Téma: I dva roky po rozchodu ho stále miluji - nevím co s tím

Dva roky jste se neviděli a on ti pak řekl, že ho máš přestat otravovat? Nebo jsi ho za ty dva roky několikrát kontaktovala?  

Během těch dvou let jsme si asi 3x napsali. Vždycky jsme si jen řekli, jak se máme. Nikdy jsme se nebavili o nás vztahu.

Tak jestli doslova řekl, že tě nechce ani vidět, nevyprávěla jsi náhodou někdy někomu něco o něm a on se to dozvěděl?  

A jak jste si psali, to jsi napsala první ty jemu?

On ti už očividně nic dalšího o sobě říkat nechce, ani to jak se má a jak dál pokračuje jeho život.

Musíš se s tím smířit, nic jiného ti nezbývá. Zdá se to být drsné, ale je to tak. Intenzivním myslením na něj si ho nepřivoláš a naopak si budeš ještě více ubližovat.

Ahoj, nestojí ti za to, aby ses jím trápila . I když nevíme, zda k tomu nemá skutečně oprávněný důvod (? ) viz dotaz nade mnou.

Pokud ne, pak ho holt změnilo něco jiného a slušnost mu už nic neříká.  

Možná, že by ses měla zaobírat nějakými svými radostmi a nevrhat se hned do vztahů, když ti další dva selhaly. To ti moc nepřidává na náladě.

On se s bývalkami normalně baví a vždycky bavil. Proto mě překvapuje, že se takhle ke mě chová. Napsala jsem mu asi jen třikrat. To, že ho mám přestat otravovat bylo myšleno tak, že mi řekl že nemá prostě zájem bylt semnou v kontaktu a že ho mám s nemjakým kafem přestat otravovat. Takhle se chová jen ke mě. Nechalpu proč. Spíš mě štve, že na něj pořád myslím i když nechci Dva roky.

Tak právě to, že k tobě je nepříjemný a odtažitý, by tě mělo dokonale odradit. Jednou se budeš tomu smát, že ses trápila zbytečně .

Na  druhou stranu je naprosto pochopitelné, pokud ti s ním bylo mimořádně dobře a hezky, že se ti vryl hluboko - nejen do paměti - a ty teskníš po těch hezkých časech. Nech si ty hezké časy ve svých vzpomínkách, ale netouži po nemožném - po návratu a znovuobnovení vztahu. Nebylo by to jak tehdy.

Jak jsem psala, zaplašit myšlenky lze hlavně nějakou aktivitou, co tě baví, vnímej jiné pozitvní věci a piplej se v nějaké své zálibě a uvidíš, co si to zabere času a že budeš mít myšlenky někde jinde

Tak něco jiného je se jen bavit, když se lidé potkají a něco jiného zase je, když mu sama píšeš a pak při setkání ho zveš na kafe. Však i on tobě původně odpověděl na pozdrav, ne?  

A co mě také zaráží, že víš moc informací o jeho bejvalkách. Jak dlouho s nimi chodil, jak je střídá, jak se s nimi dál baví atd. I tady je možná zakopaný pes, že jeho život hodně řešíš a on se to dozvěděl.  

Holky, abych Vám odpověděla. On byl vždycky jiný, než ostatní. Byl hrozně hrdý. o jeho bývalkách vím tak, že si to dával na facebook. Opravdu nechodím po jeho kamarádech a nevyzvídám.

Když jsme si psali, tak mi říkal co je u něj nového a dokonce se ptal i jak se mám já atd. Já bych ho asi zpátky ani nechtěla, on se strasně změnil a je teď někdo jiný. Spíš mě mrzí, že nechce jít semnou ani na tu kávu. Hodně jsme si ve vztahu rozumněli, proč nemůžeme bylt kamarádi, kdyz se svýma bývalkama chodí i do kina?  

Buď se ho zeptej - naprosto s klidem, nedávej najevo, že je ti z toho smutno. (Pokud se teda ještě potkáte nebo si náhodou nápíšete, ale do psaní bych se už sama radši nepouštěla). Na jednoduchou otázku by ti mohl jednoduše odpovědět.

Nenapadá mě nic, možná, že se třeba stydí (? ) že s tebou chodil nebo nevím. Všechno by to byly jen konstrukty. Možná, že již brzy dospěješ k tomu, že nad tím nebudeš dumat. Opravdu ti za to nestojí .

