Téma: Partner manipulátor a usurpátor - budoucnost s ním nechci
Uživatel: vycerpana
Věk: 33
Ahoj, pisem preto, lebo som sa dostala do situacie, ktora je pre mna zlozitejsia ako som si myslela.
Tak konkretne - v decembri roku 2011 som na firemnej chate zacala vztah s kolegom. Bol mily, dobry, prestahovala som sa k nemu prakticky hned v prvy den, lebo sme si absolutne sadli. Mala som prenajaty byt, prenajom som zrusila a byvala u neho. Obcas boli nejake hadky, ale vsetko v ramci normalu. Jedine, co sa dialo mimo mojho chapania bolo jeho riesenie problemovych situacii - reakcie typu: Problemy neexistuju. Vsetko je len v Tvojej hlave. Nemozem Ti ublizit, pretoze ublizit mozes len sama sebe. Lubim Ta, ale som stastny aj bez Teba. Jeden den som bola najuzasnejsia zena na svete, druhy den som bola ta, ktorej ked sa nepaci ma odist. Musim uviest jeden fakt. Moj partner kazde rano a vecer meditoval a pocuval vsetko, co mu meditacie hovorili - svet je skvely, problemy neexistuju, choroby neexistuju, cokolvek co urobis je spravne, nemas pravo sudit nikoho, dokonca ani Hitlera, pretoze pre neho boli jeho ciny spravne a Ty si neni on, nezaujimaj sa o nazory druhych, ale rob vsetko tak, aby si bol spokojny, pretoze nemozes nikomu ublizit - kazdy si je sam strojcom svojho zivota, to, co v zivote chces, to sa Ti udeje, problemy su v hlave cloveka, ktory o nich hovori. proste vela veci, ktore mne nedavali zmysel.
Vysvetloval to sposobom, ze sa velakrat dostal do zlozitych zivotnych situacii a toto je pre neho ta najlepsia cesta. Fungovali sme obaja v zivote tak, ze sme sa zaoberali a zaoberame pozitivnym myslenim, ale s tym rozdielom, ze ja som sa vzdy snazila ludom pomoct a brat ohlad na city, nemam rada nespravodlivost, ale akceptujem ju ako sucast sveta a na kazdom dni a situacii som sa snazila najst nieco pozitivne. Velakrat som premyslala o situacii, ktora ma prist a predstavila som si ake to bude fajn a ono to bolo naozaj fajn, tak som proste pozitivne myslenie vzala ako dolezitu sucast mojho zivota.
Rozdiel medzi nami dvomi bol to, ze ja som mala vzdy vlastny nazor, aj napriek tomu, co som citala a pocula a videla napr. na webe. Jeho vsak uplne pohltili knihy a nazory v knihach a meditacie, ktore denno denne pocuval. Mali sme obcas rozdielne nazory na spoluzitie, ale ja som sa to snazila riesit rozhovorom. Jedina odpoved vzdy bola, ze za vsetko si mozem sama, lebo v zivote mam len to, co chcem a ked si myslim, ze nieco je problem, tak on tu neni na problemy a nech si to sama dam doporiadku v hlave, lebo je to len v hlave. Velakrat som akceptovala, co mi povedal, pretoze som mala pocit, ze patrime k sebe. Postupne sa nase konflitky kvoli nerieseniu toho, co ma trapilo a co bolo medzi nami nedoriesenie zvacsovali, az to vyvrcholilo tym, ze mi priatel spravil modriny, lebo bol nepricetny z dalsej mojej snahy vydobit si kusok svojho sveta. Neakceptoval to, co chcem ja, vzdy si robil po svojom a nepocuval, co mu hovorim. Povedal mi, ze ked mi nieco vadi, bud nech si to dam doporiadku, alebo nech odidem. Zmenila som sa a vo vela veciach prisposobila a dokonca aj tie modriny som mu prepacila, ale zacalo to byt velmi zle.
