Téma: Brali jsme se mladí, máme 2 děti - s manželkou jsme se odcizili, jsme unavení a netěšíme se na sebe

Až kluci trochu vyrostou a osamostatní se, bude to lepší, myslím si. No jo, jste oba mladí, dvě malé děti…

Možná jste s tím druhým mohli trochu počkat, až první trochu odroste a bude samostatnější. Ale tak to už je teď jedno, jistě je milujete, i když je to makačka. ♥

Věřím, že to není snadné. Já teď čekám první, je mi 28, partnerovi 40, tak jsem taky zvědavá, jak to všechno budeme zvládat. Zkusili jste poprosit o pomoc třeba rodiče a příbuzné? Občas třeba dát pohlídat a odpočinout si… I když to vaše druhé je ještě hodně malé, tak je jasné, že manželka musí být stále s ním.

Nebo pokud si to můžete dovolit finančně, zkusit si občas zaplatit nějakou placenou výpomoc, třeba jednou v týdnu, že by manželce pomohla s větším úklidem, pohlídala chvíli… Někoho spolehlivého…

Držím palce a nevzdávej to.

Děkuju za odpověď. Ten starší syn sním takové trápení není, ten ráno vstane a hraje si, ale dělá pořádný bordel, roztahá skoro vše co mu přijde do cesty. Ale to není nic výjímečného myslím si. Jen je to hrozně těžké. Když mám v práci ranní, tak ´vstávám ve 4h a přijdu z práce jak kdy ve 14h, 15h, ale i třeba až v 18h někdy. Přijdu domů dám si kafe a koukám na tv, jelikož jsem fakt unavenej. a pak mě to dává sežrat že jí nepomáhám atd. Někdy se mě i stalo že jsem přišel z práce, dal sem si kafe a usnul jsem, jak jsem byl unavený. Když jdu na odpolední tak se jí samozřejmě snažim pomoct, i když to není takové. Teď jsem taky od 5h vzhůru jelikož ten nejmenší nechtěl spát, tak jsem vstal aby se manželka vyspala. Když večer přijdu z práce po odpolední tak se mě zase spát nechce a chodim spát tak o půlnoci nebo i dřív. Jak říkám, ten vztah v tom manželství už není takový jako byl. Tím jak jsem unavenej tak jsem na ni fakt protivnej a hnusnej, ale to já nechci. Kolikrát jsem ji sliboval, že se změnim v to jak se chovám, ale mě to prostě nejde, nebo já už nevím. Chvíly sem i přemýšlel o tom, jestli by jí opravdu nebylo lépe bezemně.

Mít děti a svatbu takhle brzo byl chyba, ale to už víš.

Sami tuhle situaci nezvládnete, protože nato ani jeden z vás nemáte zkušenosti, které se sbírají až životem v pozdějším věku. Potřebujete konzultace někoho podstatně staršího, ale ne rodičů, jelikož ti vás do této situace tak nějak uvrtali.

Doporučuji manželskou poradnu. Situace řešitelná je, ale naději vidím opravdu jen v péči někoho životem hodně zkušeného.

Do začátku:

neuvažuj o tom, že bez Tebe by jí bylo lépe. Ona to asi neví, jelikož ji to nijak neprojevuješ, že ji miluješ. A nikomu není lépe bez osoby, která ho miluje. Ty jí to jen musíš dávat najevo.

Tím, že chodíš do práce a staráš se o děti to ale nestačí – to je povinnost, ne radost. A vy máte povinností dost, ale chybí vám radost.

Ty jí musíš začít rozmazlovat a hýčkat i jiným způsobem. Musíte začít nejen pracovat a starat se o děti, ale musíte začít i žít. Musíte si vytvořit něco, na co se budete spolu těšit. Alespoň dva krát týdně začněte něco podnikat. Jednou s dětmi a jednou bez dětí.

Začněte jezdit na výlety, do kina, na diskotéku, za sportem, …cokoliv co vás baví/naplňuje/uvolňuje.

Tvá žena není ošklivá na Tebe. Ona jen cítí to zoufalství ve kterém se nacházíte a nevidí úniku. Ty ji musíš nabídnout únik, řešení lepší budoucnosti – a to začíná zábavou.

