než partnerský.
Věk: 37
Tady jde o tento problém: byl jsem před tímto vztahem několik let sám, na vztahy jsem se neseoustředil, věnoval jsem se létání. Vše se změnilo s příchodem Evy. Ona jaksi (jak jsem pozdě pochopil) očekávala něco jiného, než jsem jí dával. Chtěla něco jiného, více času, atd. Věnoval jsem se jí podle vlastního uvážení, jenže nedokázala mi říct, že takhle to nechce. Neuměla to a dneska vím, že v komunikaci je zakopaný pes. Jsem ochoten žít jinak, abych jí udělal šťastnou, chci s ní miminko a vychovávat děti. Uznávám, že můj pohled na rodinný život nebyl ideální, protože jsem neměl zkušenosti. Nyní po rozchodu už to vím, jenže muselo k tomu dojít, abych to zjistil. A teď chci druhou šanci, abych ji přesvědčil, že to chápu a umím takový život vytvořit. Pochopil jsem co jsem předtím nechápal.
Už mne ale nechce, dává přednost novému.
Poraďte, jak ji získat zpět.. nevěřím, že by to nezvládla. Jen má strach, že to nezvládnu já. Ale jak ji mám přesvědčit, že to dokážu?
Otevřít si soukromou školku? Na mě by to dojem tedy udělalo. !
A to, že to je Tvoje osudová žena - na to si přišel jak = že to tak chceš - hodně píšeš:... chci, aby... ? Nezlob se na mě, ale Ty strašně hezky umíš rozebrat svojí bývalou přítelkyni co by měla a neměla (si uvědomit, uznat, urovnat, připustit atd. atd. ) a nenecháš jí vydechnout, aby na to měla čas a možnost přijít sama. Takhle jí a každou jinou akorát odradíš a bude to tak dokud nezapracuješ nejdřív sám na sobě.
Věk: 37
Ok Dany, co bys tedy navrhovala? Přiznávám spoustu svých chyb, nepíšu jen o ní, co by měla udělat. Možná jsem hodně pod vlivem rozkolísaných emocí, asi nejdříve musím vychladnout a uklidnit se. To bude dlouhý proces..
Nepíšeš, jak dlouho trval váš vztah, a jestli o ní víš, jaké měla manželství a partnerství před Tebou = 1) jestli měla při bývalém manželovi a jiných partnerech také nějaké úlety a paralelní vztahy, 2) nebo to tak měla "jen" při Tobě - když se zkomplikoval váš vztah Tvým úrazem. I když podle mě obě možnosti nejsou ideální. Pokud za 1) - nestojí za to, pokud za 2) - prověřilo to váš vztah v období Tvé nemoci a zdraví = přověřilo to, kdo jak koho opravdu miluje - jak to dopadlo víš sám = lhaní a hledání zajištěných. Já si totiž taky myslím, že rok bez sexu není tak dlouhá doba a připustím-li čistě teoreticky když už, tak úlet a 3 vztahy za rok by na mě pro odpuštění byly moc. Beru to i podle sebe - pečovala jsem o již zesnulého manžela věrně mnohem déle a v horším zdravotním stavu (nemoci). Taky umím být tvrdohlavá - když někdy nefungovaly úřady, doktoři atd. , ale když miluji - tak naplno (v dobrém i ve zlém, v nemoci i ve zdraví). Možná se to tak nenosí, ale já to tak mám. Takže spíš si myslím, že ona není ta osudová a Ty ji vidíš víc růžově, než to je. Taky nepíšeš o tom, jestli to, že jsi ochoten s ní žít jinak, abys jí udělal šťastnou, chceš s ní miminko a vychovávat děti - je Tvůj momentální pocit, nebo zda-li jste takhle o budoucnosti již spolu mluvili = plánovali jí společně.
Mimochodem, když jsi byl u toho numerologa, který Ti potvrdil, že je zarputilá a paličatá, tak Ti přece mohl i potvrdit nebo vyvrátit, jestli se k sobě hodíte a budete spolu. Nebo jsi se raději neptal?