O tyzden ma v noci o 1.00 vyhodil z domu na ulicu, tak som sa taxikom odviezla k mojim rodicom a narychlo som si hladala byvanie. Kedze je to kolega v praci, kazdy den sme sa stretavali a on sa tvaril, ze je nad vecou, spieval si, vypiskoval, smial sa, zabaval a bol za vtipneho. Nechala som to tak a robila si svoju pracu a vsetko toto som sa postupne ucila ignorovat. Ked videl, ze sa netrapim a nemam potrebu ho kontaktovat, zacal robit take veci, ze mi do prace nosil drobnosti, ktore som nechala na byte - papuce, jedlo pre psa a podobne nezmysly. Ked uz nemal co nosit, tak na obede, ktory sme vzdy absolvovali spolu si zo mna robil srandu, alebo bol hnusny. Ani na to som nereagovala a zostavala som tak najviac v klude ako to len islo.
Postupne sa situacia pre mna stavala rutinnou a ja som ho zacinala vnimat ako niekoho, kto tam proste je a to bolo cele. Som clovek, ktory sa tesi z kazdeho dna a velkou silou bolo pre mna, ze som si kazdy den povedala, za co dakujem. Vzdy bolo za co podakovat - mam skvele sestry, maminu, mam vela dobrych kamaratov, uzila som si letnu dovolenku, na ktoru mi napisal SMS, nech zazijem vela pohody a radosti - chapala som to tak, ze ma chce len vykolajit a urobit mi z dovolenky slzave udolie. Pocas obdobia 1,5 roka, z coho sme boli spolu asi 7 mesiacov som schudla 25 kil. Ked som sa vratila oddychnuta z dovolenky, citila som sa velmi dobre, bola som pekne opalena, nakupila som si kopec novych peknych veci a vsetci videli, ze som stale viac a viac spokojna. Stretavala som sa s kamaratmi, chodila som von, pracovala, lebo mam pracu aj doma a vsetko zacalo byt prirodzene normalne. Jedneho dna sa jeho spravanie zmenilo - bol smutny, nebol uz za vtipneho, posobil zamyslene a ked mal prilezitost a bola som na blizku, nevedel odo mna odtrhnut oci.
Napokon sa mi ozval a povedal mi, ze mu velmi chybam a ci sa stretneme. Od toho dna sme boli opatovne spolu a ja som bola spokojna, pretoze aj on mi chybal. Zdalo sa mi, ze je iny, ze sa snazi ma chapat a kedze som si aj ja uvedomila chyby, ktore som v nasom vztahu urobila, tak som aj ja bola trochu ina - viac som sa stretavala s kamaratmi, chodila som sama na nakupy, lebo jeho to nebavi a proste bolo to v pohode. Napokon vsak opat vyhrala jeho potreba ovladat ma a zacalo sa vydieranie typu, nebudeme mat rodinu, kym nebudes zodpovednejsia a ked sa Ti nepaci tu byt, tak chod prec, mne je jedno, ci si tu a ci tu nie si, keby si ma podviedla, tak mi je to jedno - tak som este v ten den, co bolo mimochodom vcera zbalila veci a odisla.
Som z toho velmi smutna a stale si vravim, ze je fajn, ze som odisla, ale nejako to neviem spracovat a som nestastna. Stale mam v sebe ten pocit, ze patrime k sebe - niekde hlboko v srdci. Ked vsak na to pozeram iba rozumom, tak buducnost s tym clovekom by bola o tom, ze by som sa prisposobovala, alebo by som pocuvala veci, ktore by ma trapili a jemu by to bolo jedno. Fakt neviem, ci som spravila vsetko, aby sa vsetko dalo doporiadku, ale neustale obvinujem seba, ze som nespravila dost. Vsetci mi vravia, ze je to tym, ze ma proste chcel manipulovat a scasti sa mu to darilo a tym podkopal moje sebavedomie, ale chcela by som pocut nestranny nazor na vec, nakolko si myslim, ze moji blizki su zaujiati, pretoze nikto z nich ho nemal rad a nechceli sa s nim stretavat.
Dakujem a verim, ze aj tymto sposobom zistim nazory na to, co som prezivala a prezivam.
Pekny den.
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 7057x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Když tedy dáš na pozitivní myšlení, tak si představuj: Máš svůj byt a můžeš v něm dělat co sama chceš, nikdo Tě nevymrzuje, jsi v klidu… V práci vidíš svého ex a to je ale krááásnej pocit, že už jsi od něj a on Tě nešikanuje… Jdeš s kámarádama ven, pokecáte, pobavíte se a rozhlídni se kolik je všude chlapů
Zapomeň na takovéhle "hovado" s ním to bude vždycky o nervy.