Zkusili jste třeba společenské hry?

Ono se to nezdá, ale je o levné a přitom zábavné. Jen s ní moc nesoupeř. Neber ty hry vážně. Hrají se pro zábavu. A je to zábava dobrá pro každý věk.

A na nejbližších 10 let sex s kondomem.  

Fakt díky za pomoc. zkusím to Děkuju moc

Ahoj, předně, manželce by bez tebe nebylo lépe. Už teď toho má moc, jaké by to bylo, kdyby na vsechno byla sama? Jaké by to bylo pro vaše děti? K předešlým skvělým komentářům doplním toto. Zkuste si na sebe udelat chvilku každý večer a řekněte si, že se máte rádi. Domluvte se na vzájemných povinnostech a na tom, co bude dělat ten, kdo má zrovna víc sil. Cílem je, abyste se dokázali pochopit. Je normální, že toho máte hodně, což přináší nervozitu, hádky. Když jsi ošklivý na ženu, zanalyzuj, co vyvolalo tvoji podrazdenost a zda tvé chování nebyl az důsledek. Řekni ji, proč se to stalo a omluv se. Obejmi ji třeba.  

Jste opravdu mladí, spoustu věcí byste asi zvládli lépe za pár let. Rodina má velkou cenu, na každém vztahu se musí neustále pracovat a o všech negativních pocitech bez emoci v klidu mluvit. Za pár let budou děti starší, vše bude snazší, uklidní se to. Byla by škoda toto těžké období, třeba dva tři roky nezvládnout, ne? Držím vám palce.

Misaku, mate ted narocne obdobi. Dve male deti je pekny napor. Ale neboj, situace se uklidni, az maly trochu povyroste. Je videt, ze jsi vecne nevyspaly a podrazdeny, zena taky. Zkuste si to zorganizovat tak, aby vzdy jeden mel sluzbu a druhy si mohl odpocinout, alespon na par hodin.  Nebo hodinku spanku po praci a pak spolecna aktivita s detmi.
Co treba si zajet s detmi obcas do Aquaparku? Ve vetsine maji kurzy pro miminka. Nebo naplanovat vylet do zoo?
Hlavne by jste se meli zbavit toho napeti, ktere z tveho prispevku primo srsi. Kdyz vsechno budete resit v klidu a s nadhledem, pujde vam urcite lip. Mozna by jste meli take obcas zapojit babicky a dedecky.

Já Vám za tohle moc děkuju, jsem rád když mě někdo porádí a pomůže. Ty výlety by člověk plánoval velice rád jenže moje pracovní doba je tak pružná, že to ani nejde. V zaměstnání se směny mění poamlu každý druhý nebo třetí den, někdo řekne že nepřijde nebo onemocní a už je vše jinak než se plánuje… Je ton hrozné. Já svoji ženu miluju a za nic na světe bych ji nevyměnil a děti už vůbec ne. Nechci o ně přijít, jenže mě i ty hádky hrozně unavují. Když jsem v práci tak je žena s dětma sama a když večer přijdu z práce, tak jsem unavený děti spí a už si snima ani hrát nemůžu. Mě samotníému to vstávání k tomu nejmladšímu nevadí, už jsem si docela zvykl, ale když mám jít ještě na ráno, to je konec. Co se týče toho hlídání tak babička ta nám samozřejmě také pomáhá i ženy příbuzná, ale stejně to je takové nevím… Když mě řekla že bude lepší když spolu nebudeme, že se rozvedem tak moje odpověď na to byla : Mě je to jedno, když myslíš že ti bude líp… Zkusíme si spolu o tom promluvit… Ona mě už dala takových možností a šancí se napravit, ale mě to prostě nejde, nevím čím to je ale nejde… Nevím jak se mám změnit k lepšímu to prostě nejde ze dne na den, ale jak říkám na začátku vztahu to byla krása a teď???

Většina lidí nedostává šance na nápravu. Většina lidí se o nápravu ani nesnaží ani o tom nekomunikuje. Asi si neuvědomuješ jaký poklad je mít člověka, který Ti ty šance dává a který je ochoten o nich mluvit.

