Téma: Kamarád mého 7letého syna chce aby si vzájemně osahávali pindíky - co s tím?

Text uživatele: 

Je to nějaké divné…  

Sedmiletí kluci se vůbec nemají vidět nazí. To ho špehuje na wc? Vysvětlila bych mu, že jeho tělo je jen jeho a nikdo ho nemá právo špehovat a už vůbec né ošahávat. A protože je toto špatnost a vlastně je mu ubližováno a ten druhý  si je toho vědom, chce to po něm jako tajemství. Kdyby si toho nebyl vědom, nechtěl by to po něm jako tajemství. Ale v tomto případě na žádné tajemství jeho "kamarád"nemá nárok a je jen dobře, že se svěřil. Že udělal moc dobře a je kabrňák a správný kluk a já jako máma jsem na něj moc pyšná a hrdá (že sám poznal, že toto tzv. tajemství nemá nárok na uposlechnutí a nikdo nic takového po něm nemůže chtít).  

Ale stejně je to celé nějaké divné…

Text uživatele: 

Já nevím, jsem z toho trochu na rozpacích, protože samozřejmě i mě straší představa sexuálního obtěžování a i mezi tak malými dětmi o ni může jistě jít.

Asi bych ráda řekla něco moralizujícího, jenže my - holky a kluci v předškolním a čerstvě školním věku hráli na doktory a žádný cílený seuxální podtext, než jen zvědavost a že je to něco, co se nemá, v tom tedy rozhodně nebyl a tajemství to tedy rozhodně bylo. Akorát u nás to nikdo nikdy nevykecal.

 

Nevím, jak přesně bych reagovala, protože před takovou situaci jsem se jako rodič nedostala, ale asi bych v prvé řadě chtěla vědět, co si o tom myslí moje dítě, protože primárně bez ohledu na konkrétní jednání, pokud mu je něco nepříjemné, nezáleží na tom, že jeho kamarád to něco, ať už je to cokoliv chce dělat a následně bych se zabývala dalším a dost možná, že bych si ještě vyžádala názor psychologa.

Text uživatele: 

Dynamika píše : " se mi kluk opět svěřil, s tím, že mu kamarád opět "mazlil" pindíka." A před tím ještě " osahává na pindíkovi  a po něm chce totéž."

 

To jsi také někomu "mazlila" pindíka? A i po tobě to někdo chtěl? To snad né. A my jsme si tedy ani ve školce ani v mladším školním věku ani s bratranci a sestřenicemi na doktory nehráli a ani jsme si nikdy s nikým ve starším věku a v dospělosti nevyprávěli, že bychom si někdy s nikým na něho hráli. A to jsme se přiznali k různým lotrovinám, ale tady k tomuto nikdo ne. Mám za to, že to také prostě nikdo nedělal.

Text uživatele: 

To mazlil jsem přehlédla.

"Za nás" se spíš koukalo. Rozhodně to nechci zlehčovat, ale také ani zveličovat, to je celé.

Text uživatele: 

Text uživatele: 

Je to celé velmi rozpačité, taky nevím, co říct. Napadlo mě to sice řešit s dětským psychoušem, ale pak by došlo k tomu, co pisatelka zatím nechce - tedy prolátlo by se to a synek by se možná mohl stáhnout a cítit zrazený nebo něco. Pak si taky říkám: no jo, dyť to děcka dělají a není třeba ze všeho dělat z komára velblouda. Nakonec docházím k tomu, že obě dvě možnosti jsou možná extrémy. Dělat z toho hned bugr? Anebo nad tím mávnout rukou? Asi ani jedno, opravdu nevím.

Ale úplně první dojem byl, přiznám se, že "ježiš to je úchylný, co z toho kluka vyroste (toho co ho osahává) ". Jakoby ho zneužíval. A to není normální, a takhle od mala, jejda mane.

Navíc, když už se děcka navzájem poznávají, tak snad kluk a holka či ne? Já si vpravdě taky nevzpomínám na hru na doktory, byť se to bere jako normální. Jediné, co vím, že jsem se asi v 2. nebo 3. tříde u spolužáka doma na dvorku dívala "omylem" jak čůrá a on mi to pak oplatil, tedy se podíval, jak čůrám já . Ale jinak nic. (Když už, tak jsem sama poznávala své tělo od raného věku, abych to řekla kulantně, ale to je prej taky normální) Ale ve školce ani škole ne, to jsem hrály běžné, normální hry.

Taky mi připadá varovné to, že ho drží v šachu, to dodržování tajemství. To fakt není v pořádku. Jeho máma by na něj měla zvýšeně dohlížet, minimálně.

