Téma: Jak si v ČR najít normální holku - české holky jsou ku... co chtějí hodně peněz za málo muziky

Mezi námi, ty s tvým vyjadřováním budeš hledat normální holku hodně dlouho. Málokterá je tak blbá, aby se zahodila zrovna s tebou.

A co ti  brani poohlednout se po svete? Zapomnel si ovsem napsat, co muzes nabidnout ty?

  No, a teď tu o Červené Karkulce…

Především by ses měl snažit přestat se o holkách vyjadřovat jako trotl a ty holky trochu poznat. S nějakými se kamarádit - třeba.

Vykládáš o nich naprosté kraviny, navíc dost odpudivým nenávistným a pohrdavým způsobem a já nevidím jediný důvod, proč by se s tebou měla nějaká holka chtít i jen bavit.

Proto, že ty to chceš?  

To je trochu málo.

Holce s tebou musí být v první řadě dobře.

Ale s někým kdo má na holky takové názory, jaké tu předvádíš, žádné dobře nebude.

To si fakt leda musíš vydělat na nějakou kurvu, co ti podrží za prachy a bude si při tom o tobě myslet stejně svoje.

Znechutily mě ty tvoje kecy, ale zároveň pobavily. Minimálně s těmi cizinkami. Pokud tě vůbec některá akceptovala, tak to bude nejspíš proto, že ti nerozuměla. Tady je to jinak a proto nemáš šanci.

Přesně tak jsou to krávy co víc bys chtěl, radši se na ně vy*er, vyber si pořádné vzdělání, udělej si kldině 2 VŠ a až budou chtít oni tak je pošli do p*dele. Jak prosté Watsone.

 Pro mscx.

Jestli jsou ony krávy, tak Ty jsi korunovanej vůl. A to ještě to hovádko urážím, když ho srovnávám s Tebou.

Jasný jsem vůl, protože říkám pravdu, chápu že pravdu je někdy těžký skousnout!

Vidíš, a ani ty krávy tě nechtěji    čím to asi bude?  

Nevím z čeho todle vyvozuješ, nic takového v mém příspěvku nepadlo, doporučuji naučit se číst. Ale to bych chtěl asi od ženské moc

To se ani nedá komentovat, ale to je fakt dnes (11.04.2018) nějaká úchylka, no doufám, že ji všichni madí kluci aspon nemají. Ale můj synovec-24 let, nikdy neměl holku, ale vykldádá, že dnes (11.04.2018) jsou všechny moc náročný, že chtějí starší chlapy, ale hlavně zazobaný. A že normální holky nejsou, nevím, co od nich chce, studuje úspěšně, no studuje úspěšně pořád prvák a říká, že hlavně nebude dělat. Je zosobněná genialita, holky jsou pro něj i málo inteligentní, krmí je moudrama, ale klidně řekne, že pokud je nějaká nezadaná, je to tlustá hnusná holka. Tak v čem bude chyba?

To že tvůj synovec stále studuje první ročník a nechce se mu dělat, je jeho soukromá věc a jeho osobní boj. Nicméně s názorem na dnešní holky bohužel není daleko od pravdy. Každá si o sobě myslí bůhví jak není úžasná, krásná a kdesi cosi. Co od nich chce?? No to se zeptej jeho, já osobně už od nich nechci nic a po svých zkušenostech o nich nemám valné mínění a doslova je nenávidím. To jejich hihňání, usmívání, prohrabávání vlasů mě dovádí do stavů nepříčetnosti, jsou jak posedlé ďáblem!

No s tebou je to těžký, to si fakt myslíš, že holky jsou všechny, jak přes kopírák. Jo, dokážu uznat jedno, jako stará bába, je hodně holek, které jsou neobyčejně sprosté, mluví jako kanál-hůř než kluci, ale to se týká hlavně pubertaček. A všecnysnad nejsou jako stádo. Asi musíš hledat jinde, a nebudu tě soudit podle někoho, koho znám, třeba jsi jiný, ale, když kluk řekne, že už ani nezkouší holky oslovovat, že jsou nezadaný jen tlustý a ošklivý. A ještě se tomu směje? prej, že holky jsou namistrovaný a to co zbývá je odpad?

