Téma: Láska mezi ženou a mužem - zažil to každý?
Hezký večer,
dneska mě napadla taková věc a ráda bych znala vaše názory. předem za ně díky.
Věříte, že každý člověk v životě pozná lásku? Nemyslím teď lásku rodičovskou nebo lásku ke všem lidem a zvířatům na světe. Jde mi o lásku mezi mužem a ženou.
Nebo je jenom pro někoho? Třeba za odměnu?
Existují lidé, kteří ji nepoznali partnerskou lásku za celý svůj život?
(1 člověk)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 8158x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Ano, určitě jsou lidé, kteří jí nepoznali (ale to neznamená, že jí nepotkali) Jako u všeho, je třeba být v pravý čas s pravým vyladěním na pravém místě.
Myslím, že lidé, kteří ji nejsou schopni dt ji nejsou schopni ani přijmout. Pro ty ostatní se vždycky najde, ne vždy ovšem šťastná, ale na to se asi neptáš
K tomu, aby člověk dobře viděl, nestačí mít otevřené jen oči. K tomu je třeba otevřít i srdce.
Můj otec mlátil moji mámu, teď už žiju jen s matkou. Ani to není lahoda. Většinou si dcery najdou podobné muže v tomto případě. Bojím se toho jako čert kříže. Měla jsem dva vztahy, ale jeden mě opustil bez důvodu před Vánocema a ten další byl budižkničemu, neměl ani korunu a byl stále v údolí snů, mimo realitu. Jsem docela atraktivní holka, ne Miss World, ale nejsem dravá, sebevědomá jak to vyžaduje dnešní společnost. Mám právě strach, že nikdy lásku nepoznám a budu pro okolí divná, že nikoho nemám - stará panna. Blbé poznámky se objevují už teď. Že budu navždy sama, bez dětí. Sama jsem si rodiče nevybrala, ale nesu za to a ponesu břímě, holt nespravedlnost?
Zkuste připustit, jen tak pro sebe, že své rodiče jste si vybrala, že skrze ně se zde na světě projevíte. Že se narodíte právě jim. A to kvůli tomu, že se hodí pro Vás, přesně na míru. Ať tuto, poněkud mystickou, představu přijmete či nikoliv, pořád tu Váš problém nízké sebeúcty stejně zůstává. Obejít to nelze. Toto jsou jen myšleky ve Vaši mysli: ". Mám právě strach, že nikdy lásku nepoznám a budu pro okolí divná, že nikoho nemám - stará panna. ", . "nejsem dravá, sebevědomá jak to vyžaduje dnešní společnost. "
Kdykoliv Vám takovéto a podobné myšlenky půjdou myslí, podívejte se kolem sebe tam kde zrovna budete. Na to co zrovna kolem sebe uvidíte, ucítíte, uslyšíte. To je to co existuje. To je realita, která stojí za pozornost. To co Vám běží myslí neexistuje. Vy sama existujete vždy jen právě v této chvíli a ta Vaše existence není ve Vaší moci, takže je nutné, z nějakého důvodu, abyste zde na světě byla. Pokud se naučíte mít sama sebe ráda a vážit si sebe sama, násilného partnera odhalíte hned při prvním kontaktu. Ba co víc, takoví lidé zmízí z Vašeho života a naopak se "zjeví" sebevědomí a empatičtí.
Skvěle vyjádřeno, Michaeli.
Aby jsme uměli přijímat a dávat lásku, musíme se naučit milovat sami sebe. Také odpustit všem i sobě všechny skutečné i domělé prohřešky a hříchy.
