Téma: Český špekáček oslavil 120 let
Už je to velký kluk, ten náš špekáček... Miluji opékání čehokoliv, ale tento krasavec má mezi dobrotami čestné místo... Co vy a opékání..? Podléháte kampaním, které nás přesvědčují o škodlivosti této úpravy pokrmů, nebo ochotně podléháte chuťovým buňkám a rádi si vzpomínáte na mládí u táboráků..? Já si nemůžu pomoci a každé léto opět napichuji...
Reakce čtenářů
Tak u nás se opéká celé léto. Kamarád kameník nás obdaroval silným mramorem a ten připevněn na stará kamínka slouží k víše zmíněnému. Špekáčky můžu, ale musí být z masa a v opravdovém střívku zavázaný provázkem. Umělá atrapa z hypersupermarketů v umělém střevě u nás nemá šanci.
Ale krkovička, je krkovička.
A nemáš na tom mramoru ještě nápis "Nikdy nezapomeneme", aby to bylo stylové..?
Nene, je tam napsáno: Buť vůle Tvá...
Dobrej pokus, ale pomník z krchova to není, ale první varianta byla mramorová valcha po babičce, ale ta nevydržela, páč měla malou tloušťku.
Já tedy opékám cokoli, co i vzdáleně připomíná párek. Musí to mít hodně rohů a čím tmavší, tím lepší. Vůbec mi neva, že karcinogenní látky mi stoupají přímo do opékáčku, že vdechuji jakýsi oxid a že popel se nejí, při pádu do ohně (párku), k tomu cibuli, francouzkou hořčici a pivíčko.. Bože, jak se mi ted slintá..
Špekáčkovi gratuluji k narozeninám, přeji mnoho spokojených strávníků a především mu přeju, aby podíl masa v něm byl navždy co možná nejvyšší 
(ať do něj nějací všeumělové nestrkaj mouku a rozemletý kůže).
