Téma: Manželka mě nemiluje, náš společný známý jí napsal SMS "dobrou noc miláčku"
Zdravím všechny,
rád bych se zde podělil o svuj příběh který není dořešený zatím, ale je mi jasné, jak nakonec dopadne. Jsem ženatý 03/201009/2015 a dohromady jsme spolu 7 let (2008-2015). Máme syna, kterému je 5 let. Prvního půl roku našehu vztahu provázely problémy, které dělal její bývalý přítel, protože to byl duševně nemocný člověk, ale nakonec jsme to překonali a až do ted bylo vše v naprostém pořádku. Na začátku 09/2015 se moje žena začala chovat poněkud divně a začla mít nepříjemné nálady a odmítala fyzický kontakt se mnou. Když jsem se ptal jestli někoho nemá tak říkala že ne že je jen přetažená z práce. čemuž jsem i věřil, protože jsem věděl že tam maj honičku z důvodu nedostatku zaměstnanců. Krátce na to jsem měl na pilno i já v práci a začli jsme se pak už hádat i kvuli uplným blbostem a vyvrcholilo to tím, že na to řekla, že by možná bylo lepší rozejít se. A to dopadlo tak že z únavy z práce a z trápení myšlenkou že se rozejdeme jsem 24.9.2015 doma zkolaboval a odvezla mě sanitka na ARO. Po asi třech hodinách jsem byl propuštěn domů že se jen jedná o totální vyčerpání a že bych měl fyzicky odpočívat a nezabývat se žádnými stresujícími věcmi. Ještě v ten den jsme se se ženou dohodli že na tom zapracujeme a náš vztah zachráníme.
25.9.2015 večer mi podala svuj telefon abych přetahal z něj do počítače nějaké fotky a co se v tu chvíli nestalo. Přišla SMS od člověka, který je náš dlouholetý kamarád a bylo tam napsáno "dobrou noc miláčku". V tu chvíli mi na to nechtěla nic říct a tak jsem na něj udeřil a on mi potvrdil, že to trvá teprve pár dní a že to začla ona tím, že se do něho zamilovala a on do ni taky. A že chtějí začít vztah spolu. V tu chvíli jsem se psychycky zhroutil, udělalo se mi zase špatně z vyčerpání a zároveň z téhle věci, nespal jsem celou noc. Překvapilo mě že ve chvíli psychyckého zhroucení mě žena začla utěšovat abych se uklidnil, což stejně nešlo.
Dnes 26.9.2015 jsme o tom spolu mluvili a řekla mi že mě má ráda ale už mě nemiluje a že zatím ode mě odcházet nechce, možná později. Já však svoji ženu pořád miluju a nedokážu si představit život bez ní a našeho syna, který by určitě utrpěl psychyckou újmu, protože oba mu věnujeme zhruba stejné množství času. Další věc je, že jsme teprve před 3 měsíci (06/2015) koupili byt, na který máme hypotéku a pokud by žena odešla tak já nezvládnu tohle všechno platit sám a ani bych neměl kam jít v případě že bych odešel já.
Celá tato věc mě velmi trápí nemuho už ani kloudně jíst ani spát. Zajímá mě názor ostatních popřípadě nějaká rada jak to přežít, pokud mě nakonec opustí.
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 5909x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Zatím napíši k zamyšlení toto:
V poslední době je tu více dotazů na rozpadající se vztahy od mužů, kteří neopomenou ovšem napsat, že jejich vztah byl až dosud či donedávna v naprostém pořádku, nebo byl fajn atd. To přece už z pouhé logiky věci není možné a je naprosto nereálné = kdyby byl vztah ta růžový, jak je líčen, proč by asi žena začala hledat jinde? Nevěřím tomu, že vždy z pouhého rozmaru…
Asi neznáš ženy, že Dany?
Jsou vrtošivé. A nevědí co hledají. A nedají pokoj dokud to nenajdou.
Částečně s tím souhlasit lze a částečně ne. Problém je, že i ve funkčním vztahu ženy hledají vzrůšo. A v dnešní době asi nebývá moc lehké zkloubit práci a vzrůšo pro každý pár.
Tak já vím, že dneska je to všechno jinak, proto jsem psala, že: "Nevěřím tomu, že vždy z pouhého rozmaru…"
Vzrůšo? Neříkejte, takové ženy potkáváme spíš v případech, kdy muž je hodně slabý, a ještě ne vždy. Všechny žney asi ne.
Věk: 32
Tady je kazda rada tezka. Je nejspis potreba si dat nejdriv cas na mozne uklidneni a s klidnou hlavou vse zacit resit. Ono beztak ve stresu a schonu clovek jen dela zmatky a zkratove jedna a nakonec z toho muze byt vic skody nez uzitku. Vyhoda celeho je to, ze pokud zena ma spolecneho kamarada, mohl by mit i rad Tebe a nechtit ti ublizit a pred zenou Te shazovat a ocernovat. Je tedy zase nevyhoda, ze jako kamarad u Tebe selhal, ale citum neporucis. Asi byvh navrhl domluvu mezi vsema ocima, jak si kazdy dalsi stav predstavuje… udrzeni bytu, stridava pece, a podle situace dal jednal. Ale zenu, at uz je manzelka nutit nemuzes, ovsem dite mate spolecne a to uz jednani a domluvi potrebuje. Takze nejorv chladnou hlavu ve stylu, dej si volno, delej veci, kterw Te bavi, proste v kazde situaci a veku by mel clovek jednat s rozmyslem, jinak z jednani vznikne nesmysl a pak se uvidi. Zena, pokud ma alespon trochu city k Tobe ti da prostor a cas. Nac cloveka, ktereho mas rad stahovat z kuze… to umi jen malokdo koukat, jak ten druhy trpi a on si uziva. Hodne klidu
Chlape, nějak zvláštně na mě působí Tvé neustálé omdlévání. Moc se nedivím, když žena chce vice chlapa. Pracovní vypětí I stress chápu, ale mě přijde, že Ty se v tom vyloženě vyžíváš, nebo z toho snad děláš nějakou přednost.
