Téma: Dcera zkouší užívat drogy - jak s ní o tom promluvit když to popírá?

Dobrý den, jaké jakési důkazy? Na její společnost máte jen podezření. Proč? Co se Vám na nich nezdá? Můžete být konkrétnější? Např. extravagtní vzhled hned neznamená, že berou drogy.  Lidé zkouší kde co, cigarety, lehké drogy (marihuanu), taneční drogy. někdo má to štěstí, že má vůli to udržet, zkusit a už na to nesáhnout, u jiných bohužel. člověk nikdy neví. Nebo jsou i tací, co s drogami obchodují a sami je nikdy neužili (i když to časté moc nebývá, ale je to). V případě trávy (marihuany) to většinu mladých lidí časem přejde a pravda, někteří to s jejím uživáním přehánějí, aniž by si to uvědomili a myslí si, že je to neškodná droga, jenže to zas tak není pravda. můžou později trpět psychózami i po ukončení jejího uživání - zvlášť u silných/silnějších  modelů (skunk, hašiš… opravdu se ale ta která droga liší svou silou a záleží na četnosti jejího užívání). Poznala jsem lidi, kteří užili taneční drogu jednou měsíčně, na diskotéce a dokázali si hlídat pitný režim apod. , aby nezkolabovali, věděli co to dělá a znali její účinky a prostudovali drogu před tím než ji užili, tím to ovšem neomlouvám… A ano, je možné znát takové lidi a sám drogy nikdy nebrat, i já to zažila. Někdy se takové společnosti prostě nevyhnete a vždycky se někde najde, ve škole, na ulici, na zábavě, cestou vlakem… někdo nenabízí, někdo nabídne, ale nenutí, záleží na vůli, pocitu a míře touhy či netouhy Vaší dcery to vyzkoušet / odmítnout.

Dobrý den,

děkuji za reakci na můj dotaz, pokud se to dotazem dá nazvat. K těm důkazům, nemáme důkazy-typu, šáhnu do kapsy a najdu plastikový sáček. Jen s komunikace na sociálních sítích, ke kterým se dostaneme víme, že dcera s její kamarádi jdou někam do klubu a že dotyčný-á vezme sebou "něco". Tohle je ten "důkaz", o kterém se s manželkou bavíme. Vím, že je to o důvěře a když mi dítě říká, tati nic neberu, snažím se mu věřit a myslet si můžu cokoli. Jen si říkám, aby když jí říkám Věřím Ti, nebylo třeba už pozdě. Víte o jedno dítě jsme díky drogám přišli, kluk vyzkoušel snad všechno a teď už o něm 5-6 let nic nevíme a ani nemáme odvahu ho hledat. Na mámu, která mu chtěla pomoci byl neskutečně sprostý.

R

Na sociálních sitích ve veřejném komentáři, který mohou vidět všichni, pokud je má Vaše dcera "v přátelích", tudíž i Vás, předpokládám Chápu, že máte obavy, ale doufám, že ji soukromou poštu nečtete, nebo jí to alespoň neříkejte (vím, že i někdy překročení hranice a přečtení deníku může něco třeba i zachránit), asi by jste tu její důvěru ztratili. To "něco" mohou být i kondomy, což vypovídá o zodpovědnosti Vaší i dcery i jejích kamarádů nebo flaška rumu, bohužel dvě deci džusu jsou kolikrát dvakrát dražší než půl litr piva. A flaška je rychlá "pomoc" pro vyvolání "náladičky". Myslím, že je možná poučená ze situace svého bratra a v jeho šlépějích jít nechce… a že Vám nejspíš nelže. Já sama, co mám pevnou vůli, jsem se obávala něco zkusit, jelikož jsem si řekla, že nikdy nevím. vůle nevůle, co když to zkusím jednou a nebudu moct přestat, nikdy nevím, co to udělá, jak moje tělo bude reagovat, předpokládejme, že Vaše dcera to má stejné. A člověk když sám opravdu nechce, tak se z drog nedostane. Podpora v léčbě je důležitá, ale ona osoba musí také spolupracovat a chtít.

Nemyslím, že uvedená komunikace ze sociální sítě něco dokazuje. Možná naznačuje, ale nemusí jít hned o drogy. Slečna (věk? ) má nedobrý "příklad" ve svém bratrovi, snad tedy chápe. Hodně taky záleží na vztazích, jaké mezi sebou máte.

Tuto komunikaci jsem probral s manželkou, která mi tvrdí, že u ní pár prázdných plastikových obalů našla. Jednou za měsíc vždy vyrazí někam do klubu s tím, že přespí u kamaráda, kamarádky, což není problém. Vždy však chceme kontakt na rodiče toho dotyčného-né. Problém nastane hned druhý den, kdy s námi odmítá mluvit, kašle na povinnosti - trénink krasobruslení. Když nakonec přijede domů je unavená a jde hned spát. Takže buď se opije nebo něco požila.

