- Varování
Téma: Elitní výsadkáři z Holešova - hrdinové srpna 1968
V těchto dnech si připomínáme 45. výročí srpnových událostí roku 1968. Vstup spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy znamenal velkou ránu pro naši zemi, ze které se budeme ještě dlouho vzpamatovávat.
Je mi líto, že mnoho mladých lidí nezná dějiny a o srpnových událostech 1968 má minimální znalosti. Vždyť to bylo tak dávno…
Srpnové události roku 1968 prověřily charaktery lidí, objevilo se mnoho zbabělců, ale také mnoho hrdinů. Mezi tyto hrdiny patří elitní výsadkáři z Holešova.
Pánové, palec nahoru a téma zakládám jako vzpomínku na vaši odvahu v srpnu 1968.
Víte někdo o nějakém podobném případu ze srpnových událostí roku 1968, nebo byla akce výsadkářů z Holešova naprosto ojedinělá?
Elitní výsadkáři v Holešově kasárna Rusům nevydali - ČLÁNEK ZDE
Reakce čtenářů
Jsem rád, Medvěde, že jsi dal toto téma o 68. roce. Těch hrdinů bylo více a muselo se o nich zarytě mlčet a tak lidé zapomínají.
Například na letišti v Líních u Plzně nechali velitelé natahat na přistávací dráhu cisterny, aby tam nemohla sovětská letadla přistávat. Podobně v jedněch výcvikových kasárnách na severu postavili okolo do obranných postavení děla a kulomety. Poláci, kteří tam přijeli „osvobozovat“ po krátké debatě s našimi důstojníky se stáhli zpátky za hranice.
Já jsem zažil okupaci v Praze u Českého rozhlasu, tam byl odpor našich prostých lidí úplně jasný a i to prosté a neokázalé hrdinství lidí bylo až ohromující.
Myslím, že dodnes oběti na životech a zranění lidí jak u rozhlasu, tak u Muzea na Václavském náměstí nejsou úplně zdokumentovány. Zažil jsem později v pojišťovně ve Spálené ulici v Praze když jednomu mladíkovi odmítali zaregistrovat nárok plnění úrazového pojištění, který byl postřelen ruským vojákem u Muzea, a zůstaly mu trvalé následky. Dokonce mu tvrdili, že se u muzea oficielně vůbec nestřílelo, ačkoliv rozstřílená fasáda Národního Muzea ještě řadu roků to střílení dokumentovala.
Náš lid, myslím, je pověstný hloupým hašteřením, ale když je průser, tak se umíme zcela spontánně semknout.
Chválím, Medvěde, toto Tvoje téma a věřím, že zde přispějí lidé, kteří si z této doby osobně pamatují více než já. Tehdy jsem byl malý a z mých osobních zážitků si nejvíce vzpomínám, na hluk letadel, strach z ruských vojáků, kteří se usídlili v naší vesnici na školním hřišti. Je dobré, aby naše pokolení vědělo, co se tehdy skutečně událo a k tomu přispěje i tato Tvoje téma, která zůstane na internetu.
Vzpoměl jsem si na příběh, který popisoval basový kytarista skupiny Jasná páka Jan Ivan Wunsch. V té době bydlel v Praze na Letné a dole pod Letnou na Strossmayerově náměstí měli stanoviště ruští vojáci. Jan Ivan Wunsch ze vzteku otevřel na kopci požární hydrant a podle svých slov vytopil tábor Mongolů. R. I. P.
Dnes je to již 47 let, co jsem v rádiu uslyšela tu zprávu, ten pocit se vrací i dnes, když jsem zapla rádio a mluví se o té události…