Život není hra, kde když pokazíš level, můžeš ho opakovat.

Pozor, zkazit si to můžeš pouze jednou a zpravidla nenapravitelným způsobem.

Mnoho lidí si myslí, že někde v dáli je někdo další a lepší. Většinou to ale takhle nebývá.

Tak se vzbuď. Ale neboj se, nejsi v tom sám. Pracovat na vztahu musíte oba dva. Na jednom člověku žádný vztah nikdy nestojí.

To si piš, že si uvědomuju co mám doma za poklad, proto jsem také říkal že bych svou rodinu za nic nevyměnil. Jen jsem prostě nevěděl co mám dělat a tak jsem se chtěl poradit a víš jak se mě ulevilo když jsem se tady mohl vyzpovídat, i když vím že to není žádná zpovědnice ale opravdu mě to pomohlo. A díky všem za odpovědi.

Tobě už to nepomůže, ale někomu kdo teprve zvažuje třeba ano.

Takhle to vypadá, když děti mají děti.

Nejde tolik o věk, jako o to stát se dospělým, tedy nejen bez rozmyslu konat, ale také u toho i trochu přemýšlet.  

Co říct Tobě? Řekla bych, že by nebyla od věci manželská poradna, zkrátka probrat tu situaci s někým dalším kdo se v mezilidských vztazích umí dobře orientovat a je schopen vás oba nejen vyslechnout, ale i pomoci najít řešení.

Zdá se mi, že sami to prostě nezvládnete, protože to co jste se měli postupně během chození a soužití učit, jste prostě přeskočili a skočili jste rovnou do starostí a přílišné zodpovědnosti, na kterou jste nebyli připraveni.

Opravdu moc děkuju tobě i všem ostatním za pomoc zkusím něco vymyslet. Něco co by bylo pro nás dva opravdu to nejlepší řešení. Po čase se třeba ozvu s výsledkem díky moc

Misaku, nevim, co delas za praci, ale tvuj sef by mohl taky trochu brat ohledy. Alespon v tom smeru, ze bys nemusel zaskakovat tak, jak on si to predstavuje. To snad ani nemusis, ne?
Nemel bys do budoucna uvazovat o zmene pracovni doby, ev. o zmene zamestnani?
Tobe uz by totiz pomohlo, kdybys chodil na normalni smeny a mel pravidelny spanek.
Mozna  az tohle budes cist za 5 let, budes se tomu smat.
Drzim ti palce!!

Ahoj. Píšu znova, situace se moc nezměnila, když jsem to psal minulý rok, tak se změnilo maximálně jen to že máme další neplánované mimi. Neměli jsem to vůbec v plánu. Nic méně, nevím co dál, nechci o manželku přijít ale změnil jsem zaměstnání mám jinou a o dost lepší pracovní směnu, ale vůbec nevím jak to vyřešit s manželkou. Když jdu do práce celý den se nevidíme až večer ale azse víkendy mám volné. Vstávám brzy ráno a vracím se kolem 18h večer, ale víkendy mám volné. Tedy teď první ale už to tak bude furt, jenže prostě žena se chce vyspat já to chápu celý týden hlídá děti a stará se o ně, ale i já jsem unavený z toho. Jenže problém je ve mě. Mě tak nejde o to ráno vstát o tom blbém víkendu ale je problém v tom, že když se probudim tak jsem šíleně protivnej, a když nechci vstát tak mi manželka říká že se se mnou prostě rozvede. Už psala i právníkovi ohledně toho rozvodu, ale potom když se trochu proberu a dám si ranní kvu tak jsem v pohodě. Co mám dělat? Není den když jsem byl doma abych neslyšel. Mám toho dost já se s tebou rozvedu a co potom. Člověk je naštvaný a přemýšlí o tom jaké by to bylo, kdyby se to stalo. Ona říká že by se měla lépe. Co myslíte vy? Děkuju

Mišáku, všechno přejde, všechno bude lepší, jak děti odrostou. manželka je stále s dětmi a tak to uvolnění ventiluje řečmi o rozvodu. Vemte ji kolem pasu, dejte ji pusu a povzbuďte ji, ona to potřebuje slyšet, sice asi pak upustí ventil a řekne, co má na srdci, uleví se jí a bude zase chvíli klid. my ženské si o problémech musíme povídat, tak ji vyslechněte, ale nehádejte se s ní a neberte jí za slovo, jen ji povzbuďte. Chápu, že toho máte také dost, když jste v práci od rána do večera.