Nevím jestli jsem jiný, každopádně jsem dostatečně ambiciózní a cílevědomý, proto se chystám vystudovat druhou VŠ, rozvíjím se, chodím do posilovny a rád se dál vzdělávám. Určitě bych neřekl, že nezadané jsou jen tlusté a ošklivé holky, nebo že to co zbývá je odpadem. Nicméně se ztotožňuji s názorem, že nemá cenu holky oslovovat je to běh na hodně dlouhou trať a navíc mi zcela uchází smysl soužití dvou lidí. Stejně se nakonec všichni rozejdou, rozvedou, podvedou a bůhví co ještě. Vztah je něco co nemá, žádnou trvalou hodnotu a pro mě je tudíž bezcenný, tak proč se mám nějakým oslovováním, balením a ukecáváním snažit o něco co je bezcenné? Nejdůležitější jsou v životě člověka schopnosti, znalosti a vzdělání, to mu nikdo nevezme. Vztah se týká i druhé osoby a jedná se o něco nad čím nelze mít kontrolu, protože druhého nelze ovládat a to mi vadí.

Když už jsi tak náramně ambiziózní a chystáš se na druhou VŠ, tak si zkus aspoň nastudovat diakritiku. Tu ti taky nikdo nevezme. (Když už tady někomu doporučuješ, aby se naučil číst a zdá se ti, že bys chtěl po ženské moc. Vysmíváš se a sám máš máslo na hlavě)

Tady nejde o diakritiku, ale o princip!

No vždyť, už z principu 

"Vztah je něco co nemá, žádnou trvalou hodnotu a pro mě je tudíž bezcenný, tak proč se mám nějakým oslovováním, balením a ukecáváním snažit o něco co je bezcenné? Nejdůležitější jsou v životě člověka schopnosti, znalosti a vzdělání, to mu nikdo nevezme. "

Náhodou, tohle je dost přesné. Vztahy přicházejí a odcházejí, rozpadají se. Máloco způsobuje tolik smutku a neštěstí jako vztahy. A z lásky se člověk nenají

Vzdělání je na vždy, už jej nikomu nikdo nevezme. Člověk si jej musí vydřít, zasloužit.  

Vztah se nehledá, to je důležité - hlavně nehledat. Stačí počkat, ten pravý / ta pravá se objeví.

Konečně, nikdo se neptá, jestli máš hezký vztah. Naopak na schopnosti, praxi, vzdělání, práci a další podobné věci se lidé ptají skoro pořád.

Víš co je bezcenné?

To co tady plácáš a prezentuješ jako fakt, přitom je to všechno úplně mimo a to jen proto, že jsi tvrdohlavý jako mezek, jak jsem Ti už jednou psala, kdy prostě s Tebou nic nepohne, protože nechceš, protože se nechceš namáhat, protože jsi líný na sobě něco měnit, protože chceš sedět doma a koukat do zdi atd.  

Tak jo, "ožeň" se svým vžděláním a tituly, pověs si je všechny na zeď, a až zestárneš a budeš rekapitulovat svůj život, Ty budeš koukat na zeď na své tituly, zatímco většina zdravě smýšlejících bude koukat s láskou a hrdostí na zeď fotek své rodiny, dětí, vnoučat atd. , jejichž hodnota je nevyčístlitelná, neměřitlená. a nepřenosná.