A ještě si přečti téma od Meg TADY
Věk: 33
Ahoj Beu_Pet,
dakujem za odpoved, ale v mojom pripade, aj ked sa to moze zdat neslo o sebaobetovanie. V prvej faze vztahu asi ano, ale to som si uvedomila, ked som prvykrat odisla. Teraz som robila vela veci pre seba, chodila som za priatelmi, na kozmeticke upravy, neobetovala som sa v pravom slova zmysle - nevarila som, neprala, nehrala sa na domacu gazdinku - a to vlastne ani v prvej faze vztahu. Jednoducho si myslim, ze som si v urcitych veciach myslela, ze ma clovek pravo na iny nazor a nechala som ho dychat. Isiel na squash s kamaratmi? OK. Potom prislo pivo, coz mi bolo protivne, lebo tomu nerozumiem, ale chapala som to, ze je iny a neriesila. Isla som k rodicom a nebol ochotny ma prist zobrat autom, lebo potreboval pit alkohol. Dobre, zariadila som si a prisla som domov a spravila som vsetko tak, aby boli veci v poriadku - bez vycitky, proste plynule to vyslo zo situacii a bolo to ok. Povedala som mu, ze sa mi nepaci, ked stale sedi pri pocitaci a jednoducho som to nechala na nom a on potom travil viac casu so mnou. V prvej faze vztahu som sa starala, aby bol spokojny, aby sme mali dobre jedlo, kupila som mu oblecenie, pozicala peniaze a proste urobila som v tomto chybu. Ked sme sa k sebe vratili, povedala som, ze nezvladam zivit nas oboch a ze si to musime rozdelit a ono to bolo ine. Ale neustale mi nedaval na vyber. V zasadnych otazkach vztahu povazoval za dohodu to, co povedal on a ked som mu to zopakovala, ze to bolo jeho rozhodnutie, tak mi povedal, ze to bolo urcite preto, lebo som to ja tak chcela.
Hovorim skor o psychickom ublizovani, ktore robil s tym, ze mi stale vtlkal do hlavy, ze ublizit mi nemoze, lebo ked niekomu dovolim, aby mi ublizil, tak vlastne si ublizujem sama sebe. Jednoducho take psychologicke veticky, ktorymi nahlodaval moju osobu.
Teda tak to chapem ja a dakujem za to, co som si precitala.
Omlouváš ho pěkně, ale zbytečně. Stejně je to pořád o tom, že Ty něco chceš nebo se Ti něco nelíbí, ale jsi radši ticho… takhle to moc nejde, to je to co Tě pak žere.
Isla som k rodicom a nebol ochotny ma prist zobrat autom, lebo potreboval pit alkohol. Dobre, zariadila som si a prisla som domov a spravila som vsetko tak, aby boli veci v poriadku - bez vycitky, proste plynule to vyslo zo situacii a bolo to ok.
A už jsme u toho, on je pohodlnej a Ty si to zařídíš aby si ho náhodou neobtěžovala…na*rat, ať hne prdelej a dojede pro Tebe, ono se mu nic nestane a chlast mu taky neuteče.
Ozvy sa mi prosím na mail … , ktorý som ti poslala ja prežívam to isté a potrebujem pomoc. presne toto isté čo si napísala. obviňovanie seba samej, že som nespravila pre vzťah všetko a prispôsobovanie sa všetkému a aj to, že ja tiež sama neviem prečo mám vo vnútri tak isto pocit ako keby sme k sebe patrili aj keď by som si nedokázala predstaviť môj život takto …
No, fajn. Takže jsi teď vyjmenovala nespočet věcí, které tvůj bývalý přítel dělal a které se ti vlastně nelíbily. Ano, je jasné, že některé věci člověk nechá tak, jak jsou, jelikož každý je jiný a druhému nemůžeš diktovat, jaký má být. Ale pak je tady další věc, a to, že všechno chtěl jen podle sebe. neříká se tomu sobeckost? A naproti těmto všem negativním věcem stavíš jen to, že si myslíš, že k sobě prostě patříte? Proč?
Vůbec bych se nerozmýšlela o tom, jestli jsem udělala správně.
