Téma: Pokus o změnu osobnosti - je naprostá upřímnost správná?

Pod slovem upřímnost si může každý představit něco jiného. Hlavně si ji nezaměnit s netaktem atd. Co zkusit kurz asertivity? Není špatné říct, co si myslím, špatný bývá obvykle spíš způsob, jak to řeknem.

to je pravda, nicméně si myslím, že jsem podrobně popsal, jak to konkrétněji myslím já. Já nejsem typ člověka, kterému když se něco řekne, tak to udělá i proti své vlastní vůli, nebo když si myslí, že je něco špatně, tak to vůbec neřeší, nemám potíže s prosazováním vlastních názorů, spíš někdy musím přemýšlet nad něčím, než o tom svůj názor řeknu i když pravda, v případech, kde bych tím mohl něco zvrtnout si názor raději nechám pro sebe, ale důležité věci se přesto snažím řešit. Ano, způsob… samozřejmě každý má jiné vnímání, někoho, co řekneme, nikterak neovlivní, někoho se to zase může velmi dotknout, jde i o odhad správné reakce a k tomu přizpůsobit způsob, jakým to řekneme a jak říkám, problém je u záležitostí, na kterých člověku dost záleží. Kde je nám vcelku jedno, jakou bude mít reakci to, co řeknem, tak si s tím příliš hlavu nelámeme. Zkrátka jsem se rozhodl zcela vyjádřit své pochybnosti ve všem, co se mi v životě přihodí a nebude se mi to líbit, hold jsem snad připraven na to, že se mi některé reakce nemusí líbit, ale je přeci fajn, když má člověk jasno, než aby nad něčím každou chvíli přemýšlel.

Řekla bych, že moc přemýšlíš.

Ne, nemyslím to nijak zle, ale zkrátka ona je upřímnost a upřímnost a jak už psala Barča, dost často to může být až neomalenost.

Jsem zastánce toho, že by člověk měl být upřímný a to nejvíc sám k sobě. Upřímnosti si velmi vážím, ale neznamená to být upřímný za každou cenu. resp. mou životní hodnotou je nelhat. Nemusím být vždy ke každému maximálně upřímná, někdy je lepší mlčet.

Co se týká přátel a vůbec bližších lidí kolem mě, tak ty si velmi pečlivě vybírám. Pokud je to důležité tak jsem určitě pro vyjasnění názorů, ale něco jako, že na mě nemají čas? to se týká jen známých a u těch je mi to zcela jedno a ani je nevyhledávám, takže není proč to řešit.

Samozřejmě pokud máš zájem o dívku, měl bys vědět na čem jsi.

Nicméně celkově bych řekla, že to až moc řešíš, nevím jak Tvé přátele, ale mě osobně takové pitvání všeho možného i nemožného na lidech celkem dost odpuzuje.

Největší problém máš podle mě Ty sám se sebou - zbytečně moc přemýšlíš a pitváš, hledáš a vidíš problémy i tam, kde nejsou, chceš řešit problémy, i když máš pocit, že by je měl řešit ten druhý, pod tlakem si prodělal jisté psychické zhroucení…Zajímavé je, že chceš vyřešit problémy, ale celou dobu mluvíš o vztazích a řekla bych, že k nim přistupuješ tak nějak pracovně, jako k nějakému úkolu - myslíš si, že ho teď vyřešíš a budeš mít klid. No nebudeš, protože to ve vztazích takhle nefunguje. Ty si utváříme celý život a jaké je budeme mít záleží na našich schopnostech - pochopení, porozumění, toleranci, úctě, respektu, nadhledu, vlastní sebekritičnosti, sebevýchově atd. atd. Náš život není o vyřešení jedné situace - jednoho úkolu a dál nic. To by bylo přece moc jednoduché. A nikdo nám neříkal, že život jednoduchý je a bude. Takže zkus nejdříve zapracovat sám na sobě - na svých schopnostech pro řešení vztahů a své duševní hygieně (duševní kondici a rovnováze) - odolnosti proti stresu.  

   Moje zkušenost - Všechno se dá vysvětlit. Bohužel né všem.