Být tebou, tak v první řadě existuje x možností-kurzů, ke zvýšení sebevědomí, blbé poznámky, jak říkáš jsou výplodem mozku nespokojených žen, které, i když jsou vdané, jsou s tou svojí! láskou! na štíru. Ve 27 letech máš ještě čas na lásku a na svou vlastní rodinu. A myslím, že když jsi dokázala zahodit vztah s tím budižkničemu, tak už to je krok vpřed! Jakmile však sama sebe začneš obviňovat, že neseš nějaké břímě, tak to tak bude-naopak ty musíš v první řadě změnit svůj postoj k životu a potom teprve budeš schopna pustit do svého srdíčka toho pravého!
Dej si to na Nový rok jako životní cíl!
Doporučuji ti koupit knihu - Miluj svůj život - Louise L. Hay
Tak děvče- hurá do života.
Láska nepříjde sama. Je třeba jít lásce naproti. A potom příjde odměna.
Jak se chodí lásce naproti?
Slyšela jsem pár názorů, že je lepší ji nehledat a ona se pak ukáže sama.
No když bude člověk sedět doma a plakat nad svým osudem, tak je malá šance, že láska jeho snů zazvoní u dveří. Z mojí zkušenosti vím, že pokud jsme si neřekl o to, co chci, tak jsem to nedostal. Když jsem potkal dívku, která se zdála být vhodná pro vztah, tak jsem do toho šel po hlavě. Nebál jsem se nikdy odmítnutí, chtěl jsem mít jasno. Proto jsem si nikdy nemusel vyčítat, že jsem to nezkusil a nikdy jsem nemusel přemýšlet o tom, jaké to mohlo být, kdyby. Nikdy žádné kdyby nebylo.
Věřte, že já chodím hodně do společnosti, ale nikdy to k ničemu nevedlo. Poslední dobou moji kamarádi mají své milence, přítele a rodiny a nechtějí nikam chodit, aby doma neměli kravál. Lítat jako nadržená štětka, co lítá od baru k baru, neví na kterého vlézt, taková nejsem a nikdy nebudu. Taky jsem si ověřila, že když jsem chodila po společnosti a doufala, tak šedé myši co nikdy nikam nechodili jsou zadané. Tak ono to jít lásce naproti myslí asi každý jinak.
Proč Tě napadl zrovna bar? Co koníček, sport? Tam se schází lidi, které by ani nenapadl příměr - nadržená štětka.
to bude vnitřním vyladěním ne tím, že chodíš nebo eventuelně nechodíš.. šedá myš může být šedá v tvých očích, protože vnímáš jen část spektra..
Slečna asi myslí konkrétní osoby. Jenže tyhle šedé myši možná místo do baru zašly odpoledne na rybník bruslit a podobně.
Nevím proč, když tu někdo řekne svůj názor, začnou mu někteří konkrétní vyvracet jeho názory. Nevím proč Barča převrací moje zkušenosti, reagovala jsem na komentář xyženy- já neřekla jen, že chodím do barů, ale nemíním lítat jako urvaná ze řetězu po městě a shánět muže. Jen proto, že ten kdo sedí doma tak se neseznámí. Já pracuju v divadle, moderuju a zájmy - to snad můžu mít takové jaké chci mít já. Bohužel to jsou dámské sporty - tanec, zumba atd. Jsem ve společnosti dost a dost.
Laskavě aspoň vy respektujte, že se nezaujatě vyjadřuji k něčím komentářům ( viz. Xyžena). Nemusí hned všechny komentáře brát za své. Ps: půjdu teda bruslit.
Jo a mluvila jsem o lidech, kteří jsou opravdu jen doma a věř, že kromě práce nikam nechodí, nikdy se nebyli nikde bavit, bruslit už vůbec ne. Všimni si, že jsem reagovala na komentář xyleny. Asi máš hodně rad na rozdávání, možná máš šťastnou rodinu, zaujímáš vysoký post a kariéru - aspoň tak vystupuješ, že všechno víš, všude si byla dvakrát. Zvlášť na mě vždy útočíš. Mohla bych tě poprosit, dál komentuj všechny příspěvky, které se objeví, ale lépe čti a nereaguj vůbec na mé. Pomůže mi to dost. Neber to hystericky ani zle, najdi si někoho jiného"""
Nenapsala jsem nic špatného, ani jsem se nesnažila útočit. Jestli máš ten pocit, pak jsem možná píchla do vosího hnízda. Věř, že nevědomky.
