Téma: Jak se zbavit závislosti na bývalém příteli - trvá 4 roky

ahoj, nenapsala jsi, proč jste se rozeši.

Tvůj bývalý je očividně hrozně sluušný, vychovaný a hodný- a to je možná trošku problém, kdyby tě úplně vymyzal, musela by ses od ně psychicky odpoutat.  

Nerozumím otázce:A vy chlapi - co říkáte na jeho chování z vašeho mužského pohledu? - bere mě opravdu už jen jako svou kamarádku a to, co bylo mezi námi, už vše skončilo a už nikdy to nebude?

Ne, nebude, má svojí rodinu a taktně ti to v posledním mejlu řekl- tím, a taky tím, že ti napsal, že ti drží palce.  Prostě chce, aby ses z toho už dostala. Možná tě ještě respektuje jako člověka, měl tě kdysi rád, ale ty už v jeho životě nefiguruješ.  

A popravě si myslím, že tě i docela lituje.

Vím, že je to těžký, ale 4 roky jsou fakt dlouhá doba a kdyby jenom zauvažoval, že tě chce zpátky, tak by sám už něco pro to udělal.

Ahoj Elisany,

nechci Tě "ranit", ale podle toho co píše, jaký byl a asi je, tak si myslím, že jsi pro něho "uzavřená kapitola" a že občasný kontakt udržuje jen ze slušnosti.

Nevím co se stalo a proč to mezi vámi skončilo, ale podle toho jak píšeš jaké to bylo…mi to trochu připomíná moji zkušenost a mám o tom "jisté" představy…možná milné…ale každopádně bych simyslel, že po sedmileté známosti a ročním společném soužití to mělo mohlo dopadnout jjinak…!!!

Každopádně ti svým "odstupem" vědomně nebo nevědomně dává najevo, že jsi jen "kamarádka" a podle četnosti už ani to ne…

A co stím…dokud se s tím nesmíříš a nezačneš žít svůj život s vědomím, že je to pryč a už se to nevrátí…nezbavíš se toho…

A nemysli si, že je jediný "slušný a normální" chlap na světě. !!!  Určitě potkáš někoho, s kým ti bude stejně dobře…máš život před sebou…ale je potřeba, aby ses s tím koncem  smířila a byla zas v pohodě a "přístupná" novým citům a vztahům…

Hodně štěstí…

Souhlasím v zásadě s tím co už tu je napsáno a jen doplním můj osobní názor. Vzhledem k tomu, že je slušný, tak Ti ještě píše aspoň na ty svátky i když do jeho života už nepatříš a o kontakt s Tebou ani nestojí.

Milá Elisany,

z toho, co píšeš, je jasné, že ON už s Tebou v životě nepočítá, má vlastní rodinu. A ty by ses podle toho měla zařídit, definitivně na něj zapomeň. Taky myslím, že Ti píše jen ze slušnosti.

Přeji Ti, ať na něj brzy zapomeneš a jsi otevřená novému vztahu.

Ano, ta kapitola je uzavřená,   On má rodinu a ty vzpomínky, kterými se deptáš. Rozešli jste se, když jste byli tak ideální pár a vzájemně jste do sebe zapadali až podivuhodně, proč ten vztah skončil, proč ho udržujete v té podobě v jaké píšeš když to ani jednomu vlastně nevyhovuje… pro Tebe je to málo a pro něj příliš mnoho.   Někdy je velmi obtížné vysvětlit tomu druhému, že je sakra rozdíl ve vnímání člověka jako člověka, jako kamaráda, jako přítele a jako partnera… ty nejsi partnerkou, ty nejsi ani přítelkyní… a bohužel jako kamarádka si moc fungovat nemůžeš, protože ti to nejde… má tě rád jako člověka, určité lidské hodnoty nepodléhají tomu,, jakou formu vztah má, takže tě má rád jako člověka, přeje ti jen to dobré a nechce se na tom aktivně podílet. RAdost mu udláš ne tím, že ho budeš atakovat, ale tím, že mu čsem pošleš třeba svatební oznámení…   Někdy je těžké v sobě umravnit tyhle pocity, ale tlačíš káru do slepé uličky… a na začátku jsi nějak přeehlídla "zákaz vjezdu"  Slušněji a šetrněji ti to říct nemohl, drsněji by ti to asi bylo jasnější.   tvoje cesta vede dál, tak vezmi bágl a šlapej

Je mi jasne, ze je ti tezko, ale taky si nejsem jista, ze by se dalo neco udelat. Pokud ti alespon nejak nenaznacuje, ze by chtel neco vic, asi se tim uz radeji nezabyvej. Ublizujes jen sama sobe. Ale chapu, ze je to tezke, nicmene ne nemozne

Prijde mi, ze jsi to zacala moc pozde resit, az kdyz si zalozil rodinu. Ja uprimne si myslim, ze kdyby neco chtel, dal by ti to alespon neprimo najevo.

