Téma: Přítel mě po rozchodu vyhledal, pak urážel a lhal o věcech, které se nestaly. Jsem zklamaná a znechucená.

Ahoj. Mě připadá, že ten minulý vztah ještě nemáš v sobě vyřešený a proto mi připadá nefér začít chodit s někým novým. Ten tvůj nový přítel si to asi pěkně odskáče. O tom, že mu to řekneš, ani neuvažuj, protože už tím mu můžeš hodně ublížit. Měla by sis stát na svým rozhodnutím. Prostě se to stalo a žádné "co kdyby" ti už nepomůže. S lidmi nemůžeš  zacházet jako s kusem hadru, který odhodiš a použiješ, kdy se ti to zase hodí.   

Když se dva lidé rozejdou, tak to má vždy vážnou příčinu a nemá cenu se vracet tam, kde to už jednou nevyšlo.  

"S lidmi nemůžeš  zacházet jako s kusem hadru, který odhodiš a použiješ, kdy se ti to zase hodí."

"Ten tvůj nový přítel si to asi pěkně odskáče. O tom, že mu to řekneš, ani neuvažuj, protože už tím mu můžeš hodně ublížit."

To je zase blábol. Nikde nic takového z textu nevyplývá!

Nemusíš komentovat všechno, co nepochopíš.   

 Až na to, že jediný, kdo tazatelku a vše co píše, jsi vůbec nepochopila Ty 

A podle mě zase nechápeš ty   a co ted? Budeme se teď hádat?  

No, sama tazatelka Ti píše, že jsi jí nepochopila a pokud vím, tak to není tak dlouho, co se Ti tu někteří snažili vysvětlit Tobě osobně, že bys neměla radit ostatním a proč!

To už je  diskuze mezi tazatelkou a mnou tak nevím, proč se do toho mícháš. Podle mě zase nechápeš spoustu věci ty a nepletu se ti do toho, to samé očekávám od tebe.   Ty si s ní tady ved svou diskuzi a já se do ní také nebudu plést. Tazatelka je samostatná a věřím tomu, že jak bude mít prostor, odpoví každému, i tobě. Nemusíš odpovídat každému za ní.  

Díky za odpověď, ale asi jsi mě nepochopil. Stojím si za svým rozhodnutím, vidím to tak, že to bylo ejdiné možné řešení. Neřeším žádné co kdyby, bývalému jsem jasně řekla, že to s ním nechci zkoušet znovu a opravdu nechci.

* nepochopila

Každý potřebuje nějakou dobu, aby se mohl vzpamatovat z rozchodu, ale pro tebe těch 5 měsíců bylo zřejmě ještě nesdostačující. Myslím si, že jsi mohla s novým vztahem ještě počkat. Psala jsi, že nevíš, jestli se dokážeš ještě zamilovat. Do nového přítele nejsi tedy zamilovaná? Pochopila jsem to správně?  

Ahoj Astrid,

někteří muži neunesou, že se s nimi partnerka rozešla, jejich ego je uraženo = viz. chování Tvého bývalého.

Co bych na Tvém místě udělala já?

1) Bývalému bych jasně a nekompromisně řekla jasně, že takhle teda NE!  

a) nemá se Ti co nabourávat do Fb, to už by mohlo být považováno za trestný čin.

b) nemá Tě co otravovat výčitkami, nesmysly atd.

c) nemá právo v Tobě vyvolávat pocity, které v Tobě vyvolal = to je z jeho strany chorobné.

2) Pokud nebude bývalý schopen pochopit, že má se vším vůči Tobě přestat, jasně a důrazně bych mu řekla, že to tedy budeš řešit klidně i úředně. Prostě mu musíš jasně vymezit hranice, neboť je dost překročil a to bych si tedy rozhodně líbit nenechala.

3) Být Tebou, po té bych s ním přerušila veškeré možné kontakty.

4) Nevidím jediný důvod, proč bys to nemohla říci novému partnerovi, že máš potíže s bývalým, protože chování bývalého je dost za čarou.

5) Nevidím jediný důvod, proč bys již nemohla mít nového přítele, když jsi s rozchodem smířená a srovnaná. To, že nejsi srovnaná s tím, co následovalo po rozchodu je zcela pochopitelné, neboť bývalý se chová poněkud mimo a buď ráda, že už s ním nejsi = nic zdravého by se z něj nevyklubalo.

6) "Chápu, že jsem mu ublížila, ale během vztahu jsem ho nikdy nepodvedla a věci, které mi vyčítal jsem nedělala."

Vůbec neměj výčitky. Nebyla jsi ve vztahu spokojená, měla si právo jej ukončit.

7) "někdy mám pocit, že jsem citově ochladla a nedokážu se zamilovat a necítím se šťastná."

