Téma: Po rozchodu začal psát na FB láskyplné citáty

Nejlépe by bylo, zeptat se jeho. Myslím, kdyby to myslel s tebou na další společný život, tak ti zavolá. Přece nemůže vědět, jestli půjdeš na jeho stránku na FB. Pokud se neozývá a nechá za sebe jednat rodiče, budeš tomu jednou ráda, že jste se rozešli, byť to nyní bolí.

Zrovna jsem jí to Pavli chtěla napsat. Co to je za chlapa, co nechá dát po čtyřech letech kopačky své lásce od svých rodičů???   4 roky je hodně velká ztráta času a víc bych tomuto vztahu nevěnovala.... podle mně ten chlap ani není chlap a nemá to v hlavě srovnané.

Pavla má pravdu. Zeptej se ho přímo a neutěšuj se tím, co píše na facebook. Mimochodem, já bych to asi ani nechtěla už slyšet. Možná by nechal za sebe mluvit opět otce, nebo matinku.

Nechceš po zbytek života poslouchat otěcka a maminku. Tvůj přítel zřejmě musí a tak by to mohlo být po celý život.

Já bych se nevracela a šla dál. No, ale to jsem já. Přemýšlej...

Neznám Vás ani Vašeho přítele ani nevím proč jste se pohádala s jeho otcem, ale jednomu nerozumím: To Vám jako důvod k rozchodu stačila informace přítelova otce, že se s Vámi rozchází? To jste se nepídila po tom, proč, nechtěla jste po příteli žádné vysvětlení? Mě by rozhodně informace od otce nestačila...

K těm citátům na Facebooku - mohou být určeny Vám a nemusí. Je možné, že už má přítel novou lásku, i když já bych se nedokázala po 4letém vztahu tak rychle odmilovat a zase zamilovat. Možná jsou opravdu určeny Vám - jako takové citové volání o pomoc ve smyslu "prosím, vrať se". Pokud to přítel takto myslí, měl by to ale hlavně říci Vám a ne to psát někam do kyberprostoru. A Vy stejně tak. Ptáte se nás, co to může znamenat. Ale nikdo z nás není Vášj přítel a do hlavy mu nevidíme. Takže co takhle mu zavolat a zjistit, jak na tom jste? Jinak se celou situací můžete vnitřně užírat pěkně dlouho - a to za to nestojí.

No, já věděla, že nemám asi psát úvod, vždycky, když toto zmíním, téma se otočí na opačnou stranu. Jak říkám, neznáte jeho rodiče, drží ho v hrsti, psychicky vydírají, ale dělají to chytře, na jednu stranu Vás pochvalí a hned poté vrazí nůž do zad. Tak je to v rodinné firmě. Ale to je na dlouho.

Nesnáším kdyzž mi někdo neodpoví, proto ani já nejsem lepší v tom, taky se neozývám a užírám se. Jo, budu muset zkusit ozvat se, jen ještě tak dva dny počkám, jestli nějaký vzkaz přibude.

Spíš jsem chtěla vědět právě, jestli byste toto pochopili jako určené bývalé lásce, nebo nové. Mi to právě připadá, že čerstvě zamilovaný člověk píše jiné citáty, optimističtější, plné nadějě. Ale já moc  soudit nemůžu, nejsem nestranná.

Jo, a ještě tamtaky dal latino písničku, které on neposlouchá, to si vždycky ze mě utahoval, jak si tu melodii vychutnávám.

Lidé se často uspokojí s předsudky. Odsoudí bez mrknutí okna - s leností něco si zjistit. Malí lidé. Tací jsou všude, i tam, kde bys je nejmíň čekala. Takže si z urychlených reakcí nic nedělej. Lidé jsou už takový, nezměníš je, můžeš je jen odignorovat.

Annies, udělej něco pro sebe. Neváhej a zeptej se ho. Jinak se to nedozvíš a není žádný důvod cokoliv odkládat.

Je vám oběma docela málo. Jestli má Tvůj kluk respekt z rodičů v tomhle věku, je to normální. Je to v pořádku. Není to jednouché vymanit se ze silného područí, které tě zároveň ochraňuje. Člověk se těžko smiřuje s něčím, co nechce vidět. Na správné rozhodnutí potřebujeme informace a zkušenosti. A s nimi se nerodíme, ty získáváme, takže si musíme něco proskákat, něco zažít, něco pokazit. Jinak to nejde.
Jednou dospěje. Uvidí věci tak, jak je vidět má. Vůbec nezaleží na tom kdy. Důležité je, že se to stane. Tak si zjisti, zda chceš být v tu dobu po jeho boku.

Držím Vám oběma pěsti!

A kašli na lidi! Oni nejsou strůjci Tvého/Vašeho štěstí. V dobách, kdy nevíš jak se rozhodnout, poslechni svůj instinkt.

Životní zkušenosti - to není předsudek, lenost a ani malost.