Schválně, kdo myslíš, že bude z tohoto světa odcházet šťastnější. Rodič, prarodič atd. , nebo nějaký titulář? Odpověď je pro většinu jasná. Jen Tobě to dojde až už bude pozdě, až už nebudeš mít čas to změnit. Užij si to, když to tak chceš…

Jako zlob se za moji reakci nebo ne, Tvůj problém. Ale, jsi tu od 12/2016, tolik lidí a intenzivně se Ti tu snažilo pomoci, poradit, nesměrovat Tě atd. a? NIC. To je pak těžký. Nic jsi si z toho nevzal, propadáš se hlouběji, všechno neguješ atd. Ale hlavně, že moc dobře o sobě víš, že ve vymýšlení důvodů "proč to nejde/nemá smysl" jsi expert…

Nevím jestli je tvůj příspěvek adresován mně, nebo uživateli NilClass, protože si nevybavuji, že bych měl to potěšení s tebou diskutovat. Každopádně víš co je bezvadné? Jak si tu na fóru všichni hrají na Mirky Dušíny, vyznávající tradiční hodnoty, jako láska, přátelství, rodina a kdesi cosi a pak vyjdeš ven do reality a hádej, kdo tam má největší úspěch? Borci, kteří si jdou tvrdě za svým, nekoukají nalevo ani napravo a neváhají druhým třeba i vrazit kudlu do zad, mlátí svoje partnerky, na svoje děti zvysoka se*ou, tak proč se snažit a nenechat se naplno pohltit temnou stranou síly, která je tak lákavá, právě díky výše uvedenému?

A to s těma titulama snad nemyslíš vážně?? To se jako podívám na zeď s diplomama a řeknu si: "Aha no nic jsem nedokázal, tyhle diplomy jsou jen kus papíru a vůbec nereflektují mou snahu, ambice, píli a cílevědomost něčeho v životě dosáhnout! " Zato se podívám na fotky rodiny a dětí a řeknu si: "No paráda dokázal jsem se rozmnožit, to jsem ale borec! "

1) Podle toho, kde je moje odpověď umístěna je jasné, že jsem reagovala na NilClasse, nikoliv na Tebe.

2) To, co jsem psala, jsem myslela zcela vážně. Souhlasit s tím nemusíš. Tvoje věc.

P. S. Zbytek nebudu komentovat, ten vůbec za to nestojí. Toť vše.

To je jedno i tak mě tvůj názor zajímá, no co mi na to povíš??

Ale mě nezajímá diskutovat s někým, kdo je zlý, neboť:

1) Já jsem žena, Ty jsi muž. O ženách nemáš valné mínění a doslova je nenávidíš.  

2) Celkově lidi moc nemusíš a přiznáváš se, že jsi velký sobec.  

3) Přiznáváš, že pocity druhých jsou Ti opravdu (ne však vždycky) celkem ukradené.

4) Kamarády sice máš, ale ti Tvých kvalit nedosahují a přiznáváš se, že Ti akorát dělá dobře se před nimi vytahovat a taky přiznáváš, že jimi tak trochu pohrdáš a ve skrytu duše je považuješ za průměrné lidi, kteří to víceméně v životě nikam nedotáhnou, což samozřejmě nebude Tvůj případ.

5) Občas dáváš svojí "nadřazenost" pocítit i rodině… atd. atd. atd.

P. S. Klidně studuj kolik VŠ chceš, když Ti to jde, proč ne. Ale jako vzdělaný člověk by jsi se měl umět i podle toho chovat a neubližovat ostatním, nepohrdat ostatními, nenadřazovat se nad ostatními atd.  

Toť vše. Konec. Tečka.

Jasně, já jsem expert A víte, kde jsem se všechny ty vymlvým naučil? Od lidí  

Laskavě mi nemluvte o nečinnosti, od toho 2016 jsem udělal sakra velký kus práce. Klasické kecy, ani nevím, kdy jsem měl volnou hodinu. Ano, bylo krátké období, kdy jsem do zdi koukal. Evidentně to budu mít na talíři po zbytek života. Teď bych dal ruku za volno. Jo, možná v září, to se třeba vyspím Ale jo, myslete si, co chcete. Miluju lidi, co jsou takoví… jeden padá únavou a oni ho seřvou, že nic nedělá a chce sedět doma. To si jako mám najít druhou terapii, nebo raději 3. práci? Bude vám to dost? Těžko, tak proč to dělat?

Fakt jsem se snažil, ale to nemá smysl. S čím se setkávám? Jen s výsměchem. Nic jiného asi neumíte.  