Bufy, píšeš divně. dokud se nezbavíš pocitu nedoceněnosti a faktu, že si "zasloužíš" odměnit tak se asi z místa těžko pohneš. Nemuíš lítat od baru k baru, lidé se potkávají různě, opravdu i jen po cestě z práce a do práce a celých 24 hodin něco vyzařují. A to, co vyzařují je základem akce a reakce v celém vesmíru, ZAčni vyzařovat to, co bys ráda, aby tě obklopovalo, zatím je to asi něco, co ty druhé neláká.. a možná na pohled šedá myš září neodolatelně, ona vnější krása není podstatná, důležité je to schované, co zas tak moc nestavíme na odiv. a dokud to nepůjde "z tebe" nepůjde to ani "k tobě" bez ohledu na počet možností, které ve svém povolání a svých zájmech máš, prostě tě míjí a proč, na to musíš přijít sama. Reakce na BArču, která zcela jistě nic nemyslí špatně a určitě nechce ublížit je toho důkazem. Nber to jako kritiku, jen zpětnou vazbu, možná vidím něco, co ty vidět zatím nemůžeš nebo nechceš.. vánoce jsou čas klidu a smíření (nikoli darů a nákupů, jak se nám snaží namluvit) tak si udělej klid, popřemýšlej ne o tom, jak si vede svět směrem k tobě, ale jak ty si vedeš směrem ke světu kolem sebe, najdi způsob, jak se vyrovnat s tím, co ti nejde pod nos, smiř se.. ne rezignuj, smiř. Přeju ti, aby se ti to podařilo ale upozorńuji, že v tomhle pytlíku bonbonů je víc těch kyselých a hořkých a těch, ve kterých není žádná dobrota uvnitř než těch sladkých a dobrých.. jenže bez toho to nejde a až přijdeš na chuť i těm kyselým a hořkým, pak se něco "zcela nečekaně" změní. uvidíš
Tak mi poraďte. Jak se změnit? Je těžké nebýt kyselá, když narozdíl od jiných mám jen starosti. Obavy o budoucnost v profesi, problémy s rodinou - matkou, otcem. Ono víš by bylo lepší vědět něco o člověku víc než ho jen soudit.
Buffytko, myslím že Tě tady nikdo nechtěl soudit, každý se Ti snažil poradit, jak nejlépe umí.. Pokud chceš změnit něco ve svém životě, musíš začít u sebe. První u čeho bys měla začít, je naučit se mít ráda a nehledat na sobě chyby, nikdo nejsme dokonalí, pokud se budeš mít ráda, budeš se na lidi kolem sebe usmívat, budeš vyzařovat pohodu a spokojenost, začneš přitahovat i ostatní.
Nikdo se nechce seznamovat s někým, kdo se tváří kysele a stěžuje si, jak má vše těžké.. Nejsi jediná, kdo má starosti, všichni je máme..
Věř mi, něco o tom vím, přeji Ti v životě jen to nejlepší, ať brzy potkáš svou lásku, krásné a pohodové vánoce. Nevěš hlavu, bude líp.
Snažím se být se sebou spokojená, ale pak příjde moje matka a vše je pryč. Nevím jak na to vážit si sebe sama.
Ani moje mamka není vždy příjemná, snažím se konfliktům s ní vyhýbat a co jsem naučila, nebrát to osobně. Není to vždy lehké, ale už se tím netrápím, beru to tak, že ona se nezmění.
A když vidím, že by chtěla pokračovat v nějaké nepříjemné diskuzi, usměju se na ni a odcházím z místnosti, ji to pak vždy přejde..
