Téma: Utratit zvíře, nebo nechat zemřít přirozeně - dilema

To je asi fakt skoro "týrání". Slepý, hluchý, hypomobilní pes nic ze života nemá a jen se trápí bolestmi. Já bych asi řekl "uspat" ... ale je těžké to rozhodnout. Ještě že se Ty rozhodovat nemusíš - stačí psa vrátit.

V takovém stavu uspat, u svého psa bych takový pohled také nesnesl...

Já se právě obávám, aby se vůbec dožil návratu jeho paničky...není mi zatěžko se o něj postarat, ale pohled na něj je fakt skličující...

    Můj děda choval koně, sbíral vše o koních i knihy. Z jedné si pamatuji koňskou modlitbu, která končí:

.........Až poznáš, že se mé dny krátí, až Ti již nebudu moci sloužit, můj milovaný pane, nenech mne prosím hladovět a mrznout a neprodávej mne. Buď tak dobrý a připrav mi rychlou a milosrdnou smrt a Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti.........

   Myslím, že se to může použít i na němou tvář, která je člověku přítelem.

Ano musím souhlasit.Také mě to potkalo a bylo to opravdu velmi těžké.Musíte to rozpoznat v jakém ten pejsek je stavu a hlavně to skonzultovat s odborníkem.Ať se rozhodnete jak-koliv je to vždy velmi těžkě a bolestivé.

Občas mě napadá, jaké to jednou bude s naším psíkem.

Už je mu taky 14, ale vypadá a chová se tak na 7, lítá jak ďábel, veselý výraz.

Věřím, že to pro paničku toho pejska, o kterém píšeš, Barčo, musí být moc nelehká situace.

Ani ne před půl rokem jedna moje příbuzná dávala utratit 14 letého pejska, tak ještě teď cítím tu smutnou atmosféru a jej lítost nad ztrátou psího kamaráda.

Já bych řekla uspat. Bylo by mi pejska líto, ale o mooc víc by mi vadilo dívat se jak trpí 

Přesně tak ...

Díky všem za názory....až se majitelka vrátí, dám jí to přečíst. Už z lásky k němu by mu měla to uspání dopřát.

Jojo, dej ...

Já už v životě nechala utratit dvě kníračky. Obě se dožily požehnaného věku, byly až do poslední chvíle vitální, ale ...
Té první selhávalo srdíčko, bylo dle veterináře otázkou dnů, kdy nám zkolabuje auž nenaskočí, jinak byla v pořádku, dle mého. Říkal, že se trápí, tím, jak občas ji vynechá a ona se vybulí. Takže jsem se rozhodla ..
Ta druhá odešla nedávno. Měla šedý zákal, byla hluchá, ale fyzicky celkem v pořádku, bylo jí 14, ale začala jí vypadávat srst a šíleně zapáchala. Doktor zjistil, že odchází srdíčko, ale to pelichání a ten zápach vytvářely orgány, selhávaly jí ledviny nebo štítná žláza. Na to bychom ale přišli pouze pomocí drahých testů. Tak se odebrala do psího nebe. Rozhodnutí je relativně snadné, ale vyrovnat se s tím je to, co tak bolí. 

Je to taky knírač a ten zápach tu je taky. Jestli je toho příčinou nemoc, pak tím spíš by se mělo dopřát to uspání.

Taky řeším tohle dilema. Mám 15 letého labradora. Problém je, že neudrží moč. Ještě štěstí, že je venku.... koukám na něj na ty jeho psí oči a jue m taky do breku. Kamarád mých dětí, je to těžké. Zatím žere, vidí, nepelíchá, ale ten zápach je , většinu dne prospí.
Nemám taky to srdce.

Lili , tohle je velmi těžké, ale pokud nějakým způsobem se pejsek trápí nebo má bolesti, je třeba myslet na něj a ne na sebe. Na tvém místě bych se zašla poradit na veterinu. Zápach může vzniknout pouhým stářím, nemusí jít nutně o nemoc. Je to už senior a dožil se požehneného věku, ale i tak k lékaři bych pro radu zašla.
 

No, on ten zápach je od toho, že po operaci neudrží moč, tak je pořád jako mokrý a protože se málo pohybuje, tak v tom leží. Je to 50 kg pes, takže ho koupat je dost problém. Jako labrodor dřív miloval vodu a plaval a plaval a plaval, ale teď vodu nechce ani vidět. Jinak jdeme tento týden na očkování na vzteklinu, tak se veterináře zeptám, ale on říkal dokukd má chuť na žhrádlo, že ho máme nechat. To bylo loni, letos se hodně ale zhoršil i pohybově, tak vidím, že radosti ze života, mimo to žhrádlo , už moc nemá, nechodí už ani na procházky, ale protože máme velikánskou zahradu tak pochodí , jakýs pohyb teda má. Ale jinak je pořád moc krásný, nádherná stavba hlavy i těla, pěkná lesklá černá srst. A je to kamarád dětí, vyrůstaly s ním. Nechávám to trochu už i na nich jsou už dospělí, ať sami se vyjádří. Ale je to dilema, to je fakt. Kdybych jej měla mít v bytě, asi bych uvažovala trochu jinak, ten zápach z moči je teda dost síla, ale jak říkám, na té zahradě je to trochu do ztracena.

To znám. Ten zápach je zabiják. My v paneláku, to se nedalo vydržet, šlo to i přes dveře cítit.