Téma: Holka co hraje a má ráda PC hry - kde takovou najít?

Hledat kvalitní holku kdekoliv je na dlouho, tak neměj iluze, že někdě to je snadnější.

Hledat holku co má ráda hry to není zas tak jednoduché. Tohle není atribut, který si lidé píšou na čelo. Ale hledat holku je nejlepší vždy na nějaké akci v terénu. Seznamky a weby fungují rozhodně méně spolehlivě a méně rychle.

Doporučuji překonat svoji sociální fobii a vyrazit na game-cony, fantasy-cony apod.  

Byl jsem v mládí podobný jako ty a dneska toho lituji. Sociální fóbie, nesmělost… Období, kdy jsem mohl balit holky a užívat si, jsem proseděl u počítače. Nakonec se ze mě stal ajťák i povoláním a počítače mě živí, ale takhle si zkazit mládí, které už se nevrátí, byla moje největší chyba. Nakonec jsem se ve třiceti oženil s první žensou, která o mě projevila zájem a to byla druhá osudová chyba. Ne, že bychom si nerozuměli, ale žijeme ne spolu, ale vedle sebe a já teď nevím, jak z toho ven a chtěl bych jiný vztah.

Takže ti radím, nepoku*vi si život, jsi mladý, a jdi do toho. Společné koníčky nejsou zas tak důležité, i když výhodné. O tom už jsem se taky přesvědčil. Život holt naučí.

Ani Ty ještě nejsi tak starý, abys nemohl prožít radikální změnu.  

Pokud lituješ toho, co jsi neudělal v mládí, pak se zmobilizuj a udělej to teď. Pořád máš před sebou budoucnost.  

Vždyť já vím a taky se snažím. Problém je ten, že mi manželka nijak neubližuje a jediný problém je ten, že žijeme vedle sbe. Ona je nepraktická i v domácnosti, takže veškerá péče o domácnost je na mě. Z 90 % praní, žehlení, vaření… Chci z toho vztahu utéct a najít si někoho jiného, ale nechci jí ublížit. To je ten největší oříšek.

Ahoj, taky mám sociální fóbii nebo co to je, stejně jako ty a věř mi, hledat holku která má stejné zájmy jako ty není zrovna dobré… Jsem PC hráč a k tomu miluji auta a tuning, mám přes 2 roky příítelkyni se kterou se znám již 8 let a po velmi dlouhé době skvělého přátelství jsme své životy spojili a i když je naprostý opak mne a to doslova, skvěle nám to klape. Tím chci říct že i když by tvá budoucí přítelkyně neměla ráda hry, může z toho vzniknou mnohem lepší vztah… Život je krátký a zkusit se má vše…

Mimochodem má přítelkyně hry nesnáší a o autech ví max že to dělá vrm vrm… Ona dělá přírodovědné lyceum a já si dodělávám automechanika, a do dnes furt nevím co bude z ní… No a co že nebude hrát hry, zaleží jen na tom jestli tě bude mít ráda a když tě vytáhne někam ven mezi lidi, neděs se, bude to fajn… Vlastní zkušenost…

No asi se na to vykašlu, mám fakt velký strach jít někam, a někoho si najít, a když na to pomyslím, tak sem šíleně nervozní, a mám šílený stres, Jinak díky za rady, asi máte pravdu asi určitě

Najdi si nějakou virtuální přítelkyni a zamysli se chvíli nad tím, kdo koho ovládá - jestli ty hry, nebo hry tebe…

Holky jsou inak stavěné a hry je naštěstí zase tolik nedrží. Já bych skoro řekl, že hráčka už vlastně přestává být žena. Nemilujeme ženy, aby byly naším zrcadlovým obrazem, ale proto, abychom se naučili svět vidět i jejich očima a jejich duší. Nevzdáváme se svých názorů, ale doplníme si do myšlení něco dalšího. Dokud do sebe neabsorbujeme jeich pohled, jsme jen jakoby jednoocí, bez prostorového vidění. Na co je dobré hledat svou kopii, to netuším. Co si můžete nabídnout, čím se obohatit?