Stres a pracovní vypětí mám taky, ale o takovém omdlívání jsem ještě neslyšel.
Takže bych se zamyslel nad tím co píše Dany.
Vaše situace je vskutku obtížná, musíte sebrat všechny síly, abyste to zvládl a bylo lépe. Předně se musíte zklidnit, dejte si s ženou par dnů na urovnání myšlenek. Pak se zamyslete, jestli jste byl šťastný, co byste sám na sobě změnil, co jste dělal špatně. Co vás vyčerpává. V jakem stavu byla dříve vaše psychika? Jak vás vnímala žena? Co ji vadilo? Jak to ovlivnilo současnost?
Až si uděláte jasno sám v sobě, rozhodněte se, co dál. Zkuste si se ženou vyjasnit, zda a za jakých podmínek chce dále pracovat na vašem vztahu. Pokud kývne, sepiste si ujednane body a snažte se o maximální dodržování.
Rada na závěr. Soustredte se především na sebe, nalezněte svoje hodnoty a slabosti. Tipuji, že vaše psychika byla rozhozena už dříve, to mohlo poznamenat manželství. Pracujte na sobě. Posilte své sebevědomí.
No tak psychyka nás obou byla rozhozena problémy v práci, které nám shodou okolností začly ve stejnou dobu a od té doby mi připadalo že se začínáme jeden druhému odcizovat teda hlavně z její strany. Když už to začalo vypadat beznadějně tak jsme se domluvili že na tom zapracujeme abysme náš vztah zachránili a druhý den jsem se dozvěděl to co jse tu už psal. Moje žena to zatím moc nechce rozebírat ale dnes budu s tím známým mluvit abych aspoň teda se dozvěděl jak si to aspoň on představuje. Jinak až dosud náš vztah fungoval dobře, jelikož jsme si to vzájemně dávali najevo tak si troufnu říct že jsme spolu byli šťastni, nějaké hádky u nás byly skutečně jen vzácně. Moje žena by mi však taky měla říct jak si to dál představuje protože jak zatím řekla tak odejít nechce prozatím. To by mohlo znamenat že po nějakou dobu to bude chtít hrát na obě strany ale s tím já nebudu souhlasit.
Tím, že budeš mluvit se svým sokem ničeho nedosáhneš. Neměl bys to dělat. Problém není mezi ním a Tebou, ale mezi Tebou a Tvojí ženou. A pokud si myslíš, že Tvoje žena pak změní názor, pak se pleteš. Ženy mají ochranářsky pud silně (a nelogicky) zaměřený na lidi, které aktuálně milují nebo se kterými cítí sympatie. Nemusí a zpravidla v tom není žádná logika, postě to tak je. Takže pokud teď jeho miluje víc, Ty rozhodné nebudeš po rozhovoru ten, koho ona bude chránit.
Situace zároveň rozhodně vyžaduje velikou ostražitost. Pokud žena říká, že nechce teď nic měnit, tak to je jen proto, že ještě nestihla vykonat všechno co si naplánovala a zdržuje.
Důkazem toho že Ti neříká pravdu je snad to jak se chová a co Ti zamlčovala, nebo jak Ti lhala. Čekat od ní další pravdu by bylo naivní a hloupé.
Doporučuji začít podnikat kroky na ochranu svého majetku a dobrých vztahů s přáteli a rodinami.
Před rozvodem jsou to první dvě věci, na které ženy útočí a to naprosto nevybíravým způsobem.
Mně osobně, kdybych byla na Tvém místě, by vůbec nezajímalo, jak si to dál představuje někdo, kdo BYL Vaším dlouholetým známým či "kamarádem". Co si jako on představuje, že Tě pozve na schůzku, tam Ti řekne např. : "Hele, víš, kámo, já Tvoji ženu muluji a htěl bych s ní žít, "požehnáš" nám? " A co uděláš Ty? Nevím, ale tady by jsi se podle mě měl více pochlapit, jestli mi rozumíš, jak to myslím? Mně totiž přijde, že Tě má spíš za slabocha, když Ti klidně napíše sms: "… že to trvá teprve pár dní a že to začla ona tím, že se do něho zamilovala a on do ni taky. A že chtějí začít vztah spolu… "
Sok spíš chtěl mluvit se mnou než já s ním, mam z toho všeho velkej zmatek v hlavě.
Hádej co.
Život je boj. Silnější vyhrává.
Kdysi se bojovalo svaly, dnes se bojuje duchem.
Buď silnější, ne taková bábovka.
Soka se neboj poslat do prdele.
A před ženou se nehraj na omdlévací chudinku. Samozřejmě, že je příjemné, když nás ženy litují, ale ono to moc sexuálně nepůsobí. Spíše odpudivě.
