Téma: Co se psem o dovolené - vzít psa na dovolenou k moři nebo ho umístit do psího hotelu?

Barčo, já psa nemám. ale pokud bych ho měl, tak je to člen rodiny, A kde je rodina tak tam by byl i on.

Nemám ani já a myslím si to samé. Možné ale je, že někdo se zkušeností s jednou, druhou, nebo oběma variantami může napsat něco jiného.

Barco, muj pritel mel psa. Jednou musel do nemocnice a ja do ciziny, takze pes zustal asi 14 dni u znamych. Byl uz taky 12lety a byl to pro nej i pro zname hrozny stres. Pokud je to maly jorksirek, myslim, ze neni problem ho vzit s sebou a pri nakupech ho ev. vzit do tasky.

14 dní, to je hodně, ale myslím, že hlavně pro ty, kdo psa hlídají. Píšeš - hrozný stres - spíš jak se ten stres u něj projevoval a jak to vypadalo po návratu?

Píšu tak z pohledu jeho ženy, která říká, že pes není člověk a i když je to miláček, tak ona si chce od všeho odpočinout. Že nechce tak moc, pouhý týden v roce. Dělá v pomáhací profesi a proto mám pochopení i pro ni.

Stres se projevoval u psa, protoze porad vyl, tesknil. Byl hodne zvykly na panicka. A kdyz pak u sousedu zacala harat fena, to uz byl uplny konec!! Ale pripoustim, ze tenhle pes  byl opravdu clen rodiny a byl hodne fixovany na sveho panicka. To vis, psovi nevysvetlis, ze se za par dni vratis!!  
Mit psa je velky zavazek. Ja psy miluju ale tohle je jeden z duvodu, proc si zadneho neporidim. Ja hodne cestuju a pes by me omezoval.
Pokud by ho nechali v hotelu, meli by ho na to pomalu pripravovat - treba ho tam uz ted par hodin nechavat, aby si zvykl a vedel, ze se panicka vrati.

Také mám pochopení pro oba dva, ale že jsem pejskař odmala, je něco takového pro mne samozřejmostí = že bych automaticky hledala hotel, kde psi být mohou. Jsem na takové "omezení" zvyklá celý život, takže to pro mne moc omezení není. Naopak dost trpím, když se se psem na čas rozloučit musím, což by případ dovolené nebyl. Ale takhle to mám já.

Ovšem v případě, že člověk psa s sebou mít opravdu nemůže - jako např. teď, kdy jsem musela opět na operaci, nic jiného nešlo, ale já zas svého psa jen tak někomu nesvěřím - musím vědět, jak se ten člověk k němu chová, nejlépe když ho pes zná (a opačně), což bylo v mém případě teď i na jaře kv. operaci, kdy mi ho naštěstí hlídal býv. přítel, který s tím nemá žádný problém, za což jsem byla moc ráda (i když jsem brečela jak želva, když mi ho odvážel ) ) i věděla, že je u něj zvyklý (i vím, že mi ho nerozmazluje ).

Taky jde i o to, že člověk toho psa už odmala musí naučíit být sám i umět se podle toho "chovat" (neštěkat apod), což  musí obč. nebo pravidelně každý pes, ale chápu i to, že některým psům - i když jsou naučení na pána čekat v klidu a tiše (jako můj), může jim delší odloučení působit stres a mohou se chovat, jak popisuješ, přestat jíst apod. To už je na zvážení každého páníčka a v tomto případě ale i na domluvě obou partnerů, čímž se vracím na začátek, že opravdu chápu oba. Paní si zas chce odpočinout na dovolené a stále nemyslet i na potřeby psa, takže fakt těžko radit…

Ono týden je docela dlouhá doba, takže dřív či později začně tesknit a nebude jíst což je celkem bežné. Ale když už nic jiného nezbývá, tak ho nedávat do hotelu, ale někomu koho ten pes velmi dobře zná. Znal se sním od štěněte a třeba každý druhý den v týdnu si sním hrál atd… ale nic není 100%.

Napsala jsem o těch dvou variantách, protože ta, co ji navrhuješ Ty, tu není.

P. S. Možná se někomu bude zdát paní necitlivá, ale tak to není. Jen pochází ze země, kde takový ten "kult člena rodiny" neznají i když ty domácí mazlíčky mají taky. Ale stále upřednostňují lidské hledisko a nestaví je na roveň dětí a pod.

Já se snažil navrhnou tu jedinou asi nejspíš nejlepší možnost, ale pokud taková není možná, tak nejlépe vzít psa sebou jako poslední variantu psí hotel.  

Jeden známý se ptal, když si objednával pobyt v jednom luxusním hotelu v Mayerhofenu, v Tyrolsku, v Rakousku, zda může sebou mít psa, dostal odpověď přibližně tohoto znění:

„Ještě nikdy, v našem hotelu, žádný pes neukradl župan ani ručník, nikdy po půlnoci nehulákal na chodbě, nikdy se nám nevyzvracel na koberce. Psi jsou u nás vítáni. “

To je sice hezké, ale tady se neřeší ubytovatel. Ale když jsme u toho, ne každý ubytovatel má na pobyt psa stejný náhled.

