Téma: Vadí vám bavit se o sexu?
Bavíte se, o sexu rádi? Já věřím, že ano. Přitom každý zapírá, že ne. Nakousnou téma a pak se ošívají. Muži jsou prý ohledně tématu, více vstřícnější? Je to pánové pravda? Pánům nedělá žádný problém říci co se jim líbí? Co dámy? Jak je to u Vás?
Reakce čtenářů
Ano, bavím se ráda na téma sex, ale spíš po humorné stránce. Jinak soukromí ne. Ale je pravda, že mužům to problém nedělá.
Mě to dělá velký problém. Já se o tom neumím bavit, neumím psát, ani si to představit. Já prakticky ani nevím, co si mám pod tím udělat za obrázek.
a taky vůůůbec neumíš lhát...
Záleží jak s kým a za jakých okolností .
Třeba mám jednoho kamaráda s tím si na Skypu píšeme vše úplně otevřeně
Já to mám jako Barča..srandičky opičky, ale o mém soukromém pohlavním životě nikde nevykládám.
S partnerem problém nemám, ale na webu mi to přijde sprosté. Pokud ovšem nejde o vtip a "kamarádka říkala".
O sexu jako takovém se bavit dovedu, ale že bych se o něm bavila ráda to se říct nedá. Rozhodně to téma jaksi nevyhledávám, mluvím o něm jaksi obecně. Většinou nezacházím do žádných intimností, spíše je to takové klouzání po povrchu. O intimnějších věcech, ale zase žádné detaily se bavím s kamarádkou a pak se svou dcerou s níž mám zcela otevřený a důvěrný vztah. Mnohdy jsem se o sexu musela bavit i vzhledem k mé profesi, to mi problémy nedělalo pokud to bylo tak jaksi v té obecné rovině. Nejsem vůbec puritánka pokud se nejedná o některé sexuální praktiky, které u mne vzbuzují pocit, že tohle ne. Dokonce ve čtené podobě se mi to i celkem líbí. A pokud by to nebylo moc, tak dovedu o sexu psát.
Ale pozor nedovedu se o vlastním prožívání sexu bavit s partneremto je obrovský problém. Myslím takové ty intimní věci co je a není pro mne a pro něho hezké. Nedokážu mu říct, co se mi líbí a co ne. Nevím proč jsem si vytvořila tuhle barieru, vytvořila jsem si ji určitě sama v sobě, ale mohu říct, že to považuju za jeden z velkých problémů, kterým jsem se asi připravila o mnohé. Věříte, že mne to hodně mrzí? Pokud vám to příjde že ne, tak věřte, že ANO.
Docela pozorně jsem si Tvou odpověď přečetla a myslím, že asi vím proč máš tento "problém". Neříkám, že bych, kdysi, prožívala to samé, ale asi chápu ty zábrany, které Ti překáží v prolomení bariéry. Podvědomě a i vědomě máš potřebu, aby na to, co se líbí Tobě, přišel partner sám, bez toho, abys si mu o to musela říkat. Kdyby sis o to toiž i řekla, tak už se Ti to líbit nebude. Bude Ti vadit, že něco dělá jenom proto, že se to líbí TOBĚ, ale on sám po tom v podstatě netouží. A to Tě nemůže v žádném případě vzrušit, protože jsi blokovaná vědomím, že to nebaví ani jeho, že Ti chce pouze vyhovět, a tebe vzrušuje jeho touha, ne jeho sexuální empatie, o tu přece nestojíš, nejsi žádný sexuální loudil a když na to přijde, tak k tomu ani nikoho nebudeš potřebovat.
A k otázce. Nevadí mi bavit se o sexu mezi dospělými, ale docela mi vadí otázky "dvanáctiletých", kteří barvitě líčí co a jak dělají a jaké to má účinky a ptají se, jestli je tohle ten orgasmus. Většinou mám pocit, že to ani dvanáctilété dívky nepíší, že je to výplod mozku dospělého, vychýleného člověka, který se tímto způsobem ukájí. Je to psaná pornografie a je mi to z duše protivné. Myslím si, že bychom měli svou intimitu bránit. Alespoň něco by mělo být v životě "nedotknutelné", aby to zůstalo kouzelné a lidské. Někdy by bylo třeba více morálních zábran. Jsme přece lidé a ne primáti, kteří se nám sice velice podobají, ale kteří morální zábrany neznají. Oni nejsou lidé, my ano.
Cha.. sex věčné téma.Pro mne hovor který nerozlišuji a nedělá mi problém..asi jako o vaření, výchově dětí, nemocech, práci. A komu to není dáno, zabraňuje mu, jí stud je mi velice líto.Jak zde již napsala jedna paní, připravuje se o mnoho.jsem bisexuálka a mohu sama posoudit jak těžké to mají muži s intimností žen...pokud není sdílná, či spontální jejich partnerka. NĚKTERÉ ŽENY ALE OPRAVDU SAMI SEBE JEŠTĚ NEZNAJÍ A Z TOHO PRAMENÍ ŽE NEVÍ CO ODPOVĚDĚT..A NÉ ŽE BY SE STYDĚLY.
