Téma: 15letá holka je fixovaná na rodiče (otce)

Problém je i v tatínkovi. Pokud mu nevadí, že ho dcera pronásleduje i vložnici... Asi bych řekla, kdyby zas přišla za ním : Nechám vás si v klidu pokecat. Přijdu tak za ... hodin. To snad všechno stihnete. Vykašlala bych se na úklid, vaření a prostě vypadla ven. Tatínkovi musí být jasné, že se buď musí mezi vás rovnoměrně rozdělit, nebo jedna vyhraje. Pokud to bude dcera, uvažovala bych o rozchodu. 

Teda mám občas pěkně střelené názory, ale snad někomu pomůžou.

  Jancaho -  Střelené? Tak si přečti ty moje.

   Já radím zvednout kotvy, možná bych tatínkovi dala ještě šanci jak celou věc vyřeší, ale iluzi si nedělám.  Rozhodně bych se nesnažila mu nastavovat zrcadlo, nebo cokoliv vymlouvat. Pokud chlap neví co má dělat a ženská s ním musí hérovat, tak to není chlap hodný mé pozornosti. Vychovávají se děti, né dospělí muži.

Podobný problém mám aj ja, aj som ho sem asi pred týždňom napísala. Myslím si, že mi ženy sa asi ovela horšie vieme zmieriť s tým, ked deti naších partnerov ostanú v ich opatere. Je to asi tak trocha proti prírode. Myslím si, že deti by mali ostať pri mame po rozvode rodičov - samozrejme ak nie je alkoholička, sociálny prípad a pod. Muži asi skôr prijmu svoju partnerku s deťmi, lebo sa až tak veľmi nepodielaju na ich výchove a starostlivosti. Ked má muž dieťa v opatere tak očakáva, že jeho partnerka prevezme funkciu matky. Ale myslím si - nechcem nikoho uraziť, že sa to asi velmi nedá. Každá žena túži mať svoje dieťa a od malička si ho vychovať ako sa len najlepšie dá a nie starať sa o dieťa inej ženy. je to asi pravda že my ženy rozmýšlame viac srdcom a chlapi rozumom.

Váš přítel je především otec.. Pokud Vám to vadí, tak bych zvedla kotvy.. Možná to není váš případ, ale stejně to sem napíšu: Mám kolegyni která žije s vdovcem s dvěma dětmi (13 a 16 let). Ona ty děti nemá vůbec ráda, vidí na nich každou chybičku, prý jsou na něm jeho děti závislé a obtěžují je a moc toho sní a jsou hrozně náročné atd.. ovšem její dítě je skvělé, to žádnou chybičku nemá:D Lituju ty děti, nemít matku a macechu krávu musí být síla a velká smůla pro život..

Nejde přece o to jestli je otec ale jak to s dětma umí....dcera která s nim byla dlouho zvyklá spát v posteli holit mu ve sprcháči záda a chodit do koupelny když čůrá... je myslim trochu podivné.. každou volnou chvili pak vysí na něm! Nemyslim si rozhodně že bych k ni byla nespravedlivá ale co je moc to je moc....chápu že někdy se mužou nevlastní matky chovat hrozně!!! 

  MUSÍM REAGOVAT NA PŘÍSPĚVEK,KTERÝ ŘÍKÁ,ŽE DĚTI MAJÍ ZŮSTAT PO ROZCHODU RODIČŮ U MATKY. NENÍ TO VŽDY PRAVIDLO A JE TO DOBŘE,PROTOŽE OTEC MŮŽE BÝT STEJNĚ DOBRÝM RODIČEM,NE-LI LEPŠÍM,NEŽ MATKA. A TAKY NESOUHLASÍM S TÍM,ŽE PRO MUŽE JE JEDNODUŠŠÍ PŘIJMOUT DĚTI JINÉ ŽENY,NEŽ PRO ŽENU PŘIJMOUT DĚTI MUŽOVY. TO JE MYSLÍM VELIKÝ OMYL! NAOPAK ŽENA,JE NASTAVENA TAK,ŽE SE UJME OPUŠTĚNÉHO MLÁDĚTE,PROTOŽE POKUD NENÍ SOBECKÁ,JE OD PŘÍRODY MATKOU,KDEŽTO MUŽI  SPÍŠ UPŘEDNOSTNÍ DĚTI VLASTNÍ! AŽ NA VÝJIMKY,SAMOZŘEJMĚ! MLUVÍM ZA SEBE,PROTOŽE JSEM VYCHOVALA DĚTI SVÉHO PARTNERA A DODNES MÁME PĚKNÝ VZTAH.NAPROTI TOMU MŮJ PARTNER ČASTO DĚLAL ROZDÍLY MEZI SVÝMI DĚTMI A MÝM SYNEM Z PRVNÍHO MANŽELSTVÍ,KTERÉ SKONČILO OVDOVĚNÍM. A KDYŽ JSME SE PO DVACETI SPOLEČNĚ PROŽITÝCH LETECH PO KLIDNÉ DOMLUVĚ ROZEŠLI,JIŽ NIKDY SE S MÝM SYNEM NEVIDĚL,KDEŽTO MY OSTATNÍ SE DÁL STÝKÁME V NAPROSTÉ POHODĚ.  MYSLÍM,ŽE UŽIVATELKA DODKA JE PŘÍLIŠ ZAHLEDĚNÁ DO SEBE A NEUMÍ SE DĚLIT. O NIC A O NIKOHO.   POKUD JDE O DRUHOU UŽIVATELKU A PROBLÉM S PATNÁCTILETOU DCEROU,PROMLUVTE  SI S PARTNEREM NA ROVINU O TOM,CO VÁS TRÁPÍ A DĚVČETI TAKÉ MÚŽETE DÁT NAJEVO,ŽE NĚKTERÉ VĚCI SE NEDĚLAJÍ. POKUD VY SAMA RESPEKTUJETE JEJÍ SOUKROMÍ A ZAKLEPETE,NEŽ VSTOUPÍTE DO JEJÍHO POKOJE,KLIDNĚ JÍ ŘEKNĚTE,ŽE TOTÉŽ OČEKÁVÁTE OD NÍ. A NEBOJTE SE TO ZOPAKOVAT I V JINÝCH SITUACÍCH. JESTLI JE VÁŠ PARTNER ROZUMNÝ,UZNÁ,ŽE MÁTE PRAVDU A BUDE PŘI VÁS. TO NENÍ NIC PROTI JEHO DCEŘI,TO JDE SKUTEČNĚ O SLUŠNÉ CHOVÁNÍ!   DRŽÍM PALCE AŤ SE VÁM TO PODAŘÍ VYŘEŠIT V KLIDU. POKUD TO NEPŮJDE A VY BY JSTE SE MĚLA UŽÍRAT,K NIČEMU TO NEPOVEDE. RADĚJI SE ZAMYSLETE,ZDA V TOM CHCETE SETRVAT.

