Téma: Nadřízená práci nerozumí - jak se k ní chovat

Důvody, proč se k Vám vedoucí začala chovat jinak, můžou být různé. Pravděpodobně si je svých mezer ve vědomostech a nedostatků v práci vědoma, a přávě proto Vás může vnímat jako hrozbu, která by ji v budoucnu mohla z jejího místa sesadit - i ona má určitě svého nadřízeného, který její práci a práci jejích podřízených sleduje. Ani mě by se nelíbilo, kdyby kritizovala moji práci před ostatními zaměstnanci - chválit se má veřejně, kritizovat mezi čtyřma očima. Právě proto bych ji požádala o rozhovor mezi čtyřma očima. Sdělila bych jí, že Vás velmi mrzí, jakým způsobem kritiku Vaší práce podala a že byste byla velmi ráda, kdyby příště v příapdě nespokojenosti vše řešila nejprve pouze s Vámi. Také bych chtěla vědět, co KONKRÉTNĚ jí na Vaší práci vadí - z toho, že jste pomalá, nepoznáte, co konkrétně podle vedoucí děláte špatně - a z jakých zdrojů její hodnocení vychází (je rozdíl, jestli to říkali kolegyně, klienti nebo zda to vypozorovala ona sama).Ujistila bych ji, že ji jako vedoucí respketujete a že Vaším společným zájmem je poskytovat kvalitní služby tak, aby klienti byli spokojení. Uvidíte, jak na to bude vedoucí reagovat, a podle toho se můžete dál zařídit.

Také mám podobnou zkušenost. Dělala jsem asistentku, kde se postupně vystřídali 3 ředitelé. Ten třetí byl kluk o rok starší než já, přišel z ulice, ničemu nerozuměl a hrál si hlavně na buhvíjakou autoritu. Všechno dělal blbě a pak to házel na ostatní. Lidi z kolektivu, to samozřejmě vycítili a nebrali ho jako ředitele ale jako "blbce". Ten se samozřejmě bál o své místo...jak píše sociální pracovnice a tak mu nezbylo nic jiného, než se zapracovaných podřízených zbavit, aby si mohl nabrat nové lidi, hloupější než on, před kterými by mohl dělat chytrého a být jim autoritou...Taky to tak dopadlo, postupně všechno "odstranil" a na místě si hoví dál..Ovšem ani jeho nadřízení nejsou hloupí a tak doufám, že i tak na něj jednou dojde..S těmihle lidmi je potíž..Bohužel pokud chce člověk mít tu práci, musí držet pusu a krok

Paní soc. pracovnici moc děkuji za radu. V organizaci pracuji od ledna 2011. Začátek byl samozřejmě těžší. Změna města, kolegyň a způsob práce. Já byla zvyklá více pracovat s klienty v terénu, obědy nám nabíraly kuchařky. V nynějším zaměstnání preferují převážně rozvoz obědů. Což většinu pracovní doby strávíme nabíráním obědů a následně rozvozem. Čas zbytek potom tak na 1-2klienty. Strašně se to střídá a přehazuje. Nikdy nevíte co budete dělat zítra a taky jsem už zjistila, že určité kolegyně na " špinavou práci nejsou" , některých klientů se štítí. Podle mě tam takové lidi nemají co dělat. To jsou právě ty favoritky p. vedoucí. Nevím jestli bych něčeho dosáhla, kdybych s ní promluvila .Jiná kolegyně mi radila, ať jí raději nedráždím nebo si na mě zasedne ještě více a že je i  taková i na některé další. Ale pokud se bude opakovat nečo podobného určitě se budu bránit. Protože respekt by měl být vzájemný. 

No to tam měli asi doposud pěknej čurbes, když individuální plány, které byly povinné řeší teď po 5 letech. To by Vám měla být vděčná a neříkat, že jste pomalá.

Bohužel my Češi takoví jsme - když je někdo lepší než já, tak topit, dusit ...

Žádný nadřízený nemá rád chytrého podřízeného. Pouze tupé ovce, které mu budou pouze kývat a pochlebovat.