Jedine co ti muzu poradit je napis tady soulmates@centrum.cz a verim, ze pokud neni jina moznost, alespon se postavis znovu na nohy a zacnes zit normalne.

Ahoj všichni! Děkuji vám všem za odpovědi. Ano, máte pravdu - je slušný a hlavně hodný. Já mu nedávno napsala důvěrný mailík, on mi na něj dnes odpověděl, ale mě to opět rozhodilo a ronila jsem slzy. Nevím už co mám dělat - definitivně se s ním rozloučit a napsat mu sbohem mi nejde, v srdci jsem se s ním zatím rozloučit také nedokázala a psát si s ním a číst o jeho partnerce a dítěti mi dělá taky problém, tak co s tím? Existuje z toho nějaká cesta ven? Moc díky 

Nepsat! Je to málo srozumitelné?

Přijmout to, respektovat to, nechat ho žít, osamostatnit se a najít si jinou závislost = užitečnou či prospěšnou činnost, nového partnera zatím ne.

Ještě, ve svém profilu máš např. napsáno: Když dva cítí to samé, může se pocit stát i skutečností.  Jenže on necítí to samé co Ty, má jiný pocit, takže ten pocit vás dvou se nemůže stát skutečností - každý ho máte jiný.

Jak já ti rozumím. Ten příběh je dost podobný mému. Rady zavři to, osamostatni se, nepiš atd. jsou k ničemu, to jsou jen slova. Nefunguje to. Já nemám recept. Je to zápas o každý den, o každou hodinu, o svou mysl.. Chce to být na sebe hodný, mysíím. Netýrat se kvůli tomu, když se to nedaří. Pořád zkoušet nacházet jiné motivace. Vím, že ta prázdnota je někdy k neunesení a vůbec to neznamená, že jsi duševně / mentálně prázdá. Můžeš být velmi bohatá, ale ta potíž je v tom, že tu prázdnotu prožíváš drtivě.   Pomáhá strukturovat den a držet to. Taky práce rukama. Taky pohyb, Když dám 20 km, je to lepší. Můžu přitom nahlas řvát a je to ok. 4 roky je dost, Zvažuju doborvolničení v domově pro staré lidi. Já to žiju 6 týdnů, kdy se objevil někdo jiný a to je masakr, Přer tím ten rok kdy nikdo nebyl se unést nějak dal. Jsou dny kdy mám pocit že se zblázním. Hedám dobrou terapii, ale zatím marně.  

Asi to bude bolet. Ale …jak to chápu já. Přítel je už někde jinde, má svou partnerku, dítě a svůj život. Ty do něj už nepatříš. Měla bys to už pochopit a nepsat mu. Není mu to příjemné a to že ho to obtěžuje ti nenapíše jen proto, že je hodný a slušný.

Pokud nechceš přijít o kamaráda, tak ho už nekontaktuj, jinak se mu zprotivíš svým dolejzáním. Až to přijmeš a srovnáš se s tím, tak můžete zůstat přátelé, ale ted bych veškerý písemný styk s ním ukončila, takhle si jen svou bolest prodlužuješ.

Tak ještě jednou vám všem díky, a i když je to těžké, budu se snažit vašimi radami řídit. Už teď se jdu raději soustředit na něco jiného než na něj. Hezké odpoledne všem 

