Téma: Zamilovaná do kolegy hudebníka - zdánlivě nereálný vztah

Pokud k tomu máte někdo aspoň trochu co říct, poradit - prosím napište. Je mi z toho nějak šoufl a zoufale bych to s někým potřebovala probrat a bohužel nemám ve svém okolí nikoho, kdo by zrovna tohle mohl slyšet. Moc díky!

Ahoj sasanko,

já tedy asi nebudu ten správný rádce, když se v tom plácám podobně jako ty a ještě o něco déle, tak snad poradí i někdo moudřejší. Je to vážně velká náhoda, že snad během půl hodiny jsme tu nezávisle na sobě popsali oba téměř stejný problém. Musím říct, že mě potěšilo, že je někdo další, kdo prožívá podobné pocity, že v tom prostě nejsem sám. Také jsem nikdy neřešil své problémy podobným způsobem, ale s tímhle jsem se opravdu neměl komu svěřit a hodně mě to trápilo, už jsem to v sobě nemohl dál dusit. Nevím jak tobě, ale docela mi pomohlo se z toho vypsat takto anonymně-veřejně, dnes je mi už o něco lépe. Je to i tím, že si to ta dotyčná může teď kdykoli přečíst a myslím, že se hned v textu pozná a bude znát mé pocity. Jsi teď zřejmě ve stádiu, ve kterém jsem byl před několika lety. Přesně jak píšeš… něco jsme naznačili… potom jsme se toho jen letmo dotkli…a vzhledem k okolnostem se tomu od té doby vyhýbáme a všechno je jako dřív… Jenže takhle to pokračovalo několik let a nebyl to zrovna ten nejlepší stav. Asi bude lepší, když se budeš snažit co nejdříve si ujasnit co vlastně od toho vztahu s kolegou očekáváš (spolupracovník, kolega, kamarád, rodinný přítel, skvělý kamarád, ten nejbližší přítel, milenec, nový partner, nový manžel a nevím jaké další možnosti se dají uvést…)  popřípadě co tomu jsi ochotná obětovat, no a až v tom budeš mít trochu jasno, snaž se zjistit, jak moc je tvá vize slučitelná s tou jeho. Já tohle z počátku neudělal a proto v tom lítám dodnes. Píšeš, že se to nelepší spíš naopak. Nechci tě strašit, ale když si to nevyjasníš, časem se to opravdu spíš bude zhoršovat. Vím, že to není jednoduché určit. Že se tyto vnitřní city nedají tak lehce zaškatulkovat, ani po těch letech v tom nemám jasno…. Já došel ke „škatulce“ spřízněná duše, holka, která je mi hrozně blízká celou svojí existencí, tak nějak mimo všechny ty předchozí kategorie…

Asi jsem ti moc nepomohl sasanko, ale snad tě alespoň povzbudí, že v tom nejsi sama. Držím palce, ať svůj problém vyřešíš k co největší spokojenosti všech zúčastněných, což rozhodně nebude lehké.

Ahoj K@rlosi,

děkuju ti za reakci… přesně si vystihnul stav, ve kterým se teď nacházím - tak nějak zmatek. Píšeš, že si mi asi moc nepomohl, ale naopak - zrovna tak jako tobě i mě se ulevilo, když jsem to všechno napsala a tím víc, když tu diskutuju s někým, kdo takovou situaci důvěrně zná. Když se zamýšlím nad tím, cos napsal, uvědomuju si, jak zásadní je si vlastně ujasnit, co očekáváš a co jsi ochoten obětovat… jsem ti vděčná za to, že si mě popostrčil o kousek dál…

Možná v tom, co bych chtěla, nemám ještě úplně jasno, ale určitě vím, co nechci… nechci nikomu přivodit jakékoliv trápení, ani mé rodině ani té jeho (má též partnerku a dvě malé dcerky a všichni se samozřejmě známe)… každopádně jak sám píšeš, "zaškatulkovat" to je dost těžké - ano spřízněná duše, to je výstižné. Jsem s ním v pravidelném, dost blízkém kontaktu, tak si asi dovedeš představit, jak je to pro mě těžké. Blízké přátelství - to by byl i logický vývoj našeho současného pracovně-přátelského vztahu a rodiny by tím nijak neutrpěly… asi bych byla šťasná… vždyť si stejně musím přiznat, že čehokoliv "víc" se vlastně bojím - děsí mě trochu ten věkový rozdíl, ale v případě přátelství je to fuk… ALE je to takhle vůbec možné? Co když to časem nebude dost? Teď už asi příliš předbíhám, vždyť jsme zatím oba váhaví střelci, ale mám přeci jen strach, aby se nevyskytlo nějaké to ALE…

K@rlosi moc ti děkuju, ukázal si mi nový poled na věc - uvědomuju si, že jít za ním, jako za přítelem je přece docela reálný - problém je především na mé straně, v podobě jakéhosi bloku - ten snad už teď nebude tak těžký odstranit… taky díky tobě!

Přeju ti, aby sis dokázal co nejdříve najít co "nejsnesitelnější" východisko ze svého trápení a ještě jednou díky, že ses podělil.

Sasanko jsem rád, že to bereš takhle a jestli jsem ti k tomuto postoji trochu pomohl, moc mě to těší.

Jen ještě jedna poznámka  a to k věkovému rozdílu, který několikrát zmiňuješ. Třináctiletý rozdíl ve vztahu bych rozhodně nebral jako problém, tedy pokud ti není např. 26, to by pak problém asi byl