Téma: Přátelství mezi mužem a ženou po rozchodu vztahu - je možné nebo ne?

Text uživatele: 

  Pokud se omluvil a vyříkali jste si to, tak bych dokázala odpustit a začít znovu. Ale hodně záleží o co šlo, každý máme jinou míru.

Text uživatele: 

Něco takového jsem zažil.Po mnoha letech jsem potkal nejlepšího kamaráda z dávných let.Byl jsem strašně rád a doufal jsem že bude vše jak dříve.Oba dva nás spojovala muzika.Bohužel kamarád na mne udělal velký podraz.Odpustil jsem mu ale nedal si říct a ještě ke všemu mne okradl.Skončilo to tím, že jsem ho zbil. Násilí mi není vlastní, ale skončilo to takto a ještě dnes je mi z toho smutno.

Text uživatele: 

Aby nedošlo k nedorozumění tak jsem na ženský.

Text uživatele: 

 Tak to je smutné, budgie. Tedy to, že Tě opakovaně zradil. Pěstní konfrontace je v pořádku.

Text uživatele: 

Když si na toho člověka vzpomenu, tak na jednu stranu je mi smutno a na druhou stranu se mi chce zvracet.

Text uživatele: 

Myslela jsem ten dotaz spíš v lásce než přátelství, ale chápu, i tohle dokáže zamrzet. Říká se, že když tě zradí přítel jednou, je to jeho chyba, podruhé je to už ale chyba tvoje. Jenže kdo to má předem poznat..

Text uživatele: 

  Tak to promiň, já to pochopila jako zradu kamaráda, viz. název.

Text uživatele: 

Tak to mám celkem čerstvě. No po pár měsících jsem samozřejmě "naštvaný" nebo ne naštvaný, nevím, jak to popsat - zklamaný? Nevím. Na druhou stranu jsem se s tím smířil na můj vkus hodně rychle a ani mi neavdí tam jezdit i když se to může zdát jako sebemrskačství. A le je to tak.  Každopádně se teda s ex bavíme, i hodinu někdy a je sranda. Ale. I když chce ona radu nebo já radu, nebude a ani nemůže to být nikdy to pravé přátelství, i když jsme si řekli že si budeme vzájemně pomáhat. Ale vím, že to ani tak nepůjde, leda bychom byli sami. Neznamená to, že bychom se k slobě vrátili, to určitě ne. Když však jeden z nás bude mít partnera, tak nebude chtít aby se s tím druhým potkal - to mi sama řekla, že nechce, abych se s jejím staronovým přítelem setkal (náhodou - mám v dané lokalitě kámoše).

Takže bavit ano, opravdové přátelství možná časem. Ale spíše tomu nevěřím. Vždycky tam bude ta naše minulost, možnost vzpomínání až už z kterékoliv strany. A přesto, že by to bylo jen tak. Ale ty naše společné roky nám nikdo už nikdy neodpáře.

Text uživatele: 

Autorko tématu,

 

ano, znám to ze strany někoho, kdo se se mnou rozešel a mě to ranilo.

Řekla bych asi tolik - zpočátku mě ani nenapadlo, že bych se s ním nepřátelila, protože jsem byla zvyklá být s ním a pořád podvědomě doufala, že se to třeba vrátí. Nejspíš jsi ve stejné situaci, když o tom vůbec uvažuješ (jako já tehdy), zda se s tím člověkem kamarádit.

 

Přestože už jsi mu možná odpustila, radím spíš neudržovat s ním kontakt, budeš se zbytečně déle trápit, pořád se to bude vracet, možná Tě i znovu přepadne naděje...

 

Rozloučila bych se s ním v dobrém, možná jsou třeba přání k narozkám, Vánocům apod. mobilem nebo přes net, případně se i výjimečně vidět, ale nějaké extra přátelství, na to to moc nevidím.

Raději svou energii investuj do jiných vztahů, ať už jde o přátelství, nový vztah, rodinu, příbuzné... Své zájmy, koníčky.. A podobně, Držím palce!

