Téma: Rozchod s přítelkyní kvůli mým rodičům

 Ahoj. Ty už jsi zde jednou psal že ? Pamatuji si Tě. Je mi líto, že to takto dopadlo. Ano, mnozí dospěláci se k sobě opravdu chovat neumí. Dělej pro záchranu vašeho vztahu maximum. Nenechte si zničit svou lásku. Problémy mají Tvoji rodiče, NE VY. Problém jste odstranili odstěhováním. Negace, které ještě ve Tvé přítelkyni přetrvávají je třeba odblokovat. Jde to s poměrně solidní úspěšností. Pokud chceš vědět víc, mohu přes mail napsat pár vět. Budeš-li mít zájem, dám ti pak mail.adresu. Je to celkem jednoduchá metoda. Opravdu je nutné, aby se toho zbavila, jinak se Váš vztah nehne z místa.

Dalším řešením je pronájem bytu. Je pravda, že pronajímatelé na tom chtějí vydělat, takže si trochu připlatíte. Ale snad to bude dočasná záležitost. Protože nikdy netrvá nic věčně. To znamená- když je nějakou dobu smůla v životě, za nějaký čas se obrátí na pozitivum. Takto to v životě funguje.

Přeji ti hodně štěstí

Ahoj, máš pravdu, už jsem psal. Určitě bych tě poprosil o rady. Můj e-mail je bootcover@seznam.cz.

 Zajíma mne, kdo a proč mi dal smutného smailíka. Nelíbí se Ti má odpověď? Proč? Velmi ráda si s Tebou o tom popovídám. Tak se ozvi, pokud ovšem nemáš strach.

Upřímně, já bych to viděla trochu jinak. Vzhledem k Tvému věku bych si nedávala otázku, proč mají děti pykat za chyby svých rodičů. Nevím jestli se tak cítíš, ale ve svém věku již přeci nejsi dítě.
Předpokládám, podle toho co píšeš a jak to vyvrcholilo, že problémy ve vztahu Tvých rodičů nezačali až před 3 lety, kdy se k Tobě nastěhovala Tvá přítelkyně. Ale nechci hodnotit Tvé rodiče, neznám je, bohužel nejsou první ani poslední kdo má i takovéto problémy.
Já bych si vzhledem k Tvému věku postavila otázku jinak: "co jsem mohl včas udělat pro to, abychom v takovém prostředí s přítelkyní 3 roky nežili?"
Co bych udělala? Postavila se na vlastní nohy a žila svůj život, jinde. Je to těžší, ale pokud o svoji přítelkyni vážně stojíš (píšeš, že ano) a ona o Tebe, tak to stojí za to, ne?
To je můj názor.


 

Stěžovala si, že se naši hádají. Vždy, ale říkala, že se nás to netýký a tak jsme to i bral. Našim jsem říkal, že to nechceme pořád poslouchat. Je pravda, že jsme měl udělat rázný krok dříve. Poslední kapkou byl pokus o sebevraždu.
Taky bych radši šel bydlet úplně sám někam jinám, jenže neche do paneláku a hypotéku taky ne.
Rochází se ona se mnou. Ani se jí nedivím, bohužel rodiče se nevybíráme. Už jsem se těšil na svatbu a rodinu a těď .....

Chápu, je to složitější, než jak to vypadalo, jak jsem psala níže, nevěděla jsem, že jsi sem už psal. Ale děkuji za reakci. Určitě si rodiče nevybíráme, také o tom vím své. Já se tenkrát odstěhovala, ale byla jiná doba, dnes je to dražší.
Nevím, já bych brala načas (než by se to podařilo vyřešit jinak) i ten panelák, nějaký podnájem, možná by se našel i v domku, ale záleží na lokalitě kde bydlíš = cenně, hlavně, že by jsme byli spolu, pokud přítelkyně nechce...
Chtěla by, má třeba ona nějaké pro ni přijatelné řešení, návrh? Pokud nechceš, nemusíš odpovídat.

 

Taky bych šel bydlet někam sám. Samozřejmě se dají sehnat v okresním městě hezké byty za rozumnou cenu. Zdá se mi, že tyhle varianty, ale zavrhla. Spíš stále přemýšlím, jak zachránit náš vztah...

Ahoj,promiň ale z tvých příspěvků se mi zdá,že tvá přítelkyně už o tebe prostě nestojí,kdyby ano,šla by s tebou i do toho bytu (podnájmu) i když třeba jen na čas.Sám to tu píšeš "jenže nechce do paneláku a hypotéku taky ne " Víš rozumné důvody proč nechce ?

Něco podobného se stalo kámošce..Bydlela u kluka a jeho rodiče žili v domě, kde se před sebou i zamykali a pak jednou v tom zamčeném pokoji jeho táta umřel a byl tam několik dní než ho našli..Jeho máma měla invalidní důchod na hlavu a ta kámoška ho po nějaké době dokonce dostala taky, páč z toho všeho tam měla hrozné deprese, byla pak dokonce asi 3x na psychiatrii a nakonec se taky musela odstěhovat a bohužel i rozejít..a to právě,protože ten kluk se nechtěl z toho domu hnout.
Jediný pomoc je vaše vlastní...i pronajmuté bydlení někde úplně jinde, hlavně trochu z ruky od rodičů. Navštěvovat je můžete, ale ne s nima trvale žít. Najděte si byt a žijte po svém.
Doufám, že se pak všechno obrátí k lepšímu. Na finance nehleďte, jde přece o vaše štěstí..

Podle toho co píše Indiánka, již jsi sem psal a řešil to, tedy neznám další souvislosti a tak souhlasím i s Indiánkou.
Hodně štěstí.
 

Díky za reakce. Uvidím co se dozvím večer. Ach jo. Domu se mi nechce naše začínám pomalu nenávidět. 3 roky štěstí jsou pryč...

Možná má už přítelkyně teď moc velký psychický blok než aby s tebou šla do podnájmu... ona to nechtěla ani předtím nebo jste o tom ani neuvažovali? Dej jí čas, buď tu pro ní a třeba to pomůže a po nějaké době se to ustálí...Pokud tě má ráda, tak si cce třeba rozchodem jen oddechnoout, někdy je to i v hezkým vztahu potřeba.

Dej vědět, jak jsi dopadl... teda jestli chceš...Držím palce a drž se!
 

Anoj, v současné chvíli se asi rozcházíme. Předtím o podnájmu uvažovala. Už se v tom všem ztrácíme a netuší co teď cítí. Snad se časem ukáže, že nám bylo spolu dobře a bude zase líp.