Debatě o sexu se nebráním. U nás v práci kolegové řeší toto téma skoro denně a vedou silácké řeči.Ale víte co se říká - pes který štěká nekouše.
Pluto ty jsi vyjímka, u tebe je štěkot normální.
O chlapech je to stará známá, v hospodě míra jak rybář, a pak to zklamání v ložnici.
. Čímž nemám na mysli hned velikost, ale tu omáčku kolem.
Máš pravdu ukazují nám malé ptáčky a tvrdí že je to 30 centimetrů... tak jim to uvěříme a pak když nabourám vrata a tvrdím, že je to blbost ptz jsem tam něla ještě "jeho" 30 centimetrů.... to je oheň na střeše
Cože? On nečeká až mu rozepnu kalhoty...no to říkáš brzo
.. naštěstí nemá vyhrnuté rukávy po lokty, takže tuto situaci bych hravě zvládla....
Jsem na tom jako Lili-jen tak povrchově-pokud je to někdo, kdo není mým partnerem, ale na rozdíl od Lili ten problém nejen nemám-bavit se o svých potřebách se svou polovičkou, ale hlavně právě a v první řadě jsou tato témata "přínosná" jedině S PARTNEREM.Co s cizími, s těmi jaksi.. že jo.
LILI, měla bys s tím něco udělat, i když vím, že se to snadno řekne, ale asi bys měla najít to, co to v Tobě vyvolalo, ten zážitek nebo zkušenost, co to "odstartovalo", tam většinou bývá zakopaný pes, když jinak problém nemáš, takže puritánskou výchovou(to je jedna z nejhorších možností, co natropí pakárnu pak úplně ve všem)zřejmě nemáš.
Ženy si právě za nespokojenost v této sféře mohou někdy samy tím, že si neřeknou, co mají a nemají rády, stejně jak každý má rád něco jiného a co se líbilo býv.partnerovi/rce, nemusí mít rád/a ten/ta současný/á. Ne, není to jednoduché, proto to nejlépe zkusit v té uvolněné atmosféře, kdy to např. člověk řekne jen tak "mimochodem" nebo mezi řečí, ale právě proto, že jde o důležitou a citlivou oblast, věřte tomu, že ta druhá polovička to zachytí a ta inteligentní to někdy i vyzkouší(až bude mít chuť a tu správnou náladu). Ani my ani muži nejsme totiž lelepati-na to pamatujte! A tohle platí úplně ve všem.
Já, jsem Pluto štír, proto nemám vůbec problém bavit se o sexu, třeba i ze, svými syny. Když jdou randit hned řeknu: Synů můj. Máš vše potřebné, co potřebuješ? A co tati? Přece ty balonky na hraní? Syn se zasměje a řekne. Já je nepotřebuji, já to umím, tati.
Tenhle odkaz mně pobavil.
Klik
Ano, to je dobrý článek. A tato věta je tam pravdivá:
Ženy o sexu nemluví proto aby se vzrušily a polechtaly v podbříšku, ale aby se teoreticky něco dozvěděly.
Holt u vás chlapů je to jiný hovor.
I když jsem velký stydlín, tak se raději budu bavit o sexu, než o trhání norem v práci...
Pluto, ale tohle já dokážu taky, já mluvím o intimnostech s partnerem, ... tam s námi děti nechodí))
Zeptat se to co ty, to jo, sice to neříkám tak humorně, ale zeptám se normálně, to mi problém nedělá.
Pluto, kam na ty obrázky chodíš? Jsi pořád větší a větší
Plutík už tu hlídá snad všechna témata
To víš Dany. Já, mám rád všechno veliké. Auto, dům, zahradu, sklenku vína a srdíčko. Dobrou noc. O hoďku je nová téma. Pá pá.
Tak to já Pluto hlavně to srdíčko, u toho ostatního, co jsi jmenoval, na velikosti nezáleží
Plutíku ale dal jsi tam výborný odkaz, díky, aspoň vidím, že nejsem s tím problémem sama.
Som príliš plachý na to, aby som tu dokázal vyjadriť svoje sexuálne potreby. Teda s výnimkou keď telefonujem s niekym koho vôbec nepoznám. .
Tady Tě nikdo nevidí a neslyší
Já se bavím o sexu ráda, ale jen s přáteli, když se pak vytváří pohodová atmosféra a legrace. Nemám ráda když se někdo vytehuje na úkor druhého. Vůbec chlapy když se vytahují tak mi to moc nesedí, protože nás ženy v tu chvíli nevnímají. Jsou sebestřední. Taky se mi nelíbí když nějaká žena strhává na sebe pozornost a snaží se s chlapama manipulovat.