Věk: 37
Numerolog udělal analýzu a potvrdil mi, že jsme sobě sami naplnění osudu. Máme spolu být, je tam velká láska do budoucna, máme si navzájem hodně co dát, budeme žít v blízkosti..
Žili jsme spolu přes dva roky, rodinu jsme plánovali, vše se k tomu podřizovalo, já si mezi tím vytvořil pevný vztah k jejímu synovi, což je vzájemné. V manželství si prožila akt násilnosti, proto rychle hledala únik a rozvedla se. Než jej opustila, mne již jakýsi vztah.. spíše berličku, protože to nefungovalo. Pak jsme se potkali my. Bez sexu jsme nebyli, notmálně jsme spolu spali, někdy častěji, jindy méně často. Bolely mne záda a proto jsem na sex moc chutí neměl, cítil jsem, že to moc nerespektuje a nechápe. Nikdy mi nedala znát, že cítí se mnou a chápe, že nemohu hned vše dělat jako dřív. Bylo to jen.. zase musím uklidit sama, vytřít chodbu.. nechápala, že se nemohu pořádně ohnout, vždyť i nádobí byl pro mne očistec. Žádné pochopení... ano, místo toho jsem seděl u PC a pracoval, abych to vynahradil jinak, vařil jsem, nákupy a vozil jsem je autem kamkoliv, školka ráno, podle potřeby odpoledne, k doktorovi, atd.. To že hledá zajištěné je asi ukázka toho, že má v nich jakousi jistotu. Je to však odpověď?
... jakousi jistotu... no jo, ale tak jak popisuješ svoji zkušenost = tak leda finanční. Já tam tedy u ní moc velkou lásku nevidím. Sám píšeš, že vztah je o lidském přístupu. Ona prostě z nějakého osobního důvodu upředňostňuje a proto vyhledává zajištěné (starší) partnery a nejlépe bez starostí. U vašeho vztahu to vypadá tak, že z počátku se jí to líbilo, protože jsi byl zajištěný, ale pak jsi měl úraz a musel začít v nové práci a ona Ti sice nějak pomáhala, ale současně cíleně hledala za Tebe náhradu. Asi to vidím jinak než Ty, ale přece když je partner po těžkém úrazu, přijde o firmu a musí začít znovu, tak je jasný, že je všechno holt trochu komplikovanější a načas je méně času. Něco jiného je, kdyby věděla, že to co se Ti přihodilo je nevratné, ale takhle...
Věk: 37
Díky Dany, tento pocit mám také a souhlasím s Tvým názorem. Lépe se to čte, než prohání hlavou jako myšlenka. Ono se říká: jaká matka, taková dcera. Asi na tom rčení něco bude, protože její matka si nechá pro korunu vrtat koleno: je chorobně upjatá na peníze, ta když ostříhá tůji tak větvě nehodí na kompost, ale prodá do zahradnictví. Když jsem po nemocnici jel s nimi na zahradu, tak jsem v podstatě neměl na výběr: na kolena a honem sbírat švestky, aby to neshnilo, protože rodičové měli někam odjíždět.. výsledkem za to bylo dva dny totálního klidu v posteli, sotva jsem se hýbal, a litr slivovice jako odměna. Samozřejmě další slivovice za peníze, kdybych chtěl, protože to mají určené na prodej. Nasbíral jsem cca 400 litrů pro představu, nenanpadlo by mne si o něco říkat, ale ten přístup mne zamrazi, vlastní rodině za penízel... Když nám její rodiče něco dávali ze zahrádky pro malého, vždy trvali na vrácení igelitky, protože mají jen pár tašek, stojí totiž peníze.. No, když jsem koupil grill a pozval je na masíčko, nedokázali pochopit, ža za to nechci peníze. Vždyť jedli! Hmm, i tohle chápu, přítelkyně měla takovou výchovu, vzor hodnot jí rodiče předali.. Svátek neslavila, byla překvapená, že ode mne dostávala dáreček, syn to taky nechápal.. oni to prostě neslavili, asi aby ušetřili. Já jsem na svátek nedostal ani pusu... A tak to bylo u nich se vším.