Asi by bylo vhodné mu říct, že skutečně nemusí nechat se ošahávat, ať ho odpálkuje, jen ať tedy nedodává, že jste mu to řekla vy, pak by to bylo logicky prozrazené.

Snad zkusit aspoň napsat do poradny, nějaké odbornější. Je to zvláštní a nevím, jak bych to řešila, ale rukou bych nad tím nemávla. Co kdyby ho osahával ještě léta… Mohl by z toho mít trauma. Pokud se tomu sám diví a asi se mu to zrovna moc nelíbí a cítí se zneuctěn, musí to skončit. To by mohlo mít katastrofální následky. Koneckonců i to, že se svěřil už po druhé o něčem vypovídá, patrně by to rád ukončil, ale neví jak.  

Každé zneucťování osoby dominantnějším a mazanějším člověkem, v jakékoliv formě, je nebezpečné, odporné, s nedozírnými následky a pocity ponížení a potřísněnosti.  

 

Text uživatele: Častou aktivitou dětí jsou sexuální hry, u hochů je typický nástup mezi 6. a 7. rokem, myslím tím tedy ty, které nejsou ukončeny koitem. Tak hrozné bych to neviděla, ale jsou tu dva body, na které by bylo možná dobré se zaměřit. Syn se svěřil, čili má ze situace nekomfortní pocit, možná by pro začátek stačilo mu vysvětlit, že pokud se mu to nelíbí, má druhého chlapce odmítnout. Pokud by syn nebyl schopen nebo nechtěl hocha odmítnout, je možné obrátit se třeba na GONA to je soukromé sexuologické centrum, ale dětských sexuologů je hodně. Ono stačí napsat do poradny. Další věc je osoba druhého chlapce, vyčkala bych, zda li zabere odmítnutí synem, případně jak odpoví odborník. Až potom bych informovala matku druhého chlapce. To, že svého syna vychovává otevřeně, může a nemusí být na závadu, to nemá smysl řešit.

Text uživatele: 

No, myslím si, že všechny děti poznávají své tělo a koukají, zda ten druhý vypadá stejně. Možná ve Vaší fantazii si toho představujete sama víc, než je třeba. Jistě si kluci nešahají na pindíka několik hodin deně. Ale je dobře, že se Vám klučík svěřil a určitě jej nezraďtě tím, že budete radikální, spíše mu řekněte, že už si své tělo prohlédl a má ho stejné, jako kamarád, protože jsou oba kluci a že to stačí, ať už mu dá druhý kamarád pokoj. Možná to ještě párkrát zkusí a přejde ho to. Nevidím důvod běhat k psychologovi a k sexuologovi, to fakt ne. Děti se poznávají, ošahají, zkoušejí ze zvědavosti a zase je to přejde, je to prostě v určitém věku takové období, které odezní. Jo, a na doktory jsme si jako děti hrávali a okukovali se taky,  babička

Text uživatele: 

Mně se vždy vyplatilo být ve výchově radikálnější. Mám 2 syny a také leckdy prováděli nějaké lumpárny. Vždy jsem srovnala vlastní dítě a pak jsem si podala i druhou stranu, aby byla větší pravděpodobnost nápravy.   7-letý chlapec musí pochopit, že chování, které popisuje není vhodné.

 

Text uživatele: 

Zajímavý článek k věci. Shodou okolností z téhož dne.

Text uživatele: 

Baruš, ten článek nejde rozkliknout…

Text uživatele: 

Opraveno

Text uživatele: 

A co takováto knížka? To už je hnus fialovej.

http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/zahranici/knizka-pro-male-skolaky-vyvolala-poprask-radi-jak-soulozit.html

Text uživatele: 

Barco, to je zajimavy a zaroven velmi realisticky clanek! Inernet nam zesnadnuje ale i urychluje zivot! Najde se tam proste vsechno a snadno se toho da i zneuzit.
U  pripadu, co pise Dynamika, me zarazi to, ze ten kluk hned mluvi o velikem tajemstvi. Jako by jeho sameho k tomu nekdo taky nutil. Z vlastni hlavicky to asi nema.
V zadnem pripade bych to nepodcenovala. Zvedavost je normalni ale tohle uz je o neco vic nez detska zvedavost!

Text uživatele: 

Toto je podobný příběh, i když z druhé strany, ale řekla bych, že názor odborníka v něm je užitečný i v tomto případě:

http://www.babyonline.cz/osahavani-ve-skole

 

Text uživatele: 

Taková knížečka akorát povede děti už ve školce k experimentům. Místo aby měli mysl klidnou a věnovali se dětství, tak se jím do hlavy nacpe něco a ještě vyobrazené, aby mysl zaplnili něčím, na co mozeček nestačí. Naštěstí snad ještě není její zavedenído školek zákonem schváleno.  Zajímalo by mně, kolik svých dětí má takový dborník a kolik jich už podle té knížečky vychoval. Tipnu si, že žádné.

Text uživatele: 

1) Neodkazuji na nějakou knížku, která je odborníkem zmíněna, nýbrž na názor odborníka k věci, která se v tomto tématu probírá, a to je velký rozdíl.

2) Dnešní děti jsou velmi vyspělé, mnohé již od školkového věku viděly a slyšely ledacos - např. doma, v televizi atd. , zejména tam, kde jsou děti nechávány napospas svému osudu, tedy nevychovávány a nezaměstnávány pro ně vhodnými aktivitami, což má za následek to, že pak i o těchto věcech v kolektivu mluví atd. a tím se i děti včas a vůbec neinformované v kolektivu dozví to, co ještě neznají = chyba, neboť pak v tom tápou a nerozumí tomu. Prostě si první sex. pojmy a informace přinesou z kolektivu, třeba již školkového, a pak neví, jak s nimi naložit a stane se přesně to, co tazatelce - experimenty bez hranic.

3) Není pravda, že experimentují právě děti, které jsou včas a přiměřeně věku infomované. Naopak, experimentují děti, kterým rodiče nic nevysvětlili včetně hranic (to se netýká pouze sexu), a které získávají kusé informace od svých vrstevníků či kolektivu, protože tam se dozví pouze A, ale vrstevníci či kolektiv již neumí říci B = nikdo jim to B nevysvětlil a nepoučil je o něm. Důkazem toho jsou i sexuální dotazy náctiletých tady = sexuální výchova v rodinách nefunguje! Jinak by se tu celkem často neobjevovaly ty dotazy, které se tu objevují, a u kterých si často říkáme, zda-li je vážně možné, že se na něco takového náctiletí vůbec a tak naivně ptají, což je ale na druhou stranu smutné, ty děti za to nemohou.

4) Z celého obsahu odkazu jsi vybrala pouze jednu věc, kterou navíc ještě pouze negativizuješ. Navíc ta psycholožka doporučuje tu knížku v případě 8,5 letého chlapce, nic o školkových dětech tam neříká.

5) Dnešní děti žijí naprosto v jiné době, v době plné velkých nástrah. I v některých pohádkách jsou sprostá slova, v odpoledních hodinách jsou v TV běžně seriály či filmy, ve kterých jsou i sexuální scény atd, rodiče jsou v práci, spousta dětí si dělá co chce a kouká na co chce. Je tedy třeba vzít v úvahu, že není možné děti vychovávat tak, že intimita a sexualita jsou tabu, jako tomu bylo za totáče.

Text uživatele: 

Dany, já napsala svůj názor na knížku, a odborník také podal názor na knížku, nesešli jsme se. Mně se knížka nelíbí, podle mně hrubá a vulgární pro malé děti.

Pokud jsou v Tv pořady, které nestojí za "fajfku tabáku", je to možné, ale smutné,  na to nekoukám ani u nás dětem TV nepouštím.

Spíš si myslím, že se okukují všechny děti, některé dřív, druhé později, prostě je to dětská zvídavost.

Jak píšeš v bodě 5), tak mně to úplně vyděsilo, pokud takové pohádky a seriály existují, to je potom uměle navozená "jiná doba". Myslím si, že totáč, netotáč, dítě je dítě a mělo by se dětem dopřát, mít to dětství pěkné, přirozené, pohodové a ne zatížené sexem. Tak to vidím já.

Text uživatele: 

Každá čteme asi jiný odkaz. V tom odkazu ode mne je o té knize od odborníka pouze jedna věta, a sice její název, které nakladatelství jí vydalo a kde se dá zakoupit = nic víc, nic míň.

Já doporučovala z odkazu, který jsem sem dala, názor odborníka, psycholožky, který se hodí i do této diskuse a pro tazatelku = nic víc, nic míň, protože o tom tato diskuse je = nikoliv o nějaké knížce.

Nevím, proč jsi si vybrala z celého obsahu odkazu pouze jednu větu, která se tazatelky vůbec netýká, je to zavádějící a zbytečné.

Text uživatele: 

Prostě jsem vybrala to, co mně přišlo potřebné se k tomu vyjádřit, tobě se to jeví jinak, holt každý jsme jiný. Možná se najde někdo kolemjdoucí, kdo to uvidí, jako já. Tazatelka se od dotazu neukázala, tak nevím, jak moc nutně potřebovala poradit. Pokud něco napíšu a vidíš to jako zbytečné, tak mně to zbytečné nepřišlo. Je to věc pohledu.