Pobreč si doma sám, v polštáři, když Tě žena nevidí. Tak, jak to dělá každý silný chlap! (i když to nikdo nepřizná. Ženy o tom nemluví, protože to nechtějí vědět (slabé ego) a muži o tom nemluví, protože oni přece nebrečí (moc silné ego) )
Ale pravdou je, že někdy brečíme všichni na planetě. Takže je to ok, ovlivni jen formu – projev.
Asi máte pravdu, diskuzi se sokem jsem zrušil protože to skutečně asi nemá cenu, jak si to do budoucna představujou mi musí skutečně říct moje žena. Litovat mě nemusí protože tu potřebu já nemám. Ale myslim si že to že timhle rozbili fungující rodinu by si měli uvědomit oba dva protože rodinné rozpady nejvíc odnášejí děti a to mě štve nejvíc, jak k tomu vlastně náš syn přijde když ještě před měsícem nebyli žádný problémy v rodině.
Zkusil jsi se už zeptat manželky, čím se stalo to, že Tě už nemiluje, ale zamilovala se jinde? Třeba jsi něco přehlédl, třeba její úhel pohledu je jiný než Tvůj = že bylo vše v pořádku. Jen uvažuji…
Žádný vztah nesmí být postavený na dětech, nebo udržován kvůli dětem. To nefunguje. Rodiče mezi sebou musí mít vztah, ne skrz děti.
Dětem totiž neprospěje ani jedno: ani rozchod ani nefunkční vztah. Rozhodně je ale lepší vyrůstat v klidu než v manželství plném hádek a zloby.
Také to tak vidím, že se rozbíjí fungující rodina. Něco jiného je, pokud je v tom agresivita, alkohol, hráčství (gemblerství, karty, automaty), to jistě není vhodné prostředí pro vývoj dítěte, ale ve vaší rodině, to vidím, jako rozjívenost Vaší ženy, což mně udivuje, protože spíš žena je ochránkyně rodinného krbu.
Určitě by se Važe žena měla vzpamatovat, protože s jídlem roste chuť a váš syn by zřejmě mohl mít ve svém krátkém životě mnoho tatínků a tím by nedostal dobrý příklad do života.
Věk: 32
Myslim, ze je nejjednodussi si urazit, nastvat a nic nechtit videt a slyset. Rozvod se stava pomalu na dennim poradku, ale kazdy vzfy reaguje sokem. Pokud udelas hned z pripadneho partnera tveho sok, budoucnost takova i bude. Nejvetsim znakem dospelosti je se k problemu postavit a ne rict, ja se o tom bavit nebudu. Navic, tak se pak muze zachovat i zena. Vas spolecny kamarad ma neco, co Ty nemas a navic ted to neco jeste pritahlo lasku tve zeny. Pokud chces pochopit, proc zena ocenuje jineho muze, musis poznat i muze a ne cekat doma, az tva zena vice pozna druheho muze a jak se spolu domluvi. Oni se domlouvaji i o budoucnosti tveho zivota, tak proc nepristoupit uz ted na rozhovor vsech a cekat na rozhodnuti? Kamarad taky nemusel byt kamaradem, ale uplne cizi muz, ktery vubec nemusel mit chut te poznat, proto bud rad za tuto moznost a vyslechni i kamarada, treba ti nakonec poradi, co u tebe zene chybelo a nebudes muset po tom patrat. Ale delat hned soka v lasce a silnejsiho, copak laska ma slabsi a silnejsi? to mluvime nejspis o gladiatorech, ale ne o lasce.
Je to smutné čtení. Jen nechápu, když je Vaše žena vytížena v práci i v domácnosti, kdy si našla čas na novou známost. Předpokládám, že ten druhý je bez závazků, nebo ne? Protože jeho chování je nerozum. Možná jste měli hodně starostí a Vaše žena to brala, jako rozptýlení, že má o ni někdo zájem a vedlo to k zamilovanosti. Je to smutné mít nespolehlivého člověka vedle sebe, přece jste si slibovali "v dobrém i ve zlém". Je to dnešní hrozný trend. Když se něco pokazí, nic se neopravuje. Pokazí se mikrovlnka, vyhodí se a koupí nová, pokazí se pračka, vyhodí se a koupí nová. Pokazí se něco ve vztahu, tak vztah hodíme za hlavu a pořídíme si někoho nového. Ano, to je dnešní trend, ale to je neštěstí. Lidé by si měli umět vyříkat problémy, nikdy není pozdě, obzvláště pokud jsou zde děti. Je to sobecké, když se dva rozejdou, jdou za svými zájmy (chtíči) a neberou ohled na děti, na rodinu. Jak já ty rozvody nenávidím.
Zahodit vztah a pořídit nový to mi nějak nesedí. Jsem sice mladý člověk ale v těhlech věcech jsem jak se říká stará škola protože jsem byl tak vychován. Já jsem si všimnul že je hodně vytížená z práce a i přez svoji vytíženost jsem začal dělat běžné domácí práce, které jinak jsem i dělal dřív protože děláme na směny tak je dělal ten, kdo byl zrovna doma a i přesto jsem se znažil co nejlépe plnit funkci manžela i otce. Svoji vytíženost jsem házel za hlavu proto aby se to doma zlepšilo a výsledkem byl můj kolabs a rozpad vztahu
Nebo ta vytíženost byla už jen dobrá záminka, na kterou naivní kluk lehce skočí.
Já osobně ve Vašem současném vztahu vidím příliš mnoho lží. A je jedno zda jsou to lži ze soucitu nebo je to sebeklam.
Ona Ti lže o spoustě věcí a Ty si namlouváš, jak to bylo dlouho bezvadný.