Žij si svůj život, nenech si srážet sebevědomí, to že ona by si představovala např. v tvém životě něco jinak, není tvůj problém, ale její..
Hodně štěstí
začátek je v tom, co píšeš.. čti po sobě. narozdíl od jiných mám jen starosti, obavy o budoucnost a problémy s rodinou. a proč simyslíš, že na rozdíl od jiných? haha, starosti máme všichni, problémy a obavy ohledně práce asi většina z nás od zaměstnanců po velkopodnikatele a problémy s rodinou.. neznám takovou rodinu, kde nejsou. Nedávno jsem udělala závazek.. oprostím se od všech kňouralů, ublíženců, nedoceněnců, stěžovatelů (i když mnozí to celkem úspěšně maskují za fráze velkorysosti, nezájmu, nadhledu.. jenže ono když něco není opravdové, tak se to kruci pozná.. Sebevědomí nestojí na tom, co si myslí tvoje maminka, sebevědomí stojí na tom, jak se vnímáš TY. Dokud budeš závislá na ostatních (to neznamená že budeš osamělá, sama.. ne, ale nezávislá. bez závislosti na tom, zda tě někdo bude bavit, zda ti bude vytvářet náladu, vymýšlet zábavu, starat se o to, aby ses nenudila. Až se o sebe dokážeš postarat i v těchto ohledech sama, až přestaneš mít pocit, že ostatním se dostává něčeho, co patří tobě, až budeš prostě dokážeš být v pohodě sama se sebou, budeš v pohodě i s těmi okolo.. možná by ti prospěla exkurse do domova důchodců, do dětského domova, do nemocnice, návštěva nebo třeba brigádička u tělesně postižených, u chudých (nikoli duchem) ale financemi) abys našla měřítko pro své neštěstí, smůlu, nespokojenost. dokud budeš ublížená nedoceněná závislá, budeš lidi od sbe odhánět jakkoli by sis přála je k sobě přitáhnout.. o tohle totiž málokdo stojí a pokud je ochoten to nějakou dobu akceptovat, musí k tomu mít ze svého pohledu sakra dobrý důvod..
Nejméně šancí na potravu má hladový, takže kdo urputně hledá, zřídka nachází. Vzkaz pro Avatárka - Vaše přejmenovávání příspěvků je velmi, velmi nešťastné a láska věru nemusí jako partnerská fungovat jen mezi mužem a ženou, to je velmi zavádějící a bude -li na webu hledat naše názory homosexuálně orientovaný člověk, nenajde naše příspěvky, protože přejmenováním tuto skupinu automaticky diskriminujete. Nešlo by nechat alespoň pod přejmenovaným názvem ten původní, aby si zadavatel nepřipadal ve svém tématu jak u cizích na nezvané návštěvě?
Téma jsem přejmenoval já, takže Avatárek za nic nemůže. Poznámku o diskriminaci homosexuálů přehlížím s velkorysostí sobě vlastní. Sama autorka tématu má na mysli lásku mezi mužem a ženou. Původní název tématu je vždy uveden ve spodní části rámečku, stačí se lépe dívat.
Omlouvám se Avatárkovi a směruji to tedy o dům vedle. P"vodní název je tak nezřetelný, že jsem si opravdu nevšimla, smyslem asi není "lépe se dívat" ale ABY BYL VIDĚT. velkorysost tady není na místě, láska není autorkou definována jako mužsko ženská záležitost, ale jako záležitost partnerská. I když jí samé se asi netýká vztah homosexuální, vylučujete automaticky tuhle skupinu a já mámpořád před očima vysvětlování, jak je důležité, aby každý kdo hledá našel a každý, kdo sem vstoupí byl vlídně přijat a chápán. a cítím v tom kážem vodu a pijem víno. Láska je stav duše, ne přirození
Inzerát hezký, výstižný, já bych doporučila dražbu na Aukru.. bohužel v téhle době nabídky výrazně převyšuje poptávku.. někdy (i když je to nehumánní) pomáhá to, co dělají hnusní pejskaři.. prostě uvázat někde venku, ono se někomu zželí (a buďte charakter, chlapa nevažte ke stromu v lese, ale třeba k židli v hospodě, k hernímu automatu nebo k zábradlí před bordelem, tam má větší šanci)
V tomto období bude docházet k setkávaní Osudových partnerů. (jak muži, tak ženy) Někteří ho již potkali, na některé toto shledání teprve čeká. Je možné, že s tímto osudovým partnerem nezůstanete dlouho, každopádně s ním zažijete okamžiky, které jste doposud nezažili, nebo, kterých máte málo a jsou Vám vzácné. Tento partner Vám dá "skutečnou" Lásku.
