Téma: Rozchod po 9 letech těsně před svatbou - mrzí mě to a chtěla bych přítele zpět

Opičko, tvůj bývalý partner tě podváděl, opouští tě kvůli jiným ženám a to dokonce před svatbou, nezajímá ho tvůj názor na společné bydlení, vyloučí tě ze společného rozhodování, po společných letech tě vyhodí z bytu a ty se ptáš na to, jak takového partnera získat zpátky?

Přemýšlej nad tím, jestli na něho nejsi příliš fixovaná. Dělá si s tebou co chce, protože si je jistý tím, že kdykoli mu odpustíš nebo jej vezmeš zpátky. Nebo opravdu chceš opět naskočit do vztahu, ve kterém nemáš vůbec žádnou jistotu a může opět kdykoli skončit? Chceš ztratit dalších několik let tvýho života ve vztahu, kterej nemá vůbec žádnou perspektivu?

Rozhodnutí je na tobě.

Dekuju za odpoved, ja vim ze me ma jistou, vzdycky jsem se bala aby nezjistil jak az moc ho mam rada, jenze to neumim maskovat ono to neslo. A tak se letama utvrdil ze si se mnou asi muze dekat co chce. Nejhorsi je to ze je to ma prvni laska, moc jsem ho milovala a miluji. Uz placu 3 mesice v kuse a nedokazu si pomoct. Pokud ho ztratim bojim se ze z hlavy ho nikdy nedostanu a budu na nej vecne cekat.

Nebudeš, věř mi. Počkej ještě pár měsíců, hlavně přerušit kontakt. A pak už si jen budeš říkat, že jsi dobře udělala…

Tohle není láska, to je závislost.

Já bych ti doporučila psychologa nebo nějaký jiný způsob, jak lépe poznat sama sebe a zlepšit si vztah k sobě. Zjistit, proč jsi na něm tak závislá, proč je pro tebe nepředstavitelné, že bys byla chvíli sama nebo si našla lepšího partnera.

Píšeš o dítěti. A teď si vzpomeň, jak vypadal váš vztah. Opravdu bys pro svoje dítě chtěla takovouhle rodinu? Tátu, co není doma, co mámu nemiluje, co si hledá i jiné ženy? Itálii? No chudák by to byl, to tvoje dítě - v takovém mizerném vztahu.

Obávám se, že tím, že se s tebou rozešel, pro tebe nechtěně udělal to nejlepší co mohl. Jen je otázka, jestli budeš schopná ten "dar" využít nebo jestli ho zahodíš.

Ja mu 3 mrsice jeste psala, sice mi odepisoval, ale asi uz jen ze slusnosti. Teď uz prestal odepisovat. Vim ze jsem asi hloupa ze bych ho chtela zpet. Jsem s nim od 18, kanarady moc nemam, rodice mam stare, mela jsem ho za cely muj svet. On vzdy vse podal tak, ze on uz proste nemohl a jak jsem se hrozne chovala a tak se citim vina za vse ja. Rekl mi jen ze on taky delal chyby ze neni uzasnej, ale nic konkretne nezminil, prislo mi ze to rika jen tak simbolicky. Vim ze bych se na nej mela vykaslat, presto tech 9 let bylo i krasnych a nechci to jeste vse zahodit. Nevite prosim zda se jeste muze vrstit a jak toho docilit?? Uz s ni zije 3 mesice v jednom byte a vypada ze je spokojeny. Ma servis a klid, protoze si na ni nexovoli… proste zacatky. Navic ona si nenecha jako ja asi libit to co ja. Nevim… Jeste jeho mama me nesnasela, nevim proc, jsem ticha a neumim se moc bavit, myslimbue to pochopila jinak. Teď bude stastna ze me opustil. I kdyby chodil s poslednim bezdomovce s rozesel se diky tomu se mnou asi by byla stasta. Takze teď se bojim ze budou vsichni spokojeni, jen ja budu plakat kudy budu chodit.

Mam taky strach, ze uz zustanu sama, nedokazu asi byt s nekym jinym, nemam kamarady a bojim se ze ani nekoho jineho koho bych milovala uz ani nenajdu. Vim ze jsem v tom vztahu taky delala chyby, pritel mi vycital tu cistotnost, otirala jsem si treba nakup, jemu telefon, vadilo mi kdyz mi spinave pradlo hodil na stul nebo si praci se delat k jidelnimu stolu. Kdyz prisel do dveri jsem mu podala pantohle aby mi tam neslapal v upovenych ponozkach. Vim ze jsem ho tim musela strasne stvat a moc toho lituji. Uznala jsem chybu a nedokazala jsem s tim te krat prestat. On mi rikal at na to beru nejake prasky ale ty teď beru a nezabiraji. Nevim jestli je to nemoc nebo jestli jsem se to naucila delat z dlouhe chvile ze samoty a nemohla s tim prestat. Kvuli tomu jsem ani nestihla chodit nekam na prochazky a tak jsme zili ten nudny zivot. Jenze on mel vzdy na prvnim miste zase praci, porad ji resil i doma a kolegove mu porad volali az mi to vadilo. On jezdi s autobusem a tak vikendy kdy ja byla doma on mel nejvice prace.

Opičko, ty máš absolutní absenci hrdosti a sebeúcty. Zamysli se nad sebou, začni být alespoň trochu sobec a hlavně začni mít především ráda sama sebe. Když to dokážeš, začneš taky jinak nahlížet na váš vztah-nevztah a budeš moci znovu si začít sama sebe vážit.

Opicko, pokud na sobe nezapracujes, tak hrozi, ze i tve dalsi vztahy skonci podobne. Ty nemas zadne sebevedomi, nudis se, nevis, jak vyplnit svuj volny cas, nemas kamarady, asi nemas ani moc radosti v zivote. Sveho partnera primo dusis, ani se nedivim, ze ti utika za jinyma. Nesnaz se ho ziskat zpatky, on se nezmeni. Ty se musis zmenit. Mej se rada, zbav se svych obav ze samoty, z budoucnosti.
Je to tvuj zivot a mas ho ve svych rukou.
Muzi maji radi sebevedome zeny a ne zeny, ktere se jim podbizeji.
Myslim, ze ti tady vsichni radi dobre. Je jen na tobe, jak s tim nalozis.

Ja vim mate vsichni pravdu, ale bylo nam spolu zase i dobre, nadruhou stranu, jinak bychom spolu nebyli tak dlouho. Vim ze vina je na nem i na me. Skze tu cistotnost a nedostatek casu na spolecne aktivity jak u nej tak u me. Porad jsem jen uklizela a prala. On me z toho teď vini, pry jak jsem se chovala. Vim ze jsem asi hloupa, ale chtela bych ho zpet, skusit napravit co slo. Vazla nam i vzajemna komunikace, on byl trochu vybusnejsi typ a tak se s nim moc uprimne mluvit nedalo, hned se nastval. Treba jsme chteli oba deti a neumeli si to ani navzajem rict. Jen narazkama… prosim nevite jak ho jeste ziskat zpet, ikdyz je to podle vas hloupost, mam ho moc rada.