Ale rozvod nic neřeší, to byste si oba tak zkomplikovali život a hlavně dětem nadělali zmatky v hlavičce a vzali byste dětem domov. Vy dva to musíte zvládnout. Zvládnout na úkor pořádku doma, tak ať je binec, ať jsou všude roztahané hračky a krámy, hlavně, když jsou děti zdravé. Musíte přehodnotit priority. Důležité jsou vztahy a ne stavy. Koukněte na povídání Max. Kašparů na You tube:

https://www.youtube.com/watch?v=EjPxpEF3HVM, je to zajímavé a zase napište.

Nevíš co máš dělat?

Před rokem jsi dostal rady. Promysli si, upřímně hlavně k sobě, které z nich jsi aplikoval v praxi a které ne. Od toho začni.  

Ale hlavně, děti jsou velké bohatství. Ovšem jako chlap Tě chápu a v tomhle drobném věku je to o nervy. Až nejmenšímu bude kolem 3 - 4 let a začne to mluvit alespoň trochu smysluplně, pak Tě to celé začne bavit mnohem víc než teď.  

Do té doby to je potřeba vydržet. Nástrojů v dnešní době, díky internetu je víc než kdykoliv předtím. S babičkou jak píše Listička a s láskou k ženě a podporou pro ženu jak píše Pavla.

Misaku, je hezke, ze jsi se znovu ozval. Jak vidim, vase situace se nejen nezlepsila, ale dokonce zhorsila! Vy dva jste prilis mladi na tolik problemu! Aby toho nebylo malo, pridelavate si problemy dalsi. Ale nejste jedini, jsou proste lidi, kterym se v tomhle smeru "dari".
Dulezite je, ze uz jsi zmenil praci. Davat vinu jeden druhemu za  vasi situaci, je nesmysl, jste v tom oba stejnou merou. Pokud by se zena s tebou dala rozvest, situaci to neresi. Naopak, bylo by to jeste horsi. Tri male  deti na jednu osobu, to je opravdu moc. Trochu se to muze zlepsit, az ten nejstarsi pujde do skolky. Ale v dalsich letech jste proste vystaveni velikemu naporu a zodpovednosti. Musite se snazit to zvladnout spolecne!!
Ani nevim, jestli by vam v soucasne situaci pomohla manzelska poradna. Vy proste potrebujete pomoc nekoho tretiho!!
Mne napadaji dve reseni:
1. Zazadat si u detske lekarky o lazne pro matku s detmi. Tam by snad tvoje zena nemela nalozenych tolik povinnosti a mohlo b ji to trochu pomoct, alespon na par tydnu.
2. Adopce babicky - existuje spousta senioru, kteri nemaji rodinu a radi by meli vnoucata - v tomhle smeru bych zkusila inzerovat. Treba jenom, aby vam nejaka babicka 2x do mesice pohlidala deti, nebo prisla na navstevu a vzala je na hriste. Neni to utopie, vim, ze tohle existuje.
Podivej se treba sem: http://my89.cz/hleda-se-babicka-a-deda-v-cesku-funguje-prvni-mezigeneracni-seznamka/
http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-rodina/mensi-deti/37829-novy-hit-prichazi-do-ceska-adoptivni-babicky

Kazdopadne bych zasla na socialku a zeptala se tam na vsechny moznosti, jake vam nalezi. Mozna dostanete i na nejaky cas vypomoc do domacnosti? Nevim, ale za zeptani to urcite stoji.
Nepises, odkud jses ale existuji takoveto organizace. http://www.csspraha.cz/24831-poradna-pro-rodinu-manzelstvi-a-mezilidske-vztahy
Obrat se tam, at ti poradi neco podobneho v miste tveho bydliste.

P. S. Uz jsi nekdy uvazoval o sterilizaci?