Téma: Kyberšikana, šikana a sebevražda nejen dětí - názor, anketa
Přeji krásný dobrý večer,
ráda bych se k Vám obrátila s drobnou prosbou, která se týká ankety do mé seminární práce.
Ráda bych se dotkla poměrně často skloňovaného tématu otázkami, která zní: " (KYBER) ŠIKANA, jaký máte názor na toto chování často malých dětí, a zároveň co si myslíte o "konečném řešení", ke kterému se přiklomilo mnoho mladých šikanovaných puberťáků? Jak byste reagovali vy, v roli rodiče, kdyby jste se dozvěděli, že se něco podobného děje Vašemu potomkovi? "
Předem mnohokrát děkuji, jelikož každý názor se počítá, Hanka 
(1 člověk)
(0 lidí)
Stránka otevřena 3077x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
O kyberšikaně se tu už párkrát mluvilo:
Asi někdy v říjnu jsme jako rodiče podepisovali školní papír o chystají se přednášce na téma kyernšikana. Myslím, že výchovný poradce a metodik prevence odvádějí dobrou práci.
Jak bych reagovala netuším, ale určitě bych řešila věc se školou. A kdyby se ukázalo, že šikanuje synátor, no tak to ať nezkouší. Vždycky mu říkám ať drží nervy na uzdě a ovládá se, protože v životě potká spoustů provokatérů a potížistů a nic než ignorace nezabírá.
Pokud by se něco dělo mému dítěti, v tom směru, který naznačuješ /prosím buď přesnější, chcešli se dobrat "vědeckých" závěrů/, tak bych vzala dítě ze školy, internet bych vypla, případně se odstěhovala a to čím dřív tím líp. Nic bych s vedením a s nikým neřešila, úplně bych jakékoli dohady s okolím vypla. Ne tak se svým dítětem. Tomu bych naslouchala, pokud by chtělo cokoli sdělit, ale prostě bych zametla stopy a změnila životní styl. Mé děti mi za to stojí a lidi jsou víc než hloupí a to i ti co "chtějí" pomáhat. Jen vše rozšťourají a jsou zvědaví… Brrr!!!
Dobrý den Hano, napíši, jak jsem šikanu řešila před lety já, máma. Je to již asi víc jak 20 let, kdy syn chodil na základku a velcí kluci, co už vyšli ze základky, před ZŠ občas postávali a ty malé kluky šikanovali, vyhrožovali, zesměšňovali, nádávali a tak. Syn chodil ze školy se strachem, co zase bude. Tak jsem to šla říct do ředitelny. Tam pomoc žádná, vyučování skončilo, dítě není na půdě školy a ty velcí, co šikanují již do ZŠ nechodí a zatím se nic nestalo, takže nic. No dobře říkám si a všimla jsem si jednoho staršího pána v důchodu, že chodí venčit vlčáka. jelikož jsem hodně pracovala s lidmi, tak mně povětšinou lidé znali. Poprosila jsem toho pána s vlčákem, až půjde venčit, zda by mohl kolem školy a trochu déle se s pejskem pozdržet a pozorovat, co ti velcí kluci vyvádějí. Také jsem mu vylíčila proč. Velice rád mi vyhověl. No, a když viděl, jak ti velcí kluci zase odchytli nějakého malého kluka, tak zakročil slovem, ale vlčák vydatně pomáhal. Měl samozřejmě košík, ale reakce psa na výrostky tak zapůsobila, že dostali strach, a když pán se psem chodil kolem školy denně a pes dělal divy, tak se raději vzdali a byl pokoj. Možná se odstěhovali před jinou ZŠ, ale u té naší byl pak klid. Pavla
