Téma: Rozešla se se mnou přítelkyně, byla ta pravá pro život - je šance se dát znovu dohromady?

Ahoj.

mě se nabízí tři možnosti:

1:   tu žárlivost v tobě mohla vyvolávat tím, že si pořád s někým vypisovala, hlavně s jinými muži. V tom případě by to ještě nebyla holka pro život a ještě musí dozrát. Pokud si našla někoho jiného, tak s tím nejde dělat nic. Hormony nepřemůžeš ničím.  

2:   ta druhá varianta je, že jsi ty sám měl za ušima a proto jsi jí podezíral také. Ne nadarmo se říká - podle sebe, soudím tebe.  

3: asi existuji i patologičtí žárlivci. V tom případě máš nějaký problém sám se sebou, nevěříš si a bylo by vhodné kvůli tomu navštívit odborníka - psychologa. Pokud si nikoho nenašla a rozešla se s tebou kvůli žárlivosti, tak by tam jistá šance na návrat ještě být mohla, ale musel bys začít na sobě pracovat.  

Pokud si myslíš, že exsituje nějaká ta pravá, nebo ten pravý, tak je to  dětská naivní představa. Pokud máš o nějaké ženě pocit, že je ta pravá, tak je to pouze jenom tvá doměnka, která se může kdykoliv změnit.

Víš kdy poznáš, kdy je to ta pravá? Až ti bude třeba 82 let a ta žena stále bude sedět vedle tebe. Nebo si ve stáří jednou řekneš: ano, ta byla pravá, protože ta byla semnou nejdéle.  

Když se s Tebou rozešla, tak to rozhodně nebyla ta pravá pro život. To jenom ty jsi byl nekriticky zamilovaný.

Když na Tobě hledala mouchy a chtěla tě měnit ještě dřív, než si tě vzala (po svatbě do dělají všechny), určitě by's s ní nebyl šťastný. A určitě by vám to stejně dlouho nevydrželo.

Buď rád, že jsi volný a že můžeš hledat další a lepší. A než ji najdeš, můžeš si svobodně užívat.

Užívej si a buď rád, že jsi mladý a že těch holek ještě budeš mít…

Podle toho, co píšeš, jsi v jejích očích ztratil svoji hodnotu. Už jsi pro ni nebyl zajímavý. A čím víc jsi prosil, tím to bylo jen horší. Lehko se to píše a těžko se to dělá, ale začni na sobě pracovat. Vybuduj si zpět svoji hodnotu. Zdokonaluj se fyzicky i psychicky, buď lepčí, než předtím. Ale ne pro ni. Nikdy se nedoprošuj. Tím ztrácíš statut chlapa a ženám se to strašně moc nelíbí. Najdi si aktivity, které tě budou bavit a u kterých příjdeš na jiné myšlenky. Nezanevři hlavně na ženy, prosím. Sbal klidně nějákou jinou, vyraž klín klínem, když to budeš potřebovat. Po čase přijdeš na to, že nebyla zase tak dokonalá a jediná na světě ; ) Kašli na ni. Nepiš, nevolej, nevtírej se. Dej si od ní na čas prostě pokoj. Ono to jde zachránit, ale když bueš tlačit na pilu a pořád se jen doprošovat, nic nezískáš. Nejhorší věta, kterou jsi schytal byla ta, když ti řekla, že budete jen kamarádi. Nikdy nebudete.