Opicko, ty tvrdíš, jak ho máš ráda, ale v podstatě si na něj celou dobu jen stěžuješ. Pěkného konkrétního jsi o něm nenapsala nic. Zato jsi napsala, jak ti neustále odcházel za jinými, nezajímal ho tvůj názor na společné bydlení, jak se s tebou hádal, nechtěl si tě vzít, nekomunikoval s tebou, neměl na tebe čas, kašlal na tebe.

To není výzva k tomu, abys v paměti začala dolovat nějaká pozitiva, to je jen konstatování stavu.

Jsi někdo, kdo tu vcelku srozumitelně popíše naprosto nefunkční vztah s někým, kdo tě už dlouho nemiloval a kdo ví, jestli někdy vůbec ano - aby nakonec kňučel že bez toho nefunkčního vztahu s tím nemilujícím partnerem nemůže žít.

Ale můžeš a asi budeš muset!

Ale stále je otázka, proč nechceš. A proč raději nechceš nějaký hezký a funkční vztah s někým kdo by tě měl rád, měl o tebe starost a chtěl s tebou mít šťastnou rodinu.

Já zopakuji něco, co asi budeš zase ignorovat, ale opravdu myslím, že by ti prospělo si o tom všem jít popovídat s nějakým psychologem nebo terapeutem.

Ona i ta přehnaná čistnotnost může mít totiž psychické příčiny a může se rozvinout až do psychické poruchy - obsedantně kompulzivní. Tou příčinou může být potlačovaný strach (třeba z toho, že tě partner zase opustí) , napravování pocitu viny (že na něj žárlíš, že na něj křičíš) , ale může to mít i příčinu, která vznikla už v dětství - něco, co způsobilo stav chorobné úzkosti, od které si pomáháš tím, že usiluješ o dokonalou čistotu a soustřeďuješ se na rituály spojené s úklidem.

Myslím, že bys toho měla k řešení habaděj, abys mohla mít šťastnější život.

Ten expartner ti šťastnější život nezařídí, to si budeš muset zařídit sama.

Kdyz si nedas poradit, tak mu zavolej a zeptej se ho. Pak budes definitivne vedet, na cem jsi.
Znas to porekadlo: Komu neni rady, tomu neni pomoci!! ??

On mi telefon urcite nezvedne. A 3 mesice si stoji za svim. Pry mi nebylo nic a nikdo dost dobry a ze jsme nikam nechodili kvuli me, ze jsem radeji prala a uklizela. Asi jsem naivni kdyz porad doufam, za mesic uz s ni ma zarizeny byt. Nedokazu tu nadeji zabit, bojim se ze na nej budu porad cekat.

Kdyz ti telefon´nezvedne, tak odpoved znas! A uz jsi nekdy premyslela nad tim, ze on by mohl mit pravdu?
Doporucuji ti, podrobne si precist prispevek Kateriny a vyhledat terapeuta.
Jedine to je spravna cesta.

Chodim k psychlogovi, ale ten mi moc nepomaha. Vy myslite ze me nemiloval? Ale proc si me chtel teda vzit a planoval rodinu?? A proc se mnou zustaval 9 let? A proc se od ni pred 2 lety vratil zpet, aby me teď znovu opustil a sel k ni? Tohle mi nejde do hlavy.

A jak dlouho k tomu psychologovi chodíš? To nejde ze dne na den.

Navíc člověk musí chtít se zbavit svých problémů - a mě se nezdá, že ty se z toho chceš dostat.

Jsi jako alkoholik, co se domáhá aby ho pustili zpátky k flašce a ne alkoholik, co chce s pitím přestat.

Zatím sis ani nepřipustila, že ten vztah nebyl v pořádku.

Já tě nebudu přesvědčovat že nebyl.

OK - tak tě strááááááášně miloval: asi proto se na tebe několikrát vykašlal, během vašeho vztahu lítal po seznamkách, neměl na tebe čas, odkládal svatbu, dělal léta všechno možné pro to, aby se tě zbavil, což jde těžko, protože ty jsi ochotná se neuvěřitelně vtírat a ponižovat, aby tě nechal vedle sebe vegetovat - a než ke svatně došlo, utekl k jiné.

Opravdu krásný příklad upřímné lásky, jen co je pravda.

Komu není rady tomu není pomoci.

Psycholog tě nebude nutit násilím, abys dostala rozum, když ho mít nechceš.

Svin zpusobem mate pravdu. Ale proc se pak vzdy vracel kdyz me nemel rad?? A myslite ze tou prehna ou cistotnosti, jsem za to ja nemohla? Hodne jsem ho omezovala. Teď ai treb s ni poridil kocku, kterou chtel uz se mnou. Ale ja ji nechtela, vadilo by mi to. Porad si rikam ze mam vinu za to sve chovani, ale zase si rikam, ze kdyby me mel rad, neresil by to takhle ale snazil by se mi pomoct. Kdezto on na me skrz to jen kricel a nadaval.

Ale proc se pak vzdy vracel kdyz me nemel rad?

Čert ví. Možná nevěděl pořádně co chce, možná taky doufal, že se ještě něco může změnit. Možná chtěl mít jen prozatimní přístav než si najde někoho "lepšího".

A myslite ze tou prehna ou cistotnosti, jsem za to ja nemohla?

Samozřejmě to může být příčina toho, že nebyl šťastný. A třeba i že se ve společné domácnosti s tebou necítil, jakože je to i jeho domov.

Ale ty snad věříš tomu, že bys byla schopná se v tomto změnit? Žila bys v něčem, co pro tebe je špína a byla v pohodě? Tomu opravdu věříš?

Čili ono toto trochu nemá řešení. Buď musí být otrávený on nebo ty.

Čili se k sobě nehodíte a je spíš zázrak, že jste spolu vydrželi tak dlouho. Potřebuješ někoho, koho tvoje čistotnost bude bavit nebo koho alespoň nebude obtěžovat.

kdyby me mel rad, neresil by to takhle ale snazil by se mi pomoct. Kdezto on na me skrz to jen kricel a nadaval.

BINGO!

Já chápu, že když jsi jiný vztah v podstatě nezažila, tak už jsi trochu ztratila představu o tom, že to může vypadat jinak, než že jen visíš jak balvan na krku někomu, kdo o tebe zjevně nestojí.

Ale může to vypadat úplně jinak.

Můžeš mít někoho s kým budeš šťastná, kdo si tě rád vezme a rád s tebou bude mít děti.

Ale to musíš napřed sama chtít.

Postavit se na vlastní nohy, nechat minulost minulostí a chtít něco dalšího a třeba lepšího.

A můžeš na to i koukat tak, že jestli ho máš opravdu ráda, tak bys mu měla přát, aby byl šťastný. A to on teď třeba je. Tak mu to přej a jdi si žít svůj život.

Jsi ještě mladinká, ještě toho můžeš zažít spoustu krásného - ne jen křik, nevěru, nezájem.

