Téma: Nemám klid na učení doma - opakuju ročník na VŠ a nevím kam se s učením vrtnout

Jestli se nezvládneš učit v knihovně nebo studovně ve škole, tak to ti asi moc pomoci není. Některým nedělá problém učit se v kavárně, McD, KFC, nebo třeba v obchodním centru

Využívej tu cestu vlakem, tři hodiny je fajn doba Hodně lidí se tak učí, využívá ten "ztracený" čas při cestování. A co si dát do uší sluchátka, hudbu? To Tě ruší, vadí Ti to? Já se třeba učila při rádiu, ale čím jsem byla starší, tím mi to víc vadilo, hůř jsem se soutředila. A v domku není místnost kam by jsi se mohla zavřít před zbytkem rodiny a učit se? Já se dle situace zavírala do kuchyně, do obýváku a mladší bratr byl prostě zabavený v pokojíčku nebo s rodiči. Taky se zbav při učení všeho, co by Tě mohlo rozptylovat - vypni mobilní telefon, vypni počítač - nebo s ním pracuj off-line pokud ho k učení potřebuješ. Internet by Tě mohl lákat pořád navštěvovat weby, které se učení vůbec netýkají… vypni TV a případně i tu hudbu, pokud Ti vadí. můžeš zkusit špunty do uší… nebo je denně doma hodně velký randál z těch oprav? Do knihovny jem chodila také, je tam studovna a mohla jsem tam po škole trávit celý den až do šesti do večera… dle toho, kdy jsem končila. většinou ve tři jsem byla doma, takže 3 hodky v klidu a tochu studovny do šesti byly fajn. Taky bylo dobrý učit se s lidma ze třídy a vzájemně se zkoušet, bylo to zabávnější a interaktivní. Ale my byli schopný se učit i u pivka, ale jak kdy no Spíš jsme si v kavarnách apod. udělali hodně úkolů a pomohli jsme si s tím navzájem

Leeee - já jsem taky potřebovala jako studentka na učení klid. Taky jsem měla podobnou situaci jako Ty a řešila jsem to tak, že jsem se, se  svými sourozenci domluvila na určitém čase, kdy se budu učit a ve svém pokoji jsem se zamkla. A když to bylo nutné, tak jsem si dala do uši i špunty.
Sourozenci si na to zvykli a respektovali to. Za odměnu, že mě takhle *tolerují*… , jsem jim třeba koupila nějakou sladkost a fungovalo to - stačilo mi to. (Ale nás sourozenců bylo víc, takže to byla taky výhoda, že si hráli  mezi sebou, když jsem  já zrovna nebyla u nich).

Děkuji všem za odpovědi, zatím bojuju jak můžu. Učím se v autobusech a v knihovně. Doufám že to bude stačit. Zatím doma nemám pokoj, ani stůl a skříně. Je to takový demotivující, ale nevzdávám to. Děkuju moc za váš čas a odpovědi.