Téma: Můj 5letý syn používá slovo zkurvysyn

Znám lék, o kterém tu žel Bohu nemůžu napsat, ale spolehlivě to zabírá, když selže vysvětlování.

    Zliskat?   Já nevím, ale když jsem při výchově 3x řekla nedělej to a po čtvrté to udělal znovu, tak dostal na zadek. A čekat půl roku, no to teda na mě néni.

Jestli mu nechcete naplácat, tak ho zkuste oblbnout. Jestli se nechá, tak mu řekněte, že celý týden nesmí říct slovo,, zkurvysyn'' a vy mu potom prozradíte nejsprostší slovo, které vůbec je:,, blb'',,, blbec'',,, blboun'',,, bambas'',,, bimbas''. Podle vašeho výběru . Třeba na to skočí a zkurvysyna už nevytáhne. Ve škole ho ale pak stejně naučí...

Podobné téma tu už bylo:

Vulgární syn (6 let), nadává dětem - je agresivní po otci

Problém je možná v tom vysvětlování. Kdybyste to poprvé přešli mávnutím, syn by vycítil, že to slovo není pro ostatní významné a asi by ho neopakoval. Díky tomu, že jste mu 10x vysvětlili, že se to nedělá a dělali u toho slova různé obličeje a udivené výrazy syn pochopil, že tím slovem dospělé zauje a co myslíte, že děti chtějí? Jsou malé, chtějí zaujmout ty velké lidi kolem sebe. Teda aspoň můj názor a logika.

Já Ti nevím, Avatárku....nedovedu si ani představit, že by mě to slovo ani nezarazilo tak, že by si dítě nevšimlo, že něco nevhodného řeklo. A pak už je pozdě bycha honit.

Toto mi řekla,   jedna paní, když mi syn v obchodě u kasy stoupl na jednu reklamní značku a zahlásíl sprosté peprné slovo. Nevšímat si, nemluvit tak ani když si myslíte, že to dítě neslyší, bo oni slyší i přes zeď . Jenže to musí všichni v rodině dodržovat. Vysvětlování v nich probudí pocit toho, že je to něco zakázaného a jak se říká, zakázané ovoce nejvíc chutná. Také když potřebují na sebe připoutat pozornost, moc dobře vědí, že ji připoutají něčím co se nesmí.

Hmm, zajímavé téma. Když nad tím přemýšlím (děti nemám, představu o výchově ano), tak bych pravděpodobně volil tuto metodu: Slyšet syna, že to řekl, dřepnu si k němu a klidným způsobem mu řeknu: "Pepíčku, toto se neříká, když bys to říkal, nikdo tě nebude mít rád. Proto si nepřeji, abys to říkal. " Pokud poslechne, jedině dobře, pokud ne a uslyším to ještě jednou, okamžitě bych mu dal trest - a je mi jedno, jestli bych ho plácl po zadku nebo po puse. Tm, že ho lisknu, ho nezabuji, ale ten štípanec mu snad ukáže, že udělal něco špatně. I hned mu ještě připomenu, že jsem mu řekl, že si nepřeji, aby to říkal, že je to zle a že jestli ještě jen jednou jedinkrát od něj uslyším to slovo, nebudeme kamarádi a má útrum na všechno, co má rád. Můj názor je ten, že přestože má být mezi dítětem a rodičem láska, nikdy rodič nesmí podlehnout tomu, aby s ním dítě cvičilo, musí mít stanoveny mantinely ihned, pokud je nemá, vynucuje si je (nebo i hledá pozornost) - zlobením. Není to o bití dětí, ale o tom, že raději dítě 3x vyliskám, než aby mě ignorovalo a vběhlo pod auto.

To ano. Pokud vysvětlení nepomůže, je na řadě políček. Váš názor se mi líbí , budete jednou skvělý tatík.

Oh, děkuji, taky se už na to období těším

v zásadě by měl následovat trest za nevhodné chobání, nikoli výhrůžka, která manipuluje pocitem, že mě nebudou mít rádi. Výchova na základě strachu o lásku je nejhorší devizou do života a velmi těžko se v dospělosti odstraňuje, brání (na základě v podvědomí uložené innformace) člověku chovat se tak, jak chce on a nutí ho chovat se tak, jak si myslí, že si to přejí ti okolo... velmi špatně. NIKDY nevydírat zavržením dítěte, NIKDY nevyřknout NEBUDU TĚ MÍT RÁD... a nelhat....

