Téma: Pocity samoty a stesk - mám málo přátel a ženy o mě nemají zájem, trápím se.

Moc černé myšlenky, na to, jak jsi mladý. Přece pokud jezdím do německa služebně, tak tam přijdu do kontaktu s lidmi. Tak co pozvat někoho k sobě na návštěvu. Co takhle nějaké záliby, koníčky. Přece takto snad nedělá ani starší člověk. Určitě jdi někam do krámu, prohlédni si výlohy, sedni si na kafe, někoho potkáš, kdo o tebe bude stát, vždyť seš mlaďoučký a život před sebou. Až trochu zmužníš, tak uvidíš, kolik holek budeš mít. Asi je na tobě vidět, ještě to dítě, promiň, ten výraz.

Také měsíček jde do úplňku, je pochmurné počasí a to na člověka padá splín. Takže to bude zase v pořádku, jen musíš vyvinout aktivitu a jít mezi lidi, i mezi ty které neznáš.   

Existuji lide, jako jsi Ty. Ja jeste pred nedavnem a obcas i ted si sam o sobe, ci sobe rekl ne nejubozejsi, ale zebrak… a to jsem nemyslel z pozice penez, ale s ohledem na fakt, ze kdyz zavolam, napisu, je mi odepsano, telefon pripadne zvednut. Ale iniciativa druhe strany, ci druhych stran nic ci miziva.

Oproti me vedes dosti bohaty zivot vnejsi, ale s dosti bolestnou "vnitrni"samotou.

Ja po case zjistil, ze 'me prosby"k druhym, jsou de facto jen prosby k jedne konkretni osobe, ke ktere jsem se obracel a ona nereagovala, ci nereagovala az tak abych ja pochopil, zda me vubec vidi, ci vnima. Do ted nevim, zda jsem byl narocny, nebo se nedokazal dosti hlasite ozvat, ale trvalo mi pripustit si, ze nejvic svobodny clovek je ten, ktery neceka nic, neocekava, proste bere zivot jak prichazi.

Nevim, co doporucit, ale z meho pohledu bych zkusil uplatnit recesi. Jsi ve svem zivote povazovan za "dokonaleho" bezchybneho, uspesneho. Zkus si zahrat opak sebe, misto bonboniery treba pastiku, ci prazdny obal. kytku se stuhou s silenym motivem. oblec si kosily, ktera vubec neladi. dej si kazdou tkanicku jinou, proste elan, nepredvidatelnost sebe druhym. Misto sledovani oblohy, zacni sledovat brouky, misto cekanim na druhe, se obracej k sobe.netesenim na vanoce, promen v treba vanoce na Vaclavaku, ci s opustenymi lidmi, ale kterym udela radost kdokoliv novy.

Holt dokonaly, obcas znamena nudny, tak se zbav nudy, dokonalost Ti preju a zavidim.

Tak ten tvuj prispevek zni jako dokonala zimni depka!! Neni se cemu divit, venku je mizerne a vanoce se blizi, takze osamelym lidem se blizi i splin a cas na premysleni, proc a jak a proc zrovna ja…
To, jak popisujes sam sebe, je fantasticke. Jsi vnimavy kluk, mas v  sobe spoustu dobra a energie a snazis se ji rozdavat kolem sebe.
Precetl sis tady dve ruzne odpovedi, ta moje je zase uplne jina. Podle me bys mel venovat vice energie a lasky hlavne sobe. Ty se moc podcenujes.  Nauc se, mit se rad takovy, jaky jsi a trosicku kazdy tyden pozmen pristup k sobe i ke svemu okoli. Rozdavas dobro a lidi ho prijimaji jako samozrejmost. Clovek by si rekl, ze  by meli lide byt vdecni. Oni ale nejsou, premysli jinak nez ty a ani by je nenapadlo rozdavat darky kolegum, ktere treba ani nemusi.
Mozna bys mel spis naplanovat nejakou spolecnou akci, aby jste se lip poznali, nebo vymyslet nejakou legraci pro stmeleni kolektivu.  Proste neco, z ceho i ty bys mel uzitek.
Ve vztahu k holkam ti radim, nebyt ten vzdycky hodny spolehlivy kluk,  ale i trochu rostak. Je to sice schizofrenicke, ale jej to tak: holky davaji prednost spis gaunerum.
Tak good luck a neboj, tvuj cas jeste prijde!! Hlavne si vaz sam sebe!

Četla jsem Tvůj pohled na svůj život, pak příspěvky, které jsou pod ním. Myslím si, že k tomu už není co dodávat. Možná bys ale měl Ty co dodat SEM. Nechce se Ti?