Barboro, těžko říct, ale kino je také něco jiného než ta káva. V kině se baví sám tím filmem (pokud tedy zrovna nechce svojí bývalku třeba držet za ruku, ale to by pak zase nebyla bývalka, ale rádoby opětovná známost) a něco jiného je jít na kávu a mluvit či poslouchat. Něco takového je v tom žebříčku kamarádství jakoby na vyšším stupínku a na takový stupínek asi vystoupit nechce.  Kor když píšeš, jak se změnil, tak se změnil i tady v tomto.

A když si tedy představíš tu kávu, o čem bys s ním chtěla mluvit? Máte nějaké společné téma, nějaký společný koníček?

Ráda bych ho viděla, poslechla si od něj jak se má, jak je na tom se zdravím, jak se má rodina. Měli jsme společné zájmy, podporovali se, pomáhali si v těžkých chvílích. Takový vztah jako semnou neměl předtím s žadnou, alespoň tak mi to říkal, když plánoval naší svatbu. A pokud vím, takový vztah neměl ani po mě. Právě proto mě tak mrzí, že se nechce semnou ani bavit, když jsme toho spolu tolik prožili. Mě by opravdu stačilo jen vědomí toho, že jsme kamarádi. Já mu nic neudělala, to on odešel. Spal semnou ještě půl roku poté a přitom mi tvrdil, že nemá jinou i když měl. Prostě mi vadí a mrzí, že po těch letech jsem pro něj mĺně, než jeho bylvalky, se kterýma chodil pár týdnů.

Když jsi mu nic neudělala a on sám od tebe odešel a ani ti nevysvětlil proč, tak ti nemusí stát za to, abys na něj myslela. Blbý je, že to v sobě nemáš ukončené a on ano. Ale fakt bych se na něj vykašlala, našla si své zájmy jak ti je tu poraděno, sama sebe si vážila a šla dál svojí cestou.

Nazveš své téma: "I dva roky po rozchodu ho stále miluji: ", a divíš se, že s Tebou nechce nic mít společného? Podle mě to z Tebe vycítil (co cítíme, ze sebe i vyzařujeme), také nevíme, co jsi mu vlastně psala, když jsi mu psala. Navíc, z nějakého důvodu tenkrát odešel, rozešel se s Tebou a ten důvod u něj nejspíše přetrvává. Co bylo důvodem, opět nevíme.  

Jsi mladá, proč si neužíváš života a místo toho sleduješ to, co má Tvůj bývalý nového na fb? Podle Tebe se změnil, třeba jo. Njn, ale ona už je to 2 roky jeho věc, nemyslíš?

Vymaž ho ze své hlavy. Nestojí za to. Za 2 roky se člověk dokáže změnit. Myslím že už by to nebylo takové jako dřív a byla by jsi zklamaná. Jdi dál, hlavu vzhůru a každou myšlenku na něj hned v začátku zažeň. Jinak se budeš zbytečně trápit. A to si snad nezasloužíš. Dej svoji lásku tomu kdo o ni bude stát, však ten pravý přijde, neboj.  

Přeji hodně sil a štěstíčka.

Barborko, ja si myslim, ze on ani predtim nebyl tak uzasny! To jenom ty jsi ho tak videla! Jsi do nej asi moc zamilovana. Nejak nechapu, ze se s tebou rozesel a ty jsi s nim i presto spala! ? Copak ty v sobe nemas kouska hrdosti? Clovek se nezmeni ze dne na den! Ani tvuj pritel ne! Kdyz jste se rozesli, tak je konec a mela bys to akceptovat. On te proste nechce!! Nevnucuj se!!
Asi jsi submisivni typ a verila bych tomu, ze si najdes podobny typ muze. Zamysli se sama nad sebou.
Preji ti pritele, ktery te bude milovat a ne si s tebou hrat. Ale i ty se podle toho musis chovat. Mela bys trochu zapracovat na svem sebevedomi.

No, nechápu jednu věc. Říkáš že ho miluješ, měla jsi ale za tu dobu dva vztahy. Z toho, co píšeš, nevíš asi moc co chceš a spíš se hledáš. Možná jsi na něho byla zvyklá, to ale není že ho miluješ. Měla bys na něho zapomenout a zabývat se tím co bude a ne co bylo. Jsi určitě šikovná holka, tak to ber tak, že uvolnil místo někomu lepšímu. A když má každý měsíc novou holku, tak asi nechtěl vztah ale spíš mu vyhovovalo že tě může spíše využívat a brát jen jako nástroj své touhy, tohlecto nebyla vhodné partie, promiň. Co dál? Přestaň uvažovat nad tím, co bylo a začni uvažovat nad tím, co být může. Kluka nech na pokoji a víš jak se to říká, sejde z očí, sejde z mysli, jen blázen věří na nesmysly. Hlavu vzhůru a ujasni si co chceš.