Téma: Rozchod s přítelkyní - má výkyvy nálad a už ke mně nic necítí

Ahoj, seš ještě mlaďoučký a tvoje přítelkyně jistě také. Víš každá dívka, či žena potřebuje vědět, že je pro svého prince ta jediná princezna. A tvoje přítelkyně si početla, jak jsi měl kdysi zájem o její kamarádku a najednou měla pocit, že není pro tebe ta princezna. Pokud se máte rádi a miluješ ji, tak jí to prostě musíš říkat a ona tobě také, každý slyší rád vyznání lásky a milá slova a laskavá slova.

Ahoj. Mě v tvem vyprávění chybí nahlédnutí do hloubky vašeho vztahu. Nejde z toho vycist, jaky byl váš vztah. Jak jste se spolu bavili, když jste byli spolu? Hádali jste se? Jak jste se rozešli? Co ti řekla jako důvod rozchodu? byla na tebe naštvaná? atd…

PS: na pilu se nemá tlačit nikdy.  

Vztah byl naprosto výborný. Milovali jsme se, cestovali jsme, navštěvovali jsme své rodiny navzájem. Rádi jsme koukali na filmy přitulení k sobě. Vařili jsme spolu, prožívali trapné chvilky, neexistovalo nic co bychom si nedokázali říct. Jestli jsme se hádali? Neznám pár, který by se občas nepokousal a ani my jsme nebyli vyjímkou. Samozřejmě to vždycky vedlo k pochopení toho druhého a následného usmíření.  
Rozchod jsem zapříčinil já a bylo to z toho důvodu, který jsem popisoval výše. Začala mě brát spíš více jako kamaráda než jako svého přítele. Rozchod samotný byl bohužel jen přes smsky, jelikož si našla brigádu a měla čím dál tím méně času.

Co mě tak napadá tak jsem zapomněl zmínit jejího kolegu z brigády, se kterým si začala psát. Pochopitelně jsem žárlil, ale přesvědčovala mě, že se není čeho bát, a že je zamilovaný do své bývalky. Proč bych jí koneckonců nevěřil.

Ona se do kolegy z brigády zakoukala, proto tebe začala brát jen jako kamaráda. Pokud někdo už po roce chození začne brát někoho jen jako kamaráda, tak to není samo sebou… To je čistě můj názor, který se zakládá na mých zkušenostech. Ona ti pravdu samozřejmě neřekne.

Pokud to tak je, tak se s tím nedá dělat nic. Musíš to brát takové, jaké to je. Je to těžké, asi teď docela trpíš, ale přejde to.  

Ještě dodatek, měl ses s ní rozejít ty, a to hned po tom, jak se ti začala hrabat v tvém telefonu!!  

Ona se ti nemá co hrabat ve tvých soukromých věcech a je to záležitost, na kterou bys mohl podat trestní oznámeni.  

Myslím, že kdyby to takový způsobem řešil každý, tak už by tu žádné páry nebyly.  
Se vší úctou. Já se přišel poradit o tom co mám dělat v momentální situaci. Nečekal jsem, že mě tady někdo bude okřikovat s tím, že jsem to měl ukončit už dávno.

Tobě je opravdu jenom 17?

A ještě mám jednu otázku, teď jdi jde o co? Chceš jí jako kamarádku nebo zpět jako přítelkyni?

Píšeš, že: "tak jsme to zase dali po chvilce dohromady."

Pak píšeš o rozchodu, že jsi to ukončil Ty po sms, tak jak to tedy máte?

Ano, je mi teprve 17 let.  

Chci jí zpět pochopitelně jako přítelkyni. Nechci nikoho jiného a myslím, že malá naděje tam stále je.  
Spolu nejsme. Rozešli jsme se už jednou, ale teď už to bylo víc vážné.

No, podle mě jsou dvě možnosti:

1) Buď si nejste souzeni, tento rozchod je Váš druhý, jak jsi doplnil.

2) Nebo tím, jak jste mladí, jste i tzv. neklidní, a podle toho to vypadá.

Na mě to zatím působí takhle:

Myslím si, že jsi jí o té kamarádce, kterou jsi kdysi chtěl, neřekl, ona začala mít nějaké podezření, s kým že si to vlastně píšeš, a tak si začala číst Tvé sms, no a to co se dočetla nahlodalo její důvěru k Tobě, zarmoutilo jí to, sice jsi jí to následně vysvětlil, ale něco se v ní jakoby zlomilo, začala být odtažitější,  brát Tě spíše více jako kamaráda než-li jako svého přítele,  a to jí zůstalo.

S těmi sms a jejich čtením druhým partnerem. Nevím, jak jste to měli Vy dva, ale některé páry to mají tak, že mají k sobě důvěru a vzájemné čtení jim nevadí.  

