Téma: Složitý vztah s přítelkyní - milujeme se, ale chce se rozejít

Dobrý den,

jsem si naprosto bezradný a proto se obracím na Vás. Vůbec nevím, kde začít.
S mojí přítelkyní jsme spolu pět let (2013-2018). Náš vztah začal v mých 16ti letech, nyní mi je 21. První rok a půl byl náš vztah úžasný a trávili jsme veškerý volný čas spolu.

Po roce a půl, ale nastala změna. Zjistil jsem, že mi přítelkyně lže, sice ne v závažných věcech, ale lhala neustále i v prkotinách. A mě jako člověku strašně vadí lhaní. Když už lhaní překročilo limit mé snášenlivosti, tak jsem přítelkyni nejdříve týden ignoroval, a poté si našel novou holku, modelku, se kterou jsem byl měsíc. Neměl jsem v plánu si najít jinou holku, ale potkal jsem ji v letním kině (tou dobou jsem posiloval a dělal thajský box - takže bez přítomnosti alkoholu). Ani nevím proč jsem ji oslovil, jestli to bylo pubertou, nebo jestli mi přípomínala mou přítelkyni. Nebylo vůbec těžké ji sbalit, během 5ti minut jsme se líbali a byli jsme za ten měsíc spolu párkrát venku. Jelikož mi připomínala mou přítelkyni, tak jsem s ní přetrvával, i když jsem si ji vubec nevážil, jelikož jsem ji rychle sbalil.

Když má přítelkyně zjistila, že mám jinou, tak mi naschvál začala balit kamarády, a jelikož byla hezká, tak úspěšně (jako naschvál, a jako záplatu po mě). Po měsíci, když jsme se potkali jsme spolu zašli ven, a rozdali si to v autě. Dal jsem konec té druhé holce, se kterou jsem byl měsíc, nebyl to žádný vážný vztah, ani ona to tak nebrala. A začal jsem znovu chodit s mou přítelkyní.

Tou dobou jsem začal také více pít (ale pouze s mírou, ne tak abych o sobě nevěděl), a začal jsem o víkendech hodně chodit s kamarády po barech. Přítelkyni jsem samozřejmně párkrát zkoušel vzít s sebou, ale není to její šálek kávy, takže se mnou nikdy nebyla. Chodili s námi i kamarádky kluků z party, a samozřejmě to na mě zkoušeli. Nikdy jsem se nenechal. Samozřejmě jsem měl spoustu kamarádek během vztahu, upozornuji pouze kamarádek, dvě mi řekly, že mě milují, tak jsem musel bohužel naše kamarádství ukončit. Ale přítelkyně mi ani jednu věc nevěřila, ani kamarádky, ani to že se netahám s jinejma o víkendech).

Jeden víkend jsme slavili kamarádovy narozeniny (pouze kluci), kde jsem se poprvé pořádně opil a usl v pokoji. Probudil jsem se při sexu s holkou, kterou jsem ani neznal. Jelikož už na mě seděla, tak bylo těžké přestat. Sex jsme tedy rychle dokončili, já se vysprchoval a jel jsem (i pod vlivem alkoholu) domů. Má přítelkyně tou dobou byla zrovna na dovolené. Cítil jsem se strašně, a 4 dny jsem nedal nic najevo. Až pátý den jsem jí napsal co se stalo, s tím že jsem druhou slečnu nejmenoval, jelikož ani nevím, jak se jmenovala. Přítelkyně z toho byla špatná, a já odjel za ní, vztah nadále pokračoval, ale už to nebylo ono. Já jí nevěřil celou dobu vztahu, a ona mě také často podezřívala a nevěřila mi, ale tímto dostala důvod mi nevěřit vůbec.

Od té doby, jsem na žádnou jinou holku nepomyslel, a žádnou jinou nechci. Jsem ve vztahu spokojený, i přesto, že přítelkyné často lže. Jelikož často lže, nechtělo se mi jí věnovat tolik času a vymýšlet nějaké aktivity. Protože i když jsem něco vymyslel, například celodenní výlet, nebo něco takového, čekal jsem o ní nějakou odměnu večer, ale ona ani nepoděkovala. Od té doby víkendy netrávím pitím alkoholu, ale většinou doma s přítelkyní, kde si každý děláme své věci. Teď, po pěti letech, si přítelkyně našla jiného kluka, se kterým se schází, řekla mi, že mě miluje, ale že se mnou nemůže být, jelikož se jí tolik nevěnuji a že se mnou není šťastná. I když jí říkám, že se jí nevěnuji kvůli tomu, že mi často lže a ani mi za to nepoděkuje. I přesto ji ale miluji a žádnou jinou nechci. Byl bych schopen pro ni vraždit, kdyby jí obtěžoval nějaký kluk, samozřejmě kdyby si to nepřála. Za poslední rok se kolem přítelkyně motalo spoustu kluků, dávala najevo, že chce změnu, ale já jsem to nějak přehlížel. Měli jsme spolu hezké chvíle, ale i ošklivé chvíle, kdy si například psala s jinýma, a mě tvrdila že ne.
Shrnul bych to asi takto, první 2,5 roku se snažila ona a pak už né. Já se snažil první dva roky, potom jsem přestal, a teď se snažím znovu už asi rok a půl. Ale ona tvrdí, že už to není co to bylo.
Přijde mi, že jsem toho napsal spoustu a zároveň vůbec nic.
Je to slečna, kterou moc miluji, a dokáži si s ní představit celý život. Dokážete mi někdo, prosímvás poradit jak zachránit náš vztah?

JÁ jsem introvert, rád trávím čas sám, v klidu domova, ale nemám problém se přeměnit na extroverta a vystoupil ve společnosti. S rodinou mám velice dobré vztajy. Jsem sebevědomý optimista, vše beru s nadhledem, jsem realista a smýšlím racionálně. Co vnímám jako mou obrovskou chybu je to, že nejsem moc empatický. Jsem loajální, upřímnost je u mě na prvním místě a nevěru odsuzuji.

MÁ PŘÍTELKYNĚ ráda tráví čas s přáteli, ale pouze se svými, ne s těmi mými, a problém, když někam chceme vyrazit, tak pouze ve dvou - nemáme společné přátele, i když jsem na ty její milý. Je negativní a vše vidí špatně, často brečí i kvůli blbostem, jako je například škola, učitelé a jiné blbosti, které jsou pro ní důležité, i když to já moc nechápu. Je velmi náladová a hádavá. Není moc sebevědomá a většinou veškeré problémy řeší přes smsky. Je velmi citlivá, a strašně miluje svou rodinu, ale i přesto, se se všemi strašně moc hádá. Je stydlivá, hodná. Nesnese kritiku, a kvůli všemu se hned hádá a bere vše jako urážku. Domýšlý si věci, které se vůbec nedějí, a vytahuje je často při nějaké hádce, čímž mě dokáže pořádně vytočit. Samozřejmě při káždé hádce vytáhne i mou neúmyslnou nevěru. Nemáme společné koníčky.