Ale opakuji poněkolikáté: to to musíš napřed sama chtít. Pokud se budeš chtít jen dál ničit a dolézat za někým, kdo je asi rád, že se tě konečně zbavil, tak se budeš úspěšně ničit trápit, ale lásku a vztah ti to nepřinese.

Ja bych byla s hopna to otirani omezit a byla jsem s tim i u doktora. Nechci zit cely zivot s tou vinou ze jsem ho ztratila jen kvuli tomu : - (

Mno já myslím spíš že kvůli němu jsi se stala chorobně závislou na uklízení.

Protože jsi byla nešťastná a odmítala sis přiznat pravdu. Že ta špína ve tvém životě je ten vztah s nevěrným a nemilujícím chlapem. Tak jsi uklízela, jako by stačilo umýt podlahu a bylo to v pořádku. Jenže to nestačilo a stačit nemohlo.

Nevěřím, že se ti podaří to uklízení omezit s někým jako je on.

Na to bys potřebovala někoho s kým se budeš cítit přijímaná, milovaná a v bezpečí.

To ne ja takova byla jeste u rodicu. On me ze zacatku hrozne miloval chodival za mnou pesky 7 km a sedaval se mnou do 4 do rana na hristi a pak sel rovnou nevyspali do prace. Udelal by pro me prvni posledni. Je to slozite, nemeli jsme podminky ke spolecnemu zivotu ve dnou. A teď kdyz konecne ano, opustil me. Nechci si nest tu vinu do smrti. Ikdyz kamaradi mi rikaji ze by si stejne casem neco nasel co by mu zas vadilo.

Je vidět, ze jsi od svých 18 let do dnešní doby chodila jen s jedním partnerem.

Je úplně normální, ze ze začátku zamilovanosti, kdy je člověk zaplněn koktejlem zamilovaných hormonu, dělá neuvěřitelně věci, jen aby objekt své touhy mohl vidět.

Jenže toto přejde u každého a pak nastupuje další fáze, kdy si jeden druhého vazite a mate se radí. A u vas evidentně tato fáze nenastala.

Partner si te neváží a není urceny pro tebe, není to tvá druha polovicka pro život, se kterým by ti v životě bylo dobře.

Rozumís, tento partner pro tebe není, neumí te podpořit a neudělal pro tebe nic dobrého. Naopak te shazuje a svádí vinu na tebe. To, ze prvních par měsíců, pod vlivem hormonu, za tebou lital, vůbec nic neznamená.

---spis ses chovala jako krava a nevis, co od zivota chces. nejsi na vztah pripravena, vyres si sebe a nehazej to na nej. jestli to vydrzel tak dlouho to tvoje chovani ve stylu "vydusit", "stavkovat". , tak to je jeste zlatej.

Ahoj Opicko. Já si prošla něčím podobným a to dokonce víc, než 3x, jako ty a to nemluvím o tom, že jsem takových partnerů měla víc.   Proto bych ti doporučila poslechnout Kateřinu a najít si dobrého psychologa nebo psycholožku, aby se ta historie zase neopakovala a nepřitahoval tě pořád stejný typ chlapa. Protože tak bys ztrácela jen roky s takovýma chlapama, kteří jsou v podstatě zbyteční a to by byla škoda. Ten kluk, se kterým jsi chodila, je děvkař. On bude takový pořád a tu uklízečku za pár let čeká to samé, co jsi s ním prožila a prožíváš ty. Je to jen otázka času, kdy to z něho zase vyleze. On nemá na to, aby měl trvalý a stabilní vztah. Nemá na to povahu. Ty máš teď pocit, že jsi pro něho nebyla dost dobrá. Ve skutečnosti je to ale opačně - to on nebyl pro tebe dost dobrý: Není to chlap, který by byl povahově stálý partner. Věř, že nemáš vůbec o co stát a až přejdou ty emoce, které teď prožíváš, tak to uvidíš také sama. Potřebuješ jen na to čas a hlavně, žádný kontakt s ním.

Třeba tě měl někdy také rád, ale je tady spousta jiných dalších žen, se kterými od flirtuje, protože nemá žádnou disciplínu a tak se mu to každou chvilku vymklo z ruky. Jsou chlapi, kteří takový rozžraní jako on, nejsou.  

Třeba tě měl také rád, ale on na mě působí tak, že má rád celkově všechny ženy a on bude vždy takový nespolehlivý partner. Věř, že opravdu nemáš o co stát. Tak uklížečka, se kterou teď je, nemá vůbec vyhráno a nemáš jí co závidět. Uběhne pár let a dopadne stejně, jako ty.   

Bud ráda že ti to udělal dřív, než jste se vzali a udělal ti děti. Takový chlap jako on to klidně udělá i po svatbě s dětmi a s dětmi jsou takové rozvody pak ještě horší.  

Určitě se zase zamiluješ , toho se vůbec neboj  

Moc dekuju za povzbuzeni, je teď s ni spokojeny, vazi si ji, neurazi ji, ona mu vse dovoli, ne i vybirava a narocna jak ja, protoze jsem chtela mit hezky byt a nabytek z brna. Nejsem jednoducha holka co ji staci stul co ma dve nohy, gauc na kterem se da sedet a byt ve kterem na me neprsi. Vzdycky jsem chtela kdyz uz tak mit vse hezke, jenze on vse jen to nejlavinnejsi a hlavne rychle. A tak ona je asi rada ze na ni neprsi a ma kam jit a on je spokojeny ze si muze koupit co chce a ona ze to nemusi platit. Nevim v cem by jim tenhle dokonaly vztah mohl krachnout. Navic jeho mama ji bude mit rada uz jen proto ze se diky ni se mnou rozesel. Me nemela rada, protoze jsem byla ticha a moc nemluvila a ona to pojala jako ze ji nemam rada. Ale ona nema rada nikoho a nikdo ji. Navic syna jen vyuzivala a ja se na to nemohla divat. Nikdy mu nic nedala a nepomohla jen chtela… vim ze bych to mela vzdat a smirit se s tim, ale byl moje jedina rodina co jsem mela. Chybovala jsem to uznavam, proste po tolika letech uz si clovek tak trochu dovoluje tomu druhemu se neklanet. Hlavne ta ma cistotnost me moc mrzi a porad si to vycitam. S ni si treba teď poridil kocku a se mnou ji chtel ale ja mu to nedovolila. Takze je opet spokojeny. Ale mate pravdu, ze si me nevazil a choval se hrozne zbrkle. Vzdycky kdyz se nastval protoze jsem mu zase neco obevila v mobilu a slusne se zeptala co to ma byt? Vyhodil me s se vsemi vecmi k rodicum. A takhle to chodilo poral… odvazel me a pak jsme se zase k sobe vraceli. Kdo vi jestli jsem mu krivdila nebo se kurvil, to uz asi nikdy nezjistim. Ale teď uz odesel po 3 k jine o ktere vim.

