Téma: Manželka se mnou nechce dítě a cítí se nešťastná

A jsi si jistý, že v tom není jiný muž? Myslím, že to napadne každého, kdo tohle přečte.

"Jsem věrný, hodný a všímavý manžel"... Tady bude zakopanej pes (pokud v tom tedy není někdo jiný a ona si nepřipravuje půdu pro to jak ti to oznámit). Ženská potřebuje chlapa, ne hodného a všímavého manžela. S tou věrností je to fajn, u toho zůstaň, ale přece jenom, pokud by se musela maličko bát, že tě nemá jistýho, taky by to bylo lepší... S hodným a všímavým chlapem se každá dřív nebo později začne nudit. Co máš změnit ti neporadím, na to jsi napsal příliš málo informací - ale podle toho co píšeš mi to připadá že všechno je podle ní, neodporuješ, podřídíš se, skáčeš jak ona píská.

Banánko, tak to nějak asi bude. Akorát si myslím(a beru to podle sebe), že s hodným a všímavých chlapem se začne nudit spíš takovýto typ ženské, já si naopak takového chlapa moc cením, protože jsem holt jiná povaha a takového chlapa bych si naopak vážila. Asi kv. předchozím zkušenostem, kterými se většina z nás poučí(tedy mělo by to tak být). Ale jeho žena má-zřejmě právě díky tomu(? )pocit, že je "nudný", což já vidím spíš jako nevážení si toho, o co svým chováním může za čas přijít a až by se jinde zklamala třeba tím, že by si našla nějakého hajzlíka, pak teprve by si uvědomila svou chybu. Ne nadarmo seříká, že si začnem vážit toho, co jsme měli, až to ztratíme.... Taky si nemyslím, že jsi jí hned musel tím odchodem vyjít vstříc-třeba zrovna tohle byla její skrytá taktika, kterou jsi třeba... neprokoukl.. ? A jí to vyšlo, čert ví, co tím sleduje a kam tím míří, čeho tím chce dosáhnou. tNetuším, to bys měl vědět či asp. vytušit Ty sám.

já nevím vlastně jsme nikdy nemusel mít podezření že by měla jiného chlapa. Nejsem úplný najivka, ale nikdy jsme nic takového nevycítil. Je pravdou že jsem se vždy snažil jí vyjít vstříc, né snad proto že jsem podpantoflem, ale proto že jí mám rád.

... a tohohle já si naopak cením, natož mít vůbec povahu to- v příapdě, že fakt(jen teoreticky), za tím jiný chlap opravdu je, vyhovět jejímu nesmyslnému "přání"(její vysvětlení a ten pseudodůvod jsi fakt přijal.. ? )... tak takhle já " nastavená" teda nikdy nebyla a nebudu. Si asp. teoreticky zkus představitit, že to tak fakt je.. nechtěla bych být ve Tvé kůži, ale zase jsem natolik už ostražitá a lecos už poznám, že bych to na lehkou váhu nebrala a už vůbec se  hned jen tak nenechala opít rohlíkem(bez urážky! ), natož jí to usnadnit tím. , že pokorně vyklidím prostor. Ty jsi nic neudělal, tak proč odešels TY?

Dobře i kdybych chtěl si připustit že v tom je jiný tak co mám dělat? já ji Miluju a myslím že jsem ochoten jí to odpustit(teda aspon si to myslím) jenže to na ní mám udeřit stejně mi to neřekne. ona se o tom nechce bavit.

Odstěhoval jsem se proto, že báráček je její(rodičů) a dojíždíme oba do práce 30kilometrů, ale pro mě je to schůdnější do práce.

Jen nevím jestli jí mám zavolat nebo čekat? kde je ta míra odloučení? neříká se přec sejde z očí, sejde z mysli? !

Když jsem odcházel tak jsem to udělal když nebyla doma bylo to pro mě lehčí a napsal jsem jí vzkaz že až se rozmyslí ať mi zavolá. Ale naozývá se a ani se nazajímá o to kde jsem a co se mnou je! A čím déle to trvá tím víc mi to dává zabrat.

