Téma: Výchovné problémy s dcerou mého přítele

Kdyby jsi teď takto konzultovala svůj "problém" s odborníkem - psychologem, zeptal by se Tě nejdříve minimálně na tři otázky:

1)Co podle Vás znamená: " Bohužel ta starší je osvojená... ? "

2)Teď jste mi vyjmenovala "negativa" týkající se dívky, co by jste mi řekla o ní pozitivního?

3)S dívkou jste se snažili promluvit a měli snahu si vše vysvětlit a promluvit si ovšem nebo po zlém - formou zákazů... a jak jste se snažili dívku nejen trestat, ale i pochopit, povzbudit a motivovat atd. ?

Souhlasím s Dany... první otázka, resp. formulace jak jsi to psala, mě také zarazila.

Ber to tak, že je v pubertě a díky způsobu života jaký vede, vč. zásahů matky, má v ledasčem zmatek. Každé dítě se bouří, to není nic neobvyklého. Jen třeba vhodně zasáhnout.

Rozhodně bych doporučila radu s oborníkem.

Přesně tak Veselko, souhlasím s Tebou.

1) To bohužel tam bylo proto, že se s tím potýkala ona. Tohle je informace od její psycholožky ke které po odchodu její matky chodila a která nám řekla, že s tím má problém. Nejdříve se na ni nvykašlal vlastní otec a teď i vlastní matka.

2) Samozřejmě že má i pozitivní vlastnosti, já ale potřebuju řešit její negativní chování, ne pozitivní. Jinak celkově je to hodná holka, která umí být milá, laskavá a chápající. Posledních několik týdnů se ale tyhle její vlastnosti nějak vytratili.

3) Ano, snažili jsme se ji povzbuzovat, pomáhat jí při řešení problémů s kamarády, kluky nebo ve škole, pokud se nám s problémy svěřila. Když udělala něco s čím jsme nesouhlasili tak jsme jí vždy vysvětlili proč s tím nesouhlasíme a jaké k tomu máme důvody. Ale v případě, že za týden provedla něco znovu a další rozmluva a další a další nebyly k ničemu, tak pak přišli na řadu tresty typu odpojení od internetu (facebooku v jejím případě), kontrola učení a přípravy atd.

Možná jsem to špatně formulovala, je dost těžké popsat situaci ve které se ocitla do jednoho odstavce. Slovo bohužel bylo myšleno s lítostí, že vím, jak to pro ni musí být těžké.

Sama děti zatím nemám tak pro mě není vůbec jednoduché starat se najednou o dvě puberťačky. Vím, že puberta je těžké období, i já měla v pubertě problémy, ale pubertou se taky vše nedá omlouvat, i když jsem to často dělala. A v případě, že na otázku proč "to" udělala nebo proč se tak zachovala pokaždé odpoví, že je to puberta, že s tím nic neudělá, je to jen výmluva z její strany a značí to jen to, že je si plně vědoma toho co provedla.

  A co ta máma č. 1 ta se nezapojuje? Neřeší?   Určitě bych vyhledala odborníka.

O tom, že bych zašla k psychologovi jsem také přemýšlela, chtěla jsem ale nejdříve zkusit tohle, protože z tohoto důvodu byl přece portál založen, aby se sem mohli lidé obracet o rady ne? Já na psychologa určitě zralá jsem, ale na druhou stranu nevím, jestli nebude třeba tam přivést i ji a jestli by to situaci ještě spíš nezhoršilo.

 Horší to bude, pokud nic neuděláte.   A ona někam chodila, ne?   Tak co zajít k němu? Prvně sama a potom ona jako na kontrolu? Nemusí o ničem vědět.....

Každé dítě, které "zlobí" tím vlastně na sebe z nějakého důvodu = příčiny poutá pozornost. Ten důvod = příčinu je třeba najít, tady jsou to podle mě bohužel něšťastné vztahy dívky s vlastními rodiči - vlastní otec nemá zájem i když by dívka zájem měla a chtěla, vlastní matka dívku nejdříve zklame svým odchodem, pak nějakými tvrzeními jak nic nejde, pak zase najednou to jde = matka má další dítě a s ním související náklady + kupuje dívkám na co si ukážou atd. V mezidobí dívka dochází k odborníkovi, protože zcela pochopitelně se s tím těžko vyrovnává (i když záleží také na vztazích všech zůčastněných = dospělých a dětí a souvisejících okolnostech). Naznačuješ i problémy ve škole. Rozhodně bych pokračovala v návštěvách u odborníka. Jak píše Veselka, má v tom prostě zmatek a je třeba vhodně zasáhnout. Vlastní máma je prostě teď zase hodná a nejlepší, tudíž Vám dívka dělá "naschvály" a staví se do opozice. Ale v podstatě je do této situace vtahována svojí mámou. Myslím si, že by bylo také vhodné v zájmu dívky, aby jste se co a jak dál dohodli všichni dospělí, včetně její mámy = v tomto případě je komunikace důležitá, aby jste něco jiného neříkali a nevyžadovali po ní Vy a něco jiného máma. Také bych se to snažila řešit i s ohledem na mladší dívku, která se zatím takto "nestaví". Hlavně je důležité to nenechat dojít tak daleko, aby se vaše vztahy s dívkou podstatně narušily. Dívka se brzy může snadno "chytit" nějakého kamaráda či partnera či party, kteří nebudou pro ní vhodní, a pak už s tím těžko něco uděláte. Takže určitě bych začala pokračováním u odborníka.

Chodila, ale potom se přestěhovali ke mě, což je asi 60km, takže by to bylo složitější ale zařídit by to určitě taky šlo. S její matkou se o výchově neradíme, nežije s ní, neví jak se chová u nás. Tina k ní nejezdila pravidelně a když tak jen na víkend. Navíc s ní máme špatné vztahy což situaci moc nezlepšuje. Ve vztahu s matkou jí necháváme volnost, oběma holkám. Tím, že máme špatné vztahy a nemůžeme se vystát s ní nekomunikujeme, jen v krajních případech, takže jsme to vyřešili tak, že si plánují kdy pojedou k matce sami s jejich matkou, jen chceme aby nám to oznamovali s předstihem, aby jsme neplánovali nějaké výlety apod. Prozatím to fungovalo dobře. Té starší jsme vysvětlili proč máme s její matkou problém, řekla že to chápe a dál se o té věci nebavíme o doby co se přistěhovali. Obávám se, že snaha se na něčem domluvit by skončila jen hádkou, protože v případech kdy s ní musíme komunikovat a domluvíme se s ní na něčem, tak to dopadne tak, že stejně úmluvu nedodržela.

Mladší Anetka tyhle vztahy nějak neřeší, podle jejích slov nás má ráda všechny a tím, že k mamce může jezdit je podle ní všechno v pořádku.  

Děkuji všem za dosavadní rady a názory.