No, a to je přesně to, čeho chtěl bývalý dosáhnout. Když Tě nemůže mít on, tak alespoň dělá všechno proto, aby jsi nebyla v novém vztahu šťastná. Proto mu musíš vymezit ty hranice a odstřihnout ho ze svého života jednou provždy.

Nesouhlasím s uživatelkou Dany a příteli bych uřičtě o tom neříkala. Zkus si představit, že člověk, kterého miluješ ti řekne, že s tím rozchodem ještě není celkově vyrovnaný - ani s porozchodovým stádiem rozchodu a jestli neměl ještě počkat. Nic moc že?   Zkus si představit, jaké bys z toho měla pocit ty, kdyby ti tohle řekl muž, kterého miluješ. Mě by to vyznělo tak, že s předchozím vztahem ještě není vyrovnaný a že já jsem jen jako převozník.  

Také nesouhlasím s Dany v tom, že nejsi srovnaná jen s tím, co náledovalo po rozchodu. Kdyby jsi totiž byla s tímto rozchodem úplně srovnaná, tak bys nad tím ani nepřemýšlela a už vůbec tady nepsala. Kdybys na svého ex uplně zapoměla, tak by ti už bylo jedno, jak se chová po rozchodu, protože bys ho už také ignorovala, na tož se s ním scházela.   Akorát se divím, že jsi to nennahlásila na policii. Mě by to max akorát naštvalo a jinak by ti vše ostatní už mělo být jedno, protože by ti byl lhostejný.   

Vstopila jsi do nového vztahu i přes to, že jsi to v sobě ještě nevyřešila a nebylo by fér mu kvůli tomu ublížit. Tohle by sis měla v hlavně srovnat sama. Potřebuješ ještě na to čas.   A řeknu ti odpověd na tvou hlavní otázku - ano, měla jsi ještě počkat.  

PS pro Dany: mě tvé rady také nepřipadají úplně ideální ale to pro mě neznamená, že je mám hned napadat a to samé očekávám od ostatních.  

"Zkus si představit, jaké bys z toho měla pocit ty, kdyby ti tohle řekl muž, kterého miluješ. Mě by to vyznělo tak, že s předchozím vztahem ještě není vyrovnaný a že já jsem jen jako převozník."

Je vážně neuvěřitelné, co dokážeš vykonstruovat za nesmysly.

Mezi partnery by měla být důvěra v dobrém i ve zlém. Nový partner je moc hodný, jak píše Astrid, jako muž by důvěru ocenil a ještě by mohl jako muž Astrid pomoci s potížemi bývalého.
Nepřenášej svoje negativní zkušenosti na ostatní. Já mám i v tomto životní zkušenosti pozitivní.  

Já se zase divím tomu, jaké nesmysli tady píšeš ty. Nevidím důvod, proč by mu měla ubližovat. Věřím tomu, že tohle by nebylo příjemné určitě nikomu.   Než někomu něco řekneš, tak bys měla přemýšlet nad tím, jestli mu tím můžeš ublížit a to je u mě priorita. To, že máš partnera neznamená, že mu máš říkat uplně všechno. Člověk by se měl naučit rozlišovat, kdy a co je vhodné někomu říct a co ne.   

Takže za mě - neříkat.  

Víš moc dobře, že nejsi v pohodě a je to čím dál tím horší. Tvoje rady proto nejsou objektivně rozlišující a určitě ne přemýšlivé.  

Je mi líto, ale já za to nemůžu. Dokud nepomůžeš sama sobě či si nenecháš pomoci, tak se Ti prostě neuleví.

Teď se tady řeší problém tazatelky a mé problémy do toho laskavě nemíchej. Každý člověk má nějaké problémy. Každá máme jiné hodnoty a že se s tím nedokážeš vypořádat, je zase tvůj problém. Mě už s tím neobtěžuj.

Jenže Tvé problémy a potíže se výrazně odrážejí na radách tazatelům, vždyť se Ti to snažily holky trpělivě vysvětlit. Tak zase pochop Ty, jak k tomu tazatelé přijdou, když dostanou rady, které jsou poněkud…

Mě hrozně mrzí, že to neřešíš a přicházíš tím o samu sebe a drahocenný čas, který tak rychle utíká…

 Mě opravdu nebaví se s tebou dohadovat. Všichni mají své problémy které se tady odráží. Není to nic nenormálního.  

Daro: tvoje neubližovat zde v důsledku znamená předstírat něco, co není tak docela pravda a tedy partnera hned zkraje vztahu klamat.

Ano, jsou sice lidé, kterým vyhovuje, žít v iluzích, které nemají s realitou nic společného, ale rozhodně takoví nejsou všichni.

Nedávno jsi tady propagovala: nedělej druhým něco, co nechceš, aby dělali oni tobě.