Já měla s klukama celkem spokojené vztahy, žádné hádky, pořád si mě vychvalovali a i po pár letech najednou  bum. Přestali se mi ze dne na den ozývat, a když už mi napsali, tak nestíhali, měli údajně pořád hodně práce a o pár dní později  jsem je potkala v ruku v ruce s jinou.

Takové věci se nestávají na základě toho, jestli vztah funguje, nebo ne. Takové věci se prostě stanou. Ono pak spíše záleží na tom, jak se k tomu člověk postaví. Ten tvůj se k tomu stavěl hodně nezrale (tím že si pořád vypisoval a flirtovat s jinými ženami, jako puberták). Nebyl pro vážný vztah ještě zralý a ty se musíš vyloženě vybrečet nad jeho nezralostí. Otázka je, jestli vůbec někdy dozraje, protože u některých je to beznadějné.  

Pokud jste měli mezi sebou nějaké problémy, tak se určitě neřeší stylem skákání do postele k někomu jinému a psaní si s jinými ženami. V každém vztahu dřív nebo pozdějí nějaké problémy budou a myslíš, že s tou uklízečkou bude řešit problémy jinat? Bude je řešit pořád stejně - půjde zkrátka za jinou. V tom případě je to člověk, na kterého se při sebemenších problémech nedá spolehnout a s tím se nedá dělat nic. Chyba se stala už někde ve výchově.  

Hlavu vzůru : )     čekají na tebe uričitě lepší kousky, než tenhle. Zajdi si hlavně dobrého psychologa, nebo psycholožku. Je důležité, aby to byl opravdu kvalitní psycholog.  

Dekuju, s tou vychovou mas asi pravdu. Kdyz znam jeho rodice ani se nedivim. Byl asi nevyzraly to souhlasim naprosto, ale teď mi zrovna prislo ze uz pomali dostaval rozum a najednou bum… a sel. Ja byla taky o 6 let mladsi jak on, tak jsem to brala jeste drive jinak. Ale teď jsem uz chtela se usadit a zustat s nim. Jak jsme se k sobe totiz vratili, prislo mi ze dozral a chce se taky usadit. Porad si rikam, ze ta stara rozvedena uklizecka je hold zkusenejsi jak ja a bude si ho vest jak bude chtit, to ja neumela… kazdopadne teď najednou prestal zakladat facebook a chodit po seznamkach. Vazi si ji a tim jak je starsi a zkusena, tak ji respektuje. Nevim jestli mu to vydrzi na porad. Me si nevazil. To jak si nasel byt sam… a nez jsem se nadala sam si ho i vymaloval na zluto, protoze jsem tam nechtela jit. Proste vzdy kdyz ja mu chtela dat najevo ze jsem nastvana, delal si co chtel.

Ty o tom píšeš, jako kdyby to byla nějaká soutěž o tom, kdo je lepší, kdo má zlatou medaili, kdo má stříbrnou a bronzovou. Ale tak to vůbec není.   Podívej se nap řípady jiných párů. Jiní muži zase nechají stálou partnerku vkůli mladší ženě. Vztahy nejsou o věku, penězích a vzdělání. Jsou pouze o přirozené inteligenci. Ona může být klidně horší než ty a povahově mu třeba vůbec nesedne, ale projeví se to třeba až za několik měsíců, nebo pár let, zkrátka, až jim odpadnou ty růžové brýle. Příjdou první problémy, jako u každého páru a on si seznamky založí znovu. Teď zřejmě čerstvě zamilovaný a teď řídí jeho mozek hormony.  

Třeba jednou na tebe začne vzpomínat, že to s tebou přeci jenom bylo lepší a může toho také za pár let litovat - což se také stává. Ale ty už za pár let budeš jinde, s někým lepším, na koho je spoleh a kdo ti nic takového neudělá.  

To, že si jí on více vážíi??   tebe si také ze začátku vážil, zde píšeš, že za tebou chodil docela kus pěšky. Ale za nějakou dobu sundal tu svou masku a ukázal ti svou pravou tvář. To samé čeká tu uklízečku.

Podle mě za pár měsíců poznáš, že je ti bez něj lépe, než s ním a tu uklízečku budeš ještě litovat : )  

Me moc mrzi ze to takhle dopadlo, az se bude jednou chtit vratit treba zpet, uz mi muze byt 40, budu sama a uz nebudu moct mit deti a on s ni je mit bude. Ja vim ze si myslis ze si najdu nekoho jineho, to mi rikaji vsichni. Jenze ja ani nesnesu aby na me nekdo jiny sahnul. Myslim ze zustanu sama, jsem narocna a hlavne mam to ocd. Nedokazu si k sobe pozvat ani navstevu. Chodim s tim uz i k psychiatrovi, jen mi napsal prasky co nezabiraji a ani se se mnou nebavil.

Léky píše psychiatr, to je MUDr. a ten psychologii většinou nedělá. Psychologové maji vystudovanou psychologii, ne medicínu. Na povídání musíš za psychologem/psycholozkou.

Ja chodim k obema. Jenze psycholog mi jen poradi, ale ja ty kamarady a nemam uz 28 let a ocd se mi jen zhorsuje. Bojim se ze ja uz se zmenit nedokazu : - (a taky ze ho budu porad milovat : - (

Psycholog jen poradí…

A co by podle tebe měl dělat jiného než radit? Vymlátit to z tebe? Jít ho s pistolí donutit, aby se k tobě vrátil? Kouzlem vrátit čas?

A ty ty jeho rady posloucháš? Řídíš se jimi?

Dost o tom pochybuji, když vidím tvoje reakce tady. Jakoukoliv radu buď ignoruješ nebo máš vysvětlení, proč to nejde. Divila bych se, kdyby u pschychologa to bylo jinak.

Aby ti psycholog mohl pomoct, tak:

a) musíš chtít aby ti pomohl  (ty chceš jen aby se k tobě on vrátil - to ti psycholog nezařídí)

b) musíš pro to něco dělat (k odborníkům sice chodíš, ale evidentně jim nevěříš a tak pochybuji, že správně spolupracuješ - jen žrát prášky nestačí)

Přijde mi, že jediné, co chceš je, aby se vůbec nic neměnilo, ale bylo to jako dřív. Ty by sis leštila podlahu a on by na tebe řval a věci budou na svém místě jak jsi zvyklá. A pro to jsi ochotná dělat to, že se chystáš promarnit život čekáním

Jeden den se kasáš, jak bys to "otírání" omezila, druhý den vykládáš, že se změnit nedokážeš. Tak buď si lžeš do kapsy, že to svedeš omezit, nebo si lžeš do kapsy, že to zlepšit nesvedeš.

Takhle je to bohužel u tebe s mnoha věcmi.

Tvrdíš jak jsi náročná - přitom toužíš po chlapovi, který pro ostatní by byl leda tak za trest.

Tvrdíš jak jsi vybíravá - a jdeš klidně bydlet do bytu, který se ti nelíbí.

