Téma: Rozchod po 7 letech vztahu - už zoufale nezvládám přítele chápat pro jeho excesy a odcizujeme se

S těmi penězmi mi to připadne hrozné, máte spolu děti a dcera je taky jeho - proč ji nedá na botičky. V tom dalším jsou muži hodně striktní - vzal si nějakou ženu a jak se trochu změní - přibere, nenosí korzety od Victoria Secret, není příjemná a usměvavá vše ho začne doma tížit - říkám to ironicky k mužům a je zle, najdou si duševní souznění jinde. Každá žena co vstupuje do manželství a rozvádí se každé druhé manželství už oltáře má myslet na to, že ji chlap zdrhne. je to srovnání s budoucností, která je v dnešní době neměnná. Mít milenku je u chlapů prestiž… když ji jeden nemá a ostatní ano, musí je hned dohnat

Ahoj,

popsala jsi vlastně můj osud loni. Také jsem zůstala sama s dvěma dětmi po deseti letech vztahu. Manžel si změnil PIN k účtu, který jsme měli dohromady, nic nechtěl řešit atd. Vlastně bych tě opakovala.

Našel si jinou ženu, prý jako důsledek našich problémů. Jenže ty naše prolémy byly: je mu 35 a utíká mu život. Má mě rád (přitahuji ho), ale on chce cestovat (nechce čekat, až děti dorostou a budeme moci jezdit všichni) a nestarat se o rodinu. Děti si bere jednou za 14 dní, to mu stačí.
Jen si říkám, že možná boží mlýny trochu i melou. Našla si ho 30letá žena, které tikají biologické rodiny a velmi chce děti. Tak jsem zvědavá, co ta jeho touha po svobodě…

Víš, s tímhle nic neuděláš, prostě najednou zjistil, že toho ještě hodně nestihl.

Jen s tou hypotékou - bála bych se, co udělá s penězi on. Hypotéka je jen na něj?

Drž se, teď je to hodně těžké. Nechápeš a nerozumíš tomu, ale za čas s to uklidní a začneš pomalu žít.

Také mě trápí, že nedám dětem úplnou rodinu, ale bohužel na to musí být dva.

Děkuju moc za komentář,

je trošku snesitelnější vědět, že byl někdo v této situaci také a zvládl to. Hypotéka je na jeho jméno jako všechno, barák, auto, paušály… Dneska jsem se pokoušela znovu otevřít téma rozchod přímo s ním a zase jsem jen narazila do zdi. Nebyl schopný nic říct, jiná žena v tom není a navíc mě už prý nemiluje jak mě miloval a neví jestli to půjde změnit. To všechno proto, že jednou za 7let jsem nesouhlasila s tím co dělá a že dělal celkem závažná rozhodnutí ohledně rodiny za mými zády. Trvalo to měsíce a já byla tak na dně, že jsem už dříve přemýšlela, že odejdu pryč. Ale strach z toho, že budu začínat znovu a opravdu sama v městě, kde jsem přistěhovaná a neznám nikoho, bez přátel a rodiny a že to budu já kdo rodinu rozdělí mě nutila stále se nechat ponižovat a dala jsem chlapovi pocit, že on může vše a já se tady spolehlivě budu starat o děti a čekat až se uráčí přijít domů a ještě ho nechám odpočívat u telky, protože já jsem robot a můžu uklízet, prát, vařit, v noci vstávat k dětem, pracovat, cvičit logopedii… atd. Tak jsem byla hloupá, myslela jsem si, že pokud tě ten druhý miluje, tak se bude vlastně chovat stejně. Bude chtít aby i tobě bylo hezky, ale to u nás nenastalo. Musím to zvládnout a začínám se psychicky posilovat, že budu sama s dětmi. Doufám, že to bude nový a lepší start do života…

Tak to ti spíš pěkně kecá, protože když najednou chlap hromadí prachy, nenechá ti přístup k účtu je v tom vždy ženská. Pravděpodobnější bude, že má milenku. Vím, že je to těžké si to připustit - páni prostě takový jsou. Teď jen přemýšlí, jak to ukončit - věř mi. Budou to vědět všichni okolo tebe a ty ne. Znala jsem hezký příklad - ženu podváděl manžel a věděli to všichni v její práci a ještě se tím bavili. Moc si nám toho neřekla - co tvoří problémy mezi vámi. Spíš si myslím, že se tím že nikoho nemá konejšíš ty a pravda bude.

Ten, o kterém jsem psala níže  to udělal úplně stejně.

Můj známý v 42 letech opustil krásnou ženu kvůli 21 leté… jedinou radu mám - začít o sebe dbát kdykoliv, protože málokterý chlap překousne, že jste přibrala a máte vrásky, ony jsou všude spousty náhrad. Jim se to nějak automaticky promíjí - všimli jste si. Cvičit, hubnout, kosmetika, hadříky a nebude mít přímo okatý důvod se spustit

Fyzická krása není jediné co muži hledají. V první řadě hledají ženu příjemnou, která se i k hádkám staví s elegancí a nadhledem.  

A s tím tělem muži taky nevyžadují žádné zázraky. Udržet si normální postavu vyžaduje jen mírnou námahu - trochu pohybu a rozumný výběr jídla - člověk se nemusí nijak výrazně omezovat, stačí jíst kvalitní věci a více přemýšlet co jíst a co radši vynechat a zaměnit za něco jiného.  

Prostě my muži nevyžadujeme nic, co by nešlo relativně snadno splnit.  

A zámětně dávám důraz na relativně snadno, protože kdo trochu studuje pohyb a jídlo ví, že to tak těžké opravdu není.  

> Dělal to vždycky, ale teď je to jiné.

Vždy to bylo stejné, teď jsi se to jen naučila lépe vnímat.