Věk: 33
Ahoj,
dakujem za nazor, ale stale si myslim, ze nikto nie je bezchybny a ja hladam to, co je vo mne problem, preco nie som schopna s nim riesit zasadne veci. Pretoze sa snazim pochopit, co mi hovori, ale podla mna partnersky problem sa nevyriesi s tym, ze daj si to dokopy vo svojej hlave - ved je to o dvoch ludoch.
Mylim sa?
A preco ta veta, vobec by som nepremyslala, ci som urobila spravne?
Dakujem
Snažíš se zbytečně ptz Ti říká kraviny a smyšleniny jak se mu to hodí. Netvrdím, že jsou lidi bez chyb, ale to neznamená, že Tě může vymrzovat a šikanovat kdejakej sobeckej blbec.
Problém se rozhodně neřeší tak, že ti ten druhý řekne :"Já jsem v pohodě, vyřeš si to sama. " Pokud ty chceš něco jinak, máš na to právo. A z toho co jsi psala mi přijde, že to, co chceš jinak jsou zásadní nebo důležitý věci, ne to, jaký voňavý mýdlo si koupíte. Problém se přece neřeší tak, že jeden zavře pusu a už nic nechce jinak.
Ano, vztah je o dvou lidech. To, co se ve vztahu děje je taky o dvou lidech. To, co vztach drží, živý, tvoří dělají taky dva.
Navíc nechápu, jak může někdo, kdo praktikuje pozitivní myšlení dělat věci, které ubližují ostatním?
Věk: 33
Ahoj,
podla neho ublizovat niekomu inemu sa neda, podla neho si kazdy clovek vie ublizit iba sam. Mam za sebou jednu vaznu zivotnu situaciu spred par rokov. Stratila som dieta a ked sa to stalo, opustil ma partner, lebo mi nezvladol pomoct s tou situaciou. Ked som sa byvalemu priatelovi zdoverila s touto vecou, povedal mi, ze si za to mozem sama, lebo som to dieta nechcela. Ale to bolo v prvej faze nasho vztahu a ja som uz bola tak domagorena, ze som sa nechala viest aj k tejto myslienke. Jedinu vinu si davam taku, ze som opatovne isla do vztahu s clovekom, ktory si vazi sam seba a asi tentokrat by bolo iba na case si odpustit a ist dalej bez myslienky na neho.
Stale si vravim, ze ked sa dvaja lubia, tak urobia veci tak, aby boli spolu. Netvrdim, ze nie su hadky, ale je vidno snahu, lebo sa proste lubia a vzdy sa to da urovnat, vzdy je cesta, ked chcu obaja.
Dakujem vam vsetkym velmi pekne.
Som asi dost zdeprimovana z toho co sa stalo a tiez moja sestra mi povedala, ze by som si mala viac vazit samu seba, ze tam mam zacat, lebo ze clovek ako tento si ma vobec nezasluzi a vidia to vsetci, len nie ja.
Tak asi takto
Nevěř všemu co Ti "blbeček" řekl, musíš používat vlastní hlavu a vlastní logiku a taky věřit vlastní hlavě…
Můj manžel si taky našel milenky ptz já už jsem byla stará a tlustá a pořád jsem upředňostňovala děti… a ve skutečnosti mi bylo 23, měla jsem 50 Kg a nechtěla jsem s ním spát ptz byl opilej a přitáhl od nějaký děvky :/
A měla bych to dle Tebe brát tak, že on to řekl, tak je to pravda?
Pozitivní myšlení je úžasná věc. Ale nesmí se to zneužívat. A jako každej fanatismus, i tohle se dá zneužít.. Tvůj přítel ještě nedošel k pochopení tohoto obrovského učení, zatím se za to ještě schovává, ale nežije to. Je to maska. Ono to není jen o knihách.
Pokud cítíš, že k sobě patříte, je to na tobě, možná ti má ještě co předat, třeba ho vážně potřebuješ k svému růstu, aby jsi cosi pochopila -třeba že jeho chování je jiné, že takto se nemá jednat a že tohle ty prostě nechceš.
Pravdu má v tom, že problémy si způsobujeme sami a pokud tě to k němu táhne, má být tvým učitelem… i když se ti to nelíbí. Protože jak kdysi kdosi velmi moudrý řekl : " Nikdo nám nemůže ublížit, pokud my sami mu to nedovolíme ".