Dobrý den, před více než půl rokem jsem se rozešla s přítelem s kterým jsme spolu byli rok a půl. Vztah by šel celkem skvěle, kdyby nám nebo resp. mě, nebránila jeho rodina ve smyslu, že až na jeho otce jsem je prostě nemohla vystát. Stále byli s námi, za celou dobu jsme spolu bydeli jen my dva snad tak 2 měsíce. On těžce onemocněl  takže nemohl být doma samotný a já chodila do práce abych uživila tu "vícepočetnou" rodinu a zároveň mohla platit poplatky. Také jsme měli hodně půjček, díky kterým jsem teď v insolvenci. Když tedy nemohl být doma sám, byl tu s ním právě vždy někdo z jeho části rodiny, kterou jsem prostě kvůli jejich chování a způsobu života nemohla vystát. Hodně často jsme se kvůli nim i hádali, jinak vlastně ani ne. Každopádně vztah jako takový by byl ten pravý, plánovali jsme i že až bude moci, založíme rodinu a dokonce jsme i bydleli v bytě, který jsem kvůli nám koupila na hypotéku. Vztah ale skončil, díky obrovské hádce právě kvůli jeho rodině a nyní máme oba dva vztah, ve kterým jsme doufám oba spokojení.

Problém je, že se mi o něm zdá, častěji a častěji vzpomínám na chvíle  které byly krásné a v nynějším vztahu mi prostě chybí, s jeho tátou jsem stále v kontaktu, ale s nikým jiným už ne.

Někdy si říkám, zda jsem zahodila dokonalý vztah, jen kvůli problémům, které bych nikdy neovlivnila, protože jde o rodinu, že jsem zahodila vztah, kde by v budoucnu mohlo být plno věcí jinak a hlavně že jsem opustila člověka, kterému na mě záleželo jako v tu dobu nikomu.

Ano, žárlila jsem, když si psal s kamarádkami, které znal od dětství, nebo když pochválil jiné holce třeba pozadí, ale to je ve vztazích normální.  

V nynějším vztahu mi prostě chybí usínání v náručí, nějaké to pohlazení, mazlení a věci kolem toho. Jsme spolu sice půl roku, ale projevy lásky, které by na začátcích vztahů měli být,, mi přijde, že tu nejsou. Přítel je sice o 10 let starší, má toho hodně na práci, má malou dcerku a věčně je unavený, když se vidíme máme si co říci, nebo se jen valime u televize, což mě jako mladou holku, opravdu každý den nebaví, ale přijala jsem to.  

Mám prostě pocit, že jsem momentálně ve vztahu, který je úplně opačný oproti tomu předchozímu a nevím co si o tom mám myslet, jak se zachovat, nemohu ani bojovat o přízeň bývalého přítele, když je šťastně zadaný a mám občas pocit že jsem prostě udělala chybu. Pokud máte něco, co by mi mohlo pomoci, si to v hlavě ujasnit, prosím o radu.

Eva

To, co píšeš, na mě dělá dojem, že napřed jednáš a pak až přemýšlíš. Což je špatně, mělo by to být naopak.

a) proč si nezaložíš vlastní téma? Ta otázka sice může působit jako OT, ale mě přijde že takhle děláš vše - spontánně ric-pic a pak se uvidí, co se stane.

b) pokud máte oba vztah ve kterým jste OBA spokojeni, přijde ti v pořádku stýskat si po minulém vztahu a popisovat, jak tě to s partnerem nebaví? To je tvoje spokojenost?

c) pokud byl vztah s bývalým "dokonalý", jak to, že jste se hádali? To ti přijde jako součást dokonalosti?

d) tobě opravdu přijde normální (a jako součást "dokonalého" vztahu) že partner se před tebou zabývá pozadím jiných holek?

e) jsi schopná být chvíli sama, nebo sotva se s někým rozejdeš, tak okamžitě hledáš nový vztah, protože nevydržíš být sama?

Když to shrnu, tak mi přijde, že naprosto na prd jsou oba ty vztahy.

Hrozně spěcháš.

Hned se sestěhovávat, kupovat byt? PROČ? Co ti jako kde uteče? Proč tak spěcháš? A kam?

Vrháš se na ty chlapy úplně bez rozmyslu. PROČ? To máš pocit, že když se k tomu chlapovi OKAMŽITĚ nenastěhuješ (dokonce i za tu cenu, že se nesmyslně zadlužíš, jen aby sis toho chlapa měla kam zaparkovat), že ti uteče, nebo proč to bereš tak hopem?

Moc děkuju ????