Text uživatele: Myslím, že to jde! Já to tak mám. Rozešli jsme se ptz pro něj už to nebylo ono. První měsíc pak byl docela kritický, druhý už jsme ne sebe mluvili i dobrovolně a třetí už jsme na sebe nevrčeli vůbec... Začali jsme spolu chodit na večeře a na různé akce a dohodli jsme se, že zahodit tři roky, co jsme byli spolu, je blbost. Za tři roky jsme se poznali hodně dobře a tak jsme toho spíš využili. Do dnes jsme nejlepšími přáteli a řešíme spolu kde co a klidně i naše další vztahy.

Text uživatele: 

dotaz. opravdu je to čisté kamarádství? pokud se dva lidi milovali, neveřim, že muže zustat jen přátelství. co stávající partner (at Váš nebo jeho) a jeho nechut to tolerovat. co je pro Vás víc? starý partner a jeho "kamarádství" a nebo nový vztah.

Text uživatele: 

Možné je všechno. Jde o ty dva a o důvod rozchodu. myslím, že všechno vyřeší čas. Hlava vychladne, ělověk zmoudří a pak je schopen s druhým opět mluvit a jednat normálně.

Text uživatele: 

čas...ale za jak dlouho? Něco podobnýho zažívám už 3 měsíceTaky jsem se snažil alespon o přátelství, ale ona pořád nic...l Přitom já bych jí odpustil cokoliv

Text uživatele: 

Zesnulá brněnská spisovatelka Simona Monyová kdysi napsala:

 

"Z lásky se vyvinout přátelství mezi mužem a ženou může, pokud už mezi nimi bylo všechno. "

 

Já myslím, že  to tak opravdu je.

Text uživatele: 

Něco na tom je, pak zmizí takové to naoětí z neznáma...

 

Na druhou stranu, mám několik opravdových kamarádů, přestože mezi námi nikdy nic nebylo...

Ale pokud jde o přátelství v nějaké kratší době po rozchodu, nevím, nevím...Myslím, že leda v případě, až už jsou oba dva šťastní v novém vztahu.

Text uživatele: 

Jde to i po rozchodu spolu kamarádit. Můj starší syn to tak má se svojí bývalou přítelkyní, se kterou spolu žili dva roky, ale pak se rozešli…neklapalo to. Teď spolu občas zajdou na kávu, loni byli spolu dokone na dovolené a včera na koncertě Pink v Praze , ale už jen jako kamarádi.

Text uživatele: 

A mají nové partnery?

Text uživatele: 

Když byli na té dovolené, tak ještě neměli. Ona má malou dcerku a vdávat se nechce, vím, že je zamilovaná do ženatého muže…A syn teď začíná vztah s jednou šikovnou Slovenkou  a ta o tom ví, že jel s kamarádkou na koncert. Takže v pohodě.

 

Text uživatele: 

Nedávno jsem se Vám zmínila, že se po pár letech stavil ex (spíš zkusil zazvonit, než mu jel bus domů, byl na víkend na oslavě narozenin v našem městě). Psala jsem, že mě potěšilo (jasně, koho by ne), že se mi po letech omlouval za kdeco, co pochopil až teď, kdy má nejen jinou partnerku (opravdu dost jednoduchý člověk, jak sám kdysi řekl, znám ji leta), která se ale taky umí ozvat a navíc je teď  tátou, takže se učí i jinou "roli". Sice jsme neprobrali nic konkrétního, ale říkal mi, že jsem ho i měla zapojovat do více věcí, které jsem zařizovala nebo se o ně starala jen já, dokonce prý že jsem ho měla trochu hnát i do vaření.

Já jsem mu na to sice řekla : "Víš, kolik let jsem na tohle čekala? ", ale jinak už to vůbec neřeším a ničím se netrápím (rozvod v r. 2005), jsem s tím dávno srovnaná, což byl základní předpoklad pro všechno, ale bylo to tehdy dost hustý, já se sesypala, rok brala antidepr, skoro 2 roky trvalo, než jsem nabyla dojmu, že jsem "zralá" mít jiný vztah.

Pár let jsme se neviděli a nebo se potkali a jen z dálky pozdravili, pak přišlo "uznání" od jeho rodičů, kteří sundali po delší době ty klapky z očí, ptž před tím prostě odmítali vidět, co jejich syn vyváděl, tak když mi pak řekli, že on se fláká (1 dobu) a já se vzchopila a (na rozdíl od něj) si našla práci i přes to, že pro invalidy je to mnohem těžší  a když pak jeho táta řekl, že se mi už nediví, satisfakce to pro mne byla, ne že ne.