Kdo už si nevážím, umí je lhát a přetvařovat se. Úplně vidím toho cločlov, co bude sám umírat někde v LDNce a bude vzpomínat na celou tu rodinu, co ho opustila Díky, ani nechci, to se radši těmi tituly zadusím.

1) "Ale hlavně, že moc dobře o sobě víš, že ve vymýšlení důvodů "proč to nejde/nemá smysl" jsi expert…"

To není z mé hlavy, to jsem citovala doslovně Tvá slova z tohoto Tvého tématu.

2) Myslím, že by bylo dobré, kdyby sis svoje emoce nevybíjel na mně. Jsi přepracovaný, přetažený, začíná se to na Tobě podepisovat atd. Přesně i před tímto jsem Tě v tomto Tvém tématu a v dobrém varovala.  

3) Neměla jsem na mysli nečinnost pracovní, nýbrž nečinnost ve smyslu práce na sobě vedoucí k většímu pozitivnímu myšlení, k většímu optimismu, k větší schopnosti radovat se i z maličkostí atd.

P. S. Ok, beru na vědomí, nebudu Ti radit a psát již nic. Je mi Tě ale líto, je to škoda v Tvém věku, ale nedá se nic dělat, když nechceš…  

Dany má pravdu, jsi úplně mimo, jen pořád dáváš najevo své negativní smýšlení. A vůbec nechápeš, nebo radši spíš nechceš chápat, co ti píšeme.

Vůbec ses za celou dobu, co jsi zde, nezměnil. Ono je totiž pohodlnější vše svádět na ženy a špatný svět, než vyvinout nějakou snahu, žejo.

To, že hodně pracuješ vůbec neznamená, že se sebou a svou duší něco děláš. Očividně s ní neděláš vůbec nic.

Tak dobře, budu se snažit tě chápat, ale jde to těžko. Promin, ale nejvíc šokující je pro mě věta, že nad nikým druhým nemůžeš mít kontrolu a nemůžeš ho ovládat. Jsi, inteligentní, asi, Saažíš se rozvíjet, tezko můžu hodnotit, jak vypadaš. Ale snad jsi už slyšel něco o sociální nebo emoční inteligenci, promin, ale jestli ti tahle chybí, a nezajímají tě emoce druhých, není podstatné, že jsi cílevědomý atd. Můj syn používá s oblibou výraz, že je někdo emočně plochý, myslí tedy většinou svého bratrance, který je nekritický k sobě, kritický k jiným… U něho je tento výraz brén napůl jako legrace, ale fakt jen napůl, např. je smutné, že třeba synové mé sestry nepříjdou nikdy za svou babičkou, starou a už zmatenou paní. Je to zvláštní, to co píšeš, že nejdůležitější josu schpnosti, zalosti. No, O. K. , ale samota je hrozná, nevím, zda máš aspon kamarády. A kromě toho nechápu jedno, zřejmě jsi musel potkat i iteligentní holky, nejen fiflenky, tka třeba si s nějakou můžeš rozumět psychicky, necheš jí mít jako Miss na předvádení, ne, Nebo opět nechépu?

Ano bohužel je to tak, jak nemám něco pod kontrolou vyvolává to ve mě úzkost. Co se týče emoční inteligence, tak to pro mě není nic nového. Byl jsem u psychologa a ten mi v podstatě potvrdil, že skutečně nerozumím lidským vztahům, otázkou pro mě zůstává mám se to vůbec učit? Není mi takhle nakonec dobře? Celkově lidi moc nemusím a přiznám se, že jsem velký sobec. Vadí mi třeba jen když někdo z baráku vyjde ve stejnou chvíli jako já, nebo jdu do posilovny, která je prázdná a najednou se tam objevím a za 5 minut posilovna narvaná k prasknutí. Říkám si dop*dele to musí všichni cvičit zrovna když cvičím já nebo někam lozit, když jdu já?? Dělají mi to lidi schválně?? To mi pěkně štve!!! Přiznávám, že pocity druhých jsou mi opravdu (ne však vždycky) celkem ukradené.