Vztahy máme mezi sebou bych řekl dobré, koukáme spolu na televizi, chodíme do kina, dcera s manželkou a babičkami byly nedávno v divadle.

Kolik je slečně? A zeptali jste se jí od čeho to je? Normální klidnou komunikací… zda něco zkusila, že to jen chcete vědět, když jste to našli u ní v kapse při praní prádla (pokud si nepere své oblečení již sama)? Nebo to Vaší manželce nedalo a prohledávala její osobní věci? Ospalá a unavená může být jak z alkoholu, tak z únavy kdy přohrýřila celou noc až do rána nebo z té trávy. Tu zkusil každý druhý a pokud je to jednou za měsíc, zase bych se tolik nebála. A zájmy se různě mění v období puberty, člověk se hledá a zjišťuje, zda to co dělal celou dobu ho doopravdy baví - jeho amotného-nebo to dělal proto, že to chtěl někdo jiný… apod. Pokud ji to bavilo dříve, bylo by fajn, kdyby si to udržela, o což se jako rodiče snažíte. V tomhle období někdy přicházejí třeba i depresivní stavy, člověk s tím bojuje sám uvnitř sebe, ztrácí zájmy, co ho dřív bavili, třeba nemůže spát a některé lehké drogy dopomáhají tomu se vyspat alespoň občas "bez starostí". Vztahy máte třeba dobré, jde s Vámi třeba i ráda, ale asi to nepovažuje za tak zábavnou pecku jako když jde s kamarády, to je normální

Dobrý den, bohužel jste nenapsal jednu podstatnou a důležitou věc = kolik je Vaší dceři let?

Jinak můj názor je, že:

1) Mohu Vás ujistit, že příklad Vašeho syna vůbec nemusí dceru odradit, prostě že to co zažila a viděla nezaručí to, že sama nebude minimálně experimentovat. A to nemusí jít pouze od drogy, to platí obecně.

2) V této situaci je velmi důležité nezklamat důvěru dcery, ať už "provede" cokoliv. Pokud jste se k info na fb nedostali věřejně včetně těch u ní Vaší manželkou nalezených prázdných plastikových obalů, a ona na to přijde, už Vám nebude věřit a dobrovolně nic nepřizná. Mám tím na mysli, že doufám, že jste jí neprohledávali pokoj, osobní věci, PC atd.

3) Já chápu Vaše obavy, ale zatím máte jen domněnky, nic průkazného. Chci tím říci, že by bylo dobré, abyste se s manželkou vyvarovali nějaké větší úzkostlivosti, podezíravosti, kontrolování atd. , dcera to vycítí a to je opět pro ní signál nic neříkat, nesvěřovat se + ale i možnost toho, že právě proto bude utíkat jinam, kde jí věří, rozumí, přijmou jaká je, kde se bude moci uvolnit, oprostit od všeho (např. častých dotazů, jestli něco bere, kontrolování, dotazování na to kam jde, s kým tam bude včetně předávání telef. čísla kamarádů či kamarádek) s tím, že i právě proto může mít chuť si ještě pomoci nejen alkoholem, ale i nějakým  experimentováním.

4) Píšete, že Váš syn skončil na drogách, vyzkoušel snad všechno, a na mamku byl sprostý, když mu chtěla pomoci. Pokud Vás rodiče fyzicky nenapadal, nekradl Vám peníze a věci, tak to ještě nebylo tak zlé a měl větší šanci. Víte, zrovna včera (02.11.2016) jsem koukala na nějaké starší díly Pošty pro Tebe, a tam byl jeden muž (40), 4 roky vyléčený a čistý, který o tom mluvil velmi otevřeně s tím, že nejhorší je pro takové lidi přestat a zůstat čistý proto, protože v partě lidí, kteří také berou je to, že vás přijmou takoví jací jste.  Já tím užívání drog neobhajuji, to v žádném případě, Jen se tím snažím říci, že toto je velmi citlivá situace podobající se chůzi na tenkém ledě. Tzn. , že když dítě začne brát drogy a rodiče na to přijdou, tak na jedné straně tu máme rodiče, kteří se zlobí, odmítají to, nechtějí to atd. , a na straně druhé tu máme dítě, které má ale pocit, že mu doma nerozumí, zlobí se na něj atd. , ovšem ta parta kámošů a kamarádek taky užívajích nikoliv, ta ho přijme s otevřenou náručí se slovy např. kašli na to, na všechno a na, vem si, zapomeneš na starosti, bude Ti fajn atd. , a dítě je v tom znova a znova, uniká a chce unikat z reality, ze snahy chtít býti řešen rodiči. V té situaci a z jeho úhlu pohledu je to v tu chvíli pochopitelné. Je to berlička či berla pro únik k lepším pocitům, v tu chvíli bez absolutního domyšlení následků. Jeho zajímá jen to co momentálně je, ten pocit po užití, a neodradí ho ani nepříjemné dojezdy, ono ví, že když si vezme opět, bude zase dobře, byť jen na čas, ale bude v té své partě, kde je chtěný a neodsuzovaný. Takže dojde k situaci, že proti rodčiům stojí další protivník, nejen drogy, ale i parta dítěte.

