Téma: Hádky a ponižování od manžela - jak odejít se třemi dětmi?
Uživatel: Kulisek
Věk: 30
Dobrý den,
Jsme s manželem spolu cca 5 let manželé máme spolu 2 děti 5 let a 7 měsíců, z předchozího vztahu mám ještě 7 letou holčičku.
Již po 2 letech manželství jsme se začali hádat - hádky většinou kvůli maličkosti a pak z toho byla hádka jako blázen. Tak je to už 3 roky v kuse. Samozřejmě byli i dny kdy jsme se nehádali, ale na to člověk i zapomene když většina dnu je hádavá.
Manžel si postavil dům má velkou zahradu píši, že je to vše jeho protože mi to stále připomíná, že nemám na nic tady nárok, starám se o tři malé děti o pořádek a chod domácnosti a on mi při každé hádce vyčte a neustále mě uráži, že je všude bordel, že jsem neschopná, jakto že ostatní ženské si dokáži ušetřit nějaké peníze a já ne, a přitom jen díky němu jsem zase na mateřské a z mateřské toho moc nenašetřím. Je to prostě hrůza, každý den poslouchat urážky ponižováni atd. Jsem už z toho psychicky na dně a nevím jak dál, strašně ráda bych od něj odešla, ale nemám kam s třemi dětmi on nic řešit nechce. Jestli chci odeji at si to řeším sama.
Pro mě tohle není život je mi 30 let a nechci zbytek života stravit takhle, nevím zda uživím děti s jedné mateřské která činí něco málo přes 6.000 Kč. Prostě nevím kde si hledat bydlení a tak. Je toho hodně co bych rada napsala, ale to by už bylo spíše na knihu nedá se to vše co prožívám a jaké mám pocity napsat do jednoho dopisu. Děkuji za rady.
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 6821x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Nepíšeš, jak hospodaříte, jen o své mateřské. Nechceš říct, že táhneš domácnost jen z ní, že? Ani se nezmiňuješ o příčinách hádek. Nedá se poradit jen na základě toho, že nemáš kam jít a že se hádáte, to jistě chápeš.
Některým věcem moc nerozumím. Píšeš, že "jen díky němu jsem zase na mateřské" - jak jen díky němu - Ty jsi u početí toho dítěte snad nebyla? Navíc mi tedy není jasné proč, když se už podle Tvých informací 3 roky hádáte, jste si pořizovali další dítě. To jste si mysleli, že vám to dítě zachrání vztah? Takhle to bohužel nefunguje a doplácí pak na to právy ty děti.
Co se odchodu od manžela týče, pro začátek by ses asi měla porozhlédhnout po nějakém azylovém domě. Kontakty najdeš na stránkách Sdružení azylových domů. S nalezením azylového bydlení Ti může pomoci i sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě. V azylových domech se za bydlení samozřejmě platí, ale nejsou to takové pálky jako u klasického nájemního bydlení. Pokud jde o dávky, mohla by sis pro začátek zkusit zažádat o přídavky na děti. Manžel ale bude společně posuzovaná osba, takže záleží i na jeho příjmu. Dál by přiapdaly v úvahu taky dávky pomoci v hmotné nouzi. Pokud se opravdu odstěhuješ a zažádáš o svěření dětí do své péče, měl by TI manžel platit na děti výživné, vyživovací povinnost existuje i mezi manžely. O dávyk můžeš požádat na úřadě práce, výživné. pokud se nedohodnete - budeš muset řešit přes soud.
Věk: 49
Z uvedeného výše mě plyne, že problém nebude v manželovi, ale v pisatelce. Je velmi pravděpodobné, že pisatelka se nezmění, manžel nejspíš bude dál razantní a nebude si nechat kálet na hlavu jak čtu mezi řádky. Je jen otázkou času kdy od manžela odejdete a on vám bude muset platit - tak jak radí sociálka výše.
A kvůli čemu se hádáte? To se pak špatně radí a ještě dodám snad nevyčítáš manželovi, že Ti udělal děti, přece jsi je asi taky chtěla a jsou to taky Tvoje děti. Pak ještě když se teda furt hádtáte, proč jste si tolik dětí pořizovaly? Jestli jste si myslely, že když si pořídíte děti, že se to vyřeší, nevyřeší, ba naopak.