Na vysoké škole jsem se sice zamiloval do jedné dívky, a cítil jsem, že ani já jí nebyl lhostejný, dobře se s ní povídalo, nicméně byla ve stavu v jakém jsou víceméně všechny a to zadaná. Kamarády sice mám, ale ti mých kvalit nedosahují a přiznám se, že mi akorát dělá dobře se před nimi vytahovat a taky přiznám, že jimi tak trochu pohrdám a ve skrytu duše je považuji za průměrné lidi, kteří to víceméně v životě nikam nedotáhnou, což samozřejmě nebude můj případ. Občas dám svojí "nadřazenost" pocítit i rodině a to tak, že když se mi jejich názor nezamlouvá začnu zpochybňovat jejich váhu v tom smyslu, že oni jsou jen ti "obyčejní" zatímco já jsem "ten výjímečný" a tudíž má můj názor mnohem větší váhu.

Teď si píšu s jednou holkou, která mi byla dohozena, je opravdu hodná a bohužel se jí líbím a v květnu bysme se měli vidět. Bohužel budu muset nějak naznačit, že to vidím jen v rovině kamarádství, protože i když mi možná chybí EQ mám dost soudnosti na to abych si začínal s někým, kdo má dobré srdce, když já jsem "zkažený". Holt je to tak jak to je a svůj život musím dožít sám, protože cítím, že naučit se rozumět lidem a obvzláště ženám je pro mě osobně náročnější než vystudovat jadernou fyziku. Nakonec sám jsem byl vždycky a vždycky jsem si poradil, tak proč měnit něco co funguje. Toť moje interní pocity.

A v čem kamarádi nedosahují tvých kvalit, co mas ty a oni ne? V čem jsi lepší? Pokud si myslis, ze jsi např. chytřejší jak oni, tak v čem konkrétně jsi oproti nim chytřejší?

No dva z nich nemají vysokou, jeden hulí a je věčně bez peněz, několikrát jsem mu půjčil, i když mi to teda vždycky vrátil. Má částečný invalidní důchod, protože byl v léčebně, pač měl psychózu, takže bere prášky a chodí k psychiatrovi. S druhým se teď nevídám, protože se přestěhoval. Třetí je jen bakalář a titul má ze soukromé školy, studoval nějaký pofidérní obor a teď se strašně diví, že nemůže najít práci. Já jsem IT, takže si práci můžu vybírat.  

Nevím, kde jsi byl na tom, že někdo s x titulama je něco víc, než ostatní. Možná by si to chtělo uvědomit, že spousta VŠ učitelů má normálně rodiny, čili jsou schopni pracovat na akademické úrovni, mít spoustu titulů, ale zároveň jsou schopni být manžely/manželkami a rodiči.

Takže někde asi bude chyba, že?

(Jo a taky bývají většinou pokorní… )

Jenže kde ta chyba je?? Tady furt každý káže, ale rada žádná! Co mám jako dělat když mi ženský v životě ublížili, to jim mám všechno odpustit??? Pořád se mi posmívali, tak proč mám mít důvod je mít rád a ne je nenávidět?? Řekni mi proč?

A jakou radu jako chceš, když nejsi ochotný nic slyšet? ! Ženy nenávidíš a očividně s tím nic nechceš dělat, tak proč plýtvat energií a časem, když si stejně budeš mlet to své?
Mně taky muži ublíži, a přesto k nim necítím nenávist. Zajímavý, že?

Měl bys v prvé řadě pochopit, že jedna žena, nebo dvě nebo tři, neznamenají ženy všechny. To zřejmě vůbec nechápeš.

Kdo ví, co bys byl schopen ženám udělat…

Navíc jedna univerzální rada neexistuje, to si zas všichni ajťáci myslí, že na vše existuje jednoduchý recept. Proberte se všichni!

S tvým přístupem je možná i lepší, že se ženám vyhýbáš, abys jim neublížil.