O tomto všem jsem se v tomto bodě rozepsala proto, že píšete, že: "Na mámu, která mu chtěla pomoci byl neskutečně sprostý." Ale nepíšete, jak jste se k tomu tehdy a ke svému synovi postavil Vy jako otec. To mohlo také sehrát svojí roli. Já Vás v žádném případě nesoudím, jen se snažím tím vším říci, že každá mince má dvě strany a celá situace by se čistě teoreticky mohla opakovat.  

5) Ohledně dcery píšete, že: "Vztahy máme mezi sebou bych řekl dobré, koukáme spolu na televizi, chodíme do kina, dcera s manželkou a babičkami byly nedávno v divadle." Bohužel nevíme, kolik je Vaší dceři let, ale jste si jist, že toto jsou dostatečné rodinné aktivity rodičů a dcery ke společným zážitkům, které by Vás stmelovali tak, aby dcera neměla potřebu či touhu hledat zábavu i jinde, jakoukoliv? Nezlobte se na mě prosím, ale s tímto by šlo si vystačit tak možná ještě v době mého dětství, ale v dnešní době, která je právě plná nástrah i snadno dostupných, si já myslím, že to je málo. Nehledě na to, že dnešní vrstevníci Vaší dcery jsou také dost třeba i rýpaví, či posmívající se třeba v tom, že se zeptají: "Hele, a co jste dělali s rodiči doma např. o víkendu? " No a Vaše dcera odpoví: "No, koukali jsme na televizi, nebo byli jsme v kině, nebo byla jsem s mamkou a s babičkami v divadle." A jaká si myslíte, že bude reakce některých jejích vrstevníků? Např. různé posměšky a to může být spouštěčem k tomu, že Vaše dcera, aby zapadla mezi ostatní a partu, klidně udělá i něco, aby ji více brali mezi sebe, protože chce zapadnout i mezi vrstevníky, které ke svému životu také potřebuje. Takže já bych Vám poradila, kultura je fajn, ale zkuste přidat ještě nějaké další společné aktivity doma i mimo domov, ze kterých budete mít společné zážitky a ať si společně více užíváte. Ať to není pro dceru takové stereotypnější, nýbrž více akční tak, aby se měla na co těšit + se mohla těšit na něco nového a Vaše vztahy byly více než dobré.  Pak budete mít větší šanci k tomu, aby dcera nechtěla raději zapadnout jinde 

Dobrý den,

děkuji všem, kteří mi odpovídají na náš problém a doplním chybějící informace.

Dceři bude v květnu 2017 osmnáct let.

Účast na společných kulturních akcích bere, nechci říct s nadšením,  myslím si, že je ráda, že s námi vypadne ze stereotypu normálních víkendu, kdy jsme doma.

To že se stýká, se skupinou lidí, které chodí do klubů, kde se asi nehledí na to, že "dítěti" ještě není 18 ale pivo (nebo něco jiného) mu nalejí (co bych lhal, taky jsem chodil na diskotéty nebo do hospody a byl jsem rád, když mi hostinský to pivo načepoval), s tím nic neudělám a jsem schopný to tolerovat. Maximálně se opije alkoholem a pak jí bude špatně.

Co se týče manželčina syna, já ho vyženil a myslím, že jsem se k němu choval jako normální táta, chodili jsme spolu na fotbal, na hokej, kvůli němu jsem začal sbírat i hokejové kartičky. Že by kradl mámě peníze to né, ale dával do zastávarny play station, jízdní kolo, které jsme mu kupovali k narozeninám či k vánocům.

Zpátky k dceři, v co s manželkou doufáme je to, že v současné době ještě stále chodí na krasobruslení, které dělá od 7 let a tenhle sport, který dělá již deset let ji stále baví.

Myslím si, že to s ní není takové, jako se synem - navíc si našla dobře placenou brigádu, která jí baví.

Prostě myslím si, že to s ní bude dobré a do žádných průserů nespadne.

Dobrý den ted jsem si četla o vaší dceři o problémech a starostech, není to jednoduché vůbec ne. Přeji vám aby vše bylo O. k. Držím palečky

Chápu že si děláte starosti. Je jí sice 18 let a za své chování je plně zotpovedna, ale  zkuste si sní popovídat aspoň o důsledcích.  Já bych ji zkusila povykladat příběhy, které se staly z následků drog, prostě ji  nenápadně vystrasit. Udělala bych to formou náhodného rozhovoru, že jste něco od někoho slyšela. Moje kamarádka ve 20 letech jen zkusila trávu, a vyvolalo ji to schizofrenii.  

Ještě mě napadlo, já bych možná koupila test na drogy