Zažila jsem něco podobného a absolutně vás chápu.Jenže věřte, že pokud v tom váš partner nevidí problém,že dcera takto manipuluje s jeho životem, protože toto nemá s rodičovskou láskou už nic společného, asi s tím nic nenaděláte.Zkuste o tom s partnerem mluvit-otevřeně,ale jestli bude mít stále pocit, že problém máte jen vy, zbývá vám se buď utrápit, totálně otrávit, a nebo co nejdříve odejít, dokud jste stále ještě vyrovnaná a normální.Já se v podobném vztahu plácala 5 let a jako vítěz jsem z toho nevyšla.Dnes mě jen mrzí,že jsem to tak dlouho snášela,když jsem už dávno věděla,že to rozumné řešení nemá.A to podotýkám,že jsem se snažila o maximum tolerance a o to,abych byla schopná se vžít do situace jak partnera,tak jeho dcery.Dost často na to myslím i dnes,ačkoliv jsme už rok od sebe,jelikož mi partner připadal jako bezva chlap po spoustě stránkách, tuhle stránku života ale prokaučoval na plné čáře, a i přes všechny jeho klady, žít se s tím opravdu nedalo!

Je to zvláštní a má to nějaký důvod. Ten bohužel  neznáte...............kde má vlastní matku- jak funguje vztah rodičů této dospívající dívky.Osobně si myslím ,že dívka sama prožívá těžké období a neví čí je,a JAK SE CHOVAT VE vaší RODINĚ  ,ANO -JE V PUBERTĚ ,ALE JAK PÍŠETE JINÉ NASCHVÁLI OD DÍVKY ASY NEPŘICHÁZÍ. TO JE DOBRÉ . SKUSTE SE KAMARÁDIT POKECAT -NAJÍT PODOBNÉ ZÁJMY ALE NECHTE JÍ VOLNOST AT SE SAMA ZAŘADÍ A NEPŘIPADÁ SE U VÁS JAKO VETŘELEC. AŽ UCÍTÍ ŽE NEMUSÍ O OTCE NIJAK V SOBĚ S VÁMA ABOJOVAT POMINE TO.POMOSTE JÍ -POKUD TO NEPOMINE NEBO NaSTANOU NASCHVÁLI OBRATTE SE NA NĚKTERÉ VÝCHVNÉ PRACOVNIŠTĚ-PSYCHOLOGA KVŮLI  VZÁJEMNÉ KOMUNIKACI. PORADÍ A NASMĚRUJÍ JAK DÁL.

Řeším podobnou situaci a nevím co s tím. Jsem rozvedená, mám syna (14) ve vlastní péči, a teď zhruba rok přítele, který je rozvedený a má 14 letou dceru ve vlastní péči. Dceři je 14, se svou matkou se stýká pouze tou formou, že ji vozí na kroužky nebo s ní chodí nakupovat. Za celý rok spolu nestrávily jediný víkend, ani prázdniny, ani Vánoce. nic. Problém je ten, že dcera s přítelem manipuluje a on to nevidí nebo spíš nechce vidět a asi mu to i vyhovuje. Je to typický model tatínkova holčička…co chce ona, to se dělá nebo nedělá a pokud si něco přeje, tak to vždy dostane…Došlo to tak daleko, že v podstatě netrávíme žádný čas spolu sami, protože když máme někam jít nebo případně jet na výlet, dcera vždy projeví zájem být s námi a přítel bez ohledu na to co slíbil mně, ustoupí jí. Už mne to nebaví, zkoušela jsem s ním na to téma mluvit, ale nic se nemění. Mám pocit, že pro něj funkci partnerky vlastně plní dcera…a kdyby řekla, že nechce aby se mnou chodil, tak jí určitě vyhoví. Mám přítele ráda, ale tohle mi vadí a bojím se, že se to nezmění…co s tím?

   Obávám se, že s tím nic nenaděláš. Partner je především rodič a dokud on sám nebude chtít něco změnit, nemáš šanci. Na Tvém místě bych zvážila, zda mi ten vztah za ty nervy stojí. Hodně štěstí.