Ahojte Všichni, jak vidím všichni máme někdy takový problém s kterým se  chceme svěřit a vidět názor taky těch druhých, proto sem píši i dnes já… Také nemůžu zapomenout, nejsou to tedy 4roky, zatím 2měsíce ale je to těžké, tak začnu odzačátku… Byla jsem s přítelem 4,5roku a náš vztah začal přez postel už předtím jsme se znali několik let, takže jsem neměla problém na to hupsnout s ním několik měsíců jsme si jen tak užívali, ale pak jsme se oba zamilovali, bylo to krásné dokud jsem byla na škole… Pak jsem začala pracovat a vídali jsme se tak 14dni v měsíci, i přesto naše láska pokračovala do té doby dokud jsem nezjistila že občas flirtuje s jinými, nedělala jsem si z toho těžkou hlavu i když mě to zamrzelo, stále se ke mě choval velice pěkně a říkal jak mě miluje a že mu na mě záleží… jeden týden když jsem měla domů přijet až v pátek tak jsem ho chtěla překvapit přijela jsem v noci ze čtvrtka na pátek, jelikož mi psal kolem 22hodinky že jde spát a že se na mě moc těší byl pro mě malinko šok, když jsem ho nenašla doma v posteli byt byl prázdný… Na volání nereagoval, tak jsem šla spát s tím že příde domů, druhý den mi napsal smsku, ať se na něj nezlobím že spal u kamaráda, pak jsme si to nějak vyjasnili, ale nezapoměla sem na to… po dalších dvou týdnech jsem šla do koupelny kde měl peněženku s drogama, tak jsem se ho zeptala, odpověděl že si občas dá a že to trvá už pár měsíců, jen když nejsem doma… Super, byla sem hrozně naštvaná… dohodli jsme se že toho nechá a sám říkal že to je jen tak 3x za měsíc a že nemá problém s tím přestat… Poté sem zjistila že všichni jeho kamarádi pokud se tomu tak dá říkat berou s ním… začalo mu víc záležet na kamarádech než na mě, pak jsme se hádali-usmiřovali-hádali a tak dokola pak mi druhý den ráno přišla smska s tím že má strašně málo volnosti a že ho dusím a že chce konec! Tak jsem si zbalila všechny věci odešla a měsíc sem s tím nějak bojovala jak to zvládnout… Stále mě mrzelo že po 4letech to takhle jen tak skončil smskou! Nemohla jsem to pochopit… pak mi po měsíci napsal že bysme spolu mohli něco podniknout a že mě rád uvidí, byla jsem ráda… skončili jsme v posteli a takhle jsme se vídali až do teď tak 3xdo týdne… Vím že mě má stále rád, ale bojovat s fetem a jeho kamarády o něj nechci… nevím jak dál kyž mi na něm stále mooooc záleží… zeptala jsem se ho zda je šťastnější beze mě - odpověděl že volnější… No nevím ale myslím si že trávit 2týdny v měsíci s  přítelkyní není tak hrozné vězení… Co dál? Každý řekne že mě má jen na sex, ale když příjdu za ním nebo on za mnou vidím na něm že je rád že mě vidí i když jdem jen do kina nebo na oběd… Nevím, zda ho ze svého života mám odříznout nebo čekat že se něco změní… Děkuji za radu žabka

Vazena pani,  

konacne jsem nasla nekoho, kdo mastejny problem, ikdyz jsem se svym partnerem zila pouze 2 skoro pekne roky. Piste tam to, co prozivam a bonjuji mezi citem arozumem. U mne je problem, ze jsem v zahranici a sveho partnera jsem brala jako ziviotniho. Byal jsem vesela a ze zacatku na nem nezaviala osoba, Vse zacalo tim, ze ze zacatku na mne zarlil adela veci, ktere jsem rada nevidela, ocas mi zkontroloval mobil a take email. kdyz jsme zacali bydlet spolecene. Byl vsak pozorny mily, seznamil se s mou rodinou a td. Nema cenu vycislovat vsechny temata a duvody Proste strucne rteceno mi vlezl pod kuzi a ja, ikdyz rozumove vim, ze uz vztah skoncil Stale jsem v psychickem zajeti. po rozchodu jse ke mne snazil vratit aja mu 4 krat uverila. Normalni clovek si rekne, ze neni mozne, ale je. je to jako droga a ja se nszim z toho dostat  Byt zase tou veselou osobou bez toho, ze by se mi pletel do myslenek. Nasel si jinou zenu, skterou setjne vztah ukoncil. Rozbil vlastne nas spolecny domova apak mne jenom vyuzil  asloboval. Najit silu bouchnou dverma a rici sobe same ne je tezke. Udelala jsem sousty veci, zbych mu ukazala ci vysvetlila, ze to cop skoncilo je skoada, a ze stoji zato vztah budovat. Nema cenu, tak co dela ted snazim sejej videt takove jaky je /Clovek pracovity, ale muz, ktery strida, zeny a ve vztahu absolutne nespolehlivy …myslim, tim ze zeny jsou pro nej magnet. Nas vztah skoncil pred nekolika mesici davam se dohromady postupne. jedine co je, proste zrucit veskere kontakty a neverita nezit s minulosti, Za kterou ditycny udelal tecku. Budu drzet palce Vam i sobe abychom sly dopredu a verily, ze cas  je dobry lekar … asi nam nezbyav nic jineho nez se zacit mit rady a verit si. Ja verim na l lasku a pozitivni vztah k zivotu. Skoncete a uzavrete tu kapitolu jinak nebudete sama sebou. Krasny den  a jenom to nejlepsi