Téma: Z čeho pramení, co je důvodem duševní vyrovnanosti

Vyrovnanost = duševní pohoda? To je přece výsledek způsobu života. A to si každý z nás volí sám. S vnějšími vlivy se holt ale člověk musí poprat a získat zkušenosti.

Děkuju a člověk, který nemá život podle svých představ nebo má třeba někoho nemocného a musí se o něj starat a chodit do práce a starat se o děti a uklízet celou domácnost a má třeba málo financí a není mu tento zpusob života příjemny..... ap. může být taky vyrovnaný?

Pokud tohle všechno člověk umí skloubit a zorganizovat tak, aby si dokázal najít i chvilku pro sebe, proč ne? Co se financí týká, je to zase o tom hospodaření s tím co mám a na co mám. Hlavně si zjistit, na co mám nárok při zaobstarání nemocného člověka atd.... při zaměstnání to zřejmě nepůjde. Děti lze zapojit přiměřeně jejich věku do úklidu atd.... Jsou věci a činnosti, které někomu z nás nejsou příjemné, ale jsou nezbytné....... pak je vždycky lepší hledat pozitiva, než denně myslet na to, co mě zase čeká za hrůzu a sama si to protivit.

 Já to mám jednoduché, vyrovnanost beru z čistého svědomí a jsem smířená s tím co mám. Co se týče pečování, tak snad dobrý pocit z pomoci bližnímu a určité potřebnosti. Jenže dneska se obětování pro druhého moc nenosí a spousta lidí má svoje Já na prvním místě. Do určité doby to chápu, ale jsou okamžiky v životě, kdy je potřeba sebe potlačit a vyjít vstříc potřebnému, jelikož času má míň než já. (myšleno času na tomto světě).  

Myslím, že pro vyrovnanost, je potřeba svůj životní styl, který mi vyhovuje a stát si za svým, neohýbat se podle větru. Sice věkem člověk získá životní zkušenosti a některé věci mění, ale ne k vůli druhým, ale proto, že zjistí, že je to jinak než si do té doby myslel. Není chyba přiznat svůj omyl, ale přednost. Hodně ovlivní výchova rodiny a prostředí, kde člověk vyrůstá. Nejvíce člověka ovlivní život. Je dobré zůstat svůj, sám sebou. Napsala jsem to stručně až heslovitě.

Duševní vyrovnanost – pár tipů.

Úsměv je zadarmo - víc se smějte na lidi kolem sebe anebo prostě jenom tak.  
Život je škola a problémy jsou lekce, ze kterých se máte učit, čili co vás nezabije, to vás posílí.  
Ať už je situace dobrá, nebo špatná, vždy počítejte s tím, že se pravděpodobně daný stav nějak změní.  
Není nutné vyhrát každý spor. Snažte se o pochopení názorů druhých.  
Život je příliš krátký na to, abyste se užírali nenávistí.  
Neporovnávejte se s jinými, protože nevíte, čím prošli.  
Važte si svého zdraví.  
Neztrácejte čas s lidmi, se kterými se necítíte dobře.  
Nemůžete mít kontrolu nad okolnostmi, ale nad sebou ano.  
Pokud vám někdo nebo něco nesvědčí, rychle od toho pryč. Alergie na seno se běháním kolem stohu nezbavíte a partner, který vám byl nevěrný, se obvykle fakt nezmění...  
//Smiřte se se svou minulostí, aby vám nepochroumala budoucnost. A také s minulostí svého partnera, pokud je přítomnost v pořádku// 
Alespoň jednou týdně choďte na chvilku do přírody.  
Každý večer si zrekapitulujte, co se vám povedlo, a co moc ne. Psát si deník není od věci, pokud ovšem dokážete popsat události tak, jak se skutečně staly.  
Používejte diář, život podle rozpisu je snadnější. A neužírejte se dopředu nepříjemnou schůzkou, která vás čeká až za týden. Ono to nějak dopadne.  
Nebojte se zkoušet nové věci.  
Hýčkejte vztahy se svými blízkými. Při hrozbě velkého konfliktu myslete na to, že nikdy nevíte, koho kdy vidíte naposled.  
Smiřte se s realitou, že nemůžete mít kontrolu nad tím, co si o vás myslí druzí.  
Musí vám stačit, když ze sebe máte dobrý pocit vy sám/sama.