Chce to trochu drsnější objektivity a více zkoumat.
Jestli jsem si to namlouval v tuhle chvíli nedokážu potvrdit ani vyvrátit ale jelikož to vypadalo bezvadně po celý léta neměl jsem důvody o něčem pochybovat. Ale i když jak jsem uplně na začátku psal že si život bez ní nedokážu představit tak stejně nakonec asi nemá smysl to nějak zachraňovat. Sok se mi přez SMS směje do obličeje a na to fakt už nemám.
A co sem psala výše? Že: "Mně totiž přijde, že Tě má spíš za slabocha… a že by jsi se měl podle mě více pochlapit." On ví přesně, co a jak Ti má napsat, aby Tě rozhodil, no a Ty se necháš a rovnou to vzdáváš… Řeš to se svojí ženou, a ne s nějakým "kamarádem", toho pošli někam. Ptala jsem se Tě, jestli jsi zkusil se už zeptat manželky, čím se stalo to, že Tě už nemiluje, ale zamilovala se jinde?
Věk: 32
Tak uza lespon vis, co ma Tvuj pritel oproti Tobe-odvahu, neboji se. Muzes se od nej naucit mnohe, jen to chce prekonat strach a priznat si, ze je nekdo v ocich Tve zeny lepsi. Ale odvahu a nebat ae muzes mit taky, staci se jen naucit a pochopit, jak on to dela. navic vidis, par smsek a vyridil Te ze hry, ber to i z lepsi stranky, pokud jsi hrac, tak to alespon neni neachopny souper. Neber to jako prohru, ale jako vyzvu, nestahni ocas mezi nohy a nedelej ze sebe chudaka, jak je ti ublizovano, ale cloveka, ktery dokaze resit veci s rozvahou a klidem a vi, co znamenaji slova v dobrem i zlem a stoji si za nimi.
Ptal ale nechce se o tom moc bavit. Prej nemá cenu to rozebírat prostě to tak je a tečka ale mě takováhle odpověď neuspokojila víc jsem z ní toho prostě nedostal.
To znamená konec. Ten definitivní.
Bohužel hráčskou povahu já nemám.
Tak si ji osvoj, jinak budeš prohrávat.
Věk: 32
Tak to alespon zkus a uvidis, beztak ted nevis, co delat, ci rikat… navic Ti to prihraje i cas. Z psychologickeho hlediska je dokazano, ze zeny v dlouhodobem vztahu hledaji to, co jim chybi jinde. Ale to, co jim chybi muze byt jen 5-15% vlastnosti, ktere jejich manzel nema, ale ony si i tak vymwni tech 85%pozitivnich vlastnosti manzela za tech 5-15%vlastnosti, ktere ma ten druhy. V case lasky ony nejak neuvazuji a jednaji spontane. Oroblem nastava tehdy, kdyz si danou vec uvedomi a chteji vec jinak, jenze do te doby si manzele obvykle udelaji ci reknou tolik skaredych veci, ze pak neni mezi nimi nejen bejaka ucta, ale ani cesta zpet. Ty znas nejlip svou zenu a ikdyzte ted zaskocila svym chovanim, furt jsi to Ty kdo ji zna lepe nez on. Resit veci s klidnou hlavou dava vetsi sanci na uspech, nez-li prekotne a ve stresu.
Tak nějak mě nenapadlo že ve vztahu nebo manželství bych potřeboval mít hráčskou povahu asi skutečně (jak tu bylo v předchozích příspěvcích řečeno) jsem naivní kluk. Že je tohle definitivní konec je mi už jasný, bude to hodně bolet, bude asi dlouho trvat než se z toho vzpamatuju ale bude to asi nejrozumější řešení.
Můj názor je, že vaše žena je již rozhodnuta, ale davkuje vam to postupně. Jestli se vám nějaký bastard směje přes sms, tak je sám slaboch a mnoho morálky nepobral a vaše žena má, co chtěla. Nebudte nešťastný, každý se nerodí s povahou mušketýra. Spíše si myslím, že opravdu potřebujete zvýšit sebevědomí, přestat se bát a být závislý na okolí, na jeho názorech atd. Píšete, že jste přišel o manželku, ale kde je to, že vaše žena přišla o vás? Že dětem rozbije rodinu? Že vás podvedla? Opravdu ji takto chcete zpět? Možná, že máte svůj díl viny, mohl jste ji zanedbat, mohl jste zanedbat sebe. Ale pokud vaše žena mlčela a pak odešla za jiným, tak bez toho, aby sama přišla s omluvou a s návrhem řešení, nemá cenu dál něco podnikat. Vy jste ji řekl, že o ni stále stojíte, další krok je na ní. Vytycte si cíl být takový, jakým být chcete. Ženy nemají rády slabochy, proto ji ukažte, že doprosovat se nebudete. Myslím, že to je těžký, ale nejlepší způsob, jak ji případně získat zpět. Ale neznám povahu vaší ženy, zvažte to podle toho.
Když to nechce nijak řešit tak to ukončíme.