> z usměvavé holky zbyla jen samotářská smutná matka dvou dětí co si nepřipadá ani trošku hezká.

Tohle lze lehce změnit, doslova do pár hodin.  

> Co je ale úplně nejhorší je to, že on není zlý člověk.

Tomuto moc nerozumím. Pokud Tě zklamal, není zlý člověk? Není to potom s tím zklamáním trochu přehnané? Píšeš že zapomněl na logopeda. To je prostě tak běžná věc, na kterou lidé zapomínají, že by se podle mého názoru k tomu mělo přistupovat jinak.  

Zajímala by mě ovšem Tvoje reakce – chápu, že to naštve, je to nepříjemné, ale svět se nezbořil. Jak jsi reagovala? Přehnaně, hystericky nebo v klidu?

Jsem chlap, ale neomlouvám ho. Jen říkám, že i na problém a jeho zvládání jsou dva. Pokud jeden něco pokazí a druhý do něj začne bušit, pak vzniká válka a ne řešení. A to, jak se postavíme k tomu když partner něco pokazí definuje to, zda vztah vydrží. U vás tohle vnímám jako zásadní problém – chybějící empatie z obou stran a chybějící tolerance.

Prosím, neber to jako kritiku. Snažím se jen poukázat na to, co příště udělat lépe aby to vyšlo.

> že když se jednou zklame důvěra, tak už se to nedá vrátit.

Naopak! Zklamání lze pochopit a důvěru lze obnovit! Dá to práci, ale rozumní lidé to umí. Hlupáci pálí mosty.

> k jim dokážu dát vše co potřebují, jak to zvládnu finančně a jak si vlastně poradím?

Nepotřebuješ jim dát vše hned. Stačí postupně. Stačí krok za krokem.

A protože ten hezký styl psaní o Tobě lecos vypovídá, věřím, že to zvládneš.

Mockrat jsem se na tema obnova ztracene duvery pozastavoval a debatoval dokola a dokola. Ovsem nejspis patrim mezi "hlupaky". Treba Tve podani, Adame, nepaleni mostu bude pro me srozumitelnejsi. dekuju za pripadne info

Lidé se rodí bez znalostí. Žitím je nabývají. Nejlepší zkušenosti získáváme děláním chyb a zpětnou analýzou. (Chyby dělají všichni, zpětnou analýzu už bohužel ne)

Ovšem když si uvědomíme fakt, že rozumní lidé chybami rostou, pak opustit člověka po tom, co si chybu uvědomil a je ochoten ji napravit znamená, že ztrácíme poučeného člověka a v budoucnu je pravděpodobné, že narazíme na stejného vola, kterého budeme muset učit totéž. Hlupák učí lidi dokola totéž, moudrý pracuje s těma, kteří již umí.

Pracovat pouze s nadějí, že lidi můžeme donekonečna střídat a že další člověk, kterého potkáme bude bez chyb je utopie, kvůli které mnoho lidí trpí samotou a nekvalitními vztahy.  

Dekuji, Adame. Zajimavy pohled na vec.

Děkuju moc QAdame za vypíchnutí pár bodů, které jsi vypsal. Neberu to absolutně jako kritiku, beru to jako objektivní pohled někoho cizího, což je příosem, protože my sami vidíme mnohdy věci hodně zkresleně - tzv. svojí verzi. Nad vším, jse hodně přemýšlela, co se týče důvěry, tak já jsem samozřejmě odpustila, ale dřív to bylo jiné, na 100% jsem věřila, dnes mám pochybnosti a ty prostě neumím smazat. Chtěla bych se ale zeptat na jednu věc. Tvůj pohled na chyby a nové učení lidí a opouštění ponaučených je hodně zajímavý. Jak ale nazvat člověka, který dělá chyby stále dokola a mnohdy si i uvědomuje, že je dělá, ale stejně to nedomyslí a v chybách pokračuje? Uvedu příklad: Někdo si zapomene doma mobil, ale má zodpovědnost ho mít u sebe. Když mu to řekneš 1000x a on stejně po 1001né nechá mobil na stole a odejde bez něj, pak je to co? Flegmatismus? Nedostatek zodpovědnosti? Neschopnost se ponaučit?  

Bohužel, ne všichni lidé jsou schopni nebo ochotni se poučit ze svých chyb. To co jsem psal se samozřejmě nevztahuje na všechny, ale je potřeba rozližovat, kdo toho hoden je a kdo ne.

Pokud máš s partnerem opakovaný problém a on není schopen nebo ochoten se změnit, pak je rozumné se rozejít a najít si nového partnera. Pokud mi na někom záleží, chci se změnit. Pokud mi nezáleží, nemám důvod. Takže ve výsledku je jedno jak se to nazve, zda ignorace nebo nezájem, dopad je stejný.  

Je to zřejmě muž, který potřebuje kontrolu nad svými pojevy- radeji žádné, tam, kde by mohl narazit, teď i nad penězi- co kdyby ho chtěla partnerka obrat, projevuje patrně nedůvěřivost obecně, nerad si věci a chyby připouští, protože, to ho "oslabuje". ?

Prostě -typické chování slabších, vystrašenějších a podezřívavějších lidí, kteří věří, že se chyby dělat nesmí a proto si je nepřipouštějí, odmítají hovor nebo svalují vinu.

V praxi syn poněkud vlezlé direktivní matky, z rodiny, kde se za chyby trestalo, citům moc nerozumělo, komunikace -tedy ta, která má něco řešit-neexistovala, pravděpodobné jsou i manipulace a mocenské chování, což je celkově typická měšťácká výchova.

To jsou ovšem jen mé spíše spekulace, ale, pokud by to bylo tak, obávám se, že to uspokojivě nelze řešit.