Když se někdy zajdu podívat na twitch, nevypadá to tam, že hráčky přestávají být ženy. A když se člověk podívá na statistiky, třeba zde, neřekl by, že ženy hry tolik nedrží. Záleží na žánrech, jistě, ale ženy hrají tolik, že to rozhodně není zanedbatelné.  

já hraju ráda pc hry a taky mám problém najít partnera. zajímavé že? je to tím že je mi 27let a na pc hrách jsou kluci okolo těch 22-23 roků. kluci, nebo spíš chlapi v mým věku, nebo lehce starší, hry prostě nějak nehrajou… já jsem na to vždy měla smůlu. sama ráda hraju pc hry, což by hodně kluků ocenilo, a přitom ani jeden zmých partnerů nehrál hry a přidala jsem si s nimi jak mimoň… momentálně jsem zase sama, jsem i na seznamce, a ať is píšu s jakým koliv klukem (dokonce i takový který bych na pařmeny tipla podle fotky) tak ANI JEDEN Z NICH NIC NEHRAJE. mají záliby jako lyže kolo, a já nevim co, ale počítač prostě ne. mám fakt smůlu.

No vidíš, mě je 48 let a hry hraju už od dob, kdy se dostaly do naší země první počítače. Prakticky znám historii her pro první  jednoduché osmibity až po dnešní výkonné stroje. Dříve jsem hrál všechno, dneska jen adventury, FPS a někdy si dám relax u simulátoru kamionů nebo si zahraji šachy proti mobilu.

Takže lidi jsou různí, jak vidíš. I chlapi.

Průměrný věk hráčů je 34 let.

Dnes hrají všechny věkové skupiny.  Podívej se na twitch. tv.

Myslím si, že holka co hraje hry má pár kladných bodů navíc u drtivé většiny mužů. Muži si obecně rádi hrají.  

Pokud se nemůžeš seznámit, problém bych určité neviděl v hraní her.

Čau pojď si někdy zahrát semnou jestli máš chuť a stále hraješ. steam: kaamil13

Ahoj, nevim, jestli má cenu odepisovat na víc jak rok starý příspěvek, ale přece. Je mě 31let a hry hraju odmalička. Je to životní styl, tak se mě to drží, ikdyž už jen v menší míře kvůli času a touze po rozličnějších zážitcích a nabírání kondice spojené s pravidelným chozením ven. Taky sem si v mnoha vztazích připadal, jak mimoň co si musí obhajovat zálibu u někoho kdo o tom ví prdlajs. Hráčů je mnoho, i těch starších, jen je základní problém v tom, že sezením před obrazovkou počítače nebo televize hezky v teple domova u hry nikoho nepotkaj. Prý k nám nepřijde zazvonit, ani zaklepat na dveře. Vzpoměl jsem si na obrázkovej vtip představující rychlorande gamera s bublinama. On- Uncharted,  crash bandicoot, Mario. Ona na to, co? Další prosím Si kup tričko s herní tématikou a uvidíš. V baru jich moc není, protože seděj doma na prdeli u komplu. Nejlepší je jít na akce nebo chodit jen na místa, která sou s tím co nás baví spojená. V Brně je jeden herní bar, kde je z fotek patrné, že tam choděj adolescenti, tak sem tam ještě nebyl. Trochu mě lákal přímí přenos z blizzconu na plátně. Nebyl sem, ale kino proběhlo. Chci na další filmy, do planetária, na kulec, do solné jeskyně, na wellness do bublinek a do páry, na rozhledny nebo zajímavá místa, na dobré jídlo a zapřit parání hry Jen mě to už samotnýho nějak moc netáhne, když to nemám s kým prožívat. Přátelé jsou, ale bud nemaj čas, nebo sou líní nebo chlastaj nebo hulí. Převážně se slezem jen na to hraní…

Nechceš někdy něco záhrát?