Přeji každému, aby ho potkal co jak nejdříve.
Taky bych si to přála, už bych si to zasloužila. Si myslím osobně a spousta lidí kolem mně.
Nejde o to potkat, ale poznat a udržet si ji. Láska je, ale jen pro ty, kdo ji opravdu hledají. Jak zpívá Judita Čeřovská, Každý jednou velkou lásku potká.
Za odměnu asi néé. Jako třeba že bys převedla starou paní přes přechod a za to jsi dostala "od Boha" partnerskou lásku? Tak to zřejmě nefunguje.
Spíš si myslím, že je to o náhodě, že se potkají nějakým způsobem dva lidé, kteří jsou si vzájemně sympatičtí.
Díky za hezké téma.
lásku si člověk zaslouží - láskou, ale není to výměnný obchod, proto se snadno stane, že jedním směrem dávám a z druhého dostávám. a i převést babičku přes silnici je jedním z projevů lásky k člověku a úcty k němu, pochopení. jasně, že se nevyměňuje kus za kus, ale vnímavý člověk snáze pozná i další emoce dalších lidí, pozná tedy i lásku, až půjde kolem něj a usměje se.. NA druhou stranu potkáme tehdy a toho, kdfo nám pposkytne nejen pocit lásky, ale i možnost vystoupat po tom životním schodišti schůdek po schůdku výš a výš.. a nikde není napsáno a dáno, že to bude od začátku do konce toho schodiště týž člověk. Dokonce je to velmi nepravděpodobné a to, co nás k tomu nutí je vlastně také strach - ze změn, z dočasné samoty, ze zodpovědnosti, z neznáma, z.. kdečeho, člověk je jeden velký uzlík strachů. ke své škodě, ke svému smutku, ke svému omezení.. láska se nedá urputně hledat, právě tak jako štěstí..
Ano, lásku mezi mužem a ženou zažívám. To je odpověď na název tématu.
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
Jak udržovat vztah jen přes internet | 4 | 1251x |
29.03.2020 13:59:59 (Marty000) |
Rozchod kvůli jiné | 25 | 1948x |
10.03.2020 17:58:24 (Petr55566) |
Po jakých ženách muži touží - diskuze, tipy, názory | 9 | 1821x |
01.03.2020 10:56:41 (Kráska a osklivka) |
Nepochopitelny konec | 4 | 1267x |
29.02.2020 15:11:54 (Hanka123455) |
Souziti s parnerem, roznilne zvyky? | 13 | 1433x |
21.02.2020 14:52:15 (jen anonym) |
Nejistota | 5 | 1330x |
20.02.2020 14:46:16 (Gabriela24) |
Obava z nového | 2 | 1315x |
05.11.2019 19:13:09 (Kvetinka353) |
Přítelkyně se mnou nemluví po výsledcích biopsie | 2 | 1471x |
28.09.2019 06:50:34 (Skeromil) |
Drobné krádeže v domácnosti | 3 | 1717x |
18.09.2019 18:45:55 (Karlíkbflm) |
Péče o babičku a nárok na příspěvek - rady | 2 | 1676x |
11.08.2019 16:57:11 (Eve333) |