Jak jednoduché…
Přiznám se, že já osobně si v tomto případě zatím nejsem 100% jistá ničím. Problém je totiž z mého úhlu pohledu v tom, že jsme se vlastně vůbec nic nedozvěděli o Vašem manželství, pouze z Tvé strany to, že Vaše manželství údajně bylo dosud v pořádku, což si já od začátku a následně dle Tvých reakcí, tak úplně nemyslím. Proto nebudu i přesto, že si Ty myslíš, že jen ona rozbila Vaše manželství, s Tebou souhlasit či manželku odsuzovat. Jednak mi to nepřísluší a jednak si myslím, že je za vším více, než jsi napsal a je patrné… Manželka Ti sice řekla, že Tě má ráda, ale už Tě nemiluje, na druhou stranu si třeba možná jen potřebuje ujasnit své city, dosavadní život s Tebou… zkrátka, že momentálně potřebuje čas. S tím druhým je to čerstvé pár dní, Ty už ale házíš flintu do žita teď, protože momentálně manželka nechce o tom mluvit…
Jediné, co vím na 100%, ať už to dopadne s Vámi jakkoliv, že se potřebuješ dát do kupy či pohody (to teď není to ideální slovo), tak dejme tomu, hlavně do co největšího klidu a to v zájmu Tvého duševního a fyzického zdraví. Pokud Ti to samotnému nejde, což asi ne, podle toho, co píšeš, tak se neboj oslovit odborníka, protože to, v jakém jsi rozpoložení není dobré ani pokud spolu zůstanete, ani pokud spolu nezůstanete. O psychickou újmu syna bych se až tolik nebála v případě, že se rozhodne manželka odejít = pokud mu vše rozumně a přiměřeně jeho věku vysvětlíte a budete schopni se dohodnout třeba na střídavé péči, nevidím v tom problém. Problém však bude, pokud se budeš před synem hroutit, pak ano, pak to může mít vliv i na syna…
Manželka měla před ním člověka s citovými problémy, pak autora dotazu, který vypadá tak trochu závisle a kácí se a teď někoho, kdo posílá výsměšné SMS stále ještě manželovi, ale tohle zdravý člověk dělat nepotřebuje. Vybírá si zřejmě slabší lidi (ona).
Krize nastala klasicky kolem šestého roku, pár se posunul na jedné straně ke koupi bytu, na druhé straně se však manželka odcizila, zamilovala a nehodlá to rozebírat. To by ovšem měla.
Já bych teď neřešila ženu, když mlčí, tak mlčí, ale nechala bych si předepsat asi nějaké slabší antidepresivum, začala docházet na nějakou psychoterapii, probrala s právníkem jak ochránit finance, zamyslela se, budu li chtít dítě do své péče, zdali mi s t pomůžou třeba rodiče, prostě si ozřejmila, co mohu a chci získat a jak to zreálnit. Pak je člověk pevněji na nohou a necítí se tak slabý. A pak se uvidí.
Věk: 60
Město:Č.B.
Většinou jde o peníze. Neomdlévej. Dělej vše pro to, ať Ti neco zbyde. Měl jsem 5 let přítekyni. ona 2 děti, já 2 děti. Našla výdělečnějšího a bylo po lásce. Už jsem se málem stěhoval. Vyhraj 5mega a máš ji doma.
Ženy o lásce jen mluví nebo sní. Zamilovat se dokáže jen naivní chlap. Ženská podle psychologie dokáže milovat své děti, sebe a peníze. To co předvádí zkraje ve vztahu, je jen zamilovanost ne LÁSKA! Láska v plném rozsahu vykvet až po 5ti letech, ne že tam skončí.
Podle psychologie všechny ženy se mají rády e ženská dokáže milovat jen děti, peníze a sebe. Můžete uvést nějakou publikaci, případně zdroj? Samozřejmě, že nemůžete, je to s odpuštěním hovadina. Ne všechny ženy milují svoje děti, některé je odstrkují, týrají nebo opouští, stejně jako někteří muži, ne všechny ženy mají rády samy sebe, mají se tak rády, jak je měli rádi kdysi jejich rodiče.
Měl jste možná na partnerku smůlu, ale generalizace plodí takováhle přesvědčení a pak si to skutečně přitahujete do života.
Věk: 56
. totální vyčerpání a že bych měl fyzicky odpočívat a nezabývat se žádnými stresujícími věcmi…
A já se ptám - proč to nerespektuješ? Proč namísto toho abys odpočíval hodil se do klidu tady rozvineš diskusi a ten svůj problém ještě živíš. Může se stát že tu hypotéku už stejně nebude mět kdo platit. Ty se máš v první řadě dát do klidu. Tvoje tělo tě zastavilo kolapsem a donutilo přibrzdit. Pokud tohle nebudeš respektovat, příště tě zastaví infarkt nebo mrtvice. Hřbitovy jsou plny takových lidí, co neuposlechli. Moje rada je -teď nic neřeš a odpočívej. Možná tím získáš i čas a větší nadhled nad celým problémem.
Odpočívám, snažím se být v klidu a čekám jak se rozhodne i když to čekání je šílený. Ať už já jsem udělal jakoukoli chybu tak její chyba byla ta že mi ani nenaznačila že ji něco vadí a začla to řešit takhle extrémním způsobem. Můj názor je takový že můj sok si třeba všimnul že u nás něco není v pořádku protože to byl náš rodinný kamarád a využil situace zřejmě ji něco navykládal a uplně ji tim zblbnul. Od pár známých jsem se dozvěděl že už v minulosti to samé způsobil asi ve dvou rodinách.
Za to, že mezi partnery je problém, nikdy nemůže třetí osoba. Vinit někoho jiného je pouze utíkání před pravdou a to nikdy nevede k objevení skutečného problému. A bez objevení skutečného problému neexistuje šance na řešení.
Není problém mezi Tebou a sokem. Sok nemohl ani ničeho využít, kdyby mu to Tvá žena nedovolila. A dovolila mu to jen proto, že to tak chtěla a umožnila to. Tam je to jádro, které musíš hledat – proč to tak chtěla. To Ti odpoví na otázku kde je problém.