Ok, dobře tak dejme tomu, že mě mrzí co jsem tady napsal a že to byl spíš pokus o flame, ale vážně fakt nevím už co mám dělat. Ano opravdu se divím, že muže nenávidíš po tom co ti udělali, podle mě na to máš plné právo. Každopádně černobílé myšlení musíš nám ajťákům prominout, žijeme totiž ve světě kde existuje jen 1 nebo 0 a nic mezi tím.

Nevím, jak probíhá tvá terapie, ale rozhodně v ní pokračuj a neignoruj to, co ti psycholog říká. Taky záleží na tom, jak moc je šikovný a jak moc ty jsi ochotný.

Jde o to, vyřešit minulost. Takže se hezky přebrodit bahnem a pak dojít klidu. Tzn. probrat do podrobna všechny tvé problémy - hlavně tvé křivdy způsobené ženami - získat na tyto situace zdravý a racionální náhled, pozlobit  se, vyvztekat se, buď dotyčným odpustit anebo je ze života vyškrtnout, a pak můžeš jít dál. Poté by ses měl cítit volný, nebo aspoň o něco volnější a mohl bys už konečně pochopit, že pár žen z minulosti nereprezentuje většinu.  

To by ti mohlo nalít optimismus do žil, mohl bys cítit, že ženám chceš dát šanci a třeba bys začal vnímat i jejich pozitiva.

(Mmch. přesně tím popisovaným bahnem apod. jsem si sama prošla v nedávné době)

A taky jsem měla štěstí, že už od mala jsem obdivovala vůdčí, inteligentní, hodné a vtipné muže, vždy jsem hledala protipól oproti tomu hnusu, kterýmu jsem musela čelit. Takže já dodnes takové typy vyhledávám a takových si vážím.

Tys bohužel asi k žádným opakům neinklinoval - např. vřelé, mateřské (ty imponují i mně) apod…

Taky je důležitý sám něco dělat. Já třeba v den, kdy jsem měla krátce prášky (léčím se s depresí) šla hned ven a užívala jsem si to! Fotila jsem, procházela se a vychutnávala si krásy přírody… A takhle je potřeba i postupovat v tvém případě - snažit se být s lidmi, vnímat to dobré apod.

Dobře a co způsobilo tvou špatnou zkušenost s muži? Bylo to v rámci rodiny (otec, bratr … ), případně bylo to v rámci nějakého vztahu tj. ublížil ti muž, se kterým si měla partnerský vztah? A jak ti ten muž ublížil? Fyzicky, psychicky nebo nedej bože tam byl nějaký sexuální podtext?

Z nejbližší rodiny, otec, co se o nás po rozvodu dodnes nestaral a nestará, navíc jsem jako malá viděla, jak byl sprostý na mámu a jak ji bil. Byl a je to stále pijan.

Ten nejhorší je můj bratr, celý otec, psychopat a sobec, co nesnesl, že se mu narodili sourozenci. Od mala do mých 20, kdy jsme spolu bohužel žili, mi projevoval jen nenávist. Vůbec jsme se spolu nebavili, nedívala jsem se mu do očí, vlastně ani přesně nevím, jak vypadá… Je to alkoholik, co dodnes žebrá money po mámě a ani mu není hanba. Vždy vše sežral, mámě nic nedával a ještě do dvou týdnů propil výplatu a pak chtěl peníze po ní…

Do všeho práskal, sprostě nadával, kde byl on, tam jsem nemohla, protože jsem se bála, že by na mě byl zlý. Říkal mi prase, bratr byl buzerant a máma kráva nebo p*ča.  

Takže bylo pravidlem poslouchat "nechrápej, ty prase zasraný! " ačkoliv jsem nechrápala… kopal nám do postele, do rádia, do zdi…

A bylo jedno, zda byl opilý nebo ne, agresivní byl tak jako tak.