Četla jsem recenze a při stížnosti ubytovatel napsal, že nepořádek nedělají psi, ale lidi. Nedočetla jsem se ale, jestli šlo u stěžovatele o pláž, nebo hotel. A naopak, v žádné recenzi si nikdo nestěžovat, že není pobyt psa povolen.

Já bych ho vzala s sebou. Měla jsem několik jorkšírků a NIKDY se mi nestalo, že by mi někde řekli, že si ho někam nemůžu vzít, max. chtěli aby byl ve své tašce.  

Nikdy jsem o psím hotelu neuvažovvala, když bylo nejhůř hlídala mi jorky segra, znali se a byli na sebe zvykli. Máňa i jako 15ti letá důchodkyně jezdila všude i když je pravda, že spoustu výletů prospala v tašce nebo u dětí v kapuce.

V tomhle nejsem Barčo objektivní, protože já bych prostě v takovém případě na dovolenou nejela. Pro mě jasná volba.

Resp. , abych to upřesnila, nemám problém s tím nechat čičiny u maminky. Vím, že se o ně dobře postará a jí věřím, ovšem tím můj seznam lidí kterým bych svěřila dobrovolně a plánovaně svá zvířata také končí.

Ovšem je tu také další věc a to je jejich věk a stav. Dřív to nebyl žádný problém a párkrát jsem za ta léta mamku v tomhle ohledu využila, stejně jako mamka zase svěřila svá zvířata vyjímečně mě.

Nicméně dnes, už bych velmi zvažovala i tuhle možnost, protože čičiny jsou starší a po tom co mi Bettynka málem umřel, když jsem byla v nemocnici, bych to asi neriskovala.

Samozřejmě jsou situace kdy je nutné dočasně zvíře někam umístit a pokud není možnost spolehlivého člověka z přátel/rodiny, tak dobrý hotel je vhodná možnost.

Nesoudím, protože oba argumenty mají svojí váhu, i když ty od paní mě osobně zase tak důležité nepřijdou, jako spíš ten fakt, že by pro pejska byl stres vůbec ta cesta. Takže z tohohle hlediska to z mého pohledu může vyjít skoro na stejno a můj osobní pohled je, že ani jedna z variant není zrovna dobrá.

Stres z cesty si myslím by nebyl. Pes je zvyklý z kamionu. Párkrát jela paní se mnou na nákupy do většího města, pejsek se uvelebil a neměl ani problém v autě počkat.

A až píšu o tématu, jsem zjistila, že jsem si koledovala o pokutu, protože byl volně na sedačce.

Pochybuju. že by měl jork stres z cesty i když jsou mrňavý stále jsou to teriéři a těm vadí být bez rodiny dáááleko víc než nějaká cesta do naznáma. Navíc v povaze teriéra je zvědavost a ta je daleko silnější než strach… ten skoro nemají.

Ale taky pozor na to, že jork = hlídač. Stalo se nám i to, že Jenn "napadla" pokojskou. Tak jsme pátrali co se stalo, nikdy tohle nedělají… a ukázalo se, že slečna si někde čmoudla trochu marijánky a Jenn to z ní cítila.  

A asi takhle vypadá právě probuzená, úplně zmatená jorkšírka ptz zaspala cestu...

No tak to jo, pokud cestu snášejí dobře, myslím, že ta lepší varianta je aspoň z mého pohledu jasná.

Já to brala podle sebe a cestovat s kočkama je pro ně šílená věc.

Naše kočky necestujou, ani bych s nima cestovat nechtěla : /

Neznám žádného jorka ve svém okolí, kterému by dělalo cestování problémy.  

Jenn je rozený výletník

Baru, vezměte psíčka s sebou… mám ještě doma celou výletní výbavu na malého jorka (1,4 Kg), můži Ti jí půjčit

Obojek se světýlkem a rolničkou, z vnitřní strany vybaven "okýnkem" na tel. čislo majitele. Výletní kšírky s kapsičkou na mlseček, flexi vodítko s dírkou na psí pytlíky, psí tašku, která má klips na převážení v autě, pláštěnku s kapuckou, psí KPZ (kleštičky a pilník na drápky, nůžtičky, kapky do oušek a očí, hřeben, sprey na chlupy, krém, granulky na blinkání, náplast, plínku, lžičku, houbičku) Jen psí lahev na pití nemám, holky uměly pít z petky.

Baruško, měli jsme Pupíčka, nyní máme Benečka, a tak se jezdí k dceři na střídačku, a jeden je doma a hlídá s pejskem baráček. Dokud mám zvířátka, tak nikam daleko nejedu a koukám být za několik hodin doma. Ale to jsme my s dědečkem. Každý má jinou povahu. Pavla