Téma: Bezdůvodná slovní šikana od spolužáků ve třídě - co mám dělat?

Blonďáku, raději jsem Ti v rámci uchování anonymity odmazal Tvou emailovou adresu.

Odpovědi návštěvníků webu si přečti na této konkrétní stránce.

A co rodiče, svěřil ses doma?

Se šikanou se nedá bojovat, znič jejich ega. Já osobně jsem jednu takovou epizodu poměrně úspěšně řešil vyhrožováním střelnou zbraní a výbušninami, ale ta zvířátka nebyla přímo se mnou v denním kontaktu.  

Promiň, ale tohle považuješ za vážně míněnou radu pro 12letého kluka? A co tím vyřeší? Násilí nebo výhružky násilím plodí zase jen další násilí…

Ano, na hrubý pytel patří hrubá záplata.

Oko za oko a svět bude slepý - právě proto to není žádné řešení.

Tohle je potřeba zarazit, než se to oravdu "rozjede" a než se k tomu sígrovi přidají třeba další. Zkus zajít znovu za svou třídní nebo za jiným učitelem, kterému důvěřuješ. Pokud nemáš v učitele důvěru nebo si na to z jakéhokoliv dlvodu netroufáš, zkus se svěřit rodičům. Oni jsou od toho, aby Ti pomohli a určitě by nechtěli, aby ses tím vším trápil a užíral sám.

S pomluvou i šikanou člověk těžko bojuje, větišnou čím víc se do toho ryje, tím hůř. Mám ze svého dětství úúúplně stejnou zkušenost Takhle na mě dojížděl jeden kluk, který měl od všech respekt a já byla ticho, šla za třídní - úplně stejná reakce jako tvá třídní a bylo to pak horší až jsem to jednou (co na mě házel pet lahve) nevydržela. Prostě mi ruply nervy a postavila jsem se mu a fyzicky ho napadla (jako to dělal on mě, rany do zad apod. ) - tak to nečekal, že jsem ho před celou třídou mlátila hlava nehlava Samozřejmě jako holka a neměl nikdo žádné následky nebo tak Od té doby už toho nechal, protože se přede všemi ztrapnil a ze mě měl respekt Teď po více jak 10ti letech se tomu směju a vzpomínám na to s tím, že díky těmto lidem jsem silnější a překonávám své vlastní hranice, protože ve výsledku, tě to vždy posílí. Nicmíně to prosím řekni rodičům, milují tě a určitě ti budou oporou. Připrav se taky na to, že to možná hned nepřejde, ale buď silný tolik, aby jsi s tím vydržel, není to něco co přejde ze dne na den ale věř mi, že z jejich strany to osobní není, určitě jsi úžasný kluk, který toho v životě mnoho dokáže a taková banda "bezmozků" ti nemůže život kazit Za pár let, jako já, se tomu zasměješ hlavu vzhůru!!!

A ještě jedna věc, hlavně!! zůstaň sám sebou, nesnaž se měnit aby ses druhým zavděčil - řešením není obarvení vlasů, zhubnout, rozbít někde okno… toto nikdy nebude fungovat. Musíš si věřit a stát si za svým jako skála, vím, že je to těžké, člověk ve 12ti letech sotva ví co chce, ale buď pevný jako skála!

Pokud jsi ten slabší, nevšímej si toho. Vyhýbej se jim. Pokud máš sílu, tak si na ně po škole počkej, trochu je profackuj jako výstrahu. A pokud nedaj pokoj, tak trochu přítvrď.

zažil jsem něco podobneho kvuli dlouhym vlasum se mi posmivali že jsem holka atd

nakonec sem tomu utočnikovy když se k němu začali přidavat dalši řekl at toho necha jinak uvidi ale měl kolem sebe svoji partičku  když je mel kolem sebe king bez nich takovy chcipaček sem šel za nim a řekl jesi si taky borec pojd se po skole pobit v určity cas at kazdy vidi kdo komu nakope prdel jeho parta ke mne mela respect že se jich nebojim poprosil jsem všechny ze třidy at se jdou podivat on si myslel jaky neni king tak souhlasil nakonec jsme se pobili na loucce v kruhu naši třidy ale jak měl začit boj naraz ztuhl chabe oplacel a ja si z nej na chvili udelal boxovaci pytel potom me nechali byt naopak se zacaly smat tomu koho sem zmlatil prootoze bez party nedokazal nic a kdyz byl sam tak ztuhl

nejstastnejsi den v zivote kdyz sem byl ve kruhu sve třidy a ten chcipak co si hral na kinga verejne prosil o milost myslim ze se z toho jentak nevzpamatoval jesi vubec toto se odehralo v 7 tride