Tvrdíš jak jsi ho omezovala - přitom on si evidentně dělal o chtěl - krom té kočky - a tu si asi nepořídil nejspíš ne proto, že by se tě bál, nebo tě respektoval, ale že se bál o tu kočku, že až nebude doma, tak ji šoupneš do pračky a vypereš v Savu…

Ty si strašně lžeš do kapsy skoro pořád a ve všem. A opravdu myslím, že ta tvoje porucha s tím úzce souvisí. Ten bordel, který tak nutkavě uklízíš, není na povrchu, ten máš v duši - ale ten ty odmítáš nejen uklidit, ale vůbec připustit, že tam je.

Opicko, cim vic toho na sebe prozrazujes, tim vic jsem presvedcena o tom, ze vetsi vinu na vasem rozchodu mas ty. Promin, ale je to tak, Katerina ma naprostou pravdu.
Zatimco jeho nova pritelkyne si odbyde uklid v praci a doma nastane pohoda, tys to delala naopak. Ty jsi tu vasi lasku vymetala tak dlouho, az jsi ji vymetla pres prah ven z domu.
Zamysli se nad sebou, prestan se litovat a zapracuj na sobe. Ta tvoje porucha ma jiste nejake prameny,   tam by se melo zacit. Na to by ale meli prijit ti lekari.
Mela jsem kolegyni, ktera byla perfekcionistka a neustale uklizela. Nikdo ji nechtel navstevovat a zadny vztah ji nevydrzel. Nakonec jsem se dozvedela, ze byla nemilovane dite.
Znam dva muze, kteri od podobne zalozenych zen utekli a nakonec byli radi za trochu toho neporadku a pohody doma!
Je to nemoc a vetsina nemoci se da vylecit. Jen je treba chtit je lecit.

Ja vim jenze ja ji mam asi od 18 a tak mi to tak nikdy neprislo. On stejne porad nebyl doma a tak jsem si tim kratila dlouhou chvili. Myslite ze za to muzu ja? Zase si rikam kdyz by me miloval a zalezelo mu na me, tak by me vzal treba k doktorovi a ne na me jen kricel…

Opicko můžete za to oba, nehodite se k sobě. Oba budete spokojenejsi s jinými partnery. Ty se dej psychicky dopořádku a pak zacní novou etapu svého života.  A pro něj už v ni nebude místo.

Opicko, jak spravne pise Kavenka, muzete za to oba. Ty sis od nej nechala vsechno libit, jeho odchody a navraty a vas vztah se po 9 letech nikam neposunul. Naopak se ukazalo, ze spolu neumite komunikovat a ze se k sobe proste nehodite. Mela jsi od nej odejit mnohem driv a ne cekat, az te zase opusti. On resil nespokojenost neverou, ty zas uklidem.
I zalatanou ponozku musis nekdy vyhodit a koupit si novou. Stejne tak je to s vasim neustale slepovanym vztahem - nevztahem.
Musis se naucit zit bez neho a pozdeji, az  budes sebejistejsi, si najit noveho partnera. Ale musis to chtit ty sama!

Ale jinak jsme si spolu zase moc rozumeli, meli jsme stejny nazor a nahled na zivot. On rekl vetu a ja ji dokoncila, znali jsme se a dokazali si povidat, jenze jak jsme nebyli spolu uz nebylo tak nejak o cem. A teď byvh to chtela vse jeste skusit napravit, ale on nechce. Pry uz by to nebylo ono… tolik jsme toho spolu zazili a jeho uz ani nezajima kde teď ziju co delam… jede si svuj zivot a me z nej vyskrtnul. Moc to boli kdyz vidim jak malo jsem pro nej po tom vsem znamenala. Myslela jsrm si ze po te chemoterapii uz trosku zmoudri a bude si me vic vazit. Jak ja se skrz nej tenkrat trapila, aby se uzdravil. A on misto toho me vyhodil z bytu a ze zivota.

S vice lidma můžeš mít stejný náhled na život a dokončoval věty. Ale v tomto případě, jak ti všechny píšeme, se k sobě prostě nehodite. A on na to přišel i v te chvíli, kdy mu kapala ta kapacka chemo. Přišel na to, ze se k sobě nehodite a ne na to, ze by mel zmoudrit a víc si tebe vážit. Ty vlastně o nem pises, ze není moudrý. Tak se už konečně na něj vykasli a najdi si někoho, o kom si budeš myslet, ze moudrý je.

To ne, po chemo si me chtel vzit. Jenze jsme svatbu naplanovali az za ro a pul a do te doby me tesne pred svatbou zase vymenil…

Kdyby si te opravdu chtěl vzít, tak si te vězně hned a nevymyšlí si takové dlouhé a nesmyslné čekání, když jste už spolu několik let chodili.

Nechtěl si te vůbec brát, jen mu bylo blbe se s tebou rozejít po tom, co jsi mu v nemoci pomáhala. Opakují, kdyby si te vzít chtěl, vzal by si te hned.

Po chemo si tě chtěl vzít z vděčnosti. Ono se těžko řekne: "dík žes mi pomohla, a teď táhni".

Pak se ti už jen snažil dávat najevo hodem dolem, že tě nemiluje. Marně.

Koupil si byt bez tebe. Pro jinou by to bylo naprosto JASNÉ SDĚLENÍ - ty jsi to dodnes nepochopila, namísto toho jsi začala zařizovat a plánovat svatbu. Křičel na tebe, nevšímal si tě - nic ti nedocházelo. Asi i kdyby tě mlátil, držela by ses ho jako klíště. Ty pokládáš za důkaz něčeho, že byl s tebou tak dlouho - já zase myslím, že ono nebylo tak jednoduché se tě zbavit.

To, co předvádíš, není láska, je to posedlost - nemoc - podobně jak to tvoje uklízení.

Měl tě vzít k doktorovi? Kolik ti je? K doktoru se voděj malé děti.

Možná za tím, že si našel jinou, není uklízení a že nejde o to, že ona je šmudla, co se spokojí s nábytkem ze smeťáku - ale o to, že je dospělá. Proto možná rád raději sáhnul po starší. K doktorovi si ona svede zajít sama a svede poznat, že by k němu měla jít a nečeká, až ji tam někdo odvede. Stačí jí naznačit, aby něco pochopila a tak na ni nemusí řvát. Když je ve vztahu problém, tak ho neřeším tím, že vytře třikrát namísto jednou.  

Já vím, že ty za to samozřejmě částečně nemůžeš. Bude to znít jako klišé, ale už ve tvé rodině a výchově se muselo stát něco, co způsobilo, že máš sklon k chorobným závislostem - ať už jde u o závislost na člověku nebo na tom uklízení. Že jsi nedospělá a neumíš řešit problémy dospělých - a chováš se trochu jak dítě, co si myslí, že když v hračkárně bude dost dlouho bulet před vysněnou hračkou, že ji prostě jednou dostane. Co problémy řeší trucováním. Co si myslí, že když si perfektně naklidí pokojíček, tak bude zase ta milovaná holčička.

Ale přestože za to nemůžeš, tak si budeš muset pomoct sama. Nikdo tě nebude vodit k doktoru, nic si nevybrečíš a žádnou kouzelnou pilulku ti taky nikdo nedá.