Ty bys chtěla aby tvůj nový patner, kterému věříš, předstíral něco, co vlastně stoprocentně necítí, přetvařoval se a tajil, že je nešťastný z posledního rozchodu?

Předpokládám, že odpovíš, že ano, že chtěla, protože pravda by ti ublížila - zatímco partnerova přetvářka by tě udržovala v blažené nevědomosti.

Nicméně jsou tací, co by raději věděli, jak se věci mají i kdyby to nebylo úplně příjemné.

Já nemám jednoznačný názor na to, jestli je lepší to říkat nebo neříkat.

Ale myslím si, že ta správná odpověď pro Astrid by se v tomto ohledu mohla skrývat právě v tom, ať se zachová tak, jak by chtěla, aby nový partner se v podobné situaci choval k ní.

To mi přijde fér.

Nejen vůči druhému, ale také vůči sobě.

Myslím si, že pokud mu to řekne až ted, tak zničí důvěru, kterou on k ní má. Sice nebude žít v iluzích, ale už jí nebude věřit, protože zjistí, že ho nechávala žit v nějaké iluzi dlouho a že mu celou dobu lhala.  

Něco jiného by podle mě bylo, kdyby mu řekla hned na začátku vztahu, že s tím přechozím rozchodem ještě není vyrovnaná. Bylo by to spíš k prospěchu, protože hned na začátku by k němu byla upřímná a on by věděl, do čeho jde. Dostal by možnost volby.

Ale předpokládám, že s tím přítelem nějaký ten měsíc je, minimálně několik týdnů a říct mu to až po nějaké době, kdy je do toho už citově zainteresovaný, mi připadá pozdě a proto si myslím, že to už bude spíš na škodu.  

S největší pravděpodobností jí řekne, že je rád že mu to řekla, ale nebude jí už věřit tak či tak. Když chce být tak strašně upřímná, tak mu to měla říct hned.   Ne čekat, až on do toho víc spadne a pak mu řekne něco, co už věděla od samého začátku. To je můj pohled a nemyslím si, že by byl úplně zcestný.  

něco jiného je říct pravdu na začátku vztahu a něco jiného je říct pravdu po nějaké době, zvlášt když jde o něco, o čem už nějakou dobu věděla.  

Astrid, myslim si, ze tvuj ex se jen vzteka, protoze jsi urazila jeho ego. Tyhle jeho pomstychtive akce maji co do cineni s hysterii. Ale uz prekrocil  hranice. Pokud mu nevyhranis meze, asi v tom bude pokracovat, protoze neunese, ze mas novy vztah a on ne. Nevim, kolik mu je, ale pripada mi, ze se chova dost nedospele.
Tajit to pred novym pritelem by se ti mohlo i vymstit, protoze je tady velka pravdepodobnost, ze se to drive ci pozdeji provali.  Pak by ti mohl prestat duverovat.
Je ti 23. Neuvazuj teď o tom, jestli toho noveho dostatecne milujes.  Proste jsi teď s nim a je ti dobre a ten novy vztah ti pomaha se prenest pres tezkosti spojene s rozchodem.  Vzdyt se nevdavas, nezakladas rodinu a nikoho nepodvadis.
Kazdy rozchod boli. Myslim, ze si tim prochazi  kazdy z nas. I kdyz teď tomu asi nebudes verit, ale jednou snad ano - ten rozchod te posune v zivote dal.
Jednej podle sveho srdce a podle toho, co je pro tebe prave teď nejlepsi. Myslim ze  laska anebo i pratelstvi jsou ty nejlepsi leky (i kdyz ne vzdy bez vedlejsich ucinku).  

Astrid, já si také myslím, že ten bývalý vztah nemáš vyřešený ale ne proto, že by ses chtěla vracet. Ale proto, že ses po rozchodu nechala zmanipulovat a to ti teď brání prožívat nový vztah přirozeně, otevřeně a bez zábran.

Tvůj ex chtěl zůstat v tvojí hlavě a povedlo se mu to.

Píšeš, že máš výčitky.

Proč? Z čeho? Protože jsi provedla něco, co podle tvých (!!! ) měřítek nebylo správné, nebo protože on chce, abys měla výčitky?

Píšeš, žes ho nemohla přesvědčit, že se některé věci nestaly. Proč pro tebe bylo důležité ho přesvědčit? Protože je opravdu tak důležité, co on si myslí, nebo protože ses nechala přesvědčit, že jsi jen to, co on tvrdí?

Na tvém místě bych vyhledala informace a články o manipulaci a také asertivitě, a začala se učit, jak manipulaci poznat a jak se jí umět bránit. Třeba tohle není první manipulátor a manipulace, které jsi v životě podlehla.

A možná se ti to stalo proto, aby ses naučila se manipulaci bránit.