Je v tom tolik příběhů.
I ty mu dovoluješ ti ubližovat. A bude to dělat tak dlouho, dokud ty to budeš trpět.
Ten tvůj odstavec o miminku je smutný, on si to vyložil dle svého, pravdou je, že mimčo se nemělo narodit, ale tvá vina to nebyla.
Píšeš, když se dva milují …
Ale tohle není láska. láska nevlastní, neubližuje, jen roztáhne náruč..
Za mne asi takto - muže, který by mi jen jednou způsobil MODŘINY , bych si už nikdy v životě nepřipustila ke svému tělu a bylo by hned po lásce.
Tvoje sestra má naprostou pravdu - nauč se mít SEBE více ráda a osvoboď se od tohoto vztahu.
Jinak se utrápíš a bude to odnášet jen tvé zdraví.
"Mnoho žen si myslí, že jsou slabé. Nechávají se omezovat až do chvíle, kdy dosáhnou určité míry sebeuvědomění a pochopí, že být ženou je něco mimořádného.
Pro ženu, která si je vědoma sebe sama, je všechno mnohem jednodušší. Zmoudří, protože konečně zná pravdu. Je výrazně klidnější v projevech svých emocí, protože už je schopná svobodně vyjádřit svoji lásku a žít vlastní sexualitu beze strachu a ostychu.
Sebepoznání jí dává možnost rozeznat, kdy má dávat a kdy ne.
Jen když zná žena všechny své schopnosti, může se přiblížit k muži a vést ho na cestě k lásce, pravdě a respektu. "
KURANDERA, Mamani Hernán Huarache
Věk: 33
Ahoj,
nie, viem, ze mam mat vlastny nazor a prave preto som odisla, pretoze to, co mi on hovoril mi prislo minimalne divne a niekedy ako napr. v tomto pripade az chore, len mi nedava zmysel, ze raz sme nas vztah skusili a nevyslo to, neboli sme predsa spolu dlho - bolo to 7 mesiacov. A po 4 mesiacoch sa mi on ozval, ze ci sa stretneme. Ved ked niekoho vyhodim z domu a poviem mu, ze s nim nechcem byt aj napriek tomu, ze ten clovek mi viackrat povie, ze ma lubi a ze veci chce proste urovnat a nebyt na to sam, tak naco by som ho chcela nazad?
Dakujem
Je to manipulativní kretén od těch pryč. Ignorovat, ignorovat, ignorovat.
Věk: 33
Ahoj sorbonos,
velmi ma zaujalo, co si napisal - toto je presne to, co sme zili a ako sme zili. Viem, ze to ludia chapu a ze mi tu pisu veci, ktore su z realneho zivota a ja s nimi suhlasim, ale Ty si napisal presne to, co som velakrat pocula.
"Pokud cítíš, že k sobě patříte, je to na tobě, možná ti má ještě co předat, třeba ho vážně potřebuješ k svému růstu, aby jsi cosi pochopila -třeba že jeho chování je jiné, že takto se nemá jednat a že tohle ty prostě nechceš.
