Téma: Rady jak se zbavit strachu ze zkoušky na VŠ
Ahoj,
jsem poměrně dobrá studentka, obecně mám ceklem dobré známky i učivu rozumím, ale mám se zkouškami jeden větší problém.
Nevím přesně, jak to říct, ale asi dost silně podvědomě přejímám názory ostatních na obtížnost předmětů. Když je nějaký předmět vyhlášený jako "těžký", tak si to v sobě nějak uložím a nejsem schopná zk udělat, i když látce poměrně rozumím, dokážu si informace propojit a pochopit očividně líp než ostatní. Prostě se ve mě něco zapře, a vevnitř si to řekne, že není možnost tu zkoušku udělat, že to prostě nejde, i když vím, že na to prostě mám, jakoby natruc…
A Loni jsem měla takovou hrůzu jít na jednu zkoušku, že jsem si předmět radši zapsala znovu.
Takže se mi stalo že jsem si 1 předmět z loňského roku zapsala v opakovaném zápisu a teď mám poslední, jediný pokus na splnění zkoušky. Jinak "letím".
Není to tím, že bych se neučila, dokonce myslím, že tomu i rozumím, ale nějak nefunguje ani pud sebezáchovy, .
Jak z toho ven? Pokud možno co nejrychleji, termín hoří.
Jinak v ostatních oblastech života s tím problém nemám.
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 3645x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Ahoj,
kdybych to měla shrnout - když nejde o život, jde o h**no 
Tvé pocity znám, také jsem se nechala strašně ovlivňovat. O některých zkoušejících se říká, že jsou náladoví a vyhazují podle toho jak se vyspali apod. A pak tam člověk přijde a zjistí, že dotyčný "postrach" je úplně normální člověk, v pohodě vyzkouší, a pokud člověk umí, známku dá. Nevšimla sis toho nikdy?
Loni v létě jsem dělala fyziologii a jediné volné termíny byli u garanta předmětu - "hlavutrhajícího" pana profesora. Přítele kvůli fyziologii vyhodili ze školy a udělal ji až na po 6té, moji spolubydlící týden předemnou profesor vyhodil. Přišla jsem tam vyklepaná, 2 dny jsem nespala a ještě jsem si zapomněla index. Pan profesor se asi o hodinu a půl opozdil a já tam celou dobu seděla v křečích - strach ze zkoušky a z něj, protože nemám index. Pak došel, řekl mi něco ve smyslu, že pokud jsem si nezapomněla hlavu a mám v ní potřebné informace index mu nevadí a v klidu mě vyzkoušel. Dostala jsem za 2 (a to jen proto, že jsem se v jedné otázce zamotala) a šla jsem domů. Nebyl zlý, byl naopak velmni příjemný, ptal se tak, aby člověka navedl a já z té zkoušky a jěho měla strach týden dopředu. Úplně zbytečně.
Prostě to nehroť - píšeš, že jsi dobrá studentka, tak kde je problém? Přítele vyhodili, ale dostal se na školu znovu, dodělal ji a teď má práci, kterou chtěl dělat a baví ho. Prostě se to někdy stává. A Ty zjevně nemáš problém s učením, "jen" se stresem, tak by Ti určitě nikdo nevyčetl, žes na to kašlala.
Loni jsem o zkouškovém skončila na pohotovosti s žaludečními vředy a asi to pořád není úplně ono protože když se začnu nějak víc vzrušovat kvůli zkoušce začíná mě zas bolet břicho. Školu chci dodělat, ale nechci se přitom zhuntovat. A naši mi řekli to samé.
A mezi námi je jeden velký rozdíl - já na školu, bohužel, první rok a půl dost kašlala a zkoušky jsem dělala na podruhé, případně na potřetí nebo v dalším roce, takže u nás jsou neúspěchy mého studia nebo vyhození ze školy dost ožehavé téma, ale všichni jsme se shodli na tom, že zdraví je přednější.
A na závěr - děláš to pro sebe, uč se na zkoušku tak, abys Ty měla pocit, že to umíš a víš a byla si sama sebou jistá. A s tím tam jdi. Učíš se to už po třetí, něco už musíš vědět, alespoň na to E. Zkoušející většinou nemají důvod Tě vyhodit, tak pokud mu aspoň něco řekneš, dá Ti to.
Od hlavní postavy Ztracených - neurochirurga Jacka jsem se naučila jednu suprovou věc - dám si 10 sekund na průchod mých emocí. Zpanikařím, že jsem si vytáhla špatné otázky a neumím to, ale za 10 sekund paniku potlačím, vyprázdním si hlavu a začnu se soustředit. Něco v té hlavě vždycky je, ale člověk se nesmí stresovat.
Takže, věř si, usínej s tím, že zkoušku dáš, ráno se s tím zase probouzej. A až tam budeš sedět a vytáhneš si otázky, dej průchod svým emocím, ale jen chvíli, pak je vyžeň a začni se soustředit a přemýšlet. Jo a na ostatní se vykašli - spousta lidí neumí základy a proto zkoušku nedají. A pak chodí a šíří fámy, jaký je zkoušející ha**l atd.
Držím palce!! Bude to dobré
Ahoj,
co se týče stresu ze zkoušek - naprosto tě chápu. Také jsem dobrá studentka, vždy jdu na zkoušku naučená, ale jdu tam stejně s pocitem, že to nezvládnu.
Když to vezmu z tvého pohledu, ne všechno je takové, jak vypadá. Možná ten,, zlý" učitel vyhodil hodně lidí, ale nemusí to být nutně tím, že by si v tom liboval. Třeba na to pouze kašlali, neučili, nepochopili to atd.
Ale to není tvůj případ, tak proč by si to neměla udělat. Už od začátku učení na tu zkoušku si říkej, že to zvládneš. nesmíš propadnout panice, jinak se nenaučíš opravdu skoro nic.
Z vlastních zkušeností vím, že většinou ti,, postrachové" bývají nejlepší učitele a dokonce tě u té zkoušky třeba i psychicky podpoří. Důležité je tam přijít na jednu stranu s trochou pokory, ale i sebevědomí.
Určitě to zvládneš, hodně štěstí
Někdy stačí malá rekapitulace vlastních možností.
Tak pokud jsem to dobře pochopila, máš následující možnosti:
a) jít rovnou ze šloky pryč, nedodělat ji
b) jít ke zkoušce vystresovaná
je ještě nějaká jiná možnost? Asi by byla fajn ještě možnost jít ke zkoušce nevystresovaná, ale na to asi kouzelná pilulka nebude a určitě si to neporučíš.
No a teď co Tě čeká, když si vybereš tu kterou možnost:
a) život půjde dál, jen bez vysoké
b) buď uděláš a život půjde dál s vysokou nebo přinejhorším dojde k variantě a) = život bez vysoké
Sice se bojíš, ale tak pokud ten strach neumíš ovládnout, tož ho akceptuj. Tak holt půjdeš ke zkoušce se strachem. Strach má vliv na to, jak se cítíš, ale na složení zkoušky má jen dílčí podíl. Může omezit Tvé schopnosti, ale může je naopak i nabudit.
No a uvolňovací "cvičení": při panice zabírá zavřít oči a několikrát se co nejvíc zhluboka pomalu nadechovat a vydechovat.
Zkus to udělat vždycky když ti začne být úzko.