Nemáš zač. Já si to myslela, tedy uvažovala jsem o dvou příčinách jejího hledání zajištěných. První - příklad nebo výchova z dětsví - rodiny, druhá - že je ten typ jako některé holky nebo ženy co jsou spíš na zajištěné partnery (hlavně aby se měly dobře) než na lásku. Proto jsem psala, že k tomu má nějaký osobní důvod a Ty jsi mi potvrdil tu první (mimochodem to je celkem síla, jak to mají v její rodině). A je fakt, že vzor hodnot dostáváme od rodičů, jak píšeš. Takže já osobně rozdávám, podle toho co jsem od rodičů výchovou dostala. Abych byla objektivní, tak samozřejmě to neznamená, že nemám taky nějaké své chyby, ostatně jako každý (dokonalý člověk neexistuje), ale ty hlavní - základní hodnoty by měl mít každý srovnané. Podle toho jak píšeš, je vidět, že o ní sám hodně přemýšlíš a umíš si hodně skutečností kolem ní v souvislostech sám rozebrat, ale ona na to musí přijít sama (zejména, když je paličatá) = tak, aby tomu ona sama věřila, že něco dělá špatně a uvědomila si i příčinu, proč je to špatně. Myslím si, že Ty by jsi se o to momentálně snažit neměl - podle mě by se ještě více zablokovala.
Věk: 37
Myslíš si, že je nějaká šance na to, aby získala sebereflexi? To je to, co jí schází, neumí se podívat na sebe do zrcadla a pokorně si do očí přiznat, že dělá chyby. Já se naučil sebereflexi používat ve svém pracovním životě - jednání s lidmi - za čož mne také počastovala výčitkami. Ano, práce a jednání postrádá lidskost a já z té role doma ne vždy uměl vystoupit. Jsem muž, který má logické myšlení a to v našem vztahu nemělo zpětnou vazbu na její myšlení. Záliba ve starších mužích je u ní standardní, orientuje se na ně stylem: buď to tam je a nebo není. neumí pracovat sama se sebou, aby se v něčem rozvinula směrem k partnerovi. Já přijal roli nového táty, přestěhoval se, našel si práci aby to vyhovoalo rytmu života rodiny... přiznala mi, že za tu dobu co byla se mnou tak si snížila životní náklady, něco ušetřila, něco měla z rozvodu a zbytek jí půjčili rodiče na koupi bytu. A mne vmetla do tváře.. co máš Ty, co jsi v životě dokázal.. pokud máš půlku na byt, klidně do toho můžeš jít se mnou, budeme splumajitelé. Trápím se tím, protože nad tím musím pořád přemýšlet. nedokážu se smířit s tím, že to skončilo a nemohu zvrátit vývoj věcí, kam se ubírají. Zablokovaná je ode mne hodně, neovládl jsem se a velmi jsem podporoval veškěré formy komunikace s ní, osobní, sms, emaily, telefony.. snažil jsem se s ní komunikovat a rozebírat okolnosti, abych je pochopil. Ikdyž jsem zřejmě po dlohodobém osamění nesplnil úlohu věnujícího partnera, navrhl jsem řešení, na kterém se hodlám domluvit: sednout si, najít společné zájmy, cíle, které chceme dosahovat.. jakýsi plán, aby byl pro oba zřejmý. I způsob, jak jej dosahovat. Není nyní ochotná komunikovat, má chlapa a cítí se zamilovaná, šťastná.. Ten pán se chystá s ní bydlet (po měsíci! ), pronajme svůj byt, nastěhuje s k ní, zvykne si na kluka a založí rodinu. A já budu v prdeli..
Myslíš si, že je nějaká šance na to, aby získala sebereflexi? ... To je individuální. Teoreticky je jí schopen každý člověk, ale každý máme jinou míru této schopnosti. Ten kdo jí má sníženou, dá se s tím něco dělat, ovšem za předpokladu, že ten dotyčný si to uvědomí a bude sám chtít s tím něco dělat - na sobě pracovat. Ostatně to platí nejen v souvislosti s sebereflexí.
S tím zablokováním se, podle by mě by se zablokovala vůči komukoliv, kdo by po ní chtěl, aby na sobě pracovala, ale to každý člověk, který potřebuje na sobě v něčem zapracovat, pokud nebude chtít sám. O tom je život, každý jsme nějaký - učíme se, poznáváme, získáváme zkušenosti a buď nám to něco dá a pochopíme hned, později nebo vůbec.