Text jsem se zájem celý přečetl. Je to zpověď, je v ní mnoho bolesti. Je to o vytvrání, vnitřním boji a síle jít dál. Špatné dny či dokonce doba temna (tak nazývám nejhorší události v životě - úmrtí blízkých či rozpady vztahů kdy je člověk zamilovaný) jsou vždy vystřídány něčím pozitivním. Vlastně výhoda toho, když je člověk dole je ta, že už může jen nahoru. Této myšlenky se drž, věř že bude lépe a ono se to stane. Zákon vesmíru Moc Ti fandím. A nezapomeň - čeká Tě v životě ještě mnoho hezkého, tak hlavně ve stesku nelumpač a neudělej nějakou kravinu.  

Já už jsem jak obehraná gramodeska, ale lidi, co mají strach ze samoty, ji přivolávají.

Lidi, co žijí moc pro druhé a málo pro sebe, nejsou pro druhé zajímaví. Jakoby všem říkali, podívej, jak se o tebe snažím, ale opověď toho druhého bývá-fajn, takže ti stačí málo a já se snažit nemusím.

Je to řešitelné.

Začni s knihou L. Hay - Miluj svůj život,

pak H-P. Rohr - Nedostatečný pocit vlastní hodnoty

a úplně nejvíc by ti pomohla terapeutická skupina pro osamělé, tam je krásně vidět, co vlastně ti všichni lidi dělají blbě a taky, že mívají příbuzné, děsící se osamělosti v rodině, čili to má i částečně naučený charakter.  Strachy opatrovatelů podědí děti.

Ale v ČR o takové skupině zatím nevím.

Já bych chtěl moc všem poděkovat, za rychlé a hezké reakce od Vás. Velmi mi pomohly. Nejvíc bych chtěl poděkovat asi Lističce, protože její text je moc milý.

Jen jsem chtěl dodat, že se rozhodně nepovažuji za dokonalého. Kdybych měl ten pocit, tak nemám nulové seběvědomí… Je to pouze to, co neustále poslouchám ze strany zaměstnavatele a kolegů…

Jeste ti dam jeden tip na Silvestra. Viden. Videnaci totiz slavi Silvestra tak, ze jdou do ulic a vsichni se spolecne veseli. Myslim, ze je to dobry zvyk. A o tom, ze je Viden krasne mesto, snad psat nemusim.  
Divala  jsem se na ubytovani  a je tam i dostatek levnych hostelu.
Ty musis proste hlavne mezi lidi, at uz je to kdekoliv. Myslim, ze i v Praze mas prilezitosti dost a  dost.
Preji ti do konce roku dobrou naladu, zadne chmury.   Uvidis, ze pristi rok se na vsechno budes divat jinyma ocima!!

Krásný nápad.  

ahoj, tak ja to četla az do konce. Moc pěkně napsané, také se tak cítím

Zcela tě chápu, cítím se stejne dost často. Chvili šťastná, chvili úplně na dně. Nedokážu se toho zbavit. Z rodiči si moc blízká nejsem a přátele nemám. Žádné pravé, kterým bych věřila az na jednoho. Skoro ho nevídam, jen si píšeme. Pouze mu tím, jaká jsem, někdy otravuju život. Vsem pomáhám z nejhoršího, rozdala bych se, ale mne nikdo. Občas mě napadá, proc se usmívám, proč to dělám a často proč jsem taková jaká jsem. Tohle je smutné. Číst tvůj text bylo těžké … A chápu tě

Pane Zklamaný, jsem sice seniorka, ale provláčená životem různými peripetiemi, zdravotními problémy rodiny a vždy empatická. Bohužel vyrůstala jsem z pohledu maldé generace snad v pravěku, já to tak nevidím, potýkala jsme se v závěru prac. kariéry v části prac. kolektivu docela s nepěknými záležitostmi, hlavně podporiovanými arogantním šéfem- novým spolumajitelem firmy. Bylo to občas polykábí hořkých pilulek, kdy jsem měla myšlenky obdobné vašim- už radši snad ani nebýt. Nemám problém s komunikací, moje znalosti odborné i všeobecné a to si troufám i ve svých 68 tvrdit hsou docela vysoké, rodina i širší ode mne očekává radu, pochopení, pomoc, kterou neodmítám. Mám však od raného mládí váž, nem. syna, který i při prac. vytížení pro MNE je na prvním místě a zde je to pro okolí kámen úrazu. Vím, že někteří neví, jak se nmne zeptat… , ale kdo je empatický tomu stačí naznačita dovtípí se a témat, v kterých já jsem tzv. doma je mnoho. Dokonce za mnou až nečekaně dojde některá z býv. kolegyň o generaci mladší. ráda vás zde na strábnkách vyslechnu a naoíši svůj názor, budete-li mít zájem.    HALOSP