Ahoj, Já třeba PC hry moc rád hraju, nemám s tím problém, teď budu třeba kupovat nové News for Speed Heat, a musím uznat, že se i těším, dej mi na sebe kontakt, rád se s Tebou seznámím, také jsem sám, a moc rád Tě poznám, dej mi vědět, můj Facebook profil je Vlastimil Malý, jsem tam v autě, a v šedivém svetru vyfocený, budu se těšit, papá. Pocházím Prahy. Je mi 28, takže to máme podobné, budu se těšit na Tvoji odpověď ????????

Tak mi napiš na email: biggrrcze119@gmail.com 

Jestli Ti je 21 a ladyna má 27, pak s velkou pravděpodobností mohu říct, že je nesmysl pokoušet se o vztah.

Pokud je muž příliž mladý (zejména s ohledem na životní zkušenosti), vztah nebude fungovat.

Můj kamarád má přítelkyni starší o 10 let, a klape jim to, ale to je asi něco jiného co, když je starší chlap a žena mladší co 

Přidávám se, taky hledám holku, která by trochu ujížděla na hrách a filmech, abychom si měli po cestě z kina o čem vykládat. Kdyby byla ještě trochu nesmělá, tak myslím, že bychom si skvěle rozuměli. Jenže introvertní holka, která ráda sci-fi a fantasy bude taky sedět doma, místo toho aby chodila na herní akce, kde jsou stovky až tisíce lidí. A takovou mám jak najít, když ani nevyjde ven? …

Každý chodí ven, i introvertní holky. Musí něco jíst, chodí se opalovat (některé), jezdí do práce a hlavně, jezdí na srazy herních klanů/guild/aliancí/whatever…

Jaký má smysl dokládat virtuálními statistikami množství žen a dívek, které hrají? Proč se prostě nerozhlédnete kolem sebe? Z kluků si několikrát týdně zahraje určitě tak polovina, U holek je to kolik, 10%? Když moc.  

Ne každé společné zájmy posilují intimní vztahy. Já třeba rád dělám práce na domě. Ale představa, že bych s partnerkou v posteli řešil které bourací kladivo je nejlepší a čím se nejlépe pájí měděné trubky na topení, taková představa mě děsí. Když si chci pokecat o těchto věcech, zajdu s klukama na pivo. Kamarád má zase rád fotbal a sleduje kde co.  Musím se ho zetat, jak by se mu líbilo, kdyby s ním manželka při večeři chtěla řešit poslední zápasy evropské ligy .  

Jsou věci, které je s ženou krásné probírat. Budete-li mluvit třeba o lidských vztazích, knížce, divadle nebo dějinách, určitě mi něžné pohlaví nabídne hodně pohledů, které mě předtím ani nenapadly, protože jsem na věc koukal ze své mužské pozice. A když se nad tím pak zamyslím, zjistím, že můj pohled je najednou o moc bohatší.

Jenže o fotbale? To co na fotbale milujeme je právě to, že nám do toho nikdo neplete ženské nesmysly. Při fotbale nás nezajímá, jestli dupou po sedmikráskách, jestli jim barevně ladí dresy, nelitujeme soupeře, kterému odpískali neoprávněně faul.  Se ženami můžeme na fotbal v partě, nebo jen s kamarádkami, ale sám s intimní partnerkou půjdu raději na balet nebo krasobruslení.

Pařanka je něco podobného - umím si ji představit jako skvělou kamošku, ale na lásku bych s ní asi ani nepomyslel. Leda, že by si jen vykládala pasiáns, nebo tak něco. U kamarádky nám nevadí, pokud je trochu jako kluk, pokud se nebojí alkoholu, pokud je méně něžná, pokud se neuzavírá laškování s více pány najednou.  