Dnes jsem četl článek: Odsuzujete sousedy, protože jejich kluk sprostě nadává. A doufate, že vás tento problém nikdy nepotká.

Co s tím? Ať už vás sprostá slova z úst potomka zaskočila sebevíc, určitě není na místě dítě hubovat, trestat ho nebo na ně křičet. Čím je mladší, tím méně chápe, co vlastně vyslovilo. Jak byste měli zareagovat?

Přejděte to a tvařte se, že jste nic neslyšeli. Jakmile začnete hystericky vyvádět, přitáhnete pozornost dítěte. Aby si tuhle chvíli zopakovalo(protože se cítí být zajímavé), bude sprostý výraz stále opakovat.

V klidu a bez emocí synovi či dceři vysvětlete, co tohle slovo vlastně znamená a že není slušné ho jakkoli používat. Určitě ho ničím nestrašte. Co zasejete v jeho batolecím věku, to se vám vrátí, až z něj vyroste mutující adolescent.

 Pětileté dítě, není batole.   Ignorování a nevšímání si mi přijde velmi krátkozraké. Ale chápu, že na výchovu máme každý jiný názor.   Z letních táborů a sportovních pobytů, mám své zkušenosti. Myslím, že se takovým dětem říká NEVYCHOVANÉ.

 V tom článku se píše o dětech do 5 let.

 No to musíš napísat. Ale sprosté tříleté dítě, to snad ani nejde, ne?

Já tedy také nemohu souhlasit. 5leté dítě není v žádném případě batole. Naopak je ve věku, kdy je schopno pochopit vysvětlení dospělých, rodičů, učitelek v MŠ atd.. Proč? Protože je ve věku předškolního věku = přípravy na přestup do ZŠ, kde také bude třeba, aby, samozřejmě formou přiměřenou věku bylo schopno přijímat vysvětlení a pokyny učitele. Žádný učitel mu půl roku nebude vysvětlovat, co je sprosté slovo a že ho nemá používat. Tady musí včas zapracovat rodiče na výchově, klidnou domluvou - hlasitou domluvou atd. Samozřejmě, že i přes to se děti budou v kolektivu setkávat s dětmi, které také nějaké to sprosté slovo budou používat. Ale již J.A.Komenský např. zdůrazňoval nutost kázně a pevného vedení a přitom upozorňoval na důležitost mateřské péče.

Teď už je pozdě, protože jste se mu vy dospělí, snažili vysvětlit, co to slovo znamená. Když to řekl poprvé, měli jste se ho s překvapeným úsměvem zeptat, aby vám to vysvětlil on. Že vy to slovo neznáte. Mohl jen odpovědět, že neví, že to slyšel od souseda. Pak bych reagovala podle situace. Buď bych nad tím mávla rukou, a řekla, přece víš, že je soused trochu hloupý, tak někdy říká nesmysly... nebo prostě reagovala jinak, podle očí dítěte... Měl pravdu avatárek v tom, že dítě chce na sebe upoutat pozornost...

To, co sem napíši, patří spíše do tématu o výrocích dětí. Když začal syn chodit do první třídy, přišel jednoho dne ze školy a ptá se mně. "maminko, víš, co je to prcguma? " Ztuhla jsem, ale povídám, nevím, co to je? Vysvětlil mi, že je to guma, která se natahuje až udělá "prc" a přetrhne se. To se mi ulevilo, povídám: "aha" a šla jsem si po svých. Víc jsem v tu chvíli nebyla schopna.

No vidíš Pavli, a přesně tak jsem to myslela...

Ahoj Dagy, s dětmi je to někdy horké, že se až člověk zapotí. A nakonec je to tak nevinné. Dnes jsme doma, venku začalo padat a je břečka, tak musím dávat pozor pod nohama. Omlovám se tazateli, že jsem odbočila, pardon.