Pokud se vám ho zodpoví fyzicky, promluvte si s rodiči. Také můžete zavolat svým rodičům a nahlásit problém - 75% toho, co to bude mít vliv. Možná, že je jen unavený a že přestanou volat jsem si všiml, že české děti klidnější naše Ukrajinci. Omlouvám se za mou češtinu

Šikany jsem si užil dost za celé 3 roky mé docházky na učňák. Já byl ten slabší, takže mně rádi provokovali abych se na ně vrhnul a on mně mohl zmlátit. Bylo tam 6 hlavních agresorů a asi 4 slušní spolužáci z celkového počtu asi 25 žáků, ti zbylí žáci se rádi přidávali na stranu agresorů. Řešil jsem to s rodiči, s třídním učitelem a se ředitelem, když mi ředitel ve druháku udělal bezva nabídku že zařídí aby se mně už ani nedotkli, ale že to bude jako když jsem ve třídě sám, tak jsem to já blbec nepřijal a později toho velmi litoval. Byly to moje 3 nejhorší roky mého života.

Když jsem asi po 10ti letech potkal jednoho největšího agresora v krámu, tak se ke mně měl jako ke kamarádovi, tak jsem nevěděl co dělat a jen jsem ho ignoroval jako když tam není.

Ahoj Blonďáku! Rozhodně se svěř rodičům a oni ať jednají s učiteli. Šikana je problém, který se řešit musí. A je třeba zabývat se tím hned, protože to může přerůst přes možnosti "měkkých" trestů (napomenutí, důtka… ). Víš, minulé měsíce se u nás jedna šikana provalila pozdě, protože oběť nechtěla žalovat a dopadlo to špatně. Teď s tím má práci i policie a soudy. Nic pěkného.  

To "oko za oko" ti nedoporučuju, protože se to obrátí proti tobě.

Rodičům vyřiď, že pokud se jedná o šikanu, škola se tím zabývat MUSÍ.  

A nejde o žalování. Je to stejné, jako když se podává trestní oznámení - prostě jde o snahu zabránit dalším lumpárnám. Držím ti palce.  

Ahoj Blonďáku!

Také chodím do sedmé třídy a vím jaké to je, když se ti někdo posmívá. Já jsem chodila na docela problémovou školu a tam se skupina kluků posmívyla všem co měly pěkné známky, byli prostorově výraznější a nebo vysocí ci malí nebo, když například již mutovali (hlas). No posmívali se za všechny lidské rozdíli které nám jsou tak přirozené a kvůli nim člověk pozná člověka mezi lidmi. Pak si, ale vyhlídli jednu oběť. Byly to holka pro své trochu abnormální chování všemy odstrkovaná. Ty hodnější děti se s ní chtěli skamarádit a ti druzí ji vulgérně nadávali táhlo se to tři roky a pořád nic důdtky, vyhrožování 2 z chování nic nepomáhalo a tak se navrhlo, že je oděli a každý bude chodit do jiné třídy a toto se řešilo roky 2 takže jsem radši odešla na Gympl aby jsem měla pokoj. V primě OK, však v Sekundě se mnou v autobuse začal jezdit můj bývylí spolužák. Na základce jsem jaksi vyčuhovala kvůli svému kreslířskému talentu a výborným známkám (které již dnes bohužel po přestoupení na težší školu nemám) a tak se stalo že 8 minut denně slyším Lipo (moje neoblíbená přezdívka) nebo LIpošprte, Nikdo tě nemá rád, Liprdeli a podobně. Vyřešila jsem to jednoduše a Chamurapim jsem se neřídila. Sedím si tak v autobuse v ruce mám kámen na sklidnění duše (a to vážně pomáhá) a jen zdálky slyším tu odpornou přezdívku, i když mi křičí do ucha. Za těch 5 let na základce jsem se naučila ignorovat (a to se nevytahuji) přímo perfektně.  

a tak říkám IGNORACE a svěření rodičům je to nějlepší co můžeš v této chvíli udělat. Rodiče jistě nebo možná kontaktují rodiče šikanátora a výprask od maminky vařečkou ho naučí jak se chovat. "Oko za oko Zub za zub" bych radši neskoušela. a pamatuj na to, že fyzickou šikanu dělají slaboši, ale verbální strašpitlové a srabi a největší slaboši na světě