Buď se rozhodneš, že chceš zůstat takhle - třeba až do smrti - nebo se rozhodneš, že chceš mít život jako normální dospělá mladá slečna. Přičemž k životu normální dospělé slečny nějaká ta nešťastná láska většinou patří, ale patří tam i touha aby to přešlo a touha najít si vhodného muže a mít s ním hezkou rodinu.

Tohle rozhodnutí za tebe nikdo neudělá a nikdo tě k němu násilím nutit nebude.

Je to jen na tobě.

První krok je připustit si si pravdu o tom vztahu a rozchodu - a druhý krok je začít toho psychologa brát vážně a nespoléhat jen na prášky.

A proc myslis ze se mnou tedy byl tak dloubo, kdyz si me nechtel vzit?? Nejvic me teď boli to, ze on je s ni spokojeny a ja placu kudy chodim a porad na nej myslim. Jako by on vlastne ani nic neztratil. Moc to boli. Starala jsem se o nej 9 let, aby mu nic nechybelo, mela ho rada a on na me teda asi nebral ohled. Pritom jeste pred 2 rokama jsme se pokouseli o deti a schaneli fotografa na svatbu. Jako by stratil pamet a vse najednou zapomnel.

Čekal az si nejde někoho vhodnejsiho.

To ze pláčeš a čekas na něj je jen a jen tvoje rozhodnuti a tvoje blbost. Mas možnost vzít svůj život do svých rukou a jít dal a najít si někoho lepšího, ale nechces. Komu není rady, tomu není pomoci.  

Ale dekuju za povzbuzeni a za tady, vim ze mate vsichni pravdu. Potrebovala jsem to slyset on neutralnich lidi jako jste vi a moc vam vsem dekuju za nazory. Vim ze nejsem idealni, ale kfyz nekdo miluje toho druheho, je ochoten lecco zkousnout, no to on ne. Nebo jestli moje cistotnodt vse zavinila? Nevim… kazdopadne odesel uz 2x pred tim a ne skrze cistotnost. I to souziti v byte bylo jine, my pred tim bydleli v baracku s garazi a zahradou, kde si on jako chlap mohl delat prace venku kolem auta a na zahrade, ja si udelala, tedy otrela doma to sve, on o nicem nevedel a vse fungovalo.  

Už to tady zaznělo několikrát, prostě se k sobě nehodite.

Apropo, nezivis se jako uklízečka? Bych te brala, v úklidu bych ti důvěřovala, ale nesměla bys na me házet své problémy, vrbu bych nedělala, to bych skončila brzy v blázinci 

Ty jsi tady výš psala, že máš vysoké nároky anikoho jiného na sebe nenecháš ani sáhnout. Mě ty tvé nároky připadají docela úsměvné. Chceš na sebe nechat sáhnout jen děvkařem. Kdybys byla náročná, tak bys mu už dávno dala košem ty, ne on tobě. Mě připadá škoda, že ses k němu vracela. Byla zase jen otázka času, dy ti to zase udělá a bud jen ráda, že ti to udělal ještě před statbou.  

Ty jsi strašně tvrdohlavá a proto ti asi to, co ti všichni pišeme, moc nepomůže. Ty teď budeš absolvovat životní cestu, která ti vše ukáže.  

Kavenko ale ja ti vzitim k doktorovi to myslela tak, ze jelikoz uz mam tu cistotnost tak vymestovanou za te 10 let, neslo mi s tim prestat a prosze jsem di to ani neuvedomovala. Myslela jsem si ze kvuli tomu by tohle preci neudelal. Nakonec ja tim trpela nejvic sama ze jsem uz nic nestihala. Rval na me at jdu k doktorovi a zeru na to prasky, no ty prasky samy nepomuzou. Nemyslela jsem to jako ze nejsem schopna si sama dojit k doktorovi, ale je to jako zavislost na cigarete. On to vyresil takhle, bezcitne me vyrazil. A kdyz je ona tedy tak dospela, proc ji nebyla tedy alespon hamva tam byt kdyz me vyhodil den pred ni a mela jsem tam veskere veci. Prala mi v pracce, spala si v povleceni, varila si v mem nadobi a jedla jidlo co jsem koupila. To je hodne dospelacky! Navic on byl. odjety, byla tam sama. V loznivi mela hozeny pradelni kos s pradlem. A ja uz mela vyoravy a vyzehleby pradlo, kdyz jsem se 2 dny na to po nadilnem vniknuti tam stehovala. A to jeste mou zehlickou. Ona si jen sedla na muj gauc a divaka se na televizi. Poustela mi ho na repro na mobilu, protoze jsem po dobu stehovani neodpo idsla na jeho vyhruzne sms, kde mi vyhrozoval soudem a policii. A jeste si dobre vzpominam ze pred 2 lety mi o ni rikal, ze ji zbyvaji 2 roky zivota, pry mela rakovinu delozniho cipku. Jsou to 2 roky. Nic ji neni. Jen di to vymyslela, ze lsti aby ji neopustil. I ten natlak s tim abych rychle odesla a to jak ona tam druhy den na to nabehla s pradelnim kosem, vypovida adi o tom ze bydlela nekde na ubytovne a nemela kam jit. A hlavne se bala aby si to zase nerozmyslel jako posledne. Ona nebi narocna, ikdyz mit hezky nabytek z brna nepovazuju podle me za narocnost, ziju mezi lidma a vidim, ze druhy to delaji uplne stejne, ale ji je to jed o z toho duvodu ze je to socka co je rada ze on to plati.

Opicko, nepsala to kavenka, ale já.

Ve tvém popisu, co se v tom bytě dělo se neorintuju, kdo kam vniknul, kdo se kam nastěhoval - protože to popisuješ dost chaoticky - ale přijde mi, že jste nakonec jak se říká: jeden za 18 a druhej bez 2 za 20.  

Ta ženská se tam nastěhovala asi že jí on - tvůj Pan Božský!!! - pozval a zřejmě jí řekl, aby byla jako doma. Pochybuji, že jí řekl, že nesmí na nic sedat, na nic sahat a nic jíst. Možná nemá žádné věci - ale možná jí přišlo jen zbytečné je stěhovat do zařízeného bytu. Do většiny bytů se dvojí nábytek nevejde. Pravděpodobně jsi na všem neměla cedulky, že to je jen tvoje osobní. Nábytek z Brna je jí možná ukradený ne proto, že není náročná, ale že on ne každý ke štěstí potřebuje nábytek z Brna. Někomu je nějakej nábytek z Brna úplně jedno - třeba i mě.

Rakovinu si vymýšlet nemusela, ono na každou rakovinu se neumře, i když na smrt myslí každý, kdo ji má, a zrovna tato zkušenost je mohla sblížit. Já chápu, že na ni máš vztek - ale to jak evidentně lituješ toho, že nenatáhla brka na rakovinu, je nechutné.

Ono je tě koukám taky dost.