A ty takového chlapa máš? Dlouhodobě? Páč všechny ženy - zvlášť ty se špatnejma zkušenostma - říkají, že by chtěly hodnýho, poslušnýho, co sedí doma a usmívá se... ale jak takovýho najdou, zjistí že je to až tak nebere. Že si nedokážou vážit chlapa, kterej si nedokáže dupnout, že takovej "domestikovanej ňouma" pro ně pak už zkrátka přestává být chlapem... Ale pokud takového máš a vyhovuje ti to, pak gratuluji, jsi výjimka potvrzující pravidlo

Pokud je to otázka na mě, tak pro mne "ňouma" není chap, co si neumí dupnout, natož abych ho třeba v něčem omezovala, asi jsem to špatně vyjádřila nebo byla nesprávně pochopena. Nechtěla jsem, aby to tak působilo, to ne. A už vůbec bych nemohla chlapa,, co je "poslušný", sedí doma, jen hloupě se usmívá a na vše mi přikyvuje jak ten pes, co kdysi býval pod zadnám sklem auta, natož aby měl svůj vlastní názor. Jednoho takového jsem pár měsíců před nějakým tím rokem chvíli měla a už mu musela říct, at poví i svůj názor, bo mě vytáčelo-mj-i to, že po mě vlastně jen opakoval mé názory(prý:tohle mi ještě nikdo neřekl), akorát jen použil jiná slova. No, chvíli mi trvalo, než jsem to prokoukla a pak už jsem jen měla chuť mu skočit po krku, jaký to byl magor, ale doslova( a to Vám nezmíním všechno, by jste nevěřili). Ale dál jsem to nesnesla a ukončila to.

A přesně o tomhle mluvím - samozřejmě že nikdo nechce nevěrnýho násilníka co každý večer tráví v hospodě - ale chlapa co udělá vše co se mu řekne, vše odsouhlasí, ve všem se podřídí, případně čeká, až jak se milostivá rozhodne, aby pak mohl přibehnout a "vrtět ocáskem"... to nebaví žádnou ženu, ať už je jaká chce.

Ne, násilník v žádném případě nebyl, ale prostě jen ten přikyvující oslík... a to mě opravdy vytáčelo a tudíž jsem ani neměla důvod si ho za něco vážit. **********To s mým nynějším přítelem je naprosto něco jiného, je moje zlatíčko. Napsal bych víc, ale snad příště, musím do hajan, dost brzo vstávám a už jsem měla být dááávno v limbu. Tak sladké sny přeji všem.

Takže mám začít nadávat a nastěhovat se zpátky a říct jí ať se probere a je ráda za to jaký sem nebo co já to nechápu. Každá si stěžujen mě neposlouchá, on je pořád v hospodě, on doma nic neudělá atd. já jsem jen průměrný chlap který má taky své mouchy, ale snažím se aby jsme se doma nehádáli a našli vždy nějaký kompromis.

Kompromis, nebo to co chce ona? Žádná ženská nebude nikdy naprosto spokojená, s tím se smiř. O ženách je obecně známo že neví co chtějí, ale nedají pokoj dokud to nedostanou Hloupé je že nevíš pořádně o co jde. Může v tom být nějaký jiný a ona ho teď má ve vaší posteli a směje se ti. Pak bys jí měl rázně ukázat že to si líbit nenecháš. Nebo jí opravdu jednoduše nudíš a ona si potřebuje rozmyslet jestli se k tobě chce "přivázat" dítětem navždy, a navždy se nudit - a pak by bylo načase abys vnesl trochu adrenalinu do jinak nudného života. Udělal nějakou blbost, přijel pro ní a "unesl jí" na nějaký extra výlet, co já vím. A taky čistě teoreticky, jí třeba mohl gynekolog říct že nemůže mít děti - proto ta změna v chování, že najednou nechce dítě, a proto to jak tě od sebe odhání, potřebuje se s tím srovnat sama a třeba se i bojí to říct, že ji pak opustíš. Pak by zas potřebovala klidného, chápavého chlapa, který ji obejme. Možností jsou tisíce a to musíš vědět nejlépe ty, která z nich to je...