Pak mě zklamali dva strejdové - kdysi pohodáři a vtipní, dnes (12.04.2018) je jeden v područí své ženy a na mě byl nepochopitelně hnusný a tím jsem s ním skončila. /obvinil mě, že jsem se částečně podílela na smrti méé babičky - jeho maminky - co se upila. Dodnes nevím, co tím myslel, naopak já jediná jsem za ní věrně jezdila a snažila se, aby se alkoholu vzdala! /

A druhej se zbláznil po smrti své ženy - je z něj pseudošaman, demagog, hrůza. A po té, co přede mnou pomluvil svou sestru - mou mámu - a já neuposlechla jeho požadavky, tak mě vyškrtl ze života, už žádný přání k narozeninám apod. Vyhýbám se mu. A ničím jsem se při tom neprovinila.

A prostřední bratr taky není kdo ví co, není sice agresivní, ale taky mě svými chladnými kecy výrazně zhoršil stav a způsobil vtíravé myšlenky, vždy se vytahoval, . jak ho má máma radši apod. A má dost možná jednu velmi závažnou věc, o které ale nemohu nikomu říct! Je to strašný s takovým vědomím žít. snažím se to vytěsnit z hlavy…

Tak to mi mrzí, každopádně kdyby se ke mně takhle někdo choval tak ho normálně chytím pod krkem a dal bych mu co proto, že by na to do smrti nezapomněl. Není divu, že si neseš následky.

No jo, já byla paralyzovaná strachem, bratrovi jsem se nikdy nepostavila… A popravdě nevím, zda bych se mu byla schopná postavit teď. Ten strach byl prostě moc velký. A to mám občas chuť vzít mámin mobil a napsat mu něco hnusnýho, aby už ji neobtěžoval (bombarduje ji, když potřebuje prachy).

A s otcem mi došlo, že i kdybychom si promluvili, tak bych neměla to srdce ho zdupat - a to jednak prostě proto, že jsem měkkosrdcá, ale hlavně pro to, že mi došlo, že bych potřebovala mluvit s tehdejším otcem, co mu bylo 35, a ne s dnešním, kterýmu je 54…

Dnes (12.04.2018) už je to někdo jiný, ne že bych věřila, že je z něj milius, ale vím, že už je někde jinde a tím pádem by bylo nějaký vyříkávání téměř bezpředmětný…

Tak, jo holky, budeme hlasovat, kdo máte zájem o inteligentního krasavce? Já už jsem ze hry, mám svůj věk, ale kdo ho chce, a to může vypadat jako superborec, ? Nevím a nejsem v obraze, jak má vypadat idol všech žen? Něco jako superkrasavec se Hry u trůny, jé nevím, mám akorát syny a i ničem jiném neslyším. No za sebe bych rala trochu ubrat na údajné kráse a přidat na mozku.

Jo, a můj Bože, ten češtin, velmi těžká jazyk…

MCSX: tak když ti připadá vztah bezcenný a není to nic pro tebe, proč tady teda pliveš na ženský? Tak buď v tom máš jasno a jsi solitér, anebo jsi jen další z x zatrpklých nevycákanců, co se vztekaj na ženský. Z takových, co se tak hnusně vyjadřují o ženách, mě mrazí. Kdo ví, co bys ve vzteku byl schopen udělat.

Protože chci aby mě ty holky přesvědčovali, že moje smýšlení je špatné a aby mi pomohli, protože se mi furt mění nálady. Jednou mi nevadí a pak je zas nenávidím je to hrozný.

A nechceš zkusit psychologa? Asi by to chtělo pořádně rozebrat, abys došel klidu a střízlivého pohledu na ženy a kdo ví, třeba se v budoucnu i otevřeš vztahům.  

(Já jsem taky solitér, ale zcela dobrovolný a k mužům nenávist necítím, byť mám špatné vzory z domova)

Už k němu chodím ale nevím jestli mi to pomůže vadí mi že ostatní navazují vztahy s lehkostí a na mě každý kouka jako bych byl mimozemšťan prostě cítím že lidi se ke mně chovají jinak chybí mi prostě ta emoční inteligence jak tu bylo řečeno a to už nezískám. Holt doziju radši sám.