Prokletá nejsi, jen si zarputile odmítáš přiznat pravdu:

- o člověku, na kterého tu několik dní jenom bliješ špínu a měla bys být ráda, že je pryč

- o vašem vztahu, který stál většinu času za prd

- o vašem rozchodu, který je to nejlepší řešení pro všechny

- o své poruše, které přikládáš každý den jinou důležitost, asi podle toho, jak se zrovna vyspíš a tak ti zřejmě ani psycholog nepomůže -  i když bys toho evidentně měla k řešení víc než dost!!!

Ale po tvé poslední reakci jsem přesvědčená, že ty se sebou stejně nic dělat nechceš!

Ty si prostě myslíš, že k řešení všeho stačí jen hrát si na vztah s tím nevěrným pitomcem a to stačí aby bylo ve tvém životě vše OK.

Proto snažit se ti něco poradit je jen ztráta času.

Prosím nepište v tématech červnou barvou. Zakazují to pravidla webu, bod č. 11.

Děkuji.

Á pardon - a děkuji za upozornění.  

A tou cistotnosti jsem nechtela vymest svuj nestastny vztah. Nevyrustala jsem v prepichu, nemeli jsme teplou vodu, topilo se drivim, nasi jsou o hodne starsi, takze jim to prislo normalni. Nemela jsem kamarady, byla jsem ticha holka, co si myslela ze se nimdy nezamiluje. Vyrustala jsem v domacim nasili, bracha mlatil rodice i me a ja se na to musela divat. Byla nsem tak stastna ze mam jeho, ze ho moc milujj a ze muzu byt s nim. Jsem asi prokleta a stesti me v zivote potkalo jen na tu chvilku s nim.  

Opicko, uz jsem sem nechtela psat, protoze vse uz bylo receno. Ale neda mi to.
Mam jednu prosbu: precti si vsechny sve prispevky o tvem priteli. Vsechno, co ti udelal, jak na tebe byl hnusny, jak te opustil kvuli nejake cuchte, jak na tebe rval atd. atd. Kazdemu z nas je jasne, ze ty jsi na nem zavisla. Nikdo nechape, jak muzes takoveho chlapa vubec milovat a nechat se od nej ponizovat?
Sama pises, ze jsi na urovni! Jak tedy muzes touzit po lasce takoveho vsivaka? Vzdyt je zcela evidentni, ze on si spis rozumi s tou uklizeckou nez s tebou.
Z posledniho prispevku je mi jasne proc. To nasili jsi prozivala v detstvi. Tam je ten duvod, proc jsi si vybrala takoveho partnera. Rev a nasili, ponizovani jsou pro tebe asi normalni. Nozory ostatnich jsi nikdy nepoznala, protoze jsi nemela kamaradky. Ty jsi se upnula na prvniho kluka a myslela sis, ze on ti vsechnu tu lasku, kterou jsi nedostala v detstvi, nahradi.
Ty sama si nalhavas spoustu veci. Treba o tom uklizeni, ze jsi si toho nebyla vedoma - jak to? Vzdyt on ti to vytykal - tedy nejen vytykal ale primo na tebe rval. Takze jsi snad musela pochopit, ze neco neni v poradku.
Jsi nemocny clovek. Jsi tvrdohlava a zarputila. Nevim, jak dlouho chodis na terapie a jestli tam taky rozebirate detstvi. Vetsina psychickych problemu prameni z detstvi. Prasky samy o sobe nic nevyresi. Terapeut ti musi otevrit oci, musis si uvedomit, co se vlastne u vas doma delo, jake mas zakodovane chovani a vztahy k ostatnim lidem, a jak se to vse odrazi do tveho zivota. Pokud tohle nezpracujes, nebudes mit normalni zivot ani normalni vztahy. Ty se totiz na svet divas uplne jinyma ocima. V tvem zivote je spousta neopetovane lasky a zaroven spousta nenavisti.
Takze jedine, co ti preji, je nejaky dobry terapeut. Jedine tudy vede spravna cesta.

Nabytek z brna pro me nebyl nikdy na prvnim miste, jen jsem chtela to co jsem nikdy nemela, hezky domov a mit z nej radost. A nerekla jsem ze lituju toho ze nenatahla brka, jen mi prijde nedospele a ubohe si vymislet smrt je aby ji neopustil. Stejne tak kdyz uz jsem se stehovala, mohla nekam zalezt a nechat me byt, ale misto toho mi jeho vyhruzky poustela na telefonu. Neznam ji, nevim co je zac, vlastne uz ani neznam jeho. Ale po tolika letech me mohl nechat odejit alespon slusne.

Nevěřím, že kdyby ti slušně řekl, že bys jen tak odešla. On má problém se tě zbavit i když tě odkopne jako psa.

Ohledně té rakoviny:

- že ji má a má umřít ti říkal on - to si nemusela vymyslet ona, to tě možná on jen zase lakoval

- že je naživu neznamená, že ji neměla, třeba měla

- že je naživu neznamená, že na ni neumře, třeba umře - každému kdo ji měl hrozí smrt ještě mnoho let po ukončení léčby (což by dospělý člověk věděl)

Neutěšuj se tím že s ní je kvůli její rakovině a tomu, že ho vydírá svou smrtí - to je tvůj další nesmysl.

Je s ní, protože jí miluje a s tebou není, protože tebe nemiluje. Tečka.

Nevím, proč by měla někam zalézat když ty napochoduješ. Ona tam v tu chvíli byla doma - ty už ne.

Nelicituj stále, kdo z vás je méně dospělý.

Je jedno, nakolik je nebo není dospělá ona - důležité je, že ty nejsi. Což by ve tvých letech ještě nebyl takový problém, kdybys měla alespoň trochu snahu se dospělým samostatným a rozumným člověkem stát.

Ale nemáš vůbec žádnou snahu.

Namísto abys vážně rozumně uvažovala co dál se vým životem, tak kolem sebe jen hledáš na koho a na co bys co svedla.  

Ze ty jsi byla nekdy v jeji situaci, ze se ji tak zastavas??  

Já tě neurážím, jen ti říkám pravdu. Urážet se tu teď snažíš kdekoho jen ty.

A nedělám to proto, abych ti ubližovala, ale naopak protože mi je tě docela dost líto. Což ale neznamená, že tě budu utvrzovat ve tvých sebedestruktivních omylech.

Padlo tu hodně rozumných a laskavě napsaných rad, ale ty je zcela ignoruješ - tedy ti to píšu natvrdo a  bez obalu.

Co se té ženy týče, na ní nezáleží. Nezastávám se jí, je mi ukradená. To, co o ní píšu je proto, protože ti chci ukázat, že ona to nezpůsobila. Způsobilo to to, co ti zde všichni píšou. On není dobrý partner a váš vztah už dlouho nefungoval. Kdyby byl dobrý partner a měli jste fungující vztah, tak ho nezničí ani tvoje nemoc (což tu ostatně TY sama píšeš) ani nějaká stará "kurva" (tvými slovy) .