Pokud vás nezajímá jiné téma než filmy a hry, pak se rozhlédněte chvíli kolem a zjistíte, že existuje něco jako skutečný život. Nesrovnatelně zajímavější, rozmanitější a pravdivější než většina filmů i s hrami dohromady. Je v něm místo pro každého.

Jaký má smysl dokládat virtuálními statistikami množství žen a dívek, které hrají? Proč se prostě nerozhlédnete kolem sebe?  

Z jednoduchého důvodu: Lidé vnímají věci subjektivně – pokřiveně. Myslí si, že jejich vlastní zkušenost z okolí je ta jediná správná. Ale dojmy lžou a lidé se často mýlí.

Data naopak nelžou a otevírají lidem oči.

 Pokud vás nezajímá jiné téma než filmy a hry, pak se rozhlédněte chvíli kolem a zjistíte, že existuje něco jako skutečný život. Nesrovnatelně zajímavější, rozmanitější a pravdivější než většina filmů i s hrami dohromady.

Vnímání je subjektivní.

Každý jedinec má jiné zájmy a jiné zkušenosti. To, že se jednomu líbí realita neznamená, že jiného nenudí.

Počet uživatelů her, fejsbůků apod. ukazuje, že ty virtuální věci nejsou méně zajímavé než realita.  

Statistiky jsou velmi ošidné, i když jsou dělány poctivě a netendenčeně. S jakým vzorkem populace pracujete, třeba statistiky v jedné zemi nevypovídají nic o jiné, statistiky z Prahy, nemusí nutně korelovat se zbytkem ČR. Jak velký musí být vzorek, aby byl reprezentativní? Jak ho vybrat? Jaké otázky pokládat a jaké kontrolní mezi ně propašovat.  Pokud chcete mít jakousi představu o vypovídací schopnsti dat, musíte v první řadě vědět, jak byl sestaven vzorek a jaké byly kladeny otázky.

Výzkum veřejného mínění se dnes stal byznisem, kdy zadavatel jasně stanovuje, co má vyjít. Agentura pak podle toho sestavuje ze svých databází  vhodný "reprezentativní" vzorek a volí otázky tak, aby dostala v průměru odpovědi takové, jak  si přeje zadavatel (nebo jaký dobře prodá médiím, na co jsou granty.).  Není to sice subjektivní, ale není to realita. Kritický pohled kolem sebe dá často lepší odpovědi. Je to smutné, kam se statistika dnes dostala. Jestli ale trváte opravdu na tom, že výzkumy nelžou, zatímco oči se mýlí, nemá smysl se přít.

Druhý docela nebezpečný názor postmoderní doby je, že všechny postoje jsou subjektivní a tudíž rovnocenné. To je naprosto absurdní. Specialista, který se v dané oblasti dlouhodobě orientuje, chápe souvislosti do hloubky i šířky, ten má určitě nesrovnatelně cennější názor, než nějaký ekologista. Lidem v posledních desetiletích příliš přerostlo ego, zvlášť těm, kteří k tomu nemají důvod. Vysoké procento politiků, manažerů a jiných vůdců jsou jen arogantní a sebevědomí polointeligenti. A vedou třeba mnohem schopnější a moudřejší lidi nesprávným směrem. Taková je realita dneška, pravda, při hrách to nemusíte řešit.

A už vůbec nebudu polemizovat s přesvědčením, pravdivost mého názoru potvrzuje počet stejně smýšlejících na internetu. Jakýkoliv úchylák tam najde dost soukmenovců se kterými se může navzájem ujišťovat, že jen ta jejich pravda je ta správná. Velký počet kuřáků opia určitě nám nesděluje informaci, že je to činnost zajímavá a následování hodná.  