Dále, podle mě čas nečas, pokud se chce někdo rozejít, měl by si najít čas udělat to osobně jako muž, a ne se rozcházet po sms, to působí na dívky a ženy zbaběle. Já vím, píšeš, že bylo méně času, našla si brigádu, ale nějaká chvilka by se jistě našla. To byla z Tvé strany další vážná chyba, která jen umocnila její pocity k Tobě, ne lásku, ale kamarádství. Obě tyto chyby také napomohly tomu, že si píše s kolegou z brigády, v podstatě jsi tomu napomohl a on jí teď naslouchá o tom, co se jí stalo a jistě k tomu přidal i své názory, že jsi takový a makový.

Pokud je ochotna být s Tebou v kontaktu, čili pokud s Tebou stále mluví, píše si atd. , udělala bych být Tebou jednu věc. Domluvila bych s ní s ní osobní schůzku, navrhni jí procházku, nebo posezení někde tak, aby byl čas k rozhovoru. Tam bych být Tebou jí přinesla kytku, omluvila se a vše vysvětlila. Ale nijak bych to netlačila směrem chci s Tebou být teď hned. Ona bude potřebovat čas vstřebat a promyslet si to, co jí řekneš.  

Pak, pokud není nebo nebude na Tebe vyloženě naštvaná, že by odmítala jakoukoliv komunikaci, tak bych začala od začátku. Něco ve smyslu jak se má, jaký měla den, že jí přeješ hezký den atd. , + bych volila zatím nějaká neutrální témata, aby z toho hned necítila, že jí chceš a někam jí tlačíš. Taky se můžeš třeba zmínit, že třeba tam a tam je nějaká akce, jestli se nechce jít podívat atd. Prostě takové ty zatím spíše neutrální věci, jakoby jste začínali znovu, jakoby jste se začínali poznávat znovu. U toho se však neptej na kolegu z brigády, nedávej najevo žárlivost, chovej se tak, aby mohla mít k Tobě důvěru. Nemysli na to, jestli jsi kdy pro ní dělal vše, ale zaměř se na řadu pozorností - slovních, písemných, osobních atd (to dívkám a ženám lichotí). , které v ní mohou časem vzbudit zájem jiný než-li jen kamarádský, pokud tedy nemá vůči Tobě 100% jasno, že nic. To zase nedokáži 100% odhadnout, neznám ji.

Páry by byli, ale jenom ty normální. Nemyslím si, že by každého napadlo někomu slidit v mobilu… mě teda určitě ne. Něco jineho je to partnerce dovolit, ale tvá přítelkyně v tvém telefonu slidila.  

Ta slečna, která se ti hrabala v mobilu, se vlastně potrestala sama. Kdyby si tam nečetla tvé zprávy, tak by ji to zbytečně nerozhodlo a mohli jste být oba v klidu. Přečti si článek, který jsem ti dala níž.  

Jen taková poznámka: Nechci abyste tohle brali jako nějakou "dětskou lásku", kterou nemá smysl řešit. Já tyto věci beru opravdu seriózně a taky je podle toho chci řešit.  

Když jste spolu začali chodit, tak ti bylo 15 a kousek, ze. Kolik je ji?

Bylo mi něco po 16. Já jsem 25. 9. a ona 19. 10. Chodit jsme spolu začali 11. 11. 2016.

Ahoj, já jsem rozhodně proti čtení SMS v mobilu, nebo emailu, normalní mi to rozhodně neprijde a mě by to osobně vadilo hodně, i kdybych neměla co skrývat. Jednou jsem kluka při čtení zpráv v mém telefonu načapala a na několik týdnů jsme se kvůli tomu rozešli. Beru to jako už moc velký zásah do mého soukromi, kdy se už u mě překročí hranice. Je to drzost, kterou by si partner neměl dovolit. Pro mě je to stejné, jako kdyby mi partner dál facku. Ale každý to máme nastavene jinak.  

Přečti si článek zde:  

Slídíš v jeho mobilu? Možná Ti hrozí vězení.

Taková důležitá otázka, jak reagovala na rozchod? Jak se k tobě začala chovat po rozchodu?  

Po svých zkušenostech bych to odpískal… dát si druhou šanci, proč ne. Ale třetí? Čtvrtou? Nebude lepší "zkusit" to s někým jiným? S někým, kdo ti bude opravdu věřit, kdo ti nebude číst SMS, apod. ? Mám za sebou dva vážné vztahy. A nikdy jsme si navzájem do mobilů, počítačů apod. nelezli, byť jsme znali svá hesla. a proč? Protože jsme si prostě věřili a měli se svýho času opravdu rádi.