Věk: 30
Vono se to těžko píše, lépe by bylo to řict, já vím, že také mám své mouchy, ale já opustila celou svou rodinu a odstěhovala se 120 km daleko od rodiny, abych byla s ním. Je o 17 let starší a myslelea jsem, že když mu dám děti, že bude spokojený a rád, žije s námi i jeho matka a to je pořád dokola jak ona je super a já nic neumím, každý den ji mám na talíři on mou rodinu nechce ani vidět, ale proč já tu jeho matklu mám na očich každý den. K dětem já chtěla děti dvě a když pak začali ty hádky tak jsem další ditě nechtěla, tím jak jsem byla 3 roky zavřená doma nikam jsem nemohla byla jsem od rana do večera jen s dětmi a kamarady ani tady žádné neznám, rodině mužu jen volat a i to mi dost hlídá, já mu děti nevyčítám miluji své děti. Po těch 3 letech na mateřské jsem se už těšila do práce, práci jsem si našla hned jen nebyla moc dobře placená, ale já za ni byla moc ráda konečně jsem se dostala do společnosti a trochu myslelea i na sebe a ne jen na problémy doma. On pořád chtěl 3 dítě a naléhal, pořad mi vyčítal i tu práci, prostě chtěl mě mit zase doma. Nevím co jsou to za blbé slova jak někdo napíše o co mi vlastně jde, mě nejde o peníze nejde mi o majetek chci byt jen štastná a chci aby nas měl zase rad jako dříve, proč mi třeba vyčítá, že má rodina je chudá, že jsou to žebraci. má rodina nikdy nepotřebovala peníze ani já ne. Nebo proč mi pořád vyčitá, že je to jeho barak tak já budu poslouchat jeho, že já se na tom baraku nenadřela, snad po mě nechtěl abych já v té době mi mohlo mýt kolem 17 let abych mu pomáhala na jeho baraku. Nikdy jsem se ani slovem nezminila, že bych chtěla něco z jeho baraku, nebo něco z jeho majetku at si to vše nechá. On má pěknou výplatu platí bydlení a někdy nakoupí, ale většinu nákupu a potřeb hlavně pro děti zajištuji já a z mateřské toho moc neušetřím. K těm vyčitkám, komu by se líbilo kdyby každý den poslouchal, že tady je smítko, tady nejsou doplněné kořenky tady je flek na zrcadle, děti mají pořád binec v pokojíčku proč to neuklidíš, proč nemám navařeno přesně na 12. h. Mám 3 děti a nejsem stroj, abych od rána do večera jen luxovala utirala prách umívala podlahu leštila zrcadla nebo okna, v létě 2 x dedě zalévala celou zahradu a v zimě ještě zatápěla, na co pak jako je ten chlap jen na to aby splodil děti a tím mu všechna povinost končí, já nejsem jeho matka abych po něm od rána do večera pořád jen ulkízel ona na to čas má já ne. A ten komu je 23 let ještě neví o životě nic a chlap nikdy nepotopí chlapa jde vidět že bohouš očekávat to samé od své ženy jáko ten muj chlap, aby jen dělala dělala a dělala a života si ani trochu neužívala, snad je demokracie a povinosti by se měli trochu rozdělit a ne aby většinu dělal jen někdo.
Jejda, to ses dostala do pěkné kaše, Kulíšku. Asi by bylo nejlépe se zařídit podle rady Sociální_pracovnice. Sice Tě čekají velké starosti, ale určitě to nebude takové trápení, v němž teď žiješ. A možná až zjistí, že jsi schopna se zařídit podle svého, přileze ke křížku. Možná by se i zlepšil Tvůj život. Ale na velkou změnu v jeho osobnosti nevěřím. Kdyby mi ale bylo třicet a měla už tři děti, přesto bych odešla. Vždyť ani pro ně nemůže být život v takovém "ovzduší" žádný med.
P. S. A na ostatní se nezlob, přece jen jsi nezvolila nejšťastnější způsob, jak se vypsat.
Tvůj manžel je stejný jako můj otec. Jen vyčítá a vyčítá. Zajímá ho jen pořádek, ale sám uklidit neumí a dělá bordel. Mě málem zabil kvůli hrnku vedle dřezu. A to nebyl můj. Vždycky si najde důvod k hádce. A smítko se vždy najde. Od takovýho jít jedině pryč. Nezaslouží si Tě.
Věk: 39
Město:Valmez
Holka zlatá, odejdi, dokud je čas… než Tě zničí úplně a než dusno začnou cítit děti, kterým tímto ublížíte nejvíce!!!
Kulisku, 120km zase neni takova dalka, aby se nedala prekonat. Nevim, jak to mas s rodinou, nemohli by te nejak podporit? V tomhle manzelstvi, kde vladne tchyne a arogantni muz, se asi nikdy nebudes citit dobre. Budes ale potrebovat hodne sily a energie, abys to vsechno zvladla. Na tvem miste bych se napred informovala na uradech, jakou by jsi od nich dostala podporu, kam bys mohla jit bydlet a pak bych kazdopadne zazadala o rozvod. Tvuj muz si totiz mysli, ze to neudelas, proto se tak chova. Az pujdou deti do skoly, mohla bys zacit chodit do zamestnani. On ti ale kazdopadne bude muset platit, at uz dobrovolne ci nedobrovolne. Mozna na tom budes i lip nez ted. Psychicky tedy urcite. Ja znam jednu mladou matku se tremi detmi. Odesla od muze alkoholika. Mela perne tri roky a pak si nasla pritele. Takze vidis, zvladnout se to da, ale priprav se na tezky boj. Budu ti drzet palce!!
Věk: 30
Já se na nikoho nezlobím jen je mi ze všeho oprvdu už smutno strašně mě to štve, že je to takové, vždyt ještě před 3 lety bylo vše jakžtakž v pořádku i když byla nějaká hádka ještě se to dalo zrovna ted jsem se snažila manželovi navrhnout zda by nemohl trochu upustit od těch všech nároku co po mě chce že i já jsem jen člově, že prostě se už nechci pořád jen hádat a ještě k tomu před dětma, je to hruza nevím co bude dál a mám z toho všeho strach.
Jenom si dovolím podotknout, že jestli se nemovitost (rodinný dům + pozemek) pořídila v době manželství, tak určitě nemusí platit, že je všechno manžela a že Vy nemáte na nic nárok. Z titulu společného jmění manželů byste totiž byla spolumajitelkou nemovitosti a to bez ohledu na skutečnost, kdo je v Katastru nemovitostí veden jako majitel nemovitosti.
Více zde na Bezplatné právní poradně online: