Téma: Dítě si nechce uklízet hračky - jak ho potrestat

Dobrý den,

doufám, že nevadí, pokud se pokusím poradit, ač sama ještě dítě nemám, ale třeba moje rada pomůže. Podle mne jde o tzv. období zdroje, kdy je potřeba hlavně zachovat klid a být důsledná. Kamarádce v tomto období u dcery pomáhala metoda ohrané desky - stále dokola v klidu opakovat, co má udělat, především stále klidným a stejným hlasem, nezvyšovat hlas apod. Je to dost psychicky náročné , ale dost to pomáhá (zkuste si do vyhledávání na internetu zadat spojení metoda ohrané desky a najdete víc informací). Pokud se malá začala rozčilovat, dovedla ji do druhého pokoje s tím, že má přijít až bude klidná. Co vím, tak to fungovalo.

U toho bití si nejsem moc jistá, jestli bude mít kladný účinek, co třeba zkusit jiný trest? Mému příeli, když byl malý a nechtěl si uklízet hračky, namluvili rodiče, že v noci přijde zlá čarodějnice a ty hračky si vezme, když se o ně neumí starat. Když si je neuklidil, v noci rodiče hračky schovali. Když byl hodný, "čarodějnice" zase hračky v noci vrátila. Zní to možná trochu divně, ale tato metoda prý docela fungovala. Jde  to uplatnit i na neopatrné zaházení s nimi, zkuste synovi říci, že už u něj hračky nechtěly být a odešly jinam. Třeba to zabere.

Prý pomáhá jako trest dát hračky na vyvýšené místo a říct za trest, že sis je nechtěl uklízet si teď nebudeš hrát.

Myslím, že málokteré dítě chce uklízet hračky. Včera jsme byli s přítulkou u její sestry, ta má 2letou holčičku a to bylo křiku a pláče, když se mělo uklízet Ani má dcera nechtěla uklízet hračky, když byla menší. To je u všech dětí stejné.

Výchova ano, ale moc se tím nestresujte. Prostě to tak je a toto dělají všechny děti.

Vyvýšené místo? Kdo to vymyslel? Když ta moje 14 měsíční je schopna si přisunout židli ke stolu a vylézt až na vysoký psací stůl . A to neumí chodit. A vyšší nábytek doma moc nemáme.

 Ohraná deska.... když jí v ulici 10x zvedám čepici ze země, nervy ztrácím.  A plácnutí přes ruku se směje. Jsem zvědavá, jaké výchovné metody vymyslíme my.  A to dočasné zabavení hraček prý fakt funguje.

  Já bych taky řekla co oči nevidí, to srdce nebolí. Já vychovávám stylem 3x a dost. Nervy mám jen jedny a mám v úmyslu se dožít vysokého věku. pokud jsme uklízeli hračky, tak většinou spolu, v tomhle věku ani neví pořádně co se po něm chce. Dneska už to ví a uklízíme pořád spolu, psací stůl je perla. Ale mě ta činnost nevadí, povídáme si a dohadujem se co poletí do koše a co ještě né. Osobně by mě více vadilo podrývání autority od tchýně, tomu bych udělala asi konec. Je to boj a chce to nervy, ale dá se to zvládnout. Tuším, že puberta bude horší.

Tak hračky do trezoru, čepku do trezoru, dítě do trezoru

Moc děkuji za náměty. Dnes ráno jsem skutečně intuitivně odložila všechny hračky na vyvýšené místo, také plyšáky a malému se to nelíbilo. Udělala jsem to proto, že jsem ho už nechtěla trestat bitím jenom proto, že se nechce přebalit a převlíknout. A to zlobil až neskutečně. Navíc jsem v 8 měsíci těh a je to pro mně náročné. Úplně tohle ale nepomohlo a musela jsem vymyslet něco jiného. Řekla jsem mu ať jde ode mně pryč když zlobí. Pak jsem se na chvíli zamkla v pokoji, dost brečel. Pak jsem vyšla a opět po několikráté se zeptala jestli se půjde převlíknout a pak půjdem snídat.