A teď jsme s ex tak dobře pokecali, ukazoval mi ve foťáku malého, mluvili o všem možném, při loučení mi dal normálně pusu a když jsem celou rodinku zrovna včera potkala ve městě (jinak bydlí až ve vedlejším kraji), splkli jsme chvíli všichni tři (i ta jeho, která se na něj tak lepila, jako by mi chtěla ukázat, že teď je jen její, že jsem se v duchu musela řehnit ), pomazlila jsem se s malým (má asi 8 měs) a on mi hrozně děkoval, že mu pomůžu najít u nich práci, což jsem mu po té návštěvě u mne nabídla (že už celk. vím, kde hledat) a hned jsem si napůl ze srandy do něj rýpla, že je teď on tím hlavním živitel rodiny, tak ať  kouká těm potenc. zaměstnavatelům, které jsem mu poslala, co nejdřív napsat. ;. )

Prostě teď po letech v poho. Vím, že se s tím člověk musí ze všeho nejdřív vyrovnat, což trvá u někoho dýl, někdo se "oklepe" dřív (my byli spolu 14 let, a stále v poho). A jak tu někdo psal - záleží i na tom, jaké byly důvody rozvodu. Taky jestli je ten konkrét. člověk ten opuštěný či opačně, ale rozhodně nejde vše hned. A asi se nějakou dobu i nevidět, řekla bych, opravdu to chce čas, jako všechno.

Text uživatele: 

Leni seš silná ženská, zvládlas to.

Text uživatele: 

Já si myslím že přátelství mezi mužem a ženou po rozchodu možné rozhodně je. Někdy se z takového přátelství může vytvořit opravdu hluboký a pevný vztah založený na důvěře a porozumnění, protože oba pochopili v čem chybovali a co je vlastně poutalo k sobě. Já osobně a je mi to skutečně líto, když jsem kdysi v dávné minulosti opouštěla partnera, který miloval mého syna jsem až po strašně moc letech pochopila v čem jsem chybovala a hlavně že on byl skutečně můj osudový partner. Já si z celýho srdce přeju, aby jsme se setkaly a já se mu mohla omluvit netušila jsem že jeho city byli tak hluboké.

Text uživatele: 

Podle mě záleží na tom, jak se lidé spolu rozejdou. S těmi, se kterými jsem se rozešla, nebo oni semnou z očí do očí a byli jsme k sobě upřímní, tak jsme zůstali přáteli, ale ti, kteří se semnou rozešli škaredě, např přes facebook nebo SMS a jen se vymlouvali, nebyli upřímní a navíc před ostatními mě  pomlouvali, tak těm odpustit ani nejde a přátelit s nimi už vůbec ne. Dokonce semnou přerušili kontakt úplně, jako bych jim něco provedla já a ani se mě nezeptali, jak se mám.  

 

Text uživatele: 

Na rozchod musí být vždy dva. Myslím, že to není vina jen na jedné straně. Bývalé přítelkyně se ke mě hlásí a já k nim také. S některými si jen nezávazně pokecáme s jednou se "popichuji" už asi 30 let.  , jednu pořád miluji (zbytečně), jedna na mne tlačí abych to s ní dal zas dokupy (zbytečně)   fakt ani omylem. Ale v podstatě jsem sám. Nějak né a né najít tu pravou jedinou. Myslím, že to de. Jen tomu musíte nechat trochu času. Za pár měsíců možná rok, už ti to nepřijde. Je zajímavé že jako kamarádi jseme k sobě daleko upřímnější a otevřenější než když jsme spolu chodily.  

Text uživatele: 

Na rozchod sice musí být dva, ale rozchod bývá většinou jednostranný. Častěji se stává, že chce rozchod jenom jeden. Jakým zpusobem se s tebou někdo rozejde, nemůžeš vůbec ovlivnit. Když jsem se s někým rozešla já, tak jsem to udělala vždy z očí do očí a není to jednoduché. Někteří se ke mě také za nějakou dobu hlasili, že se chtěli vrátit, ale mě to přijde zbytečné. Když se to rozpadlo jednou, tak už to nemá potom cenu. I když existující případy, kdy to vyjde i na podruhé, ale je jich málo. S některými se přátelím, ale s těmi, kteří se semnou rozešli škaredě a chovali se ke mě hnusně, tak s nimi přátelit nějde.