Pravdu má v tom, že problémy si způsobujeme sami a pokud tě to k němu táhne, má být tvým učitelem… i když se ti to nelíbí. Protože jak kdysi kdosi velmi moudrý řekl : " Nikdo nám nemůže ublížit, pokud my sami mu to nedovolíme ". "
Tato cast ma zaujala, su to jeho slova. Ano, suhlasim s tym, co si napisal v prvej casti, ze mam pocit, ze mi ma nieco dat, ten clovek ma proste naucil nieco, co som v sebe nemala a to je to, ze mam viac premyslat sama. Ono je to asi dane tym, ze jemu sa nechce riesit problemy, ale podla mojho nazoru nie je v poriadku, ze niekto Ti cielene povie veci, ktore vie, ze su pre Teba najcitlivejsou temou. O tom sa predsa rozprava v pohode a klude a nie, ked Ti chce niekto ukazat, ze co si spravila zle a ma potrebu Ti to vycitat. On mi ublizil v pravom slova zmysle hlavne fyzicky. Ja som sa na zaklade toho, ze som si vela veci uvedomila dostala zo straty dietata a ako tak to dokazem zvladnut a hovorit o tom, ale nie s clovekom, ktory ma obvinil, ze som to sama sposobila, lebo som ho nechcela. Tak ako si napisal, ja som si to vysvetlila tak, ze proste to babo na mna pocka, ked pride ten spravny cas a ked budem s tym spravnym clovekom. Ked mi povedal, ze sa to stalo, lebo som babo nechcela, zacala som seba analyzovat, ci to tak ozaj bolo. Viem, ze nebolo, viem, ze som po babatku tuzila a ze pre mna je rodina vsetko. Ale to je to, co som myslela tym ublizovanim. Stale mi vravel, aby som ho pocuvala, ze ked ho budem pocuvat vela sa naucim, lebo on sam sa uz vela naucil a kazdy je kazdemu ucitelom. Vies, ja som velakrat premyslala nad jeho slovami a tie, ktore mi davali zmysel a ktore som vedela prijat a spracovat - o tych som premyslala aj nadalej a snazila sa ich aplikovat v zivote. Napriklad snaha robit vsetko najlepsie ako viem - myslela som si, ze to tak robim, pretoze som sa vzdy snazila urobit uplne vsetko, co zvladam, ale premyslala som nad tym, co mi povedal a uvedomila som si, ze ja tieto veci neaplikujem vo svojom osobnom zivote a preto som zacala viac casu venovat tomu, aby som si zlepsila stav svojej pokozky na tvari, aby som viac spala, viac sa smiala a obklopovala sa castejsie ludmi, ktori su veseli, dobri, mili a ktorych mam rada. Lenze vysledok bol taky, ze on isiel stale dalej a dalej a ked videl, ze to, co mi hovori, ze nad tym premyslam, tak mi vravel, ze ked ho nebudem pocuvat, tak na to nepridem a tak. To je ta manipulacia, ktoru som neustale videla, ale pritom nechcela vidiet. Teda aspon to tak vnimam. A preto suhlasim aj s tym, co som si precitala, ze sa za tieto myslienky schovava - napr. jeho neodmyslitelna veta - nicoho sa nebojim, ja nemam strach - a podla mna jeho zakladnym problemom je potlacanie strachu hlavne zo zodpovednosti za seba a za to, co urobi a povie. Vsetko vzdy bola moja vina - ked som sa vcera balila, tak mi povedal, ze aby som si zapamatala jednu vec, ze odchadzam preto, lebo som sa sama rozhodla, ale predtym mi povedal, ze jemu je jedno, ci som s nim alebo nie som s nim a ze nas vztah je na nic - ani to nebol koniec toho rozhovoru, pytala som sa, preco si to mysli a on mi povedal, ze naco to riesime, ze bude lepsie, ked pojdem. Ked som si balila veci, tak sa ma spytal, kedy sa vratim. Nechapala som a on mi povedal, ze on to myslel tak, ze kedy pojdem na prenajaty byt do TN, nie ze kedy odidem. Proste dookola taketo veci - manipulacia s citmi. Ked videl, ze to nejde po dobrom a nepocuvam vsetko, co mi hovori, tak to skusal po zlom citovym vydieranim - a ked videl vysledok, tak sa zlakol, ale kedze on strach nema, tak vobec nepovedal, nechod, lebo chcem, aby si tu bola a ja som len natolko tvrdohlavy, ze to neviem povedat. alebo nieco podobne (toto su sice moje predstavy, ale sak povedat nieco - napr. nechod). Podla mna, ked si clovek dlhodobo vsugerovava nejaku myslienku, tak sa s nou vzije. Toto je u neho to, ze sa neboji. On sa podla mna velakrat boji, ma tremu a nie je si isty sam sebou, ale bud to zamietne a nebavi sa o tom - obvinuje vsetkych naokolo, ze to je ich chyba, alebo si vypije a vtedy aj tento pocit strachu zmierni.
A co sa tyka toho, co som si precitala ako definiciu lasky, velmi sa mi to paci a suhlasim s tym, co pises. Vzdy som si myslela, ze laska je o tom, ze proste niekoho lubim a aj napriek tomu, ze nie vsetko z jeho zivota mi dava zmysel, proste to, ze ho citim pri sebe, ze ma objime, pobozka, pohladi, ze sa vecer k sebe pritulime - to je podla mna laska. Vzdy mi tvrdil, ze on sam je laska, lebo ona sam je BOH a vsetci ludia na svete sme bohovia a on miluje vsetkych rovnako ako mna. Ale to ako chcel, aby som veci robila tak ako on a pri vyboceni z "jeho sveta a zivota" ma nebral v uvahu, mi tak ako pises pride skor ako potreba vlastnit a ovladat. Toto su pocity, pre ktore som odisla, lebo su v mojom zivote neprijatelne a nebezpecne.