Baruš, zkušenosti jdou předávat špatně kdo kouká jen krok před sebe nikam daleko nedojde... ona mu teď zavolá a možná se k němu vrátí a TEĎ budou spolu a šťastní... ale jak dlouho to bude trvat, když kluk nemá ani vlastní názor?? A ona bude jako slípka za teroru jeho rodičů sedět potichu v koutku a čekat jestli se jednou pánovi bude chtít něco změnit. A když ona s ním bude proč on by vlastně něco měnil.

Někomu to takhle asi stačí. Mi NE, já chcu víc!

...... a TEĎ budou spolu a šťastní..... To bude možná ona, on už TEĎ bude strachy bez sebe, co řeknou rodiče.... a když i toto překoná, tak jen pro nějaký čas. Ale máš pravdu, zkušenost je nepřenosná, každý si to musí okusit na vlastní kůži a pak, po letech si třeba vzpomene na tuhle diskuzi....

ANO! ... je to marný, je to marný, je to marný

Annie, takže pokud se jen ptáš, komu si myslíme že ty citáty patří.... tak podle mě jednoznačně lásce bývalé a tou jsi byla ty... .. Jenže když o vašem vztahu nechává rozhodovat své rodiče, tak si myslím přesně to, co Pavla... k tomu není opravdu co dodat....

Annie, dle mého citáty patří tobě, ale na rozdíl od děvčat si nemyslím, že by jsi to měla zahodit, ten vztah.  

Na tvém místě bych udělala první krok a prostě se s ním sešla.  

Pokud mezi váma ještě cosi zůstalo a on chce být s tebou, co nejdříve bych řešila bydlení, tudíš šupky, hupky do podnájmu.  

Nezahodila bych 4 roky kvůli něčemu takovému. Těžko říct, co navykládal jeho otec jemu, proč se přítel neozval.  

Za mě... stále tě má rád a lituje toho. Někdy ta ješitnost je silnější než my a něco nám proklouzne mezi prsty zbytečně.  

Taky si myslím, že ji má pořád rád, ale od rodičů se neodpoutá (podnájem). Taky si myslím, že citáty jsou určeny jí, ale víc bych od něj nečekala. Viz předešlá věta. Ráda bych se mýlila.

Baruško, jsem za dát vždy jednu šanci navíc.

Pokud potom  pupeční šńůru kluk nepřestřihne, tak bych to ukončila.  

Možná máš pravdu, co my víme.... ale fakt je, že uvažuju kousek dál. Všechno klapne, a založí rodinu a co dál... rodiče se neumoudří, protože nezdárný synek utekl, zbyde jen rodina ze strany ženy... nakolik to bude snášet muž? Syn, který je zvyklý se rodičům i v zásadních věcech podřídit a přijde mu to v pořádku..... Rodič, který je zvyklý rozhodovat za dospělého syna a dokonce za něj i rozdává kopačky.... Z tohoto nezdravého prostředí se těžko zrodí nová mladá zdravá a spokojená rodina. A pokud ano, tak jedině za podmínky, že se žena naprosto podřídí pravidlům této rodiny.

V tématu jsem četla -... . ještě pár dní před tím jsme plánovali koupit dům atd, prostě vše spolu.....

Dále pak -...... ale neznáte jeho rodiče, dokáží vydírat a ponižovat, že se člověk fakt od nich nemůže odtrhnout....

........ mi jeho otec zavolal, že se přítel se mnou rozešel a jeho matka mi sbalila věci......

..... neodpověděl mi. ...

No jo, někdy rodiče se montují víc než je zdrávo. Ale třeba kámen úrazu byl v tom, že bydleli pod jednou střechou. V momentě, když budou na vlastním, tak rodičovská chapadla tak daleko nedosáhnou.  

Ale to už musí vědět ona, jak moc je kluk mazánek a pod vlivem rodičů.

Zdá se, že ví, jen si to neuvědomuje.... nebo je náhoda, že plánovali koupi domu a za pár dní s ní jeho rodiče vymetli? Pochybuju.... jako "správný syn" jim o jejich plánech za čerstva poreferoval a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Nezbývá, než věřit, že si Annies v našich názorech vybere ke své spokojenosti.

   Myslím, že citáty patří Tobě. Žádnou šanci bych nedávala, je to mamánek jak kjava. Navíc se slušností bude dost naštíru, páč osobně nic nevysvětlil, tudíš si tě asi ani neváží?   4 roky v řiťce? Buď ráda, že né víc a nemusíš denně s dítětem v náručí skákat jak tchánovci pískají....... Hodně štěstí!

ty si uplne xxxxxxxx. vzpamatuj se a jednej sama za sebe a ne jak blba xxxxx

Tak tady jsem omylem klikla  na usměvavý smajlík. Už jenom ten nick říká o pisatelce vše. Asi si spletla stránky.

Tepu, normálně jsi mi rozhodila tlak . Už jsem myslela, že to myslíšvážně .