Téma: Jsem do ní zamilovaný, ona chce abychom byli jen kamarádi - je mi smutno

Ahojda potřebuju poradit nebo aspoň něčí názor :/

Tak začnu od začátku teď se semnou opakovaně rozešla přítelkyně, byli jsme spolu dva roky…vlastně sme se poznali v jedný hospodě slovo dalo slovo a rázem jsem skončil u ní doma.

Vzal jsem si na ní kontakt a začali si psat no a po chvilce jsme spolu začli chodit, to trvalo asi 4 měsíce a začali jsme spolu bydlet…moje první samostatné bydlení no a tam to začalo asi prvních pět šest měsíců jsme byli jak v jiříkově viděníí jak to bejvá udělala ňáke prohřešky ale nebyl to podvod ani nic podobného prostě něco co ve mě rozjelo takovou menší žárlivost a možna i podeziravost.

No ale život šel dal a asi po roce a kousek sme spolu byli pít a nehorázně sme se pohadali až to nebylo hezký jak z mojí strany tak z její jenže já šel s hlavou skloněnou domů zatím co ona mě podvedla ještě tu noc nebo spíš ráno s klukem který se na mě celou noc smál a dělal jakej je kamarád…no přišel jsme domů a za chvilku přišla i ona a nic netajila hnedka ze startu mi řekla že mě podvedla a strašně se mi omlouvala a kdesi cosi…jelikož sem jí měl hodně rád vlastně miloval tak jsem odpustil sice né hned ale přeci jen každý dělá chyby a tohle se prostě může stát každýmu, ale domluvily jsme se že za tím uděláme velkou tlustou čáru no a tam asi nastal zásadní problém začali jsme se hádat a asi první měsíc jsme jí to fakt dával sežrat prostě sem vůl, když jsme se domluvily tak to tak mělo zůstat.

Najednou se nám to začalo všechno bortit přišly hádky, občas sem dostal i facku já osobně sem jií nikdy nepraštil a nechybělo moc. museli jsme se přestěhovat do jiného bytu atd. atd no a v novém bytě jsme vydrželi asi 3-4 měsíce a neměli jsme na to finančně a to znamenalo jen jedno jediné další hádky a ještě více vyhrocené tak sme si řekli že když to nezvládáme tak se rozestěhujeme a budeme každej bydlet u rodičů (já) a ona u dědy na baráku a máme to od sebe asi 20km měli jsme…

asi po týdnu možná dvou mi řekla že už o mě nemá zájem a podobný řeči a že se objevil najednou někdo kdo u ní tu šanci má ale že já už jí prostě nemám a NE NE NE. tak sem si řekl ok tvoje rozhodnutí beru to svět se točíí dál ale psala mi jak s ním de na rande a někam na kafe a psala mi jak si s ním nemá o čem povídat atd…

a najednou jí vyšplouch a ona za mnou začala jezdit začali jsme si rozumět zase jako dříív jenže to nám právě vydrželo asi měsíc a teď sme si psali a o něčem jsme se ne že hádali ale výměna názorůů a vtom od ní přišlo že musí zase přemýšlet o nás a na to jsem neměl nervy a napsal jí že buď mě miluje jak mi to píše a nemá o čem přemýšlet nebo že se nenechám tahat za nos a zatlačil sem na ní že chci odpověď hnedka a na to mi napsala že zůstaneme jen kamarádi TEĎ

mám jí moc rád, miluju jí a když jsme se loučily na vlakáči objali sme se dali si poslední pusu no však to znáte a ona se rozbrečela a zašeptala mi že mě miluje ale že si prostě chce zařídit svůj život ale že na mě nikdy nezapomene.

a to je ten háček mohli jsme to vybudovat spolu klidně bych do toho šel, ale proč mi říka že mě miluje a přitom si musí zařídit sama svůj život já to prostě nechápu…

na jednu stranu sem rád že to takhle dopadlo ale nevím jestli ještě někdy potkám někoho s kým bych si mohl jen tak sednou v kuchyni dát si čaj nebo kafe a třeba pět hodin kecat a poslouchat u toho muziku všeho tipu a klabosit o kravinách i o vážnejch věcech o sportu prostě o všem…

nevim sem z toho teď docela na prášky!! Snažim se chodit ven protože mám pejska dělat to co mě baví a nechci sedět doma to je to největší zlo ale ať jdu kam jdu myslim na ní každym krokem co udělám nevim jak z toho ven a věřim že i ona na mě myslí jenže já se nemám kde vykecat a ona má hafo příbuznejch vedle sebe u kterej to ze sebe vypudí a má vystaráno a to je asi i důvod proč to píšu sem abych se mohl anonymně vykecat vypustit to všechno tak se nezlobte jestli je to dlouhý nebo nepřehledný a možná i někde ňákej blábol ale asi to potřebuju stači mi jen váš názor nebo radu myšlenku, nápad.

no uff tak sem to ze sebe vypotil…tak zatim ahojda a dík ať už si to přečte kdokoliv