Tvůj sok je možná více chlap než Ty a Tvé ženě se to líbí. Někdy to je prostě jednoduché. A někdy tomu nemůžeme čelit. Vždy se najde někdo silnější než jsme my. To tak prostě je. A hodně vztahů se kvůli tomu rozpadá. S tím nelze dělat nic, to jsou zákonitosti vesmíru.
V tom, že Ti to měla žena říct dříve máš pravdu, ale ani toto zbožné přání v reálném životě moc nefunguje. Je málo lidí, kteří se snaží problém řešit komunikací (zejména u žen). Většina lidí zbaběle uteče. Zde taky nelze napsat nic překotně optimistického, pouze konstatovat, že to tak prostě je.
Pokud si myslíš, že si třeba Váš rodinný kamarád všimnul, že u Vás něco není v pořádku, pak to stále potvrzuje moji teorii, jak jsem psala výše, že: "Třeba jsi něco přehlédl, třeba její úhel pohledu je jiný než Tvůj = že bylo vše v pořádku." Manželka Ti to třeba neřekla přímo, ale nějaké náznaky tam musely být, když si jich On všimnul, ale Tobě prostě unikly…
Jste spolu s manželkou od Tvých 21 let a syna máte od Tvých 23 let, tedy celkem brzy. Nevím, kolik je manželce let, ale neříkej mi, že celou dobu bylo u Vás vše jen růžové… za tu dobu, co jste spolu, jste byli oba ve věku, kdy ještě člověk, byť je dospělý, stále ještě dozrává a pak klidně může přijít na to, že to není úplně ok a začně přehodnocovat, bilancovat, přemýšlet, pochybovat… to se mohlo u manželky klidně stát, zejména, pokud Ty jsi vnímal Vaše manželství jako jisté - tudíž si neviděl a ani nevěnoval nějakou pozornost tomu, že není něco v pořádku… také možná tím, že jsi vnímal Vaše manželství jako jisté, jsi o něj již dál nijak zvlášť nepečoval, manželce třeba chyběly nějaké pozornosti z Tvé strany, tak jste sklouzli do stereotypu a "červíček v hlavě jí začal hlodat"… Tak to vidím zatím já.
Ještě doplním jednu věc (12:23). Vzhledem k tomu, že se stále vyhýbáš tomu, aby jsi Vaše manželství více přiblížil, a my Ti pak mohli pomoci ozřejmit, kde se asi stala chyba + Ti mohli poradit, co by šlo ještě případně dělat, tak o to víc mám pocit, že nebude chyba pouze na straně manželky. Z Tvých reakcí totiž vyplývá jediné = odmítáš konstruktivní komunikaci, vlastní a objektivní sebekritiku, reaguješ pouze na to, co chceš Ty a JEN hledáš vinu všude jinde…
A taky si myslím, že manželstvím stojícím na pevných základech by nikdo třetí tak snadno a tak moc neotřásl… Za tím musí být něco ještě jiného, ale to už jsem psala.
Ahoj Danuško, já vždycky obdivuju tvoje komentáře. Dáváš si časový odstup, je vidět, že se vždy zabýváš problémem a pak teprve poradíš.
Já holt taková nejsem, jak to cítím, tak hned to napíšu. Vycházím ze svého života, ze svých zkušeností, které mohou být někdy odlišné od jiných. Proto si myslím, že je určitě dobře, když to každý napíše, jak to sám vidí a tazatel si podle své situace a povahy vybere, co se mu hodí. Denně na tebe myslím, jak zvládáš svůj život s dcerou. Měj se hezky, Pavla.
Manželce je v současné době 26 let. Že jsem něco přehlédl je dost možné. Zřejmě asi já jsem takový že pokud nastane nějaká chyba na mé straně tak ji nevidim, neznamená to však že bych své chyby vidět nechtěl. Moje chyba je že se na mě něco změnilo a manželce to začlo vadit a já jsem si u sebe žádné změny nevšiml. Od manželky jsem čekal že v takovymhle případě mě na to upozorní abych já s tím mohl něco udělat a to se nestalo. Když jsme se seznámili tak v některých věcěch byla dost naivní zřejmě asi dobíhající puberta, ale pak během těch let na spoustu věcí změnila názor dle mého pohledu k lepšímu. Ale rozhodně nemohu říct že by ráda přijímala kritiku, někdy se stává že pokud ji někdo něco vytkne tak se urazí a má pak takovou náladu že je lepší na půl dne někam zmyzet ale naštěstí se tohle příliš často nestávalo. Já jsem vždycky býval velký introvert což se během posledních pár let taky změnilo k lepšímu, alespon spousta lidí v našem okolí si to myslí. Jsem spíš klidnější povaha ale jak se to během nějaké doby ve mě nahromadí tak potom exploduju což uznávám že není dobrá vlastnost. Je asi pravda že v některých věcech jsem zatím ani dodnes neuzrál. Pro případ že bysme to zachránili máme sepsaný seznam věcí, které je třeba změnit aby to mohlo být zase takové jako dřív nebo i lepší, každý den nás něco napadá a seznam se pomalu rozrůstá. Ale jelikož se stále nerozhodla jak to s náma bude dál tak nezbývá než čekat. Požádala mě o nějaký čas-dal jsem jí ho.