Měla bys být ráda, že je životní kapitola za tebou a plánovat si lepší - a to tím spíš, že jsi toho štěstí zatím moc neužila. Ale jsi ještě mladá, máš celý život před sebou.

Ty teď máš na vybranou se na ni vztekat, na mě se vztekat - nebo vzít rozum do hrsti.

Já jen mohu doufat, že až tě přejde ta ukřivděnost, že si tu někdo dovoluje psát něco, co se ti nelíbí, že to podstatné - a je jedno jestli ode mě nebo od druhých - třeba přeci jen dopadne na úrodnou půdu a nějak zafunguje.

Víc se toho pro tebe udělat nedá.

P. s. nemiluje, to by musel milovat vsechny zeny sveta. Miluje jeji servis a to ze ona je kurva a on kurevnik. Uz mam tech urazek dost. Promin ale ja jsem dospela dost, jsem cistotna, ale nekurvim se, a to ze si nekdo uplaca decko v16 a je rizvedenej z nej nutne rozumnyho cloveka nedela. Uz sem nepis, dekuji.

Tak  dost!! My se ti tu snazime pomoct, jak najit tu spravnou cestu a ty na nas takhle! Katerina je rozumna zena a jeji rady jsou uprimne, i kdyz tobe asi neprijemne.
To, ze ti tvuj pan Dokonaly utekl s uklizeckou, kterou ty nemuzes vystat a mas na ni vztek, te jeste neopravnuje, tady nekoho urazet.
Prosim te, tak bez, zazvon tam a te k… e to rekni do oci! Myslis, ze tim neco zmenis? To ten tvuj perfektni pritel si ji vybral, my ne! Ani ona osobne za to nemuze. A to, ze mela v 16ti dite a je rozvedena,  z ni jeste nedela spinavou k… u. A i kdyby ji byla, tobe to muze byt jedno. Ty sis ji do bytu nenastehovala.
A vis co? Uz nam dej pokoj!!!!! Ty jsi rozzlobena na cely svet ale vlastni vinu nebo pricinu toho vseho absolutne videt nechces.
Kazdy sveho stesti strujce!!

Listicko, normalni holka si drzi v 16 nohy u sebe. A nikoho tu neurazim jen jsem chtela vedet kde je pricina tohohle vseho. Jestli jsem byla opravdu tak spatna, ze me po 9 letech odrizl ze zivota a vymenil kus za kus. Milovala jsem ho a odpoustela. Ikdyz sama chybovala. Chtela jsem vedet jestli je jeho chovani vuci me normalni nebo neni. Ja taky nejsem andilek, ale nikdy bych mu neublizila. On hledal kde mohl a ja ja jineho ani nepodivala.

 jen jsem chtela vedet kde je pricina tohohle vseho.

Tak ještě jednou polopatě  (i když všechno už v diskuzi je) :

Příčin je celá řada, není to jedna příčina a nemůže za to jen jeden z vás.

Jeho chyba je, že buď pořádně neví co chce nebo nemá charakter, tvoje chyba je, že jsi mu to tolerovala a že si pleteš lásku s posedlostí.

Tvoje chyba dál je, že jsi včas neřešila psychické problémy z dětství a mládí, ale snažila ses před nimi jen utéct a pravděpodobně se nakonec jen zhoršily, protože nefunkční vztah je neutlumil, ale zafungoval jako katalyzátor.

Oba máte problém s komunikací, obou vám chybí primární respekt vůči sobě, oba jste byli na trvalý vztah nepřipravení, ani jeden neumíte konstruktivně řešit partnerské problémy.

Ty navíc máš sklon nepříjemné věci ignorovat a dělat že nejsou. Máš problém akceptovat pravdu, raději si budeš něco nalhávat.

Druhý tvůj způsob, jak se bráníš tomu, přijmout něco nepříjemného, je, že děláš, že jsi odpověď nebo řešení ještě nedostala a dokola se ptáš na to samé i když třeba různými slovy. Svůj protějšek tím můžeš velmi vytáčet.

A jakýkoliv problém je s tímto přístupem téměř neřešitelný.

V podstatě pokládám za zázrak, že jste spolu vůbec vydrželi tak dlouho a oba myslím máte vlastnosti, které se dost vylučují s tím, abyste měli funkční vztahy.  

Je dobře, že se ptáš, kde se stala chyba, ale pokud se k odpovědím budeš stavět tak jak se k nim stavíš v této diskuzi, čili tou metodou zaseknuté gramofonové desky  - což jsem přesvědčená, že děláš i u toho psychologa - tak si zaděláváš na celoživotní problémy.

Pokud to nepochopíš a něco se sebou opravdu neuděláš, tak se tvoje problémy budou pravděpodobně opakovat nebo skončíš sama.  

Což je škoda, takto si zničit život. Ale je to tvůj život.

PS:

i když jednu věc musím přiznat, že jsem si ji neuvědomila a nedomyslela.  

Chtít po tobě, abys po třech měsících od rozchodu po devítiročním vztahu měla jasno, je možná i docela brzo.

Tedy je moje chyba, že mi nedošlo, že toho možná ještě nejsi schopná.

Říká se, že při rozchodu lidi prožívají stejné stavy jako při jakékoliv jiné ztrátě blízké osoby, což má pět fází:

stádium 1) Denial - Odmítání  (tohle se mě nemůže stát! )  

stádium 2) Anger - Vztek (proč zrovna já? )

stádium 3) Bargaining - Smlouvání (slibuji, že budu lepší, když… )

stádium 4) Depression - Deprese (už je mi to jedno… )

stádium 5) Acceptance - Přijetí/usmíření (jsem připraven na cokoli má přijít… )

Ty vypadáš, že jsi někde mezi 2) a 3), čili je možné, že přijmout to, co se ti tu všichni snažíme říct, budeš až někdy za čtvrt až půl roku.

Tak jen doufám, že buď ti to podstatné z této diskuze někde utkví, aby se to později zúročilo, nebo že se třeba k té diskuzi i vrátíš a pochopíš.

K te normalni holce se vyjadrovat nebudu, protoze tady nejde o ni ale o tvuj vztah.
Uz si pripadam jako kolovratek. Problem je v tom, ze ty si nechas ublizovat a nechas se ponizovat. Jina zena by ho nejpozdeji po druhem rozchodu vyhodila. Ale ty ne, ty jsi slepa a ani dnes (28.07.2018) si nepriznas, ze se k sobe nehodite. Je uplne jedno, ze ty ho milujes, on tebe evidentne ne.
Nema vyznam se zlobit na cely svet. Zacni u sebe, proc se chovas, tak, jak se chovas a proc si toho nechas tolik libit.
Treba si tuhle celou diskusi precti znovu za mesic, za pul roku, za rok. Ale hlavne se sebou neco delej, at uz se ti takovehle veci nestavaji.
A kdyz uz nekam pises o radu a dostanes ji, tak si toho vaz a nezacpavej si usi! Ty rady jsou minene dobre.
Jen teď uz si, bohuzel, myslim, ze si je ani nezaslouzis, protoze je nechces. Tak si proste delej, co chces.