Dakujem.
Komu není rady, tomu není pomoci…říká se a je to pravda. Už po prvním rozchodu byla blbost se k němu vracet. Lidi se zas tolik nemění a dalo se čekat co bude následovat. Hodnotit a okecávat tento vztah je ztráta času. Smysl by to mělo jen v tom případě, že by ses potřebovala jen vypovídat…a zapomenout.
Věk: 33
Ahoj Barca,
ano, bola blbost sa k nemu vracat, ale stale som na neho myslela a tak ako som pisala, obvinovala som sa, ze som aj ja urobila chyby a asi aj preto som sa vratila, ze to skusim inak. Ono to cele asi nie je o tom, ci by som ja robila tamto, alebo ono, ale proste nie som clovek, ktory sa necha manipulovat a je spokojny s tym, ze ho chce niekto ovladat a aby bol pokoj, radsej sa podvoli. Mas pravdu, je to zrejme aj o tom, ze sa chcem vyrozpravat.
Preto dakujem.
Věk: 27
Zazila som to iste. Doslovne. Dokonca neviem ci sme nemali toho isteho chlapa
Věk: 35
Ahoj DEINAJE, to co si napisala ma zaujima. Myslis, ze je mozne, ze je to ten isty chlap? Tak to mi potom napis viac. Ako si sa z toho "vyliecila" a pod.
Pekny den
Věk: 45
Město:kosice
tak to si mala smolu na riadneho blbca. mne to pripada ako keby ten muz nemal ziadne city a uz vobec lasku k zene, tebe. si mu posluzila ako fackovaci panak, abysa citil dolezito, asi mal nejake komplexy, alebo pochadza z nefunkcej rodiny a nedokaze mat rovnocenne vztahy. daj mu najavo, ze ho mas prekuknuteho a ze nemas zajem nikdy viac, nech mu spadne hrebienok. ty isto stretnes normalneho muza a budes mat aj krasne dietatko
Ahoj,
musím se přiznat, žd jsem s takovým manipulátorem taky chodila a po tvrt roce je mi porad hrozne. Popis chovani zcela sedi. Zadejte si do vyhledavace deprivant. Muj ma 30/30: (a stale ho miluji, ikdyz jsem od nej odesla.
Ja som zažívam momentálne presne toto isté … Môžte mi napísať a môžme sa o tom porozprávať … Možno poradím ja vám, alebo vy mne ako ste sa z toho dostali…
Věk: 36
Ahoj, po precitani celej diskusie sa pridavam. Tento clovek ma doslova stiahol na dno, kde uz som sama seba nespoznavala.
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
I po rozchodu vzájemné urážky, možný návrat? | 3 | 1710x |
03.09.2022 21:38:36 (antivir) |
Odešla po 5 letech byl sem d*bil | 3 | 2843x |
28.06.2020 21:28:33 (Tojeasijedno) |
Ochlazení ve vztahu, nezájem, přítel nemá rád moje děti | 13 | 2238x |
01.06.2020 11:10:29 (janičkakočička) |
Nemohu se odpoutat | 6 | 2126x |
12.03.2020 20:39:26 (Diana) |
Co vytěžit ze samoty po rozchodu | 6 | 1858x |
03.03.2020 20:47:41 (Introvertka) |
Opustil mě milenec | 5 | 3117x |
29.02.2020 19:42:04 (Neznámá podvodnice) |
Rozchod se ženatým mužem | 15 | 2341x |
13.02.2020 06:43:58 (janajka) |
Rozchod po 6 letech | 12 | 2189x |
19.01.2020 22:09:00 (Pablo92) |
Po půl roce otěhotněla, rozešli jsme se, vrátí se ke mě? | 27 | 2129x |
06.01.2020 16:49:47 (BMDejv) |
Má cenu doufat v návrat? | 7 | 2584x |
02.01.2020 23:03:36 (X) |