Nedivím se, pokud jste něco přehlédl. Jsme normální lidi, kteří žijí normální životy a ne nějaká hrabata, která se stále sebekontrolují. Já to vidím tak, pokud v tom není opilství, násilí a nebo gemblerství, tak se člověk chová přirozeně. Někdy ho něco namíchne, jindy má zase dobrou náladu. Nejsme stroje, jsme lidé a k životu je třeba trochu tolerance na obou stranách. A pokud manželka, hledá na Vás blechy, tak má sama problém. Není to žádná hraběnka, alespoň si to myslím, ale normální ženská, tak ať ten život tak bere. Máte rodinu, máte dítě, žijete spolu kolik let a najednou takové extempóre, podle mně z nudy. Ale je to můj názor, to víte jsem 46 roků vdaná a už vím o čem ten život je. Chce to toleranci, odpouštět, podržet se navzájem a to v dobrém i ve zlém.
Že nejsme stroje a potřebujeme vzájemnou toleranci, v tom s vámi naprosto souhlasim. Opilství (oba se občas příležitostně napijeme), násilí ani gemblerství v tom skutečně není-já sám takovéhle věci odsuzuji ale vím že něco takového si manželka prožila s partnerem, kterého měla předemnou, i když mi o svoji minulosti řekla tak nikdy se nechovala tak jako že bych já za to mohl. Dnes jsem hovořil s jednou manželky příbuznou, která mi řekla že si všimla toho, že od určité doby což vychází na dobu, kdy jsme začali shánět a následně zařizovat náš byt, že už u nás není tak pohodová atmosféra jako tomu bývalo celá léta. Když nad tím tak zapřemýšlím tak je to asi taktod převzetí bytu jsme za 5 dní byli komplet zařízeni zabydleni a já jsem byl na 95% věcí sám, tak jsem se tady do slova a do písmene zničil. Po zařízení bytu jsem měl šílenou honičku v práci a moje vyčerpanost zřejmě způsobila změny, kterých jsem si na sobě nevšiml ale ji to zřejmě vadilo ale měla mi o tom říct. Dle mého zřejmě tohle mohlo zapříčinit zapříčinit třeba to že se skutečně začala nudit. Pokud to dopadne špatně tak jediný + na tom bude to, že pro příště budu vědět že bych některé věci u sebe měl mít více pod kontrolou. Ale v tuhle chvíli si myslím, že pokud půjdeme od sebe, se mi nebude chtít hned tak začínat nějaký nový vztah. No uvidíme co bude dál.
Nikde to v rodinách není na tisíc procent, i když mohou být výjimky. Všude je něco, všude se řeší problémy, či problémky za pochodu. Možná je také chyba, že jste v krátké době měli byt i zařízení, pak přijde nuda. Víte, snad je lepší zařizovat se po kouskách, šetřit a těšit se na to, co se koupí, či vytvoří příště. To se pak dva baví, špekulují, plánují a těší na něco nového. No co, už se stalo, buď se Vaše paní vzpamatuje, neboť nikdo nejsme dokonalý a ten druhý pán se může nakonec projevit hůř, než si ona myslí na první dojem. Vždy čas prověří vztahy a charakter těch dvou lidí. Přeji vám oběma, abyste se opět sešli a byli synovi rodiči, rodinou, jistotou a domovem s láskou.
Ten druhý pán je workoholik, který pracuje 16 hodin denně, někdy i více, tak pochybuju že on bude mít čas na nějaký rodinný život. Ale ona to moc dobře ví a pokud se rozhodne pro něho tak ať si potom nestěžuje.
Věk: 32
Ono je tezke rikat, ze at se rozhodne jak se rozhodne, jak chces obnovovat ztracenou duveru? Preved si to na sebe a predstav si, ze by ses zamiloval, chtel zit s jinou zenou a najednou se mozna vzpamatoval, mozna slitoval nad manzelkou? Co by to bylo za vztah. nejsem uastancem rozvodu, jen chapu, ze pokud je vutah pevny, malickosti jej nerozdeli, presneji receno -nic je nerozdeli, jelikoz nemuzete rozdelit neco, co ma silu a vuli drzet pri sobe. pokud se ovsem vytrati laska, ztraci vztah nejen silu
Myslím si, že vztah se stává pevným, kdy se dva naučí překonávat, jak maličkosti, tak zátěžové situace. A že jich v životě je.
je to jen detail, ale nevěřím tomu, že 16 hodin pracuje
Nevím jaké to je z opačné strany-nikdy jsem nic takového neudělal. I když jsem se nejdříve rozhodl to jednoznačně ukončit, tak jsem to nakonec přehodnotil a babídnul ji možnost, že poku to s ním skončí tak jsem ochotnej jí to odpustit a třeba začít uplně znova a teď už pár dní akorát čekám na její rozhodnutí a to čekání je z toho všeho snad nejhorší. Bohužel vím o tom že jsou spolu stále v kontaktu tak moje naděje začínají pomalu vyhasínat.
Věk: 32
Tak nadeje umira posledni, pokud jednou je dana moznost navratu, je ta vzdy ta moznost… tedy pokud si clovek stoji za svym slovem, rozhodnutim, aniz by ocekaval diky od druheho. je to zamotana situace, ale ne nevsedni, takove historky jsou bezne, bohuzel ci bohudik. Ikdyz verim, ze clovek by radeji resil jine starosti
Jestli je schopna Vás manžeka vyslechnout, řekněte ji, zda si uvědomuje, že rozbije rodinu a vezme klukovi tátu, zázemí a domov. Co na to ude říkat, až malému, dá pan božský na zadek a nebude ho mít tak rád, jako táta. A že se to klidně stane, aby byla řipravená. Ať si uvědomí, kdo je pro ni víc, zda dítě nebo pan božský. Možná to bude tvrdé, ale účinné. Myslím si, že by o tom mohla přemýšlet, většinou je pro mámu dítě vždy na prvním místě. Je to jen můj názor, jinak s takovou situací a hovorem nemám zkušenost.