Věk: 37
Ano a ještě radši děláme
http://moje-nika.blogspot.com/
Většina lidí říká, že s jejich drahou polovičkou se o sexu nedá vůbec mluvit. Když se s partnerem otevřeně mluví o sexu, tak je jisté, že i ten sex bude daleko kvalitnější. Mně a mému zlatíčku nedělá žádné potíže přiznat, co se nám líbí, a co máme, řádí. Mluvit o svých pocitech při milování je úplně přirozené. Doma si povíme vše. Na veřejnosti se chovám v rámci slušnosti a etikety.
Proto milé slečny, paní, dámy, pokoušejte svou stydlivost a snažte se od ní odpoutat. Nejhezčí milování je, když oba, vědí, co dělají.
Jo takhle to tedy bylo myšleno, v partnerském životě...... No osobně s tímto problémem nikoho neznám, ale na co si stěžují kamarádky, tak je vyznání lásky. Málo který muž-partner říká své drahé - Miluji Tě, mám Tě rád, atd....
Vždyť to přece i chlap cítí, že to chce říct, ne? Já teda jo. A nejde to neříct a o to je to hezčí, když to jde zevnitř.
Nu když to tedy cítí, tak to řekne(nahlas, slovy) a cítit může cokoliv, ne? Jde o to, že spousta kamarádek mají hodného, pracovitého taťuldu, který to řekne tak 1-2 za rok. A když je nějaké to holčičí tlachání a tohle přijde na téma hovoru, tak ta frekvence jim vadí. To že se jejich partneři snaží je jasné, ale řici to SLOVY, jim jaksi nejde. Přitom právě ty intimní požadavky řeknou třeba běžně. A o tom jsem psala, né že necítí lásku, ale ten projev, vyznání....
Jó kde je vzájemná úcta, tam se dá nejen mluvit o všem...
Tak u nás je to trošku jinak. Proč čekat, kdy muž pronese doslova - miluju Tě? Vždyť to vlastně vyslovuje pořád...myslí na mě, píše mi denně z cest, když je doma, snaží se pomoct a když třeba jen leží u tv, natáhne po mě ruku a stáhne mě k sobě. Hladí mě po zádech (ví, že to miluju), zajímá se, co je nového v rodině. A stejné to bylo i když byl půl roku doma. Když se přežene doma mrak, nebo spíš malá "itálie", za chvíli je zas všecko při starém. Opravdu musí říkat, že mě milujje? I když do sms, nebo skype to píše a postěžuje si, jak je mu smutno....
Barčo, tak takového vztahu si važ. Pokud někdo tak krásný vztah má, je to zásluhou obou partnerů, protože na vytvoření hezkého vztahu musí být vždycky dva. Z toho vyzařuje, že nejen ty, ale i on jste šťastní a spokojení. Úplně jsi mne dojala, něco takového jsem si vždycky přála, nepodařilo se, kéž by se to povedlo aspoň děckám. Tak krásný vztah měli moji rodiče a já díky nim prožila to nejkrásnější dětství, i když jsme neměli ani auto, ani televizi, ani chatu... ale šťastný domov nám mnozí i záviděli.
Díky....víš Lili, takhle napsáno to opravdu moc krásně vypadá. Protože je to v kostce. Život má ale hodně nástrah a ne vždycky je všecko růžové. Tady bych spíš viděla roky...a využité zkušenosti. I při té "itálii" se musí myslet.
Ano, máš pravdu. Škoda, že zkušenosti jsou nepřenosné, tak ráda bych kolikrát těm mladým řekla, že se věci dají řešit jinak, ale netroufám si zasahovat, oni k tomu sice taky dospějí, ale první si to musí sami vyzkoušet. Životními zkušenostmi bohužel člověk projít sám a musí si sám natlouct tu hubu, řečeno lidově. Nejde to přeskočit. Mladí dnes všechno mnohdy řeší i zbrkle a radikálně, kolikrát když vidím ty naše holky, jak když třeba chlapi dojdou pěkně v pohodě někde z fotbálku, dobrá nálada, rozdali by jsou přístupni milému hovoru ... a ty hloky místo aby toho využily, tak to hned pokazí... hned hr na ně a kde, kdy s kým proč, závěry slib že už nikdy.... no musí ty chlapy prostě vytočit za každou cenu a situace se očividně mění, chlapi už jsou taky otrávení a začíná se vyčítat oboustranně.... já jim pořád říkám že špatně, že chlapa musí nechat a teprve postupně z toho i něco vytěžit, třeba něco opravít, pohlídat děti... ale ne, oni musí ty chlapy naštvat definitivně a hlavně IHNED a pak se diví. Všechno chtějí řešit teď a hned a do důsledku. Ach jo a to je jen malý příklad...
Tak k tomu není co dodat 100% pravda.
Lili, jenže k tomu je třeba dozrát. pochybuji, že ty jsi v 25 letech vědělsa, jak to udělat, aby bylo manželství spokojené. To chce praxi. Svou praxi.