Já ale nikomu neberu virtuální trealitu, jen by si každý měl zachovat v sobě aspoň kousek kritického myšlení a schopnosti žít skutečnost. Nestat se závislým otrokem, kterému jeho závislost brání v zdravém úsudku. To opravdu není v pořádku, aby si závislý hráč hledal živou partnerku mezi stejně postiženými. Není v tom třeba i strach, že by mu jiná chtěla jeho drogu omezovat? Není to trochu tak, že tazatel se stal společensky nepoužitelný také proto, že se celé dny zavírá do VR. Není ta "nudná" realita částečně krycí jméno pro společenskou nešikovnost? Není to jev s kladnou zpětnou vazbou - čím víc se uzavírám do VR, tím víc je pro mě svět nesrozumitelný a o to víc pak utíkám zpět do bezpečné náruče VR?

Silvio,

virtuální realitu (do které řadím hry i sociální sítě) kritizují zejména ti, co o ní ví nejméně. A dovolím si tvrdit, že patříte mezi ně.

Proč si to myslím? Za prvé z toho, jak popisujete statistiky.

U PC programů se dělají statistiky zcela jinak než je vaše znalost z fyzického světa. Otázky nekladou lidé, ale stroje. Data nevyhodnocují lidé, ale stroje. Neptají se omezeného vzorku, ale všech, kteří jsou připojeni. A neptají se, ale sledují chování. Ty otázky si vy jako uživatel ani nevšimnete a ani nevíte, že na ně odpovídáte.

Statistiky, které lidé v IT získávají od uživatelů jsou zcela jiné, než ty, které se dostávají z dotazníků. Jsou přesnější, obsáhlejší, na 100% vzorku a z dlouhodobého hlediska (stroje jsou neúnavné) je uživatelé nemůžou ošálit.  

Za druhé z toho, že kdybyste znal některé virtuální světy, třeba známé WoW nebo MC a prožil byste v tom světě několik měsíců s partou lidí, zažil byste zážitky a emoce, které fyzická realita ani nemůže nabídnout.

Za třetí:

Hráči her jsou novodobí multimilionáři. Jde o nové řemeslo, tak, jako každé jiné. Ale je mnohem lépe placené.

Hry, patří k lidstvu od nepaměti. PC hry jsou fenoménem dnešní doby a jsou součástí lidské společnosti snad ještě více, než byla kdysi fyzická jízda na kole.  

Jak já říkám, žij a nechej žít. Lidé, kteří hrají hry žijí stejně dobré nebo stejně špatné životy jako ti, kteří se hrají v lese. Obojí má néco do sebe. Ani jedno není lepší.

PS: Dodatek k Vašemu 3 odstavci: Pokud je člověk moudrý, nenechá se vést nesprávným směrem.  

Baví mě elektronika, počítače, hry, filmy a seriály, a ještě posiluji, když se kouknu co by mě ještě bavilo, tak asi nic. A nechápu jak můžeš napsat abych se podíval kolem sebe, já vím co bych vše mohl dělat ale nebaví mě to, takže je to zcela zcestné co jsi napsal.

Ptal jsem se páru kde oba dva mají stejné koníčky, a prý je to super.

Holka nenadává klukovy že zase sedí u PC a podobně.

Nechápu proč bych měl mít holku co třeba ráda chodí na různé tůry a nenávidí cvičení ve fitku.

Takže by každý výkend někam jela sama, a já bych zase byl sám ve fitku, protože nesnášímě co dělá náš protějšek, takže to co jsi napsal o společných zájmech, je taky blbost, a já si chci s holkou povídat o seriálech, a o různých věcech co zajímají nás oba.

Rozhodně jsem neměl na mysli, že by jsi měl hledat holku, která má k tobě nekompatibilní povahu. To je nesmysl. Stejně tak je hloupost partnerka, která má identickou povahu. Partneři by měli být prostě komplementární. Přizpůsobit se, sblížit a doplňovat se navzájem.

To že tě něco nebaví, ještě neznamená, že to nemáš dělat. Třeba chodit do školy nebaví mnoho lidí, a přece jim to nakonec přináší užtek. Skoro všechno, co za něco stojí, získáme jen za cenu obětí. Tvoji matku nebavilo ráno zvracet, když tě čekala, ani se nevyspat, když ses v noci budil, težko nacházela zalíbení v praní plenek. Ale přesto to všechno dělala. A věřím, že toho nelituje.