Ona převzala nějaký model chování, který si buď neuvědomuje, že není správný nebo uvědomuje, ale vyhovuje jí - je snažší = zajištěná bez nutnosti se měnit. Pak ale budou následovat další úlety a paralelní vztahy, dokud si neuvědomí proč. Tedy měla by si uvědomit proč = někomu na to ani jeden život nestačí. Takže to chce čas, hodně času a nevyřeší to a nepomůže tomu sebelepší Tvůj plán. Ona potřebuje svůj prostor a čas.
Ještě upřímně jednu poznámku: ten Tvůj plán zní jako strategie plánování firmy z titulu nadřízeného - tam si můžeš své zaměstnance vybrat nebo je vyměnit a někam směrovat k dosažení svého cíle. Ale to nejde takhle standartně aplikovat i do partnerského života nebo života vůbec. Tam je třeba jiná strategie. Taky o něm přemýšlíš za oba a mluvíš v něm za oba = na to musí být ale dva. A to by sis měl zase uvědomit Ty.
Letče, zkus si přečíst vše co jsi napsal cizíma očima. Netahej tam emoce, jen čti. A musíš mít jasno.
Věk: 52
Precetla jsem si vsechny prispevky. Mam ten dojem, ze ty jsi dospely chlap, ktery chce hluboky vztah a zalozit rodinu. Tvoje partnerka je nejspis prilis mlada, kazdopadne nevyzrala. Ale hlavne: je pekne vypocitava!! Ta bude milovat kazedeho, kdo ji poskytne financni zazemi. Jsi si fakt na tolik jisty, ze o ni tolik stojis??? !! A taky nezapominej, do jake rodiny by ses dostal. Opravdu to chces? Myslim, ze tady na sebe narazeji dva naprosto rozdilne svety! Ale jak se rika: kdo chce kam, pomozme mu tam!!
Věk: 26
Tak jsem si procetla prispevky. Uprimne, nevim, co si myslet.... sice tady vetsina tvou pritelkyni kritizuje, ale zase na druhou stranu, kdyby opravdu byla jen zlatokopka a na tobe ji vubec nazalezelo, odkopla by te hned po urazu. A ona s tebou byla i ve chvili, kdy nebylo jasne, jestli budes vubec chodit... na to se nesmi zapominat.
Ale zas jestli do tebe ryla ve chvili, kdy jsi nebyl schopny uklizet, ze je na vse sama, tak to neni fer.
Ale kazdopadne, tady je muj mail ananl4e@gmail.com. Napis mi a poradila bych ti jednu osubku, ktera mnoha lidem pomohla a mne neskutecne pomaha s partnerskym vztahem, ale nechci tady delat verejne reklamu.
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
I po rozchodu vzájemné urážky, možný návrat? | 3 | 1710x |
03.09.2022 21:38:36 (antivir) |
Odešla po 5 letech byl sem d*bil | 3 | 2843x |
28.06.2020 21:28:33 (Tojeasijedno) |
Ochlazení ve vztahu, nezájem, přítel nemá rád moje děti | 13 | 2237x |
01.06.2020 11:10:29 (janičkakočička) |
Nemohu se odpoutat | 6 | 2126x |
12.03.2020 20:39:26 (Diana) |
Co vytěžit ze samoty po rozchodu | 6 | 1857x |
03.03.2020 20:47:41 (Introvertka) |
Opustil mě milenec | 5 | 3117x |
29.02.2020 19:42:04 (Neznámá podvodnice) |
Rozchod se ženatým mužem | 15 | 2341x |
13.02.2020 06:43:58 (janajka) |
Rozchod po 6 letech | 12 | 2189x |
19.01.2020 22:09:00 (Pablo92) |
Po půl roce otěhotněla, rozešli jsme se, vrátí se ke mě? | 27 | 2128x |
06.01.2020 16:49:47 (BMDejv) |
Má cenu doufat v návrat? | 7 | 2584x |
02.01.2020 23:03:36 (X) |