O tom jsme mluvili, řekla mi že mu tátu brát nebude protože bych prý mohl vidět syna kdykoliv by se mi zachtělo, ale když jsem ji na to řekl, že i to stejně nebude takové jako kdybychom všichni žili spolu. Myslím že syn je na nás obou závislí rovnoměrným způsobem, proto si myslím že rozpad rodiny by nesl asi těžce, když si vzpomenu jak vypadal když mě před týdnem odvážela záchranka. Pokud by zůstala jen z důvodu zachování rodiny tak je riziko že by tyhle manýry dál pokračovali za mými zády.
Vypadá to tak, že Vaše manželka má klapky a na očích a stejně si půjde za svým, protože si myslí, že je to tak dobře. Čas to ukáže. Nechci být špatným prorokem, ale rozvod v takových případech vždy poznamená děti. Už tady psalo o radu dost mužů v podobné situaci, jako Vy a většinou žena od muže odešla…
No život jde dál. Vy se dejte do kupy abyste byl v pořádku a mohl vždy pro syna fungovat, jako táta, na kterého má vždycky spoleh. Když tak dejte za čas vědět, jak se situace vyvíjí.
Taky si začínám myslet že neví co chce. Asi bude nejlepší počkat jak se to dál vyvine. Tímto zatím Všem děkuji za rady a názory a nejvíve Vám Pavlo, protože vaše příspěvky mě dokázali řimět k tomu, abych na celou situaci nahlížel s klidem a nevyvozoval unáhlené závěry, kterých bych třeba pak litoval. Nechám tomu ještě čas a ať už to ve finále dpadne jakkoliv (jsou jen 2 možnosti) tak v každém případě dám vědět Vám všem jak to dopadlo.
Jakékoliv jiné starosti by byly příjemnější než tyhle. Prostě nějak už přestávám chápat co si chce na tom rozmýšlet, stejně se to jednou musí rozseknout. Pokud by to chtěla hrát na obě strany tak bych to musel ukončit nakonec já protože tohle bych skutečně nevydržel.
Věk: 32
Ver, ze nebyly. Treba daleko horsi jsou starosti o zdravi. Na zenu nemuzes tlacit, je zbytecne neco uhnat, pak by se to beztak jen mohlo obratit proti Tobe v podobe vycitek. Jak uz jsem psal, soustred se na sebe, svuj cas na synka, konicky, cokoliv. zaplni ti to prostor a myslenky a navic, nebudes ukazovat zene, ze jsi na ni zavisly a cekas jen na jeji rozhodnuti. zijes zivot prijemne i kvuli sobe, ze? proste jakkoliv si zprijemni chvile cekani
Souhlasím s názory, že nevidíte skutečný problém, který vaše manželství má a nebo neříkate vše. Přece kvůli pěti náročným dnům zařizování bytu byste se neměl odrovnat, ať to znamená cokoli a zároveň by to nemělo narušit pevný vztah. Mohl jste potřebovat odpočinek, mohli jste se více hádat, ale nelžete sám sobě. Únava, přepracování ani běžná hádka nezpůsobí rozpad manželství. Řekl jste, že žena sepsala seznam věcí, které se musí změnit, ale opět nenapíšete, jaké jsou hlavní body, které jí na manželství vadily. Přitom to je zásadní. Evidentně manželství má a mělo problémy, akorát je nesdělujete a nebo nechápete, že můžou stát za současnou situací.
Takže kostky jsou vrženy. Do měsíce se moje žena stěhuje k sokovi a pak prý budeme řešit rozvod. Řekla mi, že ji velmi mrzí jak mi ublížila ale to mi moc nepomůže. Já jsem ji říkal že si to do té doby ještě může rozmyslet ale nevěřím tomu. Nechal jsem si od svého doktora napsat antidepresiva abych mohl nějak vůbec fungovat a dál se s tím musím postupem času nějak vyrovnat i když to bude těžký.
Dobrý den, je to smutné, ale nedá se nic dělat. Chce to čas a vzpamatujete se. Nejste sám, vím, že to Vám nepomůže. Ale již zde psali i muži, kteří mají stejnou životní zkušenost, jako Vy. A dnes? Dnes, kdy už uběhlo pár let, tak už mají novou partnerku a žijí klidným životem. Nyní to bude pro Vás náročné, ale zase bude líp. V případě, že budete mít deprese, raději navštivte psychiatra, vyslechne a napíše léky. Je to člověk, jako každý z nás. Tak se držte. Pavla
Tento weekend měla manželka být u pana dokonalého, jenže pan dokonalý na ni začal ječet do telefonu ať pohne protože potřebuje uklidit celý barák a umýt okna tak si to na poslední chvíli rozmyslela. Zkusíme začít uplně znova a časem se uvidí.
Tak držím pěsti pro štěstí…
Děkuju, zatím se to vyvíjí docela dobře.
Věk: 48
Mam stejnyy problem dnes uz byvala zena se zamilovala do ucitele v autoskole o 15 let starsiho a po 3mesicich s nim otehonela s byv. zenou mame dve deti…