Ze své zkušenosti ti mohu říct, ať v terapii nějakou dobu setrváš. Já na ni chodila přes rok a půl pokud se nemýlím, a zvláště v prvních měsících na mě měla zásadní vliv. Negativně se to projevilo výrazným zhoršením, doslova jsem si sáhla na dno, ale zpětně jsem za to vděčná. Pomohlo to v zásadních věcech, popohnalo mě to, a teď už je jen na mě, jak budu pokračovat dál. To nejhorší mám snad za sebou.

Hodně taky záleží na kvalitě psychologa, snad máš dobrého.

A pokud je dobrý, mohl by tě časem naučit, jak se chovat, a vyplnit tak tu EQ. I já v některých věcech tápu a musím je odkoukávat a učit se je a snažit se je přivlastnit za své.  

Btw už mě docela unavuje, že se tu furt objevují zkyslí a znechucení chlapi, kteří nenávidí ženy a viní je ze svých neúspěchů. A ještě jsou to vždycky ajťáci. Udělala bych tu nějakej filtr, že vadnej ajťák sem nebude přispívat a bude hotovo…

To je fakt divnej obor.

Povznes se…

Měli jste pravdu byl jsem trouba.

Asi bych k tomu řekla tohle: jelikož vidím hodně holek ve svém okolí, které mají děti a chlapi je nechali. Mám brattra co se vyjadřuje podobně, jemu teprve 22 a je to mazánek. Za prvé holky na peníze musí myslet, jelikož se octnou na více jak 4 roky (při 2 dětech) doma samy a potřebují vědět zda bude o ně a jejich děti postaráno. Nechápu dnešní trend mužů, kteří nutí své ženy chodit do práce a vychovávat děti. Vlastně to ani stát v podobně vhodných a bezplatných školek neumožňuje - ale to se vracíme snad do minulého režimu. Pak ani jedno nestojí za nic a manželství jde do kytek, a řekněme si upřímě - na co mít teda chlapa. Sperma se dá dnes (19.02.2019) vzít s dobrým rodokmenem i ze spermabanky. Chlap je tady od toho, aby živil rodinu. Žena má pečovat o bydlení a děti. Každý z partnerů si má vyjít vstříc a mít i svůj volný čas ve kterém se mají vzájemně podpořit. Muž má ženu respektovat i s jejími hormonálními změnami, jelikož by to jiný muž neobstál a žena má respetovat muže jakožto živitele rodiny. To může trvat tak do věku dítěte 10-13 let kdy ty děti začínají být samostatné. Ale dnešní doba je pochroumaná- muži chtějí modelky co je budou živit, po těhotenství ne aby přibrali ani deko. Stále upravené, perfektní kuchařky jako jejich maminy. Stále si stěžují u svých matek - a to i ženy. Tchýně atd. by neměli strkat čumáky do vztahů jejich dětí a nechat je maximálně se vykecat a nenavádět po prvním nedorozumění k rozvodům a podobně. Někdy je veselo a někdy to jde z kopce. A tak.  

Každé zobecňování je ošidné.

Třeba já žádné lidi, jaké ty popisuješ, neznám. A to znám lidí dost.

Tvoje názory na mě trochu dělají dojem, že tvůj ideál je být doma s dětmi, zcela materiálně závislá na manželovi, neupravená a tlustá, ale skvělá kuchařka a uklizečka, která za odměnu smí občas i sama na procházku (ale to málokdy, protože jí nemá ty děti kdo hlídat, manžel je totiž v práci, aby uživil rodinu a babičky jí nesmí domů strčit čumák) - ale která má své jisté dokud nebude dětem 13.

Doba možná je pochroumaná, ale docela by mě zajímalo, v jaké jiné době bys tedy třeba ty osobně chtěla žít?

Která doba podle tebe byla nepochroumaná?

Já myslím, že ženy na tom nikdy nebyly lépe - mluvím samozřejmě o naší části světa - co se týče ženských práv a seberealizace a hlavně možnosti svobodné volby s kým a jak žít.  

Já jsem na rozdíl od tebe dost ráda za dobu, ve které žiju.

A se svým chlapem nejsem proto, aby mě živil.

https://www.seznam.cz/