K těm internetovým statistikám. Tady je přece už na první pohled vidět výběrový efekt - není to statistika napříč populací ale pouze přes ty, kteří jsou na internetu, navštěvují nějaké konkretní stránky, uvedli o sobě nějaké údaje apod. Nijak to neřeší, pokud se třeba z jedné IP připojuje víc lidí nebo lidé uvádějí nepravdivé údaje o sobě (naprosto běžné). A podle jakého algoritmu to pak tupý stroj interpretoval, co ty výsledky vůbec konkrétně znamenají?  Udivuje mě, že jim někdo tak absolutně věří.  

Myslím, že kdybyste prožili skutečný hluboký vztah, pochopili byste, jak bezvýznamné jsou vaše virtuální zážitky. Nejsem proti hrám, jen chci říct, že pokud tomu propadnete do té míry, že vás  nebaví nic jiného, že neumíte navázat vztah s normální holkou, měli byste se nad sebou zamyslet.   Není to tak, že jste už zkusili obojí a vybrali to lepší. Propadli jste prvnímu, a to vám uzavírá dveře k jinému, možná mnohem lepšímu. Vše je otáza míry a rovnováhy mezi světy, ve kterých žijete.  

Jsou věci, které nejdou rozumově zdůvodnit, a přece je uznáváme. Třeba to, že máme děti. Civilizace, která to přestane uznávat, prostě zmizí, ať by byla v jiných ohledech sebelepší a sebe víc inspirativní. Podobně vymře společnost složená jen ze samých egocentiků. A také utíkačů od reality.

P. S.

Myslíte to tak, že pokud politici vedou státy třeba do války, nebo reditelé firmy k úpadku, moudrý člověk odejde jinam?

Ke statistikám: pokud se bavíme o poměru kolik holek a kolik kluků hraje hry (což byl původní dohad), tak se nepotřebuji ptát na ulici. Vypovídající data dostanu přímo od hráčů, jde přece o poměr, kolik hráček je mezi hráči. Analogicky řečeno: pokud chce klučina najít holku mezi zemědělci, nebude hledat mezi podkladními.  

A i kdyby to nestačilo, pak penetrace internetu v ČR je přes 75%, což je vzorek dost velký na nalezení dostatečně přesných dat.

A to, že je nějaká IP je sdílená je jedno. Hráčské účty jsou na jméno a platební kartu, takže je jedno z jakých IP se kolik lidí hlásí.  

Ale technikálie zde myslím nemá cenu řešit. Pointa byla, že pokud hráč chce hledat hráčku, je zbytečné mu vykládat o tom, jak je reálný svět krásný.  

Kdo hral hry, tak ví, že takové tvrzení není založeno na zkušenostech.

Najít normální holku už je problém Natož ještě tu co hraje PC hry. Čímž se holky zrovna nechlubí. Dřív, asi vyhraju ve Sportce. Ale zatím se mi nedaří ani jedno …  

co s nou chces hrat PC hry?  pane boze 

horšie než si pozrieť péčko.

Co bych dala za lidi jako jsi ty. Jsem holka co hraje hry spíše střílečky a pořádné krváky. - csgo, TF2, mafie, Skyrim atd. Ale to že jsem holka natož že hraju hry mi dělá problém v životě celkově. U nás nikdo nehraje hry takže nemám kamarády. (Nemám si s kým pokecat) a potom jsem jediný introvert který žije mezi samými extroverti celý život.  

Kdyby jsi tu byla ještě dnes (01.07.2023) : steam kód: 215635093 a zkus si mě přidat, já jsem extrovert co celej život hrál hry ale taky jsem si dost dooost v životě zažil takže semnou nuda bejt ani nemůže. Byl bych moc rád za nové přátelé na hraní. Né vždy mají mojí kámoši na mě čas : D : ) Hezký den Všem! : )