... navíc, je ti 27, jste spolu 10 let. Člověk nemusí být zrovna jasnovidec aby mu bylo jasné, že moc jiných zkušeností nemáte. První vztah většinou nevydrží, a když jo, tak dříve nebo později začne mít jeden z partnerů pocit že něco zameškal, když nevyzkoušel i jiný varianty, začne mít pocit že jinde je tráva zelenější... Stačí když si projdeš pár témat tady. Třeba jí najednou došlo že když si s tebou pořídí dítě, a budete se oba chovat jako vzorní a zodpovědní rodičové, už nikdy nevyzkouší sex s nikým jiným. Pro někoho to může být dost frustrující představa, že za celý život nepozná nic jiného. Jasně, když to nakonec zkusí s jiným, zjistí že to stálo za prd - ale dokud to nezkusí, nedá mu to.  

A chcete ji, nebo ne? Pokud ano, pak nechápu, proč jste se stěhoval. Pokud ne, pak jste se stěhoval správně, ale pak neplačte, že se neozývá.

Ano máte pravdu je to první vztah, ale můj, ona jich pár měla. Já ji pořád miluju a chci, ale právě proto jsem myslel že když se odstěhuju tak si nebudeme každý den na očích a ona si uvědomí, že ji chybím. Jsem asi najivní, právě proto, že s tím žádné zkušenosti nemám, jen mě připadalo, že poslední dobou se jen oddalujeme a já se hrozně trápil(a teď je mi ještě hůř). Nechci ji ztratit, jen už nevím co mám udělat aby ke mě našla zase cestu.

V první řadě zjistit o co jde. Do té doby opravdu těžko něco řešit... Pokud tě nenapadá jak, můžeš sem zkusit napsat podrobněji jak to probíhalo od doby, co jste se nadšeně dohodli na dítěti - jak se chovala, kdy se to pak změnilo, jak se ta změna projevovala... Napiš toho co nejvíc a třeba tu nějak dáme dohromady co jí asi tak může být Zamysli se i nad jejím zaměstnáním, jaké má kamarády, kolik tráví s přáteli času - a jak... Taky jaká je, jaké má hodnoty, jestli ti o ní někdy někdo neřekl něco špatného, co jsi ty nechtěl slyšet... Cokoliv co tě napadne, třeba i úplná blbost. Možná že když to budeš psát, už tě samotného napadne o co jde - vidět věci pěkně napsané nikdy není na škodu...

Zdá se, že neposloucháš, co Ti manželka sděluje. Řekla, že s Tebou není šťastná... To je její pocit, který nemusíš chápat, ale snaž se ho aspoň respektovat. Požádala Tě o odstěhování a trpělivost. Chce být bez Tebe - a Tobě naopak chybí. Být věrný a hodný patří k základům vztahu, ale samo od sebe nestačí.

Možná u vás došlo ke stereotypu, kdy je všechno předem dané, známé a stále se opakující. Píšeš, že jste se nikdy nehádali a neměli problém. Obávám se, jestli to není jen Tvůj pohled na situaci. Protože ten, kdo skutečně žije, má problémy. Čím intenzivněji žije, tím víc jich má.

Kompromis není dobrá volba, jeho cílem je jen urovnat spor, ale nic neřeší, pouze ho odloží, zakonzervuje. Nikdo nevyhrál, nikdo neprohrál. A obě strany někdy dál v duchu problém rozebírají, třeba i mlčky toho druhého obviňují. Jedině otevření problému má smysl, protože se hledá řešení. Hádka k dobrému vztahu patří (myslím výměnu názorů, ne hrubé urážky nebo demolování bytu). Využij dobu, kdy jste od sebe, k zamyšlení, co skrytého nebo jinak nevysloveného ve vašem vztahu bylo, v čem Ty sám pro sebe najdeš poučení. Pak jí napiš,   jak moc Ti chybí - a navrhni schůzku. Ne u rodičů, ale třeba v kavárně, na neutrální půdě. Když ji přijme, máte šanci na nové obnovování vztahu, pokud odmítne, velká naděje pro záchranu manželství se mi nezdá.

Já si myslím, že jsi nenapsal vše o sobě. Nebo to vidíš jen svýma očima. Něco ji na Tobě musí vadit. Vždy se najde chyba u obou. Málo jste asi komunikovali, když nevíš co ji na Tobě vadí. nebo jsi ji nechtěl slyšet nebo si to uvědomovat. Ale pak je opravdu pozdě. Nechce se mi věřit, že by takto reagovala, když Ty píšeš, že jsi nejlepší chlap. Nejlepší je hledat u sebe. A podívat se očima toho druhýho na sebe.