Rozkaz - osvoboďte Dubčeka

Jsem rád, Medvěde, že jsi dal toto téma o 68. roce. Těch hrdinů bylo více a muselo se o nich zarytě mlčet a tak lidé zapomínají.

Například na letišti v Líních u Plzně nechali velitelé natahat na přistávací dráhu cisterny, aby tam nemohla sovětská letadla přistávat. Podobně v jedněch výcvikových kasárnách na severu postavili okolo do obranných postavení děla a kulomety. Poláci, kteří tam přijeli „osvobozovat“ po krátké debatě s našimi důstojníky se stáhli zpátky za hranice.

Já jsem zažil okupaci v Praze u Českého rozhlasu, tam byl odpor našich prostých lidí úplně jasný a i to prosté a neokázalé hrdinství lidí bylo až ohromující.

Myslím, že dodnes oběti na životech a zranění lidí jak u rozhlasu, tak u Muzea na Václavském náměstí nejsou úplně zdokumentovány. Zažil jsem později v pojišťovně ve Spálené ulici v Praze když jednomu mladíkovi odmítali zaregistrovat nárok plnění úrazového pojištění, který byl postřelen ruským vojákem u Muzea, a zůstaly mu trvalé následky. Dokonce mu tvrdili, že se u muzea oficielně vůbec nestřílelo, ačkoliv rozstřílená fasáda Národního Muzea ještě řadu roků to střílení dokumentovala.

Náš lid, myslím, je pověstný hloupým hašteřením, ale když je průser, tak se umíme zcela spontánně semknout.

Chválím, Medvěde, toto Tvoje téma a věřím, že zde přispějí lidé, kteří si z této doby osobně pamatují více než já. Tehdy jsem byl malý a z mých osobních zážitků si nejvíce vzpomínám, na hluk letadel, strach z ruských vojáků, kteří se usídlili v naší vesnici na školním hřišti. Je dobré, aby naše pokolení vědělo, co se tehdy skutečně událo a k tomu přispěje i tato Tvoje téma, která zůstane na internetu.

Vzpoměl jsem si na příběh, který popisoval basový kytarista skupiny Jasná páka Jan Ivan Wunsch. V té době bydlel v Praze na Letné a dole pod Letnou na Strossmayerově náměstí měli stanoviště ruští vojáci. Jan Ivan Wunsch ze vzteku otevřel na kopci požární hydrant a podle svých slov vytopil tábor Mongolů. R. I. P.

Dnes je to již 47 let, co jsem v rádiu uslyšela tu zprávu, ten pocit